Smlouvy, pakty a frakce èeské šlechty

[Katerina]

Smlouvy mezi panovníkem a šlechtou, smlouvy o spolupráci mezi velmoži, pakty o vzájemné spolupráci a neútočení, závazky loajality k partnerovi, či partnerům, smlouvy proti společným nepřátelům, kuriozní smlouva šlechty s cizím panovníkem proti vlastnímu králi.
Narážíme na ně nejen při zkoumání událostí, ale i osudů jednotlivých představitelů české šlechty.
Mnohé z nich jsou velmi zajímavé a vytvářejí různé dohady o příčinách jejich vzniku a jejich vlivu na pozdější jednání jednotlivých účastníků. Tak mě napadlo , věnovat se jim zde podrobněji. nepředpokládám, že se diskuse rozvine okamžitě, je to téma dost náročné na zkoumání a hledání i v listinách, ale průběžně si můžeme vytvořit celkem zajímavý "zásobník" a zdroj údajů pro ostatní témata.

[Greywolf]

Katka napsala :

Nejprve bych si dovolila přihřát svou vlastní polívčičku - pojdme obě seskupení definovat v novém tématu ŠLechtické frakce , pakty ....je to celkem zajímavé a dá se to dohledat.

Greywolf píše :

a) ... hlavy frakcí ... Petr z Rožmberka ... X ... Jindřich z Lipé

b) ... protože se složení jednotlivých skupin mírně měnilo, je třeba najít nějaký počáteční rok ( nebo událost ) ... kde tedy začít ???

[Katerina]

b) ... protože se složení jednotlivých skupin mírně měnilo, je třeba najít nějaký počáteční rok ( nebo událost ) ... kde tedy začít ???

Tak tady jsi uhodil hřebíček na hlavičku - ne mírně měnilo, ono se měnilo skoro pořád, dle toho, co se jednotklivým pánům právě hodilo. A s tím počátečním rokem - máš taky pravdu. Těch frakcí bylo během let velká spousta.

Protože jsme začali (i když možná ne zcela lgicky) záležitostí okolo "pražského povstání" pojdmě tedy jako první rozebrat toho . Bavíme se tedy o roce 1319. jen bych trochu poupravila ty strany a jejich hlavy.

V tomto případě se jednalo o spor :

král versus města (resp. měštané.)

Na straně krále stál Jindřich z Lipé, jako hlavní předák spolu se svojí celou frakcí a vévoda Mikuláš Opavský.

Na straně měst (a to zcela účelově, důvody měli zcela rozdílné) sama královna (i když v tomto případě si myslím, že to nebyla zcela její iniciativa), že zde byla ve vleku hlavního šlechtického předáka této strany, kterým byl bezesporu Vilém Zajíc z Valdeka, dále se přidal Petr z Rožmberka, a pro nás trochu překvapivě Vilém z Landštejna.

V podstatě to bylo jen pokračování dlouhého soupeření pánů Jindřicha z Lipé a Viléma z Valdeka. Tito dva zůstávali - podporující se různě měnili a přelévali, (a to včetně hlav korunovaných).

A ted se můžeme na obě strany podívat víc zblízka.

[Greywolf]

Událost :

Záležitosti okolo "pražského povstání" roku 1319

Skupina :

Městská frakce

Osoba :

Královna Eliška Přemyslovna

Důvody:

a) Nesouhlas se způsobem vlády svého chotě Jana Lucemburského i Jindřicha z Lipé (když byl král v zahraničí). Nesouhlasila s obsazením dvorských úřadů šlechtici z okolí Jindřicha z L. atd.
b) Neodpustila Janovi ani ovezení kralevice Václava / Karla do Francie a jeho výchovu na francouzkém dvoře. Přišla tím o syna i o svůj vliv na něj (a už nikdy ho neviděla).
c) Nesmířila se s tím, že už nemá na Jana L. vliv, že nemá svůj podíl na vládě, že nemá žádnou moc.
d) Nedokázala tolerovat vztah Jindřicha z Lipé a královny Richenzy

Zapoměl jsem na něco důležitého ?

[Viola]

Nevěděla jsem, kam s tím, když se to týká tolika témat, nicméně nechám to zde. Martin Mikuláš se ve sborníku, který mám půjčený od Ježka, zabývá lenní (?) přísahou Petra z Rožmberka z 25.11.1315 (RBM III. č. 286), která byla logickým vyústěním přechodu Petra z Rožmberka z tábora Jindřicha z Lipé a české šlechty obecně do tábora králova. Listina kromě přísahy věrnosti obsahuje také zmínku o Petrových přátelích, které má Petr do budoucna přesvědčovat, aby se drželi krále. M. Mikuláš dochází k jiným závěrům, než se obecně traduje, totiž že tímto "přítelem" neměl být Jindřich z Lipé (protože toho mohl těžko na Týřově přesvědčovat), ale Vilém z Landštejna. Myšlenka je to jistě zajímavá, nicméně dle mého názoru minimálně diskutabilní. Je také trochu škoda, že ač autor v rámci Petrova přechodu do králova tábora zmiňuje také sňatek s Violou, dále tuto myšlenku nerozvádí.

