Kateřina z Ludanic

Pepa123
Šlechta
Kateřina z Ludanic (*1.1565/1567-†22.6.1601) byla poslední příslušnicí rodu pánů z Ludanic

Poslední příslušnice rodu z Ludanic přišla na svět jako dcera Václava z Ludanic (* krátce před 25.7.15411-†19.9.1571 Vídeň) a Johanky (Jany) Meziříčské z Lomnice (1552-1565 ;†5.1568), vdovou po Rafaelu Podmanickém.2 Kdy se narodila není přesně známo, ale muselo se to stát v lednu 1565, nebo v roce 1567.3

O noci, kdy se narodila, se dochovala pověst O Plané hrušni, která ještě před vstupem (na příkopu) na hrad Helštýn dodnes stojí. Jednou totiž na hrad přišel pocestný, ale místo toho, aby ho Václav z Ludanic pustil, poslal na něj psy, ty všechny zbil a přemohl. Poutník rod proklel a zabořil hůl do skály. Řekl, že z hole vyroste hrušeň a bude planá jako rod.4To se potom vyplnilo, protože jejím otcem vymřel rod po meči a jejím manželem Petrem vymřel rod z Rožmberka. Dále vymřel rod Meziříčských z Lomnice5 (rod Kateřininy matky) a moravská větev Šternberků (také příbuzní).6 Další osud Kateřiny není znám, ale je jisté, že v roce 1571 byla sirotkem a neměla žádné příbuzné z otcovy strany7 (však v roce 1551 žilo nejméně 7 mužských a nejméně 5 ženských členů). Důvodem mělo být genetické vyčerpání.8

Když zemřel její otec, jako poručník se ji ujal hejtman Zachariáš z Hradce, majetku se ujal Jakub st. Vojska z Bogdunčovic. Její otec však zemřel bez závěti, a tak ludanický majetek zůstal nezajišten. Proto byly záhy prodány Žalkovice, Břest a Veselíčko a rodová Rokytnice (tedy ⅔ panství).9 U koho byla Kateřina vychována nevíme, snad u Kateřiny z Vlčnova, ale ta již v roce 1573 zemřela.10 Zachariášovi se však poručnictví moc nezamlouvalo, proto byl ani ne devíti letá Kateřina prohlášena za plnoletou a přijela na hrad Brtnice za příbuzným Hynkem z Valdštejna a Janem ze Žerotína.11 Zachariáš si nechal jen dohled nad panstvím. Jak dorůstala, byl o ní větší zájem ze strany ženichů. Samozřejmě kvůli bohatství a je pravděpodobné, že lidem, co se o ní starali, šlo o majetek.

Petr Vok a Kateřina z Ludanic

V roce 1579 však nastal zlom. O Kateřinu se začal ucházet Petr Vok z Rožmberka (1539-1611). Petr pocházel z zámožného rodu Rožmberků, odnoži Vítkovců. Ženich, který nebyl k odmítnutí, a tak se na masopustní neděli následujícího roku slavila svatba. Petr se musel oženit, jelikož byl poslední šance rod zachránit před vymřením.

Poprvé se snad setkali na svatbě Anny z Hradce.12 Přestože Kateřina vyznávala českobratrskou církev a Petr byl katolík, rozuměli si a zpočátku prožívali harmonické manželství. Kateřinu vychovávala Anna Hradecká z Rožmberka13 a Petr ji zahrnoval dárky a pozorností.14 Často si posílali dopisy a měli mezi sebou kladné vztahy.

Manželé žili v Bechyni, ale také i na Helfštýně. Spolu se Zdeňkem Kavkou, který přišel s Půtovou manželkou na dvůr Ludaniců, se snažili získat zpět majetek rozkradený v době Kateřininy nezletilosti.15 Zdeněk však záhy zemřel, měl být zastřelen.

