Viola Těšínská
I. manžel - Václav III.
II. manžel - Petr z Rožmberka
Podle Kazimierze Jasinského se Viola narodila v rozmezí let 1285 až 1293 jako nejmladší ze tří dětí ratibořského a těšínského vévody Měška I. z méně významné slezské větve Piastovců. Vévoda Měšek byl českým spojencem již od ledna 1291, kdy v Olomouci společně s Boleslavem Opolským podepsal spojenectví s Václavem II. V této listině z 17.01.1291 obě knížata potvrdila:" jsme dobrovolně slíbili panu králi bezelstně pomáhat proti kterémukoli knížeti, kdykoli…od něho buď společně anebo každý zvlášť budeme za to požádáni".
O Violině dětství a dospívání není známo nic bližšího a to až do svatby s Václavem III., která proběhla bez velké okázalosti 5.10.1305 v Brně. Nevíme, jak došlo k této svatbě, protože Václav byl již od roku 1298 zasnouben s dědičkou uherského trůnu Alžbětou. Pár dní po svatbě s Violou se zřekl všech nároků na svatoštěpánskou korunu ve prospěch Oty Bavorského a zrušil zasnoubení s uherskou dědičkou.
Viola byla dle Palackého „jedna z největších krás věku svého" , i když prvním, kdo popisuje Violiny fyzické kvality je až Beneš Krabice z Weitmile, který se s ní velice pravděpodobně osobně vůbec nesetkal (zemřel r. 1375). Otázkou také zůstává, zda se s ní před svatbou vůbec setkal ženich a zda se budoucí královská dvojice nesetkala až při samotném svatebním obřadu. Můžeme tedy zpochybnit krásu jako důvod uspěchaného sňatku.
Těšínské knížectví v roce 1570, Abraham Ortelius, Theatrum Orbis Terrarum, Zdroj: Wikimedia
Daleko pravděpodobnější je snaha o posílení přemyslovského vlivu v Polsku. Chudá a snad sličná Viola po sňatku přijala jméno Alžběta. Manželství trvalo přesně jedenáct měsíců a bylo ukončeno 4.08.1306 Václavovou vraždou v Olomouci (diskuse o vrazích). Tím vymřeli Přemyslovci po meči, protože kratičké manželství bylo bezdětné. Jestli bylo šťastné či nikoli, se můžeme pouze domnívat. Dle líčení dobových kronik měl Václav asi jiné starosti než navštěvování manželského lože…
Vše nasvědčuje tomu, že Viola jak chudá do manželství přišla, tak i odešla. Při kvapné svatbě se nestačilo projednat případné vdovské zajištění. Na příštích deset let se zřejmě uchýlila do kláštera neznámého řádu a neví se ani, zda složila řádové sliby či zůstala stálým hostem.
Na politické scéně se tato královna vdova objevuje znovu v roce 1316, kdy je se souhlasem Elišky Přemyslovny provdána za nejvyššího komořího Petra z Rožmberka, který na základě tohoto sňatku upouští nejen od zasnoubení s dcerou uvězněného Jindřicha z Lipé, ale i od podpory jeho věci. Slovy Zbraslavské kroniky : „Když se toto dálo, pan Petr z Rožmberka uvažuje, že se osvobození Jindřicha z Lipé nadlouho protahuje, odmítl jeho panenskou dceru, která s ním byla zasnoubena snubním prstenem, a tak se spojil se svolením krále Jana manželským svazkem s paní Violou, dcerou vévody těšínského, vdovou po mladém králi Václavovi. Tímto svazkem se Petr z Rožmberka těsněji připoutal ke králi a dokázal, že rozvázal přátelský svazek i příbuzenství s tím, jehož dceru zamítl." Viola však 21.9.1317 bezdětná umírá a je pohřbena v rožmberské rodové hrobce v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě. Viola Těšínská, kdysi královna česká a polská osobního štěstí zřejmě moc nenalezla.