Osídlení Jižních Čech

[Přibík z Pořešína]

Hledal jsem, nenašel. Když nepočítám Netolice kde stávalo hradiště, jsou vůbec nějaké zprávy o osídlení JČ zejména Třeboňska? Pro upřesnění jde mi o 11-12 stol

Hledám totiž identitu i na raný středověk (což je moje srdeční záležitost) a jsem zaritý jihočech

Díky všem za pomoc

[Ježek]

Hledal jsem, nenašel. Když nepočítám Netolice kde stávalo hradiště, jsou vůbec nějaké zprávy o osídlení JČ zejména Třeboňska? Pro upřesnění jde mi o 11-12 stol

Hledám totiž identitu i na raný středověk (což je moje srdeční záležitost) a jsem zaritý jihočech

Díky všem za pomoc

Jižní Čechy byly z našich regionů, nejméně osídlené (netuším proč), kastelánská centra byla v Chýnově, Netolicích, Práchni a Doudlebách, vesměs pro lesní kastelánie.
Relativně dost prostoru pro kolonisaci zde dostali Vítkovci, rozsáhlé lesy vymátil také Jiří z Milevska https://www.e-stredovek.cz/post/jiri-z-milevska/
Nejistý jsou počátky Bavorů (zda již měli majetky v té době zde)
Mapa tady: https://www.e-stredovek.cz/forum/viewto ... =6349#6349

[KOMOŃ]

Příchod slovanských kmenů je jedna velká záhada, která se nedaří řešit a pravděpodobně se nevyřeší vůbec, pokud současná archeologie bude vůbec kdy schopná rozpoznat jednotlivé slovanské kmeny v jejich původní vlasti...

Doposud se má pouze za to, že slované na naše území přišli moravskou branou s tendencí jít na jih.Tam však došlo k problému s jiným kmenem (nejspíš Langobardi) a proto změna směru a rozdělení proudu.Jedna pokračovala na západ a druhá se usadila nejspíš v západním slovensku.

Kudy šel druhý, západní proud, není zase tak jisté ale obecně se soudí, že přes vysočinu až do polabské nížiny.Polabí je relativně logické, slovani, jako zemědělský národ, si vybíral především místa s největší možnou teplotou ale srážkově průměrnou, někdy až podprůměrnou(tohle na jihu rozhodně není).

Tady musí zákonitě každého napadnout, jak tento národ zjistil, že zrovna toto místo je vhodné k osídlení?
Jednoduše...
Své vesnice zakládali právě tam, kde už někdo žil, nebo jsou po nich nějaké pozůstatky, takže tohle místo bylo už předem ověřené -obvykle germáni, se kterými dokázali občas dobře vycházet.

A teď mne opravte, ale germánských kmenů v jižních čechách také moc není, že?Ono taky proč, když tam často prší

Něco trochu jiného je, když se řekne plzeňsko apod...

[thovtt]

Osídlení Jihu Cech ,na toto téma dává nejvíce odpovědí studie o Vitorazsku a to jak Ceském tak i rakouském.

[tuurq]

A teď mne opravte, ale germánských kmenů v jižních čechách také moc není, že?Ono taky proč, když tam často prší

Něco trochu jiného je, když se řekne plzeňsko apod...

Na stránce: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=650 je článek ing. D. Honsové, z nějž cituji:
Roční srážkové úhrny kolísají na území ČR od 410 mm (v Žatecké pánvi, kde se projevuje závětří Krušných hor) po více než 1700 mm v Jizerských horách. Na více než 60 % území potom roční úhrn srážek dosahuje 600-800 mm. Nejsušší oblasti České republiky jsou Kladenská tabule, Žatecká pánev, Řípská tabule, Drnholecká a Jaroslavická pahorkatina, kde jsou srážkové úhrny nižší než 500 mm. Výrazně nízké srážkové úhrny jsou v celé západní polovině Čech, kde spadne průměrně ročně méně než 550 mm. Směrem k východu srážkové úhrny rostou, na Českomoravské vrchovině jsou průměrné srážkové úhrny okolo 700 mm, v pohraničních horách pak mohou dosahovat i více než 1400 mm.
O nějak výrazně vyšším množství srážek v Jihočeském kraji ani slovo. Kde najdu, prosím, pramen pro Tvé tvrzení, že tady prší (neřkuli pršelo) víc než jinde ?
Ostatně zemědělci bez těžkých traktorů a kombajnů byli asi rádi za každou kapku vody.

[tuurq]

Osídlení Jihu Cech ,na toto téma dává nejvíce odpovědí studie o Vitorazsku a to jak Ceském tak i rakouském.

Mohl bych se zeptat, o jakou studii se jedná a je-li někde přístupná?