Z harmonického manželství se nakonec stalo manželství neštastné. To nebylo ve středověku neobvyklé, ani to, že Petr byl v době svatby třikrát starší. Nepomáhalo tomu ani nepočetí potomka. Manželská krize nastala v roce 1590, kdy navázala intimní vztah s rytířem Jindřichem Sobkem z Kornic16 a bez souhlasu odjela na Helfštýn. Manžel ji vše odpustil, ale Kateřinin stav se zhoršil.

Posléze zemřel Vilém z Rožmberka a Petr zdědil majetky i dluhy, a proto musel prodat i ludanické majetky. Roku 1593 dokonce Helfštýn,17 ke kterému měla Kateřina jistě citový vztah. Tou dobou začala trpět duševní chorobou.18 Proto ji Petr vybavil fraucimor složen ze 23 členů z řádu nižší šlechty.19 Její stav se však zhoršoval, měla záchvaty a proto brzy i přes snahu dvorního lékaře ráno 22. června 1601 Kateřina umírá v mladém věku, zhruba 35 let. Jestě před smrtí stihne svaté přijímání.20 Manžel ji vystrojí honosný pobřeb (pohřbena je ve vyšebrodském klášteře na místě hrobky Rožmberků), neožení se a přežije ji o 10 let a jím vymírá z nejvýznamnějších rodů.

Rodokmeny Ludaniců:

První páni z Ludanic

Ladislav z Ludanic a jeho potomci

Václav z Ludanic a jeho potomci

Poslední páni z Ludanic

  1. Je znám dopis z r.1541, kdy Půta z Ludanic píše vladykovi Jaroslavovi ze Sezemic, aby mu opatřil 4 štiky na křtiny Půtova syna. (Záhorská kronika 23-4, str.122). Datum úmrtí datuje do 19.9 ve Vídni, kde se měl vyléčit a poté oženit. ↩︎

  2. Ján Lukačka, Páni z Ludaníc (str.110), Johanka byla dcerou Adama z Lomnice a Kateřiny z Vlčnova ↩︎

  3. Záznam praví, že na sv. Matěje (v únoru) slavil Václav z Ludanic křtiny dcery v Lipníku nad Bečvou (Zk 22-1 str. 3) Nevíme, zda tou dcerou byla Kateřina, nebo to byla její sestra zemřelá před r. 1571. Na její rakvi je totiž vyryt rok 1567, který upřednostňuje J. Pánek. ↩︎

  4. Naďa Moyzesová, Pověsti moravských hradů a zámků (str.84) ↩︎

  5. Rod vymřel patrně smrtí Tasa z Lomnice a jeho dcer Anny Marie a Kateřiny (1594-1609). Je možné, že ji přežila teta Alena. ↩︎

  6. Rod vymřel smrtí Jindřicha z Šternberka (†1574), syna Markéty z Ludanic a Jana ml. z Šterberka na Holešově ↩︎

  7. Tedy až na Markétu (†10.3.1574). Ta nejspíš byla až moc vzdáleně příbuzná (z veverské větve) ↩︎

  8. Zdeněk Vybíral, Zánik rodu Ludaniců ↩︎

  9. J. Pánek, Kateřina Rožmberská (str. 352) ↩︎

  10. Zk 22-2 str. 46 ↩︎

  11. Zánik rodu Ludaniců, Z. Vybíral. Hynek byl vnukem Kateřiny z Ludanic a Jan z Žerotína byl pravděpodobně vnukem Anny z Ludanic (obě mohly být svoje sestry). ↩︎

  12. Z. Vybíral, Rezidence pánů z Ludanic ↩︎

  13. J. Pánek, Poslední Rožmberkové ↩︎

  14. Účty za dárky jsou na Monasteriu ↩︎

  15. Václav Březan, Životy II ↩︎

  16. Kateřina Rožmberská (str. 356) ↩︎

  17. Kateřina Rožmberská (str. 356) ↩︎

  18. Když byl Petr na výpravě proti Osmanům, myslela si, že je v Praze a musí přijet ↩︎

  19. Ve fraucimoru působila např. Zuzana Vojířová z Vacovic. Existuje dílo o fraucimoru: Milena Hajná, Rožmberský fraucimor ↩︎

  20. Václav Březan, Životy II ↩︎