František Záruba, Hrady doby přemyslovské I: Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko. Praha, NLN, 2023, 592 s.
Časové vymezení je od přemyslovských hradišť po dobu Václava II. teritoriální historické Čechy (tedy i Kladsko) společně s Chebskem a jeho hlavně ministeriálními hrady. Kniha je členěna chronologicky, úvodem je shrnuta historie bádání. Druhdy nezajímavá "dědkologie" je překvapivě poutavě napsána a plasticky zobrazuje proměny vnímání hradů. Dál je přehledově popsán vývoj hradišť a hradské soustavy na našem území. Až třetí kapitola se věnuje prvním kamenným hradů na našem území (Vyšehrad, Pražský hrad, Přimda a Mělník). Následně jsou řešeny hrady Přemysla I. a Václava I., přemyslovský lovecký hvozd. Hrady Přemysla Otakara II. jsou ještě děleny teritoriálně (severní, východní, jižní, západní a střední Čechy), hrady Václava II. už ne.Poslední dvě kapitoly se zabývají několika málo hrady pražských biskupů a vývoji hradů na Chebsku, což kromě centrální lokality jsou hrady ministeriálů.
Nejdříve je popsána historie lokality, později podrobně popis stavby a to nejenom současného stavu, ale i historického vývoje.
Kniha je bohatě černobíle ilustrována, většina hradů má také půdorys (většinou nově zaměřený) a svoji novou rekonstrukci. K architektonických a archologickým pasážím se nemohu příliš vyjadřovat, nicméně F. Záruba se zde vyrovnává (i za pomoci nových poznatků a literatury) s některými příliš ukvapenými závěry T. Durdíka.
Chronologické, nikoliv abecední nebo typologické řazení je určitě přínosné, umožňuje vidět vývoj hradních staveb - postupný vznik kamenných hradů od počátku 13. století - buď hrady přechodného typu na místech hradišť nebo inspirace Podunajím a Štaufskou architekturou, hradní politiku jednotlivých králů - Přemysl Otakar I. a Václav I. tvoří základ sítě královských hradů, Václav I. začíná přestavovat hrady v křivoklátském hvozdu, Přemysl Otakar II. staví především v jižních Čechách (spojnice s Rakouskem), Václav II. v Čechách východních (spojnice s Polskem).
Detailní rozbor architektury hradů umožňuje vidět i další než fortifikační rozměr hradů, řada lokalit je zakládána prvoplánově jako rezidenční pro panovníka, který objíždí zemi (třeba Kadaň), případně jako oddechový (Křivoklátský hvozd, Bezděz a Houska za Přemysla II.).
Určitě je třeba kvitovat posunutí novodobé typologie (hrady přechodného/kastelového/... typu), do pozice pomocné, nikoliv hlavní kategorie. Archeologické/architektonické typologie ulehčují orientaci po určitém souboru, zamazávají ale jedinečnost každého objektu. Škatulkování omezuje hledání shodných rysů a tendencí přesahující jednotlivé typy.
Další kontext pro hradní politiku jednotlivých králů by nabídlo zpracování Moravy a celého Slezska, pro Václava II. neznám studii o jeho působení v Polsku (Nowy Sacz, možná další hrady?).
V historických přehledech je několik chyb, nebo možných jiných interpretací. Macek Mnich z Bukoviny nebude zřejmě purkrabí na Hradci Králové, ale Hradci nad Ostravicí (s. 193), Macek Mnich je osoba z okruhu opavského vévody. Vítek z Hradce nejspíš neměl pět synů (s. 205), hrad Orlík nevlastnil biskup Dětřich z Portic, ale jeho stejnojmenný synovec (s. 320), zmínka z roku 1260 se netýká Děvína v severních Čechách, ale míšeňského Döben (s. 353) - https://www.researchgate.net/publicatio ... hrad_Devin
Královna Konstancie zřejmě nestavěla hrady na jihovýchodní Moravě (Hodonín, Břeclav), Stavba věže v Břeclavi připisovaná kronikářem Konstancii je dendrochronologicky doložena jako mladší, z doby Přemysla II., resp Viléma z Hustopeč.
U dvojích purkrabích na Zvíkově je otázka, zda nejde o "zvíkovskou provincii", kdy jeden je na Zvíkově a druhý na Práchni (podobně se objevují castellani Znojmenses a jsou od hradů na Znojemsku, nejen ve Znojmě). Proto svědčí Purkart z Janovic, který je lokalizován na Zvíkov i Prácheň. Tuto teorii ale rozporují archeologické prameny, které v té době nedokládají stojící hrad v Práchni, ten se později naopak musí na místě hradiště postavit.
Blokově problematické jsou pasáže, které vycházejí z překonaných nebo alespoň zpochybněných teorií J. Žemličky o závislé šlechtě a T. Durdíka o královském založení hradů (na základě "královské" rozlohy staveniště), které jsou v pramenech doloženy jako šlechtické. Jindřichův Hradec a Lichnice jsou zde v kapitole sporných hradů, Rýzmburk jako královská stavba od doby Václava II.
