Nejlepší český panovník středověku

[acoma]

Karel mel na cem stavet, mel vychovu, vzdelani, jakz takz stabilni zemi a otce a zahranicni styky. Uprednostnila bych ve vyberu Vaclava II., ktery zacinal temer z niceho. Mel snad jen Zavise (a to taky ne na dlouho) a vyrabovanou zemi. Musel bojovat s bidou, vlastnimi strachy a vlastni negramotnosti. Na to jak zacinal, to za cca 20 let dotahl velmi daleko. Prazsky gros, regalni zakon, snaha o zalozeni univerzity, rozsireni zeme o Polsko a Uhry a pod. Klobouk dolu...

[Przemysl de Nyestieyky]

Karel mel na cem stavet, mel vychovu, vzdelani, jakz takz stabilni zemi a otce a zahranicni styky...

Tady bych si trochu dovolil oponovat. Vzdìlání bylo možná to jediné, co si Karel s sebou opravdu pøivezl. Musel se znovu nauèit èeský jazyk, s otcem to nijaká idylka nebyla, když jej proti nìmu dokázala i štvavá šlechta popudit a témìø vše královské bylo zastaveno... Sám Karel obraz naší zemì po svém pøíchodu popisovat trystnì... Také zaèínal z témìø nièeho, ale byl tak výjimeènou osobností, jaká nadlouho pøedbìhla svou dobu..

[acoma]

Jasnì, Karel byl vyjimeèná osobnost, ale dle mého pohledu na vìc, byl v celku normální. Jistý v kramflecích sám se sebou. Kdežto Václav byl osobnost neurotická s mnoha fobiemi a právì proto mi pøijde to, co dokázal zvládnout, úžasné.

[Ježek]

Václav II. nebyl nikdy oslavován jako velký bojovník a rytíø, pøesto na pražském dvoøe vítal minnesängry, rytíøskou kulturu a Polsko si dobyl prakticky jen vojensky. Rozhodnì mìl míò práva na Polsko, než jeho otec Pøemysl II. na rakouské zemì, který mìl za manželku dle Privilegia minus právoplatnou dìdièku vévodství a jeho bratr, který byl do své smrti vévodou taky. Václav jen do Polska napochodoval s armádou a do deseti let byl králem Polska. Pøeháním, pøiznávám, ale Václav na to mìl, jak on sám, tak jeho bohatá zemì (nejen støíbrem). Chtìl i založit univerzitu...

[Simka]

Václav II. nebyl nikdy oslavován jako velký bojovník a rytíø, pøesto na pražském dvoøe vítal minnesängry, rytíøskou kulturu a Polsko si dobyl prakticky jen vojensky. Rozhodnì mìl míò práva na Polsko, než jeho otec Pøemysl II. na rakouské zemì, který mìl za manželku dle Privilegia minus právoplatnou dìdièku vévodství a jeho bratr, který byl do své smrti vévodou taky. Václav jen do Polska napochodoval s armádou a do deseti let byl králem Polska. Pøeháním, pøiznávám, ale Václav na to mìl, jak on sám, tak jeho bohatá zemì (nejen støíbrem). Chtìl i založit univerzitu...

Bohužel se tomu tak nestalo.Podle mne byl nejvìtším panovníkem Karel IV.už tu byl hodnìkrát zmiòován a jeho zásluhy jsou obrovské.Jen pro pøíklad Karlova Univerzita známá po celém svìtì,krásná památka Karlùv most.....
V období jeho vlády Evropa vzkvétala.Škoda,že po jeho smrti se zaèalo s rozdìlováním.

[Simka]

Václav II. nebyl nikdy oslavován jako velký bojovník a rytíø, pøesto na pražském dvoøe vítal minnesängry, rytíøskou kulturu a Polsko si dobyl prakticky jen vojensky. Rozhodnì mìl míò práva na Polsko, než jeho otec Pøemysl II. na rakouské zemì, který mìl za manželku dle Privilegia minus právoplatnou dìdièku vévodství a jeho bratr, který byl do své smrti vévodou taky. Václav jen do Polska napochodoval s armádou a do deseti let byl králem Polska. Pøeháním, pøiznávám, ale Václav na to mìl, jak on sám, tak jeho bohatá zemì (nejen støíbrem). Chtìl i založit univerzitu...

