Páni z Ceblovic – rod erbu beraních rohů

[mmac]

K tomu rodokmenu co uvedl Ježek 20. 5. 2023 :
vypisoval jsem si z opavských zemských desk (https://archive.org/stream/historickarc ... g_djvu.txt)
a na rozdíl od autora rodokmenu jsem dospěl k názoru, že komorník Jan (st.) z Drahotuš, v rodokmenu pojmenovaný jako Šutar, ale který se v deskách jako Šutar nikdy neuvádí, vlastní dědice neměl. V rodokmenu uvedení komorníkovi potomci Jan a Jiří byli spolu s bratrem Kunešem oněmi sirotky po Mikulášovi z Drahotuš, jmenovanými roku 1441, a kteří později sídlili na Bohuslavicích. Z nich Kuneš je jmenován jen jednou právě toho roku 1441, jeho bratr Jan byl onen Jan Šutar z Drahotuš a třetí bratr Jiří byl prostě Jiřík z Drahotuš a z Bohuslavic. Pravděpodobně potomkem Jana Šutara byl následně uváděný Jiřík Šutar z Drahotuš a z Bohuslavic ...
Totiž : bratři Jan (st.) komorník, Jaroš a Mikuláš drželi Benešov pravděpodobně společně, přičemž Mikuláš se roku 1436 uvádí jako zemřelý. Komorník zapsal svůj díl Benešova žijícímu bratrovi Jarošovi, který po komorníkově smrti zůstal sám poručníkem dětí a majetku již dříve zemřelého bratra Mikuláše.
Jarošovi dědicové (Jaroslav a Beneš) ale podrželi Benešov celý pro sebe a Mikulášovým sirotkům, sídlícím na Bohuslavicích, kompenzovali jejich díl Benešova zapsáním jiných majetků ...
Nejspíš ani Jiřík Šutar z Drahotuš a z Bohuslavic dědice neměl, protože Bohuslavice se v pozdějších letech uvádějí jako soušást panství Benešov (pochopitelně celou dobu je míněn Dolní Benešov).