V případě Jindřichova Hradce hrad vznikal na místě staršího hradiště, ale pokud se podle něj píše Jindřich už v roce 1220, tak je stavitelem sídla (ne nutně kamenného) zřejmě on. U Lichnice není třeba interpretovat pasáž "nos Smil, dei gratia dominis de L." na listině z roku 1251 jako nepřesný opis z 16. století či jako projev vděčnosti za dar rozestavěného královského hradu Lichnice, když tentýž magnát používá stejnou formuli i později (1262). Navíc v době, kdy už nemusí být novému panovníkovi příliš vděčný, tím spíše, že snad Smila vyhodil z funkce pražského purkrabího. https://www.monasterium.net/mom/CZ-MZA/ ... chtenburka Smil z Lichtenburka si prostě začal stavět hrad tak velký, aby se do něj vešlo jeho ego, které dostal od mnohem větší šajby než byl Václav I.
Podobně ani Rýzmburk nebude královské založení (tady F. Záruba tu tezi nezastává), když je v doméně rodu. Listina z roku 1264, kde je Boreš uváděn jako kostelán, je spíš neznalost reálií písaře z východní Moravy než doklad o královském založení (nebo konfiskaci, což připouští autor), tím spíše, že to je v období, kdy Přemysl s Borešem relativně vycházel. A Boreš se pak píše podle Rýzmburku dále. Líp se musím podívat na další vývoj, Hrabišicům je konfiskován majetek na východní Moravě, ale podle Rýzmburku se píší dál, tak je otázka, jestli ho vůbec ztrácí.
Překonaná je také teorie, že vrstva drobných hradských beneficiářů stála za povstáním Přemysla, když jediným argumentem z pramenů je nemožnost identifikovat iniciátory povstání Ctibora a Jaroše. Na straně Václava stojí panské rody Hrabišiců, Markvarticů, Ronovců a jiní, na straně Přemysla zase Vítkovci, Strakoničtí a asi větší díl moravské šlechty. To není žádný lovčí nebo lesník z Plzence, na kterého čeká v případě výhry mladšího krále změna společensko-ekonomické formace a vyhazov.
Podobně výstavba královských hradů (a kláštera Zlatá Koruna) nebyla namířena proti Vítkovcům, jak dokázal L. Reitinger, když řada Vítkovců byla na čelných pozicích u dvora, (Vítek z Hradce, Oldřich z Hradce) a takřka všichni dospělí Vítkovci se účastní založení kláštera. Fatálně se vyhrotí vztahy mezi panovníkem a Vítkovci (a to zřejmě ne všemi větvemi) až v generaci Záviše, Vítkovci pak pochopitelně plení to, co mají nejblíž - ale proto, že to je nejblíž, nikoliv, že s tím čtvrtstoletí nesouhlasí.
Pokud shrnu výše uvedené, první díl série (druhý díl se bude řešit šlechtické hrady, další hrady doby lucemburské) má nakročeno k tomu, aby po Sedláčkovi, Menclové a Durdíkovi byla základní kastelologickou literaturou naší doby, než bude zhruba za další generaci přílivem nových hlavně archeologických poznatků překonána. Řada nepřesností v práci s historickými prameny a literaturou nastoluje otázku, jestli tak rozsáhlé téma by neměl dělat různorodější kolektiv, případně mít lepší redakci.
František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.
Moderátor: Ježek
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4024
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 68 times
- Been thanked: 18 times
František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.
Koukal jsem do Velímského - https://www.databazeknih.cz/knihy/hrabisici-48701, Rýzmburk rodu zůstal. Hrabišici ztratili jiné majetky, včetně Boršenštejna a Saydy na druhé straně Krušných Hor.Ježek píše: ↑15 pro 2023 15:47 Podobně ani Rýzmburk nebude královské založení (tady F. Záruba tu tezi nezastává), když je v doméně rodu. Listina z roku 1264, kde je Boreš uváděn jako kostelán, je spíš neznalost reálií písaře z východní Moravy než doklad o královském založení (nebo konfiskaci, což připouští autor), tím spíše, že to je v období, kdy Přemysl s Borešem relativně vycházel. A Boreš se pak píše podle Rýzmburku dále. Líp se musím podívat na další vývoj, Hrabišicům je konfiskován majetek na východní Moravě, ale podle Rýzmburku se píší dál, tak je otázka, jestli ho vůbec ztrácí.
Boreš byl popraven r. 1278, jeho syn Bohuslav II. zemřel v rozmezí 1279-80, jeho syn Boreš III. zvaný z Rýzmburka nebo z Oseka je r. 1291 plnoletý, zasedl na zemském soudu. Před zplnoletněním spravovali Rýzmburk bratři Předslav, Vilém a Protiva, asi hrabišičtí klienti. Předslav ze Solan byl svědkem posledního pořízení Boreše z počátku r. 1278.
-
- Pán
- Příspěvky: 231
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 1 time
- Been thanked: 14 times
Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.
