Kde je Wogastisburg?

[Wladislaus]

Pokračování předchozí úvahy, tentokrát o lokalizaci Wogastisburgu:

Pokusíme-li se najít nějakou lokalitu s názvem podobným Wogastisburgu, najdeme pouze jedinou, která už dnes ale neexistuje. Listina datovaná k roku 1017 stvrzuje výměnu majetku mezi bamberským biskupem Eberhardem a jeho bratrem Chunem, přičemž předmětem výměny bylo mimo jiné také allodium Wugastesrode (půda či statek ve výhradním vlastnictví). Pečlivá analýza prokázala, že se jedná o padělek zhotovený kolem poloviny 12. století v kanceláři bamberského biskupa, který vznikl za účelem zajištění ochrany biskupského majetku. Okolnosti vzniku dokumentu nejsou podstatné, důležitější je její věcná správnost a lokalizace biskupských statků, z níž vyplývá, že alodium se nacházelo v místech dnešní obce Roth asi 17 km severně od Bambergu. Pokud jde o koncové slovo rode, ve středověké terminologii označovalo odlesněnou oblast vhodnou k osídlení a jde o označení mladší, v 7. století ještě neznámé. Pro spojení Wugastesrode s Wogastiburgem nemáme žádný přesvědčivý důkaz a je možné, že jde jen o shodu okolností, kdy tamní les prostě patřil nějakému Wogastovi a po něm byl pojmenován. Vzhledem ke středověkému zvyku dědění jmen v rámci rodu a pro velmi vzácný výskyt jména Wogast by ale o náhodu jít nemuselo. Dle některých teorií by pak nejvhodnější lokalitou pro Wogastisburg bylo hradiště Staffelberg u obce Bad Staffelstein o 13 km severněji. Jedná se o stolovou horu s plochým vrcholem o rozloze zhruba 3 hektarů a obvodem v délce 700 metrů se strmými, prakticky nezdolatelnými skalnatými srázy. Archeologové zde našli známky osídlení už od neolitu, které vystřídalo keltské oppidum, svou pozorovací stanici tu vybudovali Římané a po nich ji využívali i Germáni. Slovanské osídlení přímo na Staffelbergu doloženo není, zato v širokém okolí ano. Hradiště se totiž vypíná nad řekou Mohan, v jejímž okolí sídlily slovanské kmeny Mohanů, byť nijak zvlášť početné. O prvních Slovanech osidlujících střední Evropu víme, že než začali stavět vlastní opevněná hradiště, v dobách ohrožení využívali jako útočiště rozvaliny těch starých keltských. Jinak poslední osídlení je na Staffelbergu doloženo v 8. století. Možná jde jen o náhodu, ale s koncem sídelní aktivity byl na plošině kopce postaven románský kostelík zasvěcený Sámově současnici Aldegundě (*kolem 630 †684/695), světici z Franské říše, zakladatelce kláštera Maubiege (lat. Malbodium) na severu Francie.

Můžeme ještě něčím jiným podpořit lokalizaci Wogastisburgu na Staffelberg? Pouze nepřímo. Staffelberg se nachází v podstatě na dohled od Durynského lesa, což je pohoří táhnoucí se po celé jižní hranici historického Durynska, kam Sámo po vítězství nad Dagobertem opakovaně prováděl výpady. Mimo to řeka Mohan pod Staffelbergem tvořila přirozenou hranici mezi Franskou říší a slovanským osídlením, v dobách Karla Velikého známou jako Limes Sorabicus. Přes tuto hranici nesměli Frankové dovážet zbraně Slovanům žijícím na východ od ní a navíc na ní byla postavena řada opěrných pevností.

Mohl být Staffelberg naším Wogastisburgem, přestože se od centra Sámovy říše na Moravě nachází dost daleko?

O postupu Dagobertových armád nám Fredegar sděluje toto: Proti Vinidům byly vyslány tři voje a také Langobardi pomohli Dagobertovi tím, že nepřátelsky zaútočili na území Slovanů. Ti museli být k obraně připraveni na několika místech a vojsko Alamanů v čele s vévodou Chrodobertem nad nimi zvítězilo namístě, kde na jejich území vstoupilo. Také Langobardi zvítězili a podobně jako Alamani zajali velké množství Slovanů. Austrasijští obklíčili pevnost Wogastisburg, kde se opevnila většina nejsveřepějších Slovanů, a ve tři dny trvající bitvě jich byla spousta porubána a zbytek byl zahnán na útěk. Austrasijští se tedy obrátili k domovu a přitom útěku nechali na místě všechny stany a výzbroj.

Bohužel se nedovídáme, kudy se armády ubíraly a můžeme pouze spekulovat. Pravděpodobně se všechny tři armády měly spojit v předem určeném místě blízko centra Sámovy říše, což byla oblíbená strategie už od dob Římské říše. Z textu je nicméně zřejmé, že žádná z armád se nespojila s jinou a každá musela postupovat jiným směrem. O směru útoku Langobardů z Friulska na severovýchodě Itálie nemusíme pochybovat a pravděpodobně byl veden do Korutan, případně podél Alp směrem ke staré římské pevnosti Carnuntum při soutoku Moravy s Dunajem. Alamani sídlící na jihozápadě Německa patrně postupovali podél Dunaje po staré římské cestě, která kdysi spojovala římské opěrné body na jeho pravém břehu. Otázkou zůstává, kam měli namířeno a kam až se dostali. Možným cílem mohl být průnik do Čech přes Šumavu, pravděpodobněji ale spíš do Rakouska, odkud už by bylo centrum Sámovy říše dosažitelnější. Co se týče Austrasijců, častým shromaždištěm a výchozím místem vojenských tažení bylo austrasijské město Metz (čes. Méty) na severozápadě Francie nedaleko hranic s Lucemburskem. Víme, že například roku 805 odtud vyrazilo vojsko pod vedením syna Karla Velikého, do Čech vstoupilo skrze Chebsko, postupovalo podél řeky Ohře, kudy vedla starobylá trasa ve středověku zvaná "Královská cesta", a nakonec donutilo české kmeny platit tribut. Podobných výprav se uskutečnilo ještě několik a je docela dobře možné, že Dagobert určil pro své vojsko rovněž tuto cestu. Cílem Austrasijců by pak bylo vpadnout do Sámovy říše ze západu. Tím odpadají všechny teorie hledající Wogastisburg v rakouském Podunají, jako například umístění do římského tábora u Albingu na řece Aist, jejíž starší název zněl Agasta.

Z Fredegarova textu vyplývá, že proniknout hlouběji na území Slovanů se podařilo Langobardům a Alamanům. O Austrasijcích se pouze dovídáme, že oblehli Wogastisburg, ale nezdá se, že by se dostali někam daleko, protože Fredegar nepíše vůbec nic o tom, že by získali nějakou významnější kořist, na rozdíl od Langobardů a Alamanů. Proto musíme Wogastisburg hledat někde na okraji Sámovy říše. Nutně to ale neznamená, že musel být přímo na západním okraji sídelní oblasti. Klidně to může znamenat, že se nacházel dál od ní, třeba na území spojenců, a patrně byl první větší pevností, kde se dalo Frankům postavit. Tím odpadají všechny teorie umisťující Wogastisburg do centra Sámovy říše, například do dnešní Bratislavy.