Jindřich z Vartemberka

Přemysl Špráchal
Český šlechtic, dvorský úředník, 1398 - +po 1440

Jindřich z Vartemberka byl významnou osobností v období těsně před vypuknutím husitských válek. Svého vlivu se ještě snažil využít i v nastávajícím bouřlivém období, ale přecenil svou moc a vše se nakonec obrátilo proti němu samému. Jako jeho rod, i on užíval zlato-černě štípeného erbu.

Erb Vartenberků na počátku 15. století. Zdroj: Historie Mimoňska

Byl nejmladším ze šesti synů Jana z Ralska (+ 1383). Po otcově smrti spravovali rozsáhlé zboží za nezletilé Vartemberky poručníci z příbuzenstva. Poté, někdy před rokem 1396, Jindřich již disponoval vlastním majetkem samostatně. Poprvé je zmiňován roku 1398 jako svědek v jedné listině. Tehdy mu patřily panství s hrady Nístějkou (1398-1410) a Valdštejnem (1404-1437). V té době (1402-1411) už také zasedal u zemského soudu a roku 1414 byl dokonce hejtmanem hradeckého kraje, označujíc se jako „purkrabí Králova Hradce".

Za manželku pojal Alenu z Lipé (1412) od níž vyženil Vícenice a Slavětice. Někdy po té získal i hrad Chlum u Mladé Boleslavi a objevoval se na různých místech jako patron podacího práva. Zastával se sirotků po svých příbuzných a tím se nakrátko dostal i do držení hradu Veliše u Jičína (1413-1414). V té době již požíval značné politické váhy. Roku 1415 zpečetil stížný list proti Husovu upálení (diskuse). Jeho jméno se na listině mezi 451 pány uvádí mezi prvními. Dokonce násilím potíral statky odpůrců Husových. Kolem r. 1419 se přidržoval strany královské a po smrti krále Václava IV. složil slib královně o „hájení zemského řádu" v zemi.

Mezi lety 1423-25 se nazýval „Jindřichem starším z Vartemberka, seděním na Valdštejně", aby se odlišil od svého příbuzného. Zpočátku dlouho sídlil na Nístějce, kterou po rekonstrukci Valdštejna prodal a usadil se poblíž Turnova na Valdštejně. Z jeho držení byl ovšem vyveden již po roce 1424, kdy Turnovsko obsadili husité a na Valdštejně zanechali své hejtmany. Někdy potom (po 1427?) dokonce přišel i o svůj další hrad – Chlum. Na obou obsazených hradech (1431) se vyskytuje Jan Rozvoda ze Stakor zvaný Rameš z Hrádku s kterým je spojeno uvěznění Korybutovo na Valdštejně. Na čas (1432) se Jindřich z Vartemberka dokonce musel skrývat pod ochranou katolických pánů v Jižních Čechách. Ale hned v letech 1434-5 se znovu nazývá sezením na Valdštejně a na rozličných místech svého panství opět dosazoval do svých kostelů katolické faráře.

Není povědomo nakolik dobrovolný byl prodej Valdštejna roku 1437 majiteli Hukvald – Janu Čapkovi ze Sán. Ale příštího roku prodal i svojí polovinu Turnova (historicky poprvé odloučenou od Valdštejna) přísnému katolíkovi Heníku z Valdštejna.

Poté se ještě v pramenech uvádí během roku 1439 a někdy po roce 1440 zemřel ve věku něco kolem 70ti let. Roku 1455 žádal táborita Rameš z Hrádku krále Ladislava o zapsání ukořistěného „zbořeného hradu" Chlumu po Jindřichovi do svého vlastnictví právem odúmrtním.