Jindřichův Hradec + Strakonice mají jedno společné, kousek od nich leží další hrad o jehož době vzniku se dodnes prakticky nic neví, protože na těchto lokalitách dosud překvapivě neproběhl výzkum.
V případě Jindřichova Hradce to je Vítkův Hrádek ležící u Blažejova, o kterém zastánci hypotézy o královském původu Hradce kdysi soudili, že byl původním sídlem zdejší větve Vítkovců, před zcizením Hradce.
https://pamatkovykatalog.cz/zricenina-h ... k-14157200 V případě Strakonic to je hrad s příznačným jménem Střela, první doložení vlastníci z poč. 14. s. pocházeli z Kasejovic a měli v erbu oslí hlavu a je ke Strakonicím dokonce blíže než Vítkův Hrádek k Hradci.
https://pamatkovykatalog.cz/zamek-679658 Je zvláštní, že se to už dnes nikde neuvádí, možná je to dáno i osobou autora, který toho o hradech zrovna moc nenapsal. Tedy pokud odhlédnu od komerčních "kaplí" z lidovek, které vychází z diplomky.
V případě Jindřichova Hradce to je Vítkův Hrádek ležící u Blažejova, o kterém zastánci hypotézy o královském původu Hradce kdysi soudili, že byl původním sídlem zdejší větve Vítkovců, před zcizením Hradce.
https://pamatkovykatalog.cz/zricenina-h ... k-14157200 V případě Strakonic to je hrad s příznačným jménem Střela, první doložení vlastníci z poč. 14. s. pocházeli z Kasejovic a měli v erbu oslí hlavu a je ke Strakonicím dokonce blíže než Vítkův Hrádek k Hradci.
https://pamatkovykatalog.cz/zamek-679658 Je zvláštní, že se to už dnes nikde neuvádí, možná je to dáno i osobou autora, který toho o hradech zrovna moc nenapsal. Tedy pokud odhlédnu od komerčních "kaplí" z lidovek, které vychází z diplomky.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
-
- Pán
- Příspěvky: 231
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 1 time
- Been thanked: 14 times
Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.
Jen pro dokreslení situace ve Strakonicích byla v knize Středověké hrady v Čechách a na Moravě od T. Durdíka a P. Boliny (2001) publikovaná tato kresba. Ze které je zřejmé, že by se Bavorové v době své největší slávy z okna dívali na cizí hrad, což nebylo zrovna obvyklé.
A o stáří Vítkova hrádku má svědčit tzv. klasové zdivo, jak dokládá snímek ze stejné knihy.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
- maser
- Panoš
- Příspěvky: 66
- Registrován: 18 úno 2008 22:16
- Bydliště: Jindøichùv Hradec
- Been thanked: 1 time
Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.
Aktuální snímky výše zmiňovaného Vítkova hrádku u Blažejova (potažmo Jindřichova Hradce). Hrad se po vykácení, které naštěstí nic nepoškodilo, kompletně vizuálně proměnil a lesní habitat vystřídala nízká vegetace. Prostor brány, paláce, věže a dalších zahloubenin je dobře vykreslen.
Při letech jsem nezachytil žádné známky předhradí. Budu se tam v letošním roce vracet kvůli další dokumentaci, tak snad se poštěstí a něco "vyleze"
Při letech jsem nezachytil žádné známky předhradí. Budu se tam v letošním roce vracet kvůli další dokumentaci, tak snad se poštěstí a něco "vyleze"
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu. Pierre Abélard (1079 - 1142)
- maser
- Panoš
- Příspěvky: 66
- Registrován: 18 úno 2008 22:16
- Bydliště: Jindøichùv Hradec
- Been thanked: 1 time
Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.
.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
To pochybováním dospíváme ke zkoumání, a díky onomu zkoumání poznáváme pravdu. Pierre Abélard (1079 - 1142)
-
- Pán
- Příspěvky: 231
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 1 time
- Been thanked: 14 times
Re: František Záruba, Hrady doby přemyslovské I.
Díky, už tenkrát Durdíka recenzenti kritizovali, že tam dal fotky ze sedmdesátek a ještě nekvalitní. Tak ať se daří a něco z toho "vyleze", lokalita to je zajímavá.maser píše: ↑13 bře 2024 22:43 Aktuální snímky výše zmiňovaného Vítkova hrádku u Blažejova (potažmo Jindřichova Hradce). Hrad se po vykácení, které naštěstí nic nepoškodilo, kompletně vizuálně proměnil a lesní habitat vystřídala nízká vegetace. Prostor brány, paláce, věže a dalších zahloubenin je dobře vykreslen.
Při letech jsem nezachytil žádné známky předhradí. Budu se tam v letošním roce vracet kvůli další dokumentaci, tak snad se poštěstí a něco "vyleze"
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
-
- 0 Odpovědi
- 71 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ježek
-
- 6 Odpovědi
- 6502 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Robert
-
- 9 Odpovědi
- 7366 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Przemysl de Nyestieyky
-
- 8 Odpovědi
- 7373 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ježek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: MagpieRSS a 0 hostů