Vláda Konráda II. Oty (1189-1191)
I na konci 12. století byl pražský kamenný trůn velkým lákadlem pro moravské údělníky. Formálně jim právo stát se knížetem zajišťovala stařešinská nařízení knížete Břetislava I., vyhlášená před jeho smrtí v Chrudimi roku 1055. Realita byla ovšem jiná. O pražském knížeti, tj. knížeti celých Čech s vrchní autoritou nad moravskými vládci z olomoucké a znojemsko-brněnské větve Přemyslova rodu, rozhodovala přízeň velmožů, důvěra nebo koupená důvěra císaře, síla zbraní družin znepřátelených Přemyslovců a také v nemalé míře štěstí. Ze stejného těsta jako moravští předci a pražští bratranci byl i Konrád Ota, údělník, vládnoucí nad brněnskou a znojemskou části Moravy. On také neváhal obětovat tisíce a tisíce vojínů k získání přesvatého stolce na vrchu Žiži.