Jan z Rotštejna
rodiče: ?
sourozenci: bez sourozenců
manželka: Žofka
potomci: bez potomkůJan neboli Ješek z Rotštejna se sice v pramenech vyskytuje poměrně dlouhou dobu, ale jako nepříliš významnému šlechtici poklidné doby za vlády Karla IV. mu historie přisoudila i nadále zůstat neznámým.
Náležel však k potomkům významného šlechtického rodu, jednoho z nejstarších v Čechách - Markvarticů. Tato větev Rotštejnů s Dětenickými však patřila z osamostatněných markvartických větví mezi téměř nevýznamné, na což mělo vliv i nedlouhé trvání rodů. Ješek z Rotštejna byl posledním členem svého rodu, jímž páni z Rotštejna vymřeli.
Zajímavé je, že právě jenom Valdštejnové a Rotštejnové zůstali věrni starému markvartickému erbu lvice, zatímco všichni jejich příbuzní si jej změnili! Ješek s tímto erbem pečetil i r. 1407.Byl pánem hradu Rotštejna u Turnova. Největší stavební úpravy na hradě můžeme nejspíš připsat právě jemu, jako i přestavbu hradu v kamennou pevnost.
Císař Karel IV. mu r. 1360 vydal privilegium práva týdenních trhů ve vsi Klokočí. Tím vešla i jeho osobnost do dějin.
Ve druhé polovině téhož století se veskrze věnuje hospodaření na panství, kde jej spatřujem při podacím právu jako spolupatrona hruštického kostela. O konfirmaci tohoto tajemného kostelíka nad Turnovem se dělil s příbuznými Valdštejny z nedalekého jejich rodového hradu. Roku 1363 spolu s ním ustanovovali kněze dokonce čtyři Valdštejnové najednou.
Asi to bylo také důvodem, že se s druhou stranou domluvil na odlišném systému ustanovování, který se udržoval ještě dlouho po tom. Spočíval, jak ukazuje zápis z r. 1383, ve střídání patronace, namísto společného ustanovování.
Roku 1406 pak získal celé podací právo kostela na Hruštici, podle níž se před půldruhým stoletím psával jejich společný prapředek Jaroslav z Hruštice.Obrat k lepšímu pro Ješka z Rotštejna nastal teprve s přelomem století.
Roku 1404 aktivně vystupoval v případě odúmrti v Křešíně v Plzeňském kraji a o čtyři roky později (1408) byl požádán nejvyšším dvorským sudím k obraně jiného odúmrtního statku Kuneše z Paky ve vsi Lodíně.Od roku 1407 vystupoval ve funkci místopurkrabího Pražského hradu (Johannis de Rothstein, vicepurgrauii castri Pragensis) a r. 1410 často zasedá i u dvorského soudu.
Kolem r. 1412 získal i část městečka Načerac u Vlašimě (dnešní Načeradec). Ješek z Rotštejna (Gessko Rotsstein, častěji než Ješek byl však úředně nazýván Jan) je naposledy jako arbitr zmiňován roku 1413.
Někdy po tomto datu zemřel; nemaje vlastních potomků, přepsal veškerý svůj majetek manželce Žofce z Rotštejna. Ta si později nechala jen Načerac a hrad Rotštejn s panstvím r. 1415 prodala. Podle Janova společenského vzestupu by se dalo tvrdit, že kdyby mu bylo přáno dožít se pozdější doby, jistě bychom o jeho osobě slyšeli v mnohem více významnějších souvislostech. Jan se i přesto dožil celkem vysokého věku, leč žel, jím rod Rotštejnů vymírá…
Může si však připsat, že z nepříliš významného rodu byl on tím nejvýznamnějším, který svému erbu připsal společenskou prestiž.