Císař Zikmund Lucemburský

[acoma]

Zikmund Ladislav Pohrobek

Kosterní pozůstatky Zikmunda Lucemburského jsou ztracené, měly by se nacházet na území Rumunska. Emanuel Vlček porovnával skicy Zikmundovy tváře v profilu superprojekcí s lebkou jeho matky Elišky Pomořanské. Ukázala se překvapivá shoda. Ovšem s portrétem otce již ne. Zikmund měl narozdíl od Karla (ten měl "typický" mohutný, masitý lucemburský nos) nos po matce - dlouhý a zahnutý. Zajímavé je, že při dalším srovnávání Zikmundova portrétu superprojekcí s lebkou jeho vnuka Ladislava Pohrobka se opět dědičnost projevila.

[acoma]

Poštovní známky O. Kulhánka s podobiznami otce a syna vzniklé za konzultace s Emanuelem Vlčkem

[Jiří Motyčka]

Byl Sigmund postavy výtečné, ...(tolik Aeneas Sylvius Piccolomini...

Tento známý citát Eneášův je ještě zajímavější tím, že císaře líčí objektivně a vyváženě. To je velice pozoruhodné o to víc, že Zikmund sám sebe pasoval do role jakéhosi ochránce a defensora katolické církve a světského meče proti kacířům. To velkému znalci českých poměrů nebránilo v tom, aby Zikmunda vylíčil i jako známého "dívkaře", vínapitele a toho, kdo nedodržoval úmluvy...

[Katerina]

No jo, nejen díky Jiráskovi a obrozencům by od většiny Lucemburků - s vyjimkou Karla (a snad Jana Zhořeleckého) pes kůrku nevzal - hlavně od chudáka Zikmunda, ten si na určitou rehabilitaci musel počkat ještě déle než jeho děd.

[Katerina]

A kdo se diví? Byl sice DE IVRO naším panovníkem, ale DE FACTO . . . .
Po celou dobu jsme s ním byli ve válce a na trůn doopravdy usedl až rok před smrtí.

Přeneseno .. pro další diskusi.

[Katerina]

A kdo se diví? Byl sice DE IVRO naším panovníkem, ale DE FACTO . . . .
Po celou dobu jsme s ním byli ve válce a na trůn doopravdy usedl až rok před smrtí.

Přeneseno .. pro další diskusi.

Tak já s ní začnu.

Tak především, Zikmund jako druhorozený císařův syn byl vychováván jako budoucí král uherský nikolv český, a byl také do Uher brzy poslán. neměl tedy dost času, ani příležitosti se nějak více sžít s českým prostředím, jako jeho budoucí panovník, ani české prostředí s ním. To na rozdíl od staršího bratra, kterého dal otec korunovat českým králem už ve dvou letech.

Karel dost intezivně trval na budoucím rozdělení sfér, kde budou jeho synové panovat, a předepisoval jim, i jak se mají podepisovat.
Václav a Jan Český (vždy ) ještě před ostatními tituly , ale Zikmund ne.

Nebyli jsme s ním ve válce - to je nepřesné - dost českých a hlavně moravských rodů bez problémů akceptovalo jeho následnictví po bratru Václavovi.
Ten spor byl a ted se omlouvám za to zjednodušní - mezi husitským hnutím a královskou a především císařskou mocí.

Zikmund totiž , tak jako jeho otec byl řínským císařem.

[Jiří Motyčka]

...Ten spor byl a ted se omlouvám za to zjednodušní - mezi husitským hnutím a královskou a především císařskou mocí...

Je třeba si ozřejmit 2 základní teze: 1. Zikmund byl nezpochybnitelným dědicem trůnu zemí Koruny české a 2. o svém panovníkovi rozhodoval zemský sněm (a už s jednalo o přijetí, potvrzení nebo volba panovníka z nové dynastie, po vymření staré po meči).

Zikmunda odmítla drtivá většina (utrakvistické) společnosti v čele s utrakvistickou šlechtou. Proto se Zikmund objevil na zemských hranicích v čele několika intervenčních armád. Nechci polemizovat o oprávněnosti tohoto postupu, na toto téma se už popsalo spousta papíru.
Chci se však v této souvislosti zmínit o jiné věci. Zikmunda zcela legálně za svého panovníka odmítl památný Čáslavský sněm, zasedající v červnových dnech LP 1421, a to za účasti kališnických ale též - a to bych chtěl zdůraznit - katolických pánů z Čech i Moravy...

[the Dark Lord]

čili je to to, co jsem říkal již prve - byli jsme s ním ve válce a až v posledním roce jeho života byl za panovníka našeho uznán.
Nicméně déle než on byl naším panovníkem i Fridrich Falcký . . . .

[Viola]

Nebyli jsme s ním ve válce - to je nepřesné - dost českých a hlavně moravských rodů bez problémů akceptovalo jeho následnictví po bratru Václavovi.
Ten spor byl a ted se omlouvám za to zjednodušní - mezi husitským hnutím a královskou a především císařskou mocí.

