Středověk
Dnes je: 15. 07. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupové
Biskupové Gotpold a Fridrich a také biskupský číšník Arnošt.

15.09.2019: Šlechtična
Vratislava, manželka Kojaty z Mostu.
Poslední komentáře
  • Dobrý den všem, mám menší problém s otevřením/rozkliknutím stránky, viz. titulek. Ještě zhruba př . . . (Seznam on-line edic historických pramenů)
  • Na foru zde: http://www.e-stredovek.cz/ forum/viewtopic.php?f=12&t =3892 (Záhada Znojemské rotundy)
  • Šimíkovu teorii na stránkách rotunda.cz jsem si pročetl a pár zajímavých nápadů tam je, o tom žádná, . . . (Záhada Znojemské rotundy)
  • Řekl bych, že Šimíkova teorie naprosto sedí. Tak třeba svatý Václav je tam samozřejmě dvakrát, podob . . . (Záhada Znojemské rotundy)
  • Podle všeho by měl být původ Jízdy králů z doby válek Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, konkrétně . . . (Volba velkomoravské královny krásy)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Kunhuta Přemyslovna

    Zpět

    Kunhuta Přemyslovna

    Žil(a): leden 1265 – 27.11.1321

    Popis:
    rodiče: Přemysl Otakar II. a Kunhuta Haličská
    vlastní sourozenci: Anežka Přemyslovna, Václav II.
    nevlastní sourozenci: MikulᚠOpavský, Anežka a Eliška, Ješek z Falkenštejna

    manžel: Boleslav Mazovský
    děti: Václav, Eufrozina, Perchta?
    synovec a neteře: Václav III., Anna, Eliška, Markéta, Anežka

    Prvorozená dcera „zlatého krále“ a jeho druhé manželky Kunhuty měla pohnutý a zajímavý osud. Narodila se roku 1265 namísto toužebně očekávaného dědice nejmocnějšímu pánu zaalpské části říše a jeho mladé manželce. O dva roky později přišla na svět sestra Anežka, v roce 1271 nakonec i budoucí král Václav I. Těžkosti, které měla záhy pocítit i malá Kunhuta, přinesl již rok 1273, kdy byl římským králem přes nesouhlas Přemysla II. zvolen nepříliš významný Rudolf Habsburský. Z poměrně nevinného začátku se vyvinul spor dvou mocenských skupin, kdy do této doby neohrožený Přemysl byl nucen se sklonit před římským králem Rudolfem. Součástí dohod mezi těmito dvěma panovníky byla i úmluva o sňatkovém spojení obou rodů, mj. skrze Kunhutu a Rudolfova syna Hartmanna. O rok později však Kunhuta – těžko říct, zda z vlastního rozhodnutí, nebo z pokynu „uraženého“ otce – vstupuje do kláštera své pratety Anežky k pražským klariskám.

    V klášteře přečká otcovu smrt na Moravském poli 26. srpna 1278 i tzv. „zlá léta“, tedy dalších pět roků rabování, násilností a chaosu pod taktovkou braniborského markraběte a poručníka nezletilého krále Václava II., Oty Dlouhého. Postupně přebírá na svá bedra vedení kláštera, na něž už stárnoucí Anežka nestačí, po její smrti roku 1282 se stává jeho abatyší, pečuje