Bohužel se tomu tak nestalo.Podle mne byl nejvìtším panovníkem Karel IV.už tu byl hodnìkrát zmiòován a jeho zásluhy jsou obrovské.Jen pro pøíklad Karlova Univerzita známá po celém svìtì,krásná památka Karlùv most.....
V období jeho vlády Evropa vzkvétala.Škoda,že po jeho smrti se zaèalo s rozdìlováním.

[elizabeth]

Ja samozrejme hlasovala pro Premysla Otakara II. Jeho vlada se, pravda, neskoncila slavne. O bitve na Moravskem poli zde mame cele jedno tema. Ale jeho vladnuti samotne slavne bylo. Mozna jsem castecne ovlivnena charismem a osobnosti tohoto krale, ktery nebyl sokem Zavise z Falkenstejna, jak se nam pozdejsi kroniky i historikove snazili vnutit. Mozna je politika postavila na opacne strany "barikady". Ale pri vsi ucte k Zavisovi, v dobe, kdy byl Premysl O. II. na vrcholu moci ( pri a po narozeni syna Vaclava) byl Zavis temer chlapec a nemohl se s nim rovnat. Bohuzel jak kral Premysl tak regent Zavis dokazali pravdivost hesla, ze zadny strom neroste az do nebe ale vzdy ho nepratele spolecnymi silami porazi ( nebo setnou ). Sorry za ty dlouhe kecy, kdyz vsechny vase prispevky obsahuji 2 vety k objasneni hlasovani pro toho ktereho panovnika.

[Ježek]

ktery nebyl sokem Zavise z Falkenstejna, jak se nam pozdejsi kroniky i historikove snazili vnutit. Mozna je politika postavila na opacne strany "barikady". Ale pri vsi ucte k Zavisovi, v dobe, kdy byl Premysl O. II. na vrcholu moci ( pri a po narozeni syna Vaclava) byl Zavis temer chlapec a nemohl se s nim rovnat.

No, nevím, jestli tøeba Záviš koukal na Zlatou Korunu nìjak s nadšením...
Ještì zajímavost, Pøemysl byl snad jediným Pøemyslovcem, který mìl nìjaký významný zámìr a ten zámìr nenaplnili Lucemburkové. Myslím tím, když chtìl s Brunem ze Schauenburka povýšit olomouckou diecézi na arcidiecézi pro východní Evropu. Konkrétnì pro Polsko, Litvu a novì christianizované Prusy.

[elizabeth]

ktery nebyl sokem Zavise z Falkenstejna, jak se nam pozdejsi kroniky i historikove snazili vnutit. Mozna je politika postavila na opacne strany "barikady". Ale pri vsi ucte k Zavisovi, v dobe, kdy byl Premysl O. II. na vrcholu moci ( pri a po narozeni syna Vaclava) byl Zavis temer chlapec a nemohl se s nim rovnat.

No, nevím, jestli tøeba Záviš koukal na Zlatou Korunu nìjak s nadšením...
Ještì zajímavost, Pøemysl byl snad jediným Pøemyslovcem, který mìl nìjaký významný zámìr a ten zámìr nenaplnili Lucemburkové. Myslím tím, když chtìl s Brunem ze Schauenburka povýšit olomouckou diecézi na arcidiecézi pro východní Evropu. Konkrétnì pro Polsko, Litvu a novì christianizované Prusy.

Na Zlatou korunu jiste s nadsenim nekoukal ( a na Budejovice taky ne), ale osobne si nemyslim, ze by zrovna on byl ten, co rekl : "tak ja toho Premysla mam prave dost a pojdme chvilku podporovat Rudolfa, on nam dovoli delat si na jeho uzemi, co budeme chtit a dovoli nam utvorit si z Vitkovskych drzav knizectvi", tak tak to nebylo. Ja vim, ze se bijes za sve krasne mladi, ze mladi jsou dostatecne schopni, to jiste, ale problem je, ze starsi si to mnohdy neuvedomuji a to, myslim si, nastalo i u Zavise. Vzdyt on o to misto musel dost bojovat. Ale to sem zas nepatri, na to mame jiny oddil. S tim arcibiskupstvi je to pravda, doslo ke zmene papezu a realizace Olomouce jako krestanskeho centra pro "vychodni" Evropu byla ta tam. A Karel pak dosahl povyseni na arcibiskupstvi biskupstvi prazskeho.

