Periodika - regionální sborníky

[Zany]

Je to částečně polemické, ale přesto si troufnu tvrdit, že oficiální historie je to, co se presentuje v populárně-naučném sektoru v kontextu odborných prací a autorů na odborné úrovni uznávaných.
Neoficiální bych pak označil to, co se presentuje jako práce vlastivědné, regionální, často vlastním nákladem vydané, málo-nákladové tisky, překonané publikace starších období (romantismus, obrození) apod....

to je dosti diskutabilní, IMHO slučuješ do tabulky kritérií dvě věci, které spolu nesouvisí a to osoby autorů a místa, kde práce vyjde. Vždy i dnes (a možná zejména dnes) autři tebou považovaní za oficiální historii často publikují ve vlastivědných pracech regionálního charakteru. A teď babo raď - jsou takové práce oficiální nebo neoficiální?

[Przemysl de Nyestieyky]

A teď babo raď - jsou takové práce oficiální nebo neoficiální?

Nevím, co na to řeknou baby, ale v tomto případě je "oficiální" autor oficiálním autorem (odborník s delší praxí a výsledky). Pak jen je otázkou, jak moc jeho práce byla formální?
Karel Maráz třeba publikoval v jednom obecním zpravodaji dobrý příspěvek, ale je otázkou, jak se takový příspěvek začlení do oficiálního povědomí?

Ale to jsou myslím zbytečné polemiky, jako rozlišení dobrého a špatného článku nebo nekonečné rozbroje historiků s archeology.
Jen velice zjednodušeně řečeno, oficiální publikační činnost je relativně ta, která podstatnější měrou ovlivňuje odborný pohled a obsahy bibliografií. Hranice však striktně vytyčit nelze.

[Zany]

nevím jak ty, ale já ani necítím potřebu nějakou hranici vytyčovat. Na těch regionálních publikacích mi vadí pouze to, že se dost blbě shánějí a když už je seženeš, tak příjde docela draho kupovat si 300stránkový sborník za nějakou tu stovku, když tě z něj zajímá jeden článek na pár stránek a zbytek je pro tebe nezajímavý balast např. o ptácích nebo kytkách.

[Przemysl de Nyestieyky]

..příjde docela draho kupovat si 300stránkový sborník za nějakou tu stovku, když tě z něj zajímá jeden článek na pár stránek

To je pravda - u sborníků zvláště je ten problém, že když to je třeba sborník k několikatinám kohosi, tak ani nezjistíš, že to bylo vydáno, těžce se k tomu dostává a obtížně se zjišuje někde i obsah.
Řekl bych, že v tom je docela chaos...
Stejně tak jsou problémem, jak jsi už minule podotkl, cizojazyčné sborníky.

(toto asi půjde někam přesunout)

[Zany]

ta informovanost není zase až tak špatná, soupisu relevantní i regionální literatury za uplynulý rok je například věnována samostatná rubrika v Průzkumech památek

[floriš]

...když tě z něj zajímá jeden článek na pár stránek a zbytek je pro tebe nezajímavý balast např. o ptácích nebo kytkách.

Chceš do nosu, knechte? Podle kytek schopný člověk pozná s vysokou pravděpodobností i bývalou existenci hradu na kopci, kde už 400 let žádný není.

[Georg]

Dokonce i hroby,jsem svědek.

[Zany]

...když tě z něj zajímá jeden článek na pár stránek a zbytek je pro tebe nezajímavý balast např. o ptácích nebo kytkách.

Chceš do nosu, knechte? Podle kytek schopný člověk pozná s vysokou pravděpodobností i bývalou existenci hradu na kopci, kde už 400 let žádný není.

Podle kytek poznáš maximálně tak že tam kdysi něco bylo, ale nemusel to být nutně hrad, to je nutné prokázat jiným způsobem. Nepamatuju si, že bych kdy potkal nějaký článek zabývající se takovým určiváním, maximálně je zmíněno v jiných článcích existence nějaké roztliny jako podpůrný, nikoliv rozhodující argument

[floriš]

...když tě z něj zajímá jeden článek na pár stránek a zbytek je pro tebe nezajímavý balast např. o ptácích nebo kytkách.

Chceš do nosu, knechte? Podle kytek schopný člověk pozná s vysokou pravděpodobností i bývalou existenci hradu na kopci, kde už 400 let žádný není.

Podle kytek poznáš maximálně tak že tam kdysi něco bylo, ale nemusel to být nutně hrad, to je nutné prokázat jiným způsobem. Nepamatuju si, že bych kdy potkal nějaký článek zabývající se takovým určiváním, maximálně je zmíněno v jiných článcích existence nějaké roztliny jako podpůrný, nikoliv rozhodující argument

Bodej, jelikož si rozumný badatel přizve do terénu občas jinodisciplinárního komplice na konzultaci, ale netroubí jeho rady do světa. mimochodem, všimni si, že používám adjektiva "schopný" a mluvím o "pravděpodobnosti", nikoli jistotě.