[Katerina]

Nevěděla jsem, kam s tím, když se to týká tolika témat, nicméně nechám to zde. Martin Mikuláš se ve sborníku, který mám půjčený od Ježka, zabývá lenní (?) přísahou Petra z Rožmberka z 25.11.1315 (RBM III. č. 286), která byla logickým vyústěním přechodu Petra z Rožmberka z tábora Jindřicha z Lipé a české šlechty obecně do tábora králova. Listina kromě přísahy věrnosti obsahuje také zmínku o Petrových přátelích, které má Petr do budoucna přesvědčovat, aby se drželi krále. M. Mikuláš dochází k jiným závěrům, než se obecně traduje, totiž že tímto "přítelem" neměl být Jindřich z Lipé (protože toho mohl těžko na Týřově přesvědčovat), ale Vilém z Landštejna. Myšlenka je to jistě zajímavá, nicméně dle mého názoru minimálně diskutabilní. Je také trochu škoda, že ač autor v rámci Petrova přechodu do králova tábora zmiňuje také sňatek s Violou, dále tuto myšlenku nerozvádí.

Tedy - abych pravdu řekla, zarazilo mě, že se obecně traduje, že tím přítelem měl být Jindřich z Lipé - vždyt on se s Rožmberky moc nemusel a vice versa - a jediné spojení byl onen plánovaný sňatek - Jindřichovy dcery a Petra.
Zkus to vzít obráceně - kdo v době před Týřovem z významných šlechticů byl v ronovské partičce JIndřicha z Lipé, když vynecháme samotné Ronovce a asi i Ješka z Vartemberka - to by asi napadlo pouze blázna toho začít přesvědčovat, aby od přítele odpadl a Jan s Petrem byli pragmatičtí politici (teda pokud jim do toho moc nezasahovala Eliška .

Byl tam myslím i Albert ze Žeberka, ale ten byl nějak po matce, myslím, s Ronovci taky spřízněn a asi nebyl pro královskou stranu tak zajímavý - mě z toho fakt vychází ten Vilém nebo napadá Vás ještě někdo další ???

[Viola]

Abych pravdu řekla, nikdy jsem se tím příliš nezabývala. Ale napadá mě víc věcí, třeba proč by hovořil o přátelích, když by šlo jen o VIléma (nebo jde o běžnou výrazovou praxi?), proč se od Jindřicha odklonil, když o dva roky později s ním držel (přeci mu muselo být jasné, že nejde jen o Jindřicha, ale o postavení šlechty vůči králi, nebo spoléhal opravdu na to, že to dopadne jak se Závišem?). Je mi jasné, že jedny Čechy byly pro dva ctižádostivé muže asi příliš, nicméně okolnosti je donutily spolupracovat - před Týřovem i po něm. Nevím.

[Katerina]

Abych pravdu řekla, nikdy jsem se tím příliš nezabývala. Ale napadá mě víc věcí, třeba proč by hovořil o přátelích, když by šlo jen o VIléma (nebo jde o běžnou výrazovou praxi?), proč se od Jindřicha odklonil, když o dva roky později s ním držel (přeci mu muselo být jasné, že nejde jen o Jindřicha, ale o postavení šlechty vůči králi, nebo spoléhal opravdu na to, že to dopadne jak se Závišem?). Je mi jasné, že jedny Čechy byly pro dva ctižádostivé muže asi příliš, nicméně okolnosti je donutily spolupracovat - před Týřovem i po něm. Nevím.

Ale to jsou dvě otázky, dvě a ta druhá dost komplikovaná - napadl mě ještě jeden spojenec Jindřicha z Lipé na kterého jsme zapomněli a který by se královské straně hodil - Jan z Dražic - vždyt se později dokonce pokoušel obě strany Jndřicha a Elišku ve jménu zemského míru bez úspěchu smířit.

A Petrovy příklony a odklony - to je na delší .. a možná spíš v jeho tématu - leč ve stručnosti mě napadá jedna příčina .. a jmenuje se jako ty !!!

[Viola]

A Petrovy příklony a odklony - to je na delší .. a možná spíš v jeho tématu - leč ve stručnosti mě napadá jedna příčina .. a jmenuje se jako ty !!!

To každopádně, teď na to nemám moc času, ale pak se na to určitě podívám. Nicméně trochu mě právě mrzelo, že se VIolinou úlohou Martin Mikuláš vlastně vůbec v tom článku nezabýval.

[Viola]

Josef Šusta ke smlouvě mezi Jindřichem a Petrem uvádí, že přítomnost (prostředkování) Boleslava Lehnického signalizuje Janovu nedůvěru k těm pánům, kteří stáli v nedávné domácí válce na jeho straně - pro mě osobně je to však nevysvětlitelné. K důvodům jejího uzavření se však nevyjadřuje.