[thovtt]

Rozprava ČSL akademie věd 1963, seš. 9, r.73
Kalbáč Ant., Vitorasko 1919

[KOMOŃ]

Pokud vůbec kdy sleduješ počasí, což asi ne, jinak bys asi moc dobře věděl, co udělá s Vltavou dva dny deště trvalého rázu...Já nevím, jestli to máš ty nebo "nejslavnější" meteorolog podloženo v písemných pramenech, ale v germánských a slovanských dobách vltavské kaskády neexistovali...
Díky orografii šumavska, dochází k četným prudkým bouřím, velmi často doprovázené deštěm a kroupami.Co je to rotor, nebudu zde ani rozvádět a už vůbec nemá smysl řešit tok říček, které při jarních oblevách rostou díky tání sněhu na šumavských kopcích.
Díky solidní nadmořské výšce, tam také není teplo.400 m.n.m je pro primitivního zemědělce už docela dost a pro dnešní zemědělce, kteří si stěžují na všechno, asi také.
A pokud mluvíme o éře slovanské, tak mezi 8-10 stoletím bylo tolik srážek, že ani v jednom případě neklesnuly k normálu!

Pokud se ptáš, jestli jihočeská pánev se slušnou nadmořskou výškou, častými povodněmi, relativně neúrodnou půdou a chladným větrem je lepší, než polabská nížina, tak za sebe říkám, že NE!
Paní Honsová má třeba jiný názor, tak už to bývá...

ps: zadej si do gůglu vhodná písmenka a přečti se referáty, co píšou malé děti do škol a jak tam dole na jihu hodně prší se určitě dočteš také.

[tuurq]

Jakkoli nechápu tvůj ostrý tón, pokusím se reagovat slušně:
1. Počasí v jižních Čechách nemusím sledovat, ono sleduje mne, bydlím tady. Poznám, když prší, i když padají kroupy nebo sněží. Nesleduji ale roční úhrny srážek, dělá to za mne meteorogický ústav, kde pracuje také pí Honsová.
2. Vltavské kaskády neexistovali (Y!), v tom se - téměř - shodujeme.
3. Jižní Čechy nejsou jenom Šumava. Podle encyklopedie "Česko A -Z" (Euromedia group, 2005) je v našem státě nadmořská výška průměrně 430 m a nadmořská výška Jihočeského kraje převážně 400 - 600 m. Primitivní zemědělci dokázali a dokážou pěstovat třeba brambory v Andách. Tady byla rozsáhlá rašeliniště, pole samý kamení, ale ne všude.
Nechci tvrdit, že tu třikrát ročně sklízíme banány, ale rád bych se dozvěděl, z čeho (neboli prosím přesný zdroj!) čerpáš svou jistotu o tom, že tu prší víc než jinde.
Přesně na tohle jsem se slušně zeptal, nic víc, nic míň.
4. Totéž (zdroj) bych uvítal u tvého tvrzení, že "mezi 8-10 stoletím srážky ani v jednom případě neklesli(Y!) k normálu". Meteorologický ústav, stejně jako vltavské kaskády, tehdy zřejmě nefungoval.
5. Polabská nížina je pro zemědělství určitě lepší, v tom musím souhlasit. Proč se tedy praotec usadil zrovna úplně jinde?

[KOMOŃ]

Vtom případě odkazuju na Český hydrometeorologický ústav - Úsek meteorologie a klimatologie, odkud jsem si sám a z vlastní iniciativy informace zjišťoval.A dá to opravdu hodně práce.

Ostatní jsem si zjistil z knih o archeologii.Především předního keltologa Waldhausera, který se v několika svých prací pozastavuje nad klimatem.Doporučuji jeho práci "Český ráj očima archeologa" .Na ostatní články si nevzpomenu.V dalším se řídím především z vlastních zkušeností, které trvají nějakých dvanáct let.Možná o klimatologii napsal prezident-vetchý monarcha Klaus.Ale to nemohu potvrdit.Hovadiny nečtu.O meterologii a klimat projevuju hodně dlouho velký zájem.V letním období se držím na jiných fórech.Tam se opravdu dobře bavíme...Navíc každý ví, že Honsová pracuje pro společnost Meteopres.Společnost, která lidem blbne hlavu a pouští do světa nebezpečné a poplašné informace.

K ostatnímu jsem se už celkem jasně vyjádřil.Nemusí pršet moc, stačí když dobře kape.V kombinaci s míň neúrodnou půdou, chladnějším větrem a zcela evidentně nebezpečným povodňovým jevům - stačí opravdu málo...
Jestliže o toto území neprojevoval valný zájem ani germánský kmen, tak to není v žádném případě náhoda.Archeologie neumí odpovědět proč.Meteorologie je určitým vodítkem.

[tuurq]

Děkuji. Takhle se mi ta diskuse líbí o moc víc.
Na stránkách zmiňovaného ČHMÚ (http://www.chmi.cz) jsem na tři kliknutí našel tenhle obrázek: http://www.chmi.cz/meteo/ok/nsrz6190.jpg (bohužel jej neumím zmenšit)
Nezdá se mi, že by v jižních Čechách pršelo víc než jinde, jen Šumava je modrá stejně jako ostatní hraniční pohoří.
Pamětliv přísloví o ševcovi a kopytě jsem si sám doma udělal topení, protože jsem vyučený instalatér. Protože ale nejsem vyučený meteorolog, jsou pro mne směrodatné informace meteorologů. Jinak počasí prostě přijímám jako věc, se kterou nemohu nic udělat.
Celý předmět našeho „sporu“ se mi zdá malicherný, jen jsem puntičkář a chci zjistit všechno přesně.. Navrhuji vykouřit dýmku míru dálkově (nevím, kde máš slamník).
Jen ještě poznámka k povodním: něco o nich vím, Netolice byly v srpnu vděčnou náplní okurkové sezóny. V raném středověku ale místo melioracemi odvodněných polí byly všude lesy, přirozené retenční nádrže, takže povodně po každém dešti asi nebyly tak časté.