[Molitoris]

podle mì to nemùže být nikdo jiný než Karel IV., to byla osobnost tehdy celosvìtového významu...na druhou stranu v mnoha aspektech byla jeho doba "bezproblémová".

Nejvìtší zhodnocení svého potenciálu ovšem asi dosáhl Pøemysl Otakar II., v jeho dobì však nnemìl žádnou šanci svùj boj "vyhrát".

Tøetí místo...øekl bych podceòovaný první èeský král...sázka na Jindøicha IV. v nìkterých pasážích jeho vlády...to chtìlo velký státnický a diplomatický instinkt

[Jiří Motyčka]

...na druhou stranu v mnoha aspektech byla jeho doba "bezproblémová"...

Ano, v zásadì souhlasím. Ale pozor. Na tom, že tato doba byla "bezproblémová" má velkou zásluhu právì Karel a jeho diplomatické aktivity s velkým mírotvorným akcentem. Pak se ale vše hroutí jako domeèek z karet vznikem papežského schizmatu, ale to již vstupuje na scénu jeho syn...

[Molitoris]

to je pravda, taky jsem pøemýšlel jak by Karel øešil situaci, kdyby byl na místì Václava IV. Myslím, že ani on by nemìl proti "husitské dobì" moc šancí. Zøejmì by to pøišlo tak jako tak.

Apropos...dlouhovìký mýtus o smrti Václava IV. na hrádku v Kunraticích...oficiálnì na mrtvici. Ovšem kroniky praví, že skonal se "lvím øevem". To se ale podle lékaøského hlediska vzájemnì vyluèuje.

Nedávno jsem se doèetl, že se tím zabýval nìjaký lékaø - specialista (jméno bohužel nevím) a dospìl k závìru, že to byl epileptický záchvat vyvolaný alkoholem (Václav alkoholik byl, to víme). Takže tím se to vysvìtluje.

Ale to už jsem trošku odboèil

[Jiří Motyčka]

to je pravda, taky jsem pøemýšlel jak by Karel øešil situaci, kdyby byl na místì Václava IV. Myslím, že ani on by nemìl proti "husitské dobì" moc šancí. Zøejmì by to pøišlo tak jako tak...

Opìt jsme zase u toho pøísloveèného slùvka "kdyby"... Jednoznaènì lze konstatovat, že s nastalou situací poèínajíc církevním schizmatem by mìl neskonalé problémy i císaø Karel. Jak by se s nastalou situací popasoval, mùžeme pouze spekulovat...

...Apropos...dlouhovìký mýtus o smrti Václava IV. na hrádku v Kunraticích...oficiálnì na mrtvici. Ovšem kroniky praví, že skonal se "lvím øevem". To se ale podle lékaøského hlediska vzájemnì vyluèuje...

Oním "lvím øevem" to popisuje Vavøinec z Bøezové ve své Husitské kronice.
Dnes se udává, že se jednalo o prudký záchvat (mozkové) mrtvice, kterým vyvrcholilo Václavovo bìsnìní a strašný, cholerický záchvat hnìvu, který se u nìho dostavil, když se dovìdìl o pražské defenestraci z 30. èervence 1419. Pøi tomto záchvatu hnìvu si dovedu pøedstavit ten jeho "lví øev"...

[p(o)sel z budoucnosti]

to je pravda, taky jsem pøemýšlel jak by Karel øešil situaci, kdyby byl na místì Václava IV. Myslím, že ani on by nemìl proti "husitské dobì" moc šancí. Zøejmì by to pøišlo tak jako tak.

Apropos...dlouhovìký mýtus o smrti Václava IV. na hrádku v Kunraticích...oficiálnì na mrtvici. Ovšem kroniky praví, že skonal se "lvím øevem". To se ale podle lékaøského hlediska vzájemnì vyluèuje.

Nedávno jsem se doèetl, že se tím zabýval nìjaký lékaø - specialista (jméno bohužel nevím) a dospìl k závìru, že to byl epileptický záchvat vyvolaný alkoholem (Václav alkoholik byl, to víme). Takže tím se to vysvìtluje.

