Česká šlechta na křížových výpravách

[Przemysl de Nyestieyky]

Ví se něco o účastech české šlechty na křížových výpravách, o jejich postojích k nim a především nějaké jmenné indicie k přímým účastníkům?
Existuje nějaká literatura k tomuto tématu - nikoliv však obecná nebo populárně-naučná?

[Viola]

Mně se takhle vybavuje bl. Hroznata, který po smrti své ženy a syna vydal na 3. křížovou výpravu, jenže po smrti Barbarossy se vrátil domů a založil tepelský klášter. Možná největší účast české šlechty můžeme nalézt ve 2. výpravě spolu s Vladislavem II. Takže možná hledat v listinách, které cestou vydal .

Napadá mě ale tohle: obecně se soudí, že křížových výprav se hojně účastnili nejmladší synové z rodin, kteří neměli co zdědit. U nás byla ale spousta majetku v nedílu, takže tento důvod víceméně odpadal. Znamená to ale, že jinde v Evropě nedíl nebyl tak rozšířený?

[floriš]

U nás byla ale spousta majetku v nedílu, takže tento důvod víceméně odpadal. Znamená to ale, že jinde v Evropě nedíl nebyl tak rozšířený?

Aha, tak možná odsud pochází tradiční hláška o holubičí povaze Čechů - jinde by se sourozenci jak psi servali....

[Przemysl de Nyestieyky]

U nás byla ale spousta majetku v nedílu..

Bylo by ale vhodné uvést, pro kterou dobu se ten "nedíl" vztahoval a jestli platil pořád (o čemž pochybuju) nebo jestli jen do určitého stádia vzájemného soužití?
(Ale to už se můžem odklánět od titulního tématu.)

[Viola]

Bylo by ale vhodné uvést, pro kterou dobu se ten "nedíl" vztahoval a jestli platil pořád (o čemž pochybuju) nebo jestli jen do určitého stádia vzájemného soužití?

To máš samozřejmě pravdu. Já vím o nedílu u nás bezpečně v 2. polovině 13. století, tedy zhruba v době 7. a 8. výpravy (nebo 8. a 9., pokud počítáme i dětskou). Nedíly u nás by se ěmly objevovat od počátku 13. století.

[Przemysl de Nyestieyky]

Já vím o nedílu u nás bezpečně v 2. polovině 13. století...

Ano, toto se vyskytovalo z praktických důvodů nejen dříve, ale i později... ale pokud vezmu za příklad třeba Markvartice, tak i v druhé polovině 13. století se o rodový majetek dělili.
Proto mi jde spíš o to, že z Tvé citace to vyznělo, jakoby majetková nedílnost byla obecná a daná. Ale tak to nebylo.
Zpočátku potomci šlechty drželi majetek po otci nedílně, někdy za asistence poručníka, jindy ve správě nejstarších bratří, ale časem k rozdělení držav došlo. Obvykle nejstaší synové se rozdělili o nejprestižnější majetek a další dostali také své přiměřené podíly.
V některých případech mohli být vyplaceni a zakoupili si vlastní majetek nebo odešli do dvorních služeb. Také se to řešilo církevní dráhou... ale to jsme tady už někde řešili.
Odmítám však, že nedílnost držav byla daná a neměnná. Trvala jen do zletilosti dědice nebo v souvislosti se společnými rodovými smlouvami.

[Viola]

Ano, toto se vyskytovalo z praktických důvodů nejen dříve, ale i později....

Ano, až do Obnoveného zřízení zemského, jímž bylo zrušeno.

Proto mi jde spíš o to, že z Tvé citace to vyznělo, jakoby majetková nedílnost byla obecná a daná. Ale tak to nebylo.

Samozřejmě, byla to možnost rodiny, jak udržet rodinný majetek pohromadě, nicméně si nedovedu představit moc výhod, které přinášelo reálné rozdrobení majetku. K faktickému rozdělení docházelo třeba v případě bohatších rodů, jenže ani zde nepřišli nejmladší zkrátka. Něco jsme řešili už tady.

Odmítám však, že nedílnost držav byla daná a neměnná. Trvala jen do zletilosti dědice nebo v souvislosti se společnými rodovými smlouvami.

To samozřejmě záleželo na typu nedílu, nicméně zletilost nemusela být tím impulsem k rozdělení majetku - a mnohdy ani nebyla, spíš šlo o dohodu.

Odkláníme se od tématu, proto se vrátím na začátek k té mé první myšlence - je otázkou, kdo od nás do těch křížových výprav šel, pokud to nebyli (zhusta) nejmladší synové, kteří se nevrhli na církevní dráhu a současně nic nezdědili. Samozřejmě u chudších šlechticů ani ten majetek v nedílu mnohdy nepomohl...

