Zpět

Anežka Přemyslovna

Popis:
rodiče: Přemysl Otakar II. a Kunhuta Haličská
vlastní sourozenci: Kunhuta Přemyslovna, Václav II.
nevlastní sourozenci: Mikuláš Opavský, Anežka a Eliška, Ješek z Falkenštejna
manžel: Rudolf Habsburský zvaný Švábský
syn: Jan Habsburský zvaný Parricida

Anežka byla druhým přeživším dítětem českého královského páru. Po otcově smrti na Moravském poli byla v říjnu 1278 zasnoubena se synem vítěze Rudolfem. Samotná svatba obou dětských párů složených z Anežky a Rudolfa a Václava s Gutou se zřejmě konala v Jihlavě v polovině listopadu 1278 nebo v lednu 1279 za požehnání Jindřicha Basilejského.

„Níže viděli jste Rudolfa mladičkého a tu,
jež srdce jeho k sobě táhla maní,
blahorodou paní, českého krále dceru.
Nedokázal věru tomu kouzlu uniknout, mocí
něžných pout, když ho táhla lásky svojí.
Mnohý pohled touhy pojí mladá srdce těchto dvou,
muže se svou ženuškou.
On jí říká milá slova, jež opakuje stále znova,
ona odpovídá klidně, ale roztomile, vlídně.
Řekl bych, že u dětí nelze ani slyšeti
sladších řečí v dobrém mravu.
Věru dal bych za to hlavu, že by jimi přiměla
snad i z nebe anděla, aby se k ní spustil.“
(Štýrská rýmovaná kronika)

Z mladičké Anežky se tak stala vévodkyně rakouská a štýrská, která užívala tohoto titulu i v listinách, jak je patrno z pečetí. Není známo, kdy se Anežka vydala za manželem, jisté je, že ze svatebního obřadu se vracela sama do Prahy. Dá se předpokládat, že mohla být nějakou dobu společně s matkou, bratrem a chůvou „hostem“ na Bezdězu. Nicméně není jisté, kde přesně trávila tzv. zlá léta, snad se svou matkou Kunhutou, snad v Anežském klášteře. Není ani zřejmé, kdy se připojila ke svému manželovi – jestli při svatební noci svého bratra Václava (II.) v lednu 1285 či později, podle Štýrské rýmované kroniky až roku 1287. K roku 1288 již máme Anežku s největší pravděpodobností doloženu na rodových statcích jejího manžela nacházejících se v dnešním Švýcarsku. Manželé pobývali zřejmě nejvíce na hradě Kyburku, nacházejícím se nedaleko švýcarského města Winterthuru.

Římský král Rudolf, Anežčin tchán, počítal se svým stejnojmenným synem jako s uchazečem o římský trůn, což mu měl přislíbit i roku 1290 Václav II. jako jeden z kurfiřtů; to mu zřejmě s ohledem na jeho kladný vztah ke svému švagrovi nemuselo být proti mysli. Osud tomu chtěl jinak. V dubnu roku 1290 se nejprve Rudolf mladší sešel v Erfurtu se svou sestrou Gutou a jejím manželem Václavem II., kde byli všichni zřejmě na pozvání římského krále Rudolfa. Řešili nedobrou situaci v Českém království, kde zuřila domácí válka v souvislosti se zajetím Záviše z Falkenštejna. Rudolf, Anežčin manžel, vyrazil spolu se svým švagrem Václavem a vojenskou hotovostí do Prahy. Krátce po příjezdu, dne 10. května 1290 zemřel; dodnes není jasná příčina. Rudolf byl pohřben v chrámu sv. Víta, kde je dochována pamětní deska. Zůstala po něm mladá vdova, k níž zřejmě v průběhu roku 1290 přibyl syn Jan. Pohrobek.

Po smrti svého manžela Anežka i se synem pobývala i nadále na statcích v dnešním Švýcarsku, které se zřejmě snažila zajistit právě pro Jana. Z nám neznámého důvodu byla přítomna smrti svého tchána, římského krále Rudolfa, který zesnul v červenci 1291 ve Špýru. Podle některých zpráv počítal její švagr Albrecht, bratr jejího zemřelého manžela, s jejím sňatkem s uherským králem Ondřejem. K němu však již nedošlo, snad v průběhu roku 1295 přibyla do Prahy na dvůr svého bratra, Václava II., zřejmě s úmyslem se do švýcarských území svého muže nikdy nevrátit. Zda s sebou vzala i svého synka, nevíme.

Anežka zemřela krátce po svém návratu do Čech, 17. května 1296. Pohřbena byla v řádovém rouchu klarisek snad v kapli sv. Salvátora v klášteře Na Františku a její srdce bylo uloženo v klášteře na Zbraslavi. Do paměti se nám zapsala jako údajná autorka následujícího výroku: „Kdyby byl celý svět kromě místečka jediné mé dlaně mým vlastnictvím, celý ten svět bych dala v sázku nebo ztratila, nebo bych ten zbytek své vládě a svému panství podrobila.“ (Zbraslavská kronika)

Její jediné dítě, syn Jan, neprožil příliš šťastný život. Roku 1308 zabil svého strýce, otcova bratra Albrechta (tehdy římského krále), stal se psancem, poslední zmínka o něm pochází z roku 1313, tedy z doby, kdy mu bylo 23 let.

Prameny:

Zbraslavská kronika (Chronicon aulae regiae). Text kroniky přeložil František Heřmanský, verše Rudolf Mertlík, předmluvu napsal a odbornou revizi překladu provedl Zdeněk Fiala. Svoboda, Praha, 1976.

Literatura:

DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ, Dana: Anežka, vévodkyně rakouská, dcera českého krále. Mediaevalia Historica Bohemica, 2010, roč. 13, č. 1, s. 47-76.
CHARVÁTOVÁ, Václav II.: král český a polský. Vyšehrad, Praha, 2007.
MAREK, František: Jihlava ve verších staletí. Krajské nakladatelství, Havlíčkův Brod, 1960.

Napsala Acoma a Viola

(počítadlo běží od 29.8.07)