[KOMOŃ]

ok.

Jinak tu mapu znám dobře.Pokud se týká šumavska, lze tam jasně vidět čáru, která je skoro stejnou kopií orografických bouřek.Nebýt toho, tak Šumava by byla podstatně sužší/sušejší.
V době germánské to mohlo být úplně jinak.Nesmíme zapomínat ani na fakt, že jihočeské rybníky vté době neexistovali.Právě tahle soustava budována Krčínem a jinýma, má schopnost utlumit až stoletou vodu.

[slavicekvac]

ok.

Jinak tu mapu znám dobře.Pokud se týká šumavska, lze tam jasně vidět čáru, která je skoro stejnou kopií orografických bouřek.Nebýt toho, tak Šumava by byla podstatně sužší/sušejší.
V době germánské to mohlo být úplně jinak.Nesmíme zapomínat ani na fakt, že jihočeské rybníky vté době neexistovali.Právě tahle soustava budována Krčínem a jinýma, má schopnost utlumit až stoletou vodu.

Základní soustavu rybníků a odvodnění ( stoky ) udělal Štěpánek Netolický. Dokončení Schwarzenberci v předminulém století. V Třeboni jsou krásné plány rybníků u Ražic, kam se chodím koupat celý život, na Ražickém jsem se naučil plavat Krčínovy rybníky jsou spíš přehrady, kde se rybám méně daří. Na kapry je nejlepší mělká voda.
Miluji taky kanály na plavení dřeva v polenech, např. Vchynicko-tetovský. V létě i v zimě. Teď se chystám na Dobrou Vodu Hartmanice, tak doufám, že dojde na běžky kolem Srní u kanálu VT. Jak se plavilo na kanálech dřevo je modelováno v Sušici na místním novém betlému. Vystaven na radnici, zcela skvělý obrázek Šumavy.

[KOMOŃ]

Já vím, že to stím Krčínem nebylo přesné.Ale vědět nemusím všecko

[slavicekvac]

Dobrá Voda a poustevník Vintíř-Gunther. Na své náklady dal postavit cestu do Čech z Bavorska.

[Katerina]

Dobrá Voda a poustevník Vintíř-Gunther. Na své náklady dal postavit cestu do Čech z Bavorska.

On byl pokud se nepletu z hodně urozeného hraběcího rodu. A dosti nakloněn našim Přemyslovcům, ted jsem o něm četla v Břetislavovi od B. Krzeminské. Snažil se urovnat i spory mezi Břetislavem a Jindřichem III. , ale snad měl být v doprovodu císařského vojska , když táhli podruhé na Čechy . Ale to už byl hodně starý.

[slavicekvac]

Dobrá Voda a poustevník Vintíř-Gunther. Na své náklady dal postavit cestu do Čech z Bavorska.

On byl pokud se nepletu z hodně urozeného hraběcího rodu. A dosti nakloněn našim Přemyslovcům, ted jsem o něm četla v Břetislavovi od B. Krzeminské. Snažil se urovnat i spory mezi Břetislavem a Jindřichem III. , ale snad měl být v doprovodu císařského vojska , když táhli podruhé na Čechy . Ale to už byl hodně starý.

On jako starý začal poustevničit na Dobré Vodě, jako 50tiletý. Zemřel asi 85letý, a je pochován v Břevnově. Nejspíš by ho tam Břeťa nepohřbil, kdyby mu byl nepřítelem.
Původně to byl markrabě, velitel marky. Náhrobek je pozoruhodně realistický, zřejmě Gunther prodělal mrtvici, má výrazmně pokleslý levý koutek úst.

[KOMOŃ]

zřejmě Gunther prodělal mrtvici, má výrazmně pokleslý levý koutek úst.

Tak zřejmé to být nemusí.

[slavicekvac]

zřejmě Gunther prodělal mrtvici, má výrazmně pokleslý levý koutek úst.

Tak zřejmé to být nemusí.

Někde tu fotku snad najdu, ale doktoři mi řekli, že je to mrtvice, nebo třeba epilepsie. Ale spíš mrtvice.

[KOMOŃ]

zřejmě Gunther prodělal mrtvici, má výrazmně pokleslý levý koutek úst.

Tak zřejmé to být nemusí.

Někde tu fotku snad najdu, ale doktoři mi řekli, že je to mrtvice, nebo třeba epilepsie. Ale spíš mrtvice.

Tu fotku určitě ukaž.
Pokleslé koutky můžou mít mnohem víc příčin a nemusí to bejt jen mrtvice.