[Katerina]

Zatím jsem spíš narazila na obecně známé informace - viz Vladislovova účast s českým vojskem na II. křížové výpravě - nicméně bez odkazů na konkrétní jména.

III. křížová výprava byla z našeho pohledu také zajímavá. Když k ní starý Fridrich Barbarossa vyzval, po pádu Jeruzaléma r. 1186, kdy byla křížácká moc na východě pod tlakem úspěchů Saladinových vojsk téměř na zhroucení, nezbylo Kondrádu Otovi II. než nějak reagovat.
Vyřešil to po přemyslovsku. Do čela postavil nevlastního bratra Děpolta.
S vojskem to prý bylo horší, dobrovolně se přihlásilo cca polovina požadovaného počtu, tak zbytek dal dohromady otevřením věznic s nabídkou - bud výprava nebo šibenice.
Následky na sebe nedaly dloho čekat - 8 Čechů nechává Brabarossa popravit za násilné chování vůči obyvateltsvu už v Srbsku, a ani to rabující Čechy neodradilo. Dá se předpokládat, která polovina vojska to asi byla.
Nicméně ta druhá si vedla zdatně a někteří zde získali i rytířský titul. Bohužel nevíme, kteří.
Když se v červnu 1190 Brabarossa utopil, a výprava se v podstatě rozpadla, na rozdíl od německých členů výpravy část Čechů prý cca 300 postupuje dál jako organizovaná skupina. Dostali se až k Akkonu, kde svedli velmi statečný boj na mostě přes Belus (což potvrzují 3 kronikáři - 2 křížáčtí a 1 muslimský), většina Čechů, včetně přemyslovce Děpolta zde padla, ale zajistili obráncům Akonu přísun potravin. Tím se , ale i tato skupina rozpadla, část Čechů snad přešla do křižáckých řádů.

Pokud bychom se chtěli dopídit účasti české šlechty jmenovitě - je to už horší, jedna z možností je podívat se na rytířstké řády.
Např. Johanité, na Rhodu měli posléze vojenské centrum, včetně českého, které bylo zařazeno jako tzv. velkopřevorství.
V čele stál kníže velkopřevor - a tady najdeme následující rody : Lemberkové, Rožmberkové, Zvířetičtí, Vartmberkové, páni z Dubé, Olbramovicové, Kolowratové, z Mitrovic, Lobkowitzové a Švamberkové.
Aby se pánové mohli stát knížetem velkopřevorem, měli předtím povinnou účast v aktivní službě, jak bychom řekli dnes , a to minimálně 3 roky. Dokonce českému velkopřevorovi byla jednu dobu vyhrazena funkce admirála lodstva (což může být při známé geografické poloze Čech docela kuriozní).

[Ježek]

Napadá mě ale tohle: obecně se soudí, že křížových výprav se hojně účastnili nejmladší synové z rodin, kteří neměli co zdědit. U nás byla ale spousta majetku v nedílu, takže tento důvod víceméně odpadal. Znamená to ale, že jinde v Evropě nedíl nebyl tak rozšířený?

Za I. a II. křížové výpravy prakticky soukromé vlastnictví u nás neexistovalo, šlechta dědičně žádné statky nedržela, šlechta se orientovala na dvorské a hradské funkce. Koneckonců, západní feudální řád se u nás vytváří až v II. půli XII. věku.

Během první výpravy se česká politika stáhla do své oblíbené české malosti a regionality a Kosmas se snad i divil, že tu křižáci táhli.

Vladislav se přidal k II. výpravě, jeho kontingent byl jistě velmi početný, ale v Konstantinopoli to otočil. Přes Rus se vrátil zpět.

Významný byla až účast Čechů na III. křížové výpravě, poprvé se noha českého křižáka dostala do Svaté země.

Během IV. výpravy se žádná česká pomoc nekonala. Šlechta pozorně sledovala transformaci knížectví v království ...

Další výpravy jsou soukromé akce západních králů.

Početnější byli poutníci a křižáci, účastnící se výprav proti Polabanům a Prusům, členové rytířských řádů, bojovníci proti husitům.

Možná největší účast české šlechty můžeme nalézt ve 2. výpravě spolu s Vladislavem II. Takže možná hledat v listinách, které cestou vydal .

Jelikož listiny vydávaly (napsaly si ve skriptoriu a předložili k pečetění) kláštery, které kníže obdaroval nebo jim udělil imunitu a českých klášterů mimo knížectví bylo poskrovnu, tak můžeme určit poměrně přesnou účast české šlechty na výpravy Vladislava II.