Zikmund totiž , tak jako jeho otec byl řínským císařem.

To je právě to. Zikmund se nemohl postavit na stranu husitů, i kdyby chtěl. Byl římským králem, poté císařem, což jasně určovalo stranu, na které mohl - a musel stát. Je samozřejmě otázkou, jak by se zachoval, kdyby měl opravdu na výběr, ale to sem nepatří. Jeho pozice byla daná a tím byl dán i jeho vztah k husitům. Nesmíme zapomínat na to, že kdyby se vehementně zastával husitů, byl by sám prohlášen kacířem.

Málo se ví, že alespoň zpočátku kostnického koncilu se Zikmund Husa zastával, žádal o jeho propuštění, poté aspoň o veřejné slyšení. Zikmund jako římský král lavíroval mezi jednotlivými stranami a tlaky, přičemž hlavním cílem kostnického koncilu bylo vyřešení papežského schizmatu, nikoliv Husova otázka. Já osobně bych řekla, že Zikmund si byl vědom možných důsledků a Husovo upálení nechtěl, ovšem pod tlakem okolností mu nemohl zabránit. Obávám se ale, že jednostranné odsuzování Zikmunda je - stejně jako jeho děda Jana - přežitkem především z dob národního obrození.

[Jiří Motyčka]

...Málo se ví, že alespoň zpočátku kostnického koncilu se Zikmund Husa zastával, žádal o jeho propuštění, poté aspoň o veřejné slyšení. Zikmund jako římský král lavíroval mezi jednotlivými stranami a tlaky, přičemž hlavním cílem kostnického koncilu bylo vyřešení papežského schizmatu, nikoliv Husova otázka...

Ano, souhlasím. Proto Husa nakonec obětoval jako pěšáka na politické šachovnici, kde na té Zikmundově straně oné pomyslné šachovnice stála i římská kurie.

...Já osobně bych řekla, že Zikmund si byl vědom možných důsledků...

Nebyl a ani nemohl být. Já si zase naopak myslím, že to, co následovalo po první pražské defenestraci v r. 1419, se mu nezdálo ani v jeho nejděsivějších snech a nedokázal si to představit ani v nejbujnější fantazii. Z jeho "tajné" korespondence je zřejmé, že uvažoval následovně (parafrázuji): "Husa obětuji a se zbytkem kacířské společnosti se hravě vypořádám později, až tady ta 'komedie' v Kostnici skončí". O jak hluboce mylný kalkul se jednalo, záhy se přesvědčil na vlastní kůži za několik málo let...

...Obávám se ale, že jednostranné odsuzování Zikmunda je - stejně jako jeho děda Jana - přežitkem především z dob národního obrození.

Nevím, zda to je "zásluha" přímo obrozenců, ale jednostranné odsuzování je vždy zavádějící a u císaře Zikmunda to platí možná ještě víc, než u jeho děda...

[Katerina]

No, než jsem stihla zareagovat, vše co jsem měla na mysli za mě vyslovili Viola a Jirka, děkuji.

Jen chci dodat, že jsem zde nechtěla vystupovat jako a priori obhájce Zikmunda Lucemburského, na to mi vědomosti zdaleka nestačí.
jen jsem chtěla vyjádřit , že hledět na něj pohledem Jiráskovým či národního obrození by nebylo fér a že Zikmund na své spravedlivé ohodnocení pořád ještě čeká.

Byl to holt Lucemburk se vším všudy, asi ne nepodobný svému slavnému dědovi.

[floriš]

...hledět na něj pohledem Jiráskovým či národního obrození by nebylo fér a že Zikmund na své spravedlivé ohodnocení pořád ještě čeká.

... sice poněkud zjednodušeně pojaté, ale populárně dosažitelného pozměňujícího pohledu se mu dostalo v Kapitolách z dějin národního úpění od Zdeňka Šmída

[Katerina]

Jak Acoma již letmo zmínila - Zikmund byl též iniciátorem nového rytířského řádu.
Jeho Dračí řád (Lat: Societatis draconistrarum) byl podobný ostatním rytířským řádům té doby, většinou vytvářených dle Řádu sv. Jiří (1383).

Dle jeho stanov, které se v dochovaly v kopi z roku 1707, úkolem členů Řádu byla obrana Kříže a především boj proti jeho nepřátelům, prioritně hlavně Turkům.
Původní řád měl 24 šlechtických členů , mezi nimi např.
samozřejmě samotného Zikmunda, dále polského krále Vladislava Jagella, neapolského a aragonského krále Alfonsa V., Vitolda Litevského, z Anglie Thomase, vévodu z Nortfolku, a nechyběl ani .. Vlad Tepeš, neboli vévoda valašský.

Symbolem byl stočený drak, ještě s ocasem omotaným kolem krku, na zádech měl červený svatojiřský kříž na stříbrném pozadí.

Později, jak se Řád šířil se objevovaly další symboly s drakem a křížem.
Ještě později, po Zikmundově smrti začíná řád ztrácet svou jedinečnost a důležitost.

