tributum pacis

Tributy byly původně formou výpalného, poplatkem státu, který nechtěl být napaden (většinou, ale ne vždy vojensky slabšího). Takové tributy nebyly v období stěhování národů a raného středověku ničím neobvyklým. Později jejich význam výpalného ustoupil částečně do pozadí a staly se spíše tradičními a více formálními, začaly nicméně být chápany jako výraz nadřazenosti. Placení tributů bylo spolehlivým indikátorem zahraničních vztahů. V případě jejich zhoršení se poplatek většinou přestával platit, což bylo často záminkou k válečnému tažení a jeho opětovnému prosazení.

Středověký člověk musel platit celou řadu dávek, z nichž jen část by z dnešního pohledu šla označit jako přímé nebo nepřímé daně - ve vrcholném středověku nepravidelnou berni, po celou dobu různá cla a mýta. Vedle toho musel odvádět církvi desátky a své vrchnosti takzvaný úrok. Přesto se nezdá, že by toto zatížení přesáhlo pětinu či čtvrtinu příjmů.