Anna Falcká
Sňatek Anny s Karlem IV. v roce 1349, který se konal jen krátce po smrti Karlovy první manželky Blanky z Valois, byl motivován čistě politickými zájmy. Karel IV. potřeboval rychle upevnit svou pozici římského krále, neboť Wittelsbachové byli do té doby jeho velcí odpůrci a konkurenti v boji o římský trůn. Anna, v té době teprve dvacetiletá, se stala jakýmsi politickým “závažím”, které mělo Karlovi zajistit podporu v Říši. Korunována římskou královnou byla v Cáchách a českou královnou v Praze v roce 1349.
Manželství Anny a Karla IV. trvalo pouze čtyři roky. Královna porodila jen jednoho syna, Václava (1350–1351), který bohužel zemřel jako nemluvně. Samotná Anna Falcká zemřela v Praze v únoru 1353, ve věku pouhých 23 let. Byla pohřbena v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Její náhlé úmrtí, stejně jako těžká a vleklá nemoc, kterou Karel IV. krátce po svatbě prodělal a kvůli níž byl upoután na lůžko, se staly předmětem dobových fám a obvinění. Někteří dvořané naznačovali, že Anna se ze žárlivosti nebo touhy po králově náklonnosti pokusila použít “nápoj lásky” (lektvar), který měl pro Karla katastrofální účinky, a získala tak pověst travičky. Tato teorie je však moderní historiografií považována spíše za legendu.
Smrt jediného syna a brzký konec manželství s Annou Falckou znovu postavily Karla IV. před nutnost zajistit si dědice. Krátce po Annině smrti se proto Karel IV. oženil potřetí s Annou Svídnickou, která mu konečně porodila budoucího římského císaře a českého krále Václava IV.
Diskuse: Karel IV., Wittelsbachové