[Jiří Motyčka]

...To s těmi požičanými peniazmi mě trošku dojalo, celý dědeček...

Obávám se, že teď si nejsem úplně jistý, co máš na mysli...

[Katerina]

...To s těmi požičanými peniazmi mě trošku dojalo, celý dědeček...

Obávám se, že teď si nejsem úplně jistý, co máš na mysli...

Jiříku promiň, já občas nějak rychleji píšu než myslím.
No četla jsem si tu diskusi, na kterou jsi mě odkázal, pečlivě ! , a jeden diskutující ze Slovenska si tam postěžoval, že si Zikmund půjčil snad od nitranských nějaké peníze a že je nikdy nevrátil, a paralela s dědem Janem byla na světe.

Pro ostatní bohužel bez souvislostí ... ale ty jsi se naštěští připomenul... omlouvám, se.

[Jiří Motyčka]

...No četla jsem si tu diskusi, na kterou jsi mě odkázal, pečlivě ! ...

Tak to je naprosto evidentní.

...a jeden diskutující ze Slovenska si tam postěžoval, že si Zikmund půjčil snad od nitranských nějaké peníze a že je nikdy nevrátil, a paralela s dědem Janem byla na světe...

Zato já ten dvouřádkový příspěvek úplně přehlíd. To by se hejtmanovi stávat nemělo. Na svoji omluvu uvádím (pokud to vůbec omluvit jde ), že Zikmundovým úsekem z jeho CV týkající se kralování v Uhrách se nezabývám, a to ani okrajově. Předpokládám však, že to bude určitě ve tvém článku o něm...

[Ježek]

Na svoji omluvu uvádím (pokud to vůbec omluvit jde ), že Zikmundovým úsekem z jeho CV týkající se kralování v Uhrách se nezabývám, a to ani okrajově.

To je chyba, protože i mocný císař Zikmund měl problémy se šlechtou a byl jí zajat ...

[Jiří Motyčka]

...To je chyba, protože i mocný císař Zikmund měl problémy se šlechtou a byl jí zajat ...

Vím, jsem si toho vědom.

Jenom malá poznámka k tomu. Byla to taková dějinná ironie osudu. Zikmund zajal svého bráchu, aby poté jeho samotného zajala uherská šlechta. Budiž i toto mementem pro všechny nekritické hajitele Zikmundovy, kteří neustále zdůrazňují, že Zikmund byl lepší Václava...

[KOMOŃ]

Kněžna Viola je správně informovaná a je vidět že čerpala ze stejného zdroje jaký mám na mysli já.
V zájmu jediného legitimního Českého Krále nebyla žádná válka.Měl sám dost starostí s expanzí Turků a i tam tvrdě narazil.
Na upálení mistra Jana má minimální podíl.Největší podíl na jeho upálení mají jeho "kamarádi"ze studií kteří mimo jiné ihned po příchodu do basileyského koncilu žádali jeho zatčení.Přitom mu byl garantován při koncilu svobodný pohyb!
Takže velmi jednoduše řečeno:Husa si upálily Češi skoro sami.A kdyby Hus věděl co se zde dít asi by i odvolal!
Ono vykrádat hroby,tancovat po kostře zesnulého krále,a vůbec krást a ničit křesanské symboly je znakem spíše sekty než "regulérní odnože" církve.
Takové nechutnosti nedělají ani dnešní mladí satanisti kteří prožívají velkou renesanci.

[Jiří Motyčka]

Copak se měl jako nejvyšší světský představitel (alespoň teoreticky) křesanstva postavit proti církvi, obhajovat kacíře a odpadlíka (by měl pravdu)?

...Málo se ví, že alespoň zpočátku kostnického koncilu se Zikmund Husa zastával, žádal o jeho propuštění, poté aspoň o veřejné slyšení. Zikmund jako římský král lavíroval mezi jednotlivými stranami a tlaky, přičemž hlavním cílem kostnického koncilu bylo vyřešení papežského schizmatu, nikoliv Husova otázka...

Ano, souhlasím. Proto Husa nakonec obětoval jako pěšáka na politické šachovnici, kde na té Zikmundově straně oné pomyslné šachovnice stála i římská kurie.

...Já osobně bych řekla, že Zikmund si byl vědom možných důsledků...

Nebyl a ani nemohl být. Já si zase naopak myslím, že to, co následovalo po první pražské defenestraci v r. 1419, se mu nezdálo ani v jeho nejděsivějších snech a nedokázal si to představit ani v nejbujnější fantazii. Z jeho "tajné" korespondence je zřejmé, že uvažoval následovně (parafrázuji): "Husa obětuji a se zbytkem kacířské společnosti se hravě vypořádám později, až tady ta 'komedie' v Kostnici skončí". O jak hluboce mylný kalkul se jednalo, záhy se přesvědčil na vlastní kůži za několik málo let...

K výše uvenému a konečnému Zikmundovu postoji bych ještě rád uvedl svědectví z pera očitého svědka na koncilu v Kostnici Petra z Mladoňovic ...