Ale to už jsem trošku odboèil

Musim oponovat.Co se tyce alkoholismu tak nebyl zadny panovnik imunni.Zadny kral jen tak pro nic za nic nebude bumbat vodu.Ale da si radeji vino.Je to uplne normalni u panovnika.
Treba si myslime ze to co bezne chlastaj v rusku je pro ne bezne posezeni.
A to co mi rikame ze deme na jedno do hospy nasi zapadni sousede tez povazuji za alkoholismus.pritom mohu rict ze pivo piju dost casto ale ze bych byl alkoholik?No snad ne.
Ale Vaclav alkoholem tlumil sve tezke deprese jiank by asi hodne rychle zesilel.

[acoma]

Karel IV. a po nìm oba jeho synové Václav IV. a Zikmund mìli ze svého pøespøíliš dobrého jídla a pití dnu. Václava a pak i Zikmunda léèil stejný lékaø - Albík z Unièova, který pro oba monarchy dokonce vypracoval Životasprávu (Regimen Sanitatis). Jan Zhoøelecký se pro svou brzkou smrt dny zøejmì nedoèkal.

[Jiří Motyčka]

Karel IV. a po nìm oba jeho synové Václav IV. a Zikmund mìli ze svého pøespøíliš dobrého jídla a pití dnu. Václava a pak i Zikmunda léèil stejný lékaø - Albík z Unièova, který pro oba monarchy dokonce vypracoval Životasprávu (Regimen Sanitatis)...

Ale toto povidání by spíš mìlo patøit do jiného tématu http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=130 , které jsi sama založila, ne?

[acoma]

Karel IV. a po nìm oba jeho synové Václav IV. a Zikmund mìli ze svého pøespøíliš dobrého jídla a pití dnu. Václava a pak i Zikmunda léèil stejný lékaø - Albík z Unièova, který pro oba monarchy dokonce vypracoval Životasprávu (Regimen Sanitatis)...

Ale toto povidání by spíš mìlo patøit do jiného tématu http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=130 , které jsi sama založila, ne?

Ach jo.

[Katerina]

Ráda bych se vrátila ještì k tomuto tématu.
Hlasovalo se, diskutovalo se a vykrystalizovalo zde pole s tøemi favority na èele s Karlem IV. Zmiòovali jsme jejich úspìch vnitøní i zahranièní politiky, ale i vlivy , které jejich usilování zhatily.

Napadla mì trochu "kacíøská" otázka, zda dobrý panovník by takové okolnosti nemìl pøedvídat a ve svých plánech s nimi poèítat ?
Nicménì ráda bych se na nì podívala ještì z jiného úhlu , tøeba tak jak bychom mìli posuzovat i politiky dnešní , z hlediska jejich dlouhodobé vize.

- Jaká byla dlouhodobá vize panovnické moci, politiky vnitøní i smìrem k Evropì, jaká byla jejich dlouhodobá pøedstava o jejich vládì, kam chtìli posunout své zemì ?
- Byla jejich vláda takto promyšlená a plánovaná, èi spíše postupovali zpùsobem ad hoc, uskuteènování právì se naskytnutýích možností ? (Ukázkovým pøíkladem takové vize ad hoc by mohla být tøeba Italská signorie Jana Lucemburského - ambiciozní, oslnivý plán, který jak rychle zazáøil tak rychle pohasl).

- A v neposlední øadì je nutno hodnotit nejen vlastní vizi, ale i její naplòování a naplnìní.

Z toto pohledu mì vychází velmi dobøe Václav II. Vizi mìl, zaèal ji naplòovat témeø z nièeho, zemì znièená a vyrabovaná. Václav zvládl zahranièní politiku, i vnitøní, zvládnul svou šlechtu, a spolupracoval i s ostatními stavy - duchovenstvo i mìsta. Dokázal i pøedvídat a umìl svou politiku tomuto uzpùsobit. Jediné, co ho nakonec pøemohlo byla jeho vlastní smrt. Nicménì nìkteré jeho skutkù v dobì, kdy vìdìl, že už nemá šanci, jasnì ukazují, že i v této situaci nepøestal být velkým králem, okamžitì reagoval na nastálou situaci a dokázal (na rozdíl od svého slavného otce) myslet i na dobu po své smrti a pøipravit svému nástupci co nejlepší podmínky.

