Dospělost ne, ale dipozice vládnout? Proč ne. Nemám oporu v jiných ustanoveních, ale když to někdo dohledá - třeba z análů nečeských pro jiné panovníky ve stejném období, pak si myslím, že 21 se dá brát vážně. Dosud je to má spekulace, ale může to být zcela náhodné. Ale jistý limit to je. Buď 18, nebo 21, jiné neznám. Na těch 21 se to trefilo když beru vážně Novotného a legendu, těch 13 let. Ty nemohou platit jinému, než Boleslavovi, pokud platí Vlček. Z výše uvedených argumentů jsem přesvědčen, že platí. Například kvůli Ludmile.Viola píše:Ten 4. březen vyplývá z 1. staroslověnské legendy, ale ty tři roky?slavicekvac píše:2) Doporučuji datování smrti Václava Svatého ověřit dle F. Mareše. Translace Václava je jasně 4.3. 932. V legendách je doložena přesným popisem indikce. Na žádné indikci co jich máme nemůže být rok k tomuto datu 938, tedy smrt musela být 929 jak uvedl Kristián. Třeštík to komentoval aluzí, t.j. nápodobou legend na tři dny Kristovy v hrobě, tedy Václav 3 roky v Boleslavi... To je berla jako trám..
kristián a taky staroslověnská - je tam ta indikce, která platí jen a jen pro 932.Těch 33 se poprvé zřejmě objevuje v Proložní legendě, je to tak? Ale podle mě v Prologu je věk 33 směřován k Vratislavovi, nikoliv Václavovi. Otázkou je také, jak a kdy se tento údaj do Prologu dostal.slavicekvac píše: 3) Z dat v legendách vystupuje výrazně 33 let, kde se různě interpretuje jako dožití let Vratislava, doba vlády Vratislava. vše k roku 921. Jenže prostým vřazením čárky do věty, kterou latiníci nepsali se překlad posune k Václavovi. Zkuste si vypočítat 33 let Václava, který dožil 37 let zpátky od 929. Vyjde 925. V době nástupu k moci byl Václav starý 33 let.
To nezjistíme - je to věc filiace - posloupnosti legend, která bere z které základní info. Zásadní je text: vladěja 33. To je věc překladu - vlády, nebo věk? Starý spor. Inženýrská metoda kritické cesty pro dožití, možnost narození rodičům etc. vede k vyloučení všeho u Vratislava, pokud uznáme Vlčkovy závěry. Jinému pak údaj nemůže patřit než Václavovi a to k vládě i věku. Legrační, ale jinak to má zásadní rozpory. jen tohle sedí na všechno ostatní. 33 let je Václavovi, když se ujímá vlády. Maje 33 let, byl nazpět povolán na otcovský stolec. Kristián. Zřejmě podle mě převzal starší slovanský údaj, ale chápal ho správně, kdežto my dlouho špatně.
Já myslela, že konflikt těchto dvou žen chápaný jako konflikt křesťansko-pohanský, už byl jednoznačně odmítnut - především s ohledem na gradaci v průběhu 10. a 11. století, kdy teprve s legendami konce 10. století je Drahomíra líčena jako pohanka.slavicekvac píše: 4) K otázce Drahomíry. Kristián jasně popisuje boje křeťanské a pohanské strany, kdy křesťani dosáhli vrch a Václav se ujal vlády. Přímo se píše - revocatur - nazpět povolán na otcovský stolec. Zřejmě tady bylo prohlášeno nástupnictví, možná volbou, ale po smrti Vratislavově se ujala vlády Drahomíra jako představitelka pohansk(é strany.
Kristiánovo svědectví o bojích pohanské a křesťanské strany pro toto období tzv. regentství Drahomíry je nutné brát vážně. Jsou to činy, které to potvrzují - smrt Ludmily a Václavova translace jejího těla z tetína, svatořečení. To jsou pohansko-křesťanské kontradikce nepopiratelné.
Proč zrovna 21? Nemyslím si, že dospělost byla v 10. století chápána jako dovršení 21. roku.slavicekvac píše:Kdy mu bylo 21 aby mohl revoltovat proti bráchovi? V roce 929, kdy to skutečně udělal.
Ostatní zahrnuto v textu otázek.
Zabýval jsem se možností mít děti, protože smrt je u obou jasně definovaná prameny. Spytihněv zemřel 915, Vratislav v únoru 921. Musí se začít u Ludmily, jejich matky. Tam je definice dožití i smrt bez pochyb. 16. 9. 921, a dožití 61 let. Ještě se spekuluje na 66, podle možné odchylky u antropologů. Ale prameny říkají 61, a stav ostatků je pro toto datum prakticky shodný. Pak je dolní hranicí narození Spytihněva 15, či 16 let Ludmily. Tím se dožití shoduje s tolerancí danou Vlčkem. Obdobně Vratislav, kde to vychází na další rok, kluci byli narozeni hned po sobě. Je tam zajímavé datum, kdy Spytihněv po smrti Svatopluka, tehdejšího vládce Čech, odjíždí s Uitizlou do Regensburku, a začleňuje zemi do západního vlivu. Jak křesťanského, třebaže s byzantským mixem, tak politického, ve vztahu k Bavorsku. Což se změní až s Václavem, příklonem k Jindřichovi I, Voglerovi v Sasku. Vidět na změněn patrocinia katedrály, kde se z Emmerama svolením biskupa Tutona z Regensburku stává sv. Vít, po daru ostatků Víta z Korwey Jindřichem Václavovi. Ta návštěva také nějakým způsoběm definuje schopnost vlády. Na to museli ti dva mít. Bořivoj je po smrti, tak je logickým nástupcem Spytihněv. Ale Vitizla jede s ním buď proto, že je Spytihněv ještě právně neschopen vlády, nebo proto, že trvá větší vliv jiných knížat, než Přemyslovců. Taky se tvrdí, že ten UITIZLA je Vratislav, ale ta transkripce je přáním místo pravdou. To r by tam v latině nechybělo. Podle mne jde o knížete Vitizlu, pro kterého bych rád hledal civitas, spíše urbs ve Viticích. Družice a patrocinium kostela Petr to ukazuje jako možné, ale muselo by se kopnout.
Vratislav si jí totiž vzal r. 906.A při nejoptimističtějším pohledu na věk Václava, musel už být dávno na světě... 
- ale to, že Václava vychovávala babička ještě neznamená, že Drahomíra byla macecha. To je zase s legend a souvisí to s tím - symbolem o vládu nad královstvím - tedy dědicem - babička vychovává křesťana, matku pohanku to zlobí. Myslím, že to je také v Kosmovi - že se rada starších rozhodla, že Václava bude vychovávat tará kněžna. A kdybych nebyla líná do ní kouknout, tak mám nějak v hlavě , že nejen Václava - oba dva.