Frencl neboli František, psaný z Buben, Litožnice nebo Kotvic, dnes Chotěvic (* 80. léta 14. století - po r. 1437) náležen zřejmě mezi málo pražských Němců, kteří se přidali k husitskému hnutí. Původně měšťan zakoupený v zázemí Prahy vstoupil do služeb Jana Žižky, stal se jedním ze signatářů jeho vojenského řádu a dotáhl to i na jednoho z hejtmanů sirotčího vojska. S polipanskou situací se ale nedokázal jako řada jiných bojovníků sžít a umírá zadlužen.
Jan řečený Kepka z Chlumu sezením na Svojkově byl méně významný český šlechtic, který proslul především doprovodem mistra Jana Husa do Kostnice. Tento muž se s pražským učencem skutečně spřátelil a snažil se ho u koncilu hájit - sám mistr Jan svého jmenovce označuje jako "věrného a statečného rytíře a mého dobrého dobrodějce." Po smrti Husově Jan z Chlumu působí ve službách královny Žofie v Mělníku. Po vypuknutí války se účastní Čáslavského sněmu, drží hrad Pihel a zřejmě krátce poté umírá.
Zřejmě nejvíce exotickým husitou byl příslušník ruského/litevského knížecího rodu Fedor z Ostrohu nebo častěji Fridrich Ostrožský. Jako mladší syn ostrožského knížete asi z velkým dědictvím počítat nemohl, proto spojil svoji kariéru s husitským hnutím, v druhé polovině 30. let 15. století je o něm možné i mluvit jako kondotiérovi.
Čeněk z Vartenberka byl český šlechtic, pán na Jičíně a významný politik sympatizující s husity. Jako nejvyšší pražský purkrabí měl v letech 1414-1420 značný vliv na vývoj tehdejších Čech. Blízký spolupracovník Jana Husa - pravděpodobně hlavní iniciátor protestního listu (1415) proti upálení reformátora na hranici. Později několikrát změnil víru (a stranu) z husitské na katolickou a naopak.
Příslušník vysoké šlechty, nejvýznamnější majitel hradu Ralsko, př. 1383 - +1433