[Viola]

Napadla mì trochu "kacíøská" otázka, zda dobrý panovník by takové okolnosti nemìl pøedvídat a ve svých plánech s nimi poèítat?

Tak to by asi mìl, ale jde o to, že poøád jsou panovníci - i když nìjak k vládì pøedurèeni - pouhými chybujícími osobami, takže nevím, do jaké míry byli èi nebyli schopni pøedvídat, co se stane po jejich smrti. Typicky bych v tomto vyzdvihla PO I. nebo Václava II., naopak u mì z tohoto dùvodu klesá PO II.

Jaká byla dlouhodobá vize panovnické moci, politiky vnitøní i smìrem k Evropì, jaká byla jejich dlouhodobá pøedstava o jejich vládì, kam chtìli posunout své zemì?

Myslím, že u schopných panovníkù to bylo v zásadì stejné - zlepešní ekonomické situace, postavení na mezinárodním poli, zajištìní co nejlepší pozice potomkùm...

Byla jejich vláda takto promyšlená a plánovaná, èi spíše postupovali zpùsobem ad hoc, uskuteènování právì se naskytnutých možností ? (Ukázkovým pøíkladem takové vize ad hoc by mohla být tøeba Italská signorie Jana Lucemburského - ambiciozní, oslnivý plán, který jak rychle zazáøil tak rychle pohasl).

Asi jak kdy a jak u koho. Myslím, že mnoho z nich v danou chvíli tušilo, že to není nejlepší volba, ale brali to jako výzvu, která se neodmítá (tady vidím tøeba právì tu signorii a vizi Jindøicha Lucemburského, v jehož stopách chtìl nepochybnì jeho syn jít, nebo uherskou korunu v rukách Václava III.).

A v neposlední øadì je nutno hodnotit nejen vlastní vizi, ale i její naplòování a naplnìní.

Z toto pohledu mì vychází velmi dobøe Václav II. Vizi mìl, zaèal ji naplòovat témeø z nièeho, zemì znièená a vyrabovaná. Václav zvládl zahranièní politiku, i vnitøní, zvládnul svou šlechtu, a spolupracoval i s ostatními stavy - duchovenstvo i mìsta. Dokázal i pøedvídat a umìl svou politiku tomuto uzpùsobit. Jediné, co ho nakonec pøemohlo byla jeho vlastní smrt. Nicménì nìkteré jeho skutkù v dobì, kdy vìdìl, že už nemá šanci, jasnì ukazují, že i v této situaci nepøestal být velkým králem, okamžitì reagoval na nastálou situaci a dokázal (na rozdíl od svého slavného otce) myslet i na dobu po své smrti a pøipravit svému nástupci co nejlepší podmínky.

Proto jsem ho volila Jediné, co bych mu vyèítala, byla uherská koruna, ale v jeho situaci to byla pøíliš lákavá nabídka, než aby pragmaticky odmítl.

[acoma]

Napadla mì trochu "kacíøská" otázka, zda dobrý panovník by takové okolnosti nemìl pøedvídat a ve svých plánech s nimi poèítat?

Tak to by asi mìl, ale jde o to, že poøád jsou panovníci - i když nìjak k vládì pøedurèeni - pouhými chybujícími osobami, takže nevím, do jaké míry byli èi nebyli schopni pøedvídat, co se stane po jejich smrti. Typicky bych v tomto vyzdvihla PO I. nebo Václava II., naopak u mì z tohoto dùvodu klesá PO II.

Napadá mì k tomu, že Pøemysl Otakar I. zemøel v pìtasedmdesáti a muselo mu bý jasné, že odchází ze scény. Jeho vnuk Pø. Ot. II. zemøel na bojišti a možná ho nenapadlo, že to tak mùže dopadnout a že se již domù živý nevrátí. Do té doby ho pøece provázela Fortuna. A chudák Václav II. se s tuberou chystal na smrt dost dlouho a mìl èas a prostor to na smrtelném loži promyslet a snažit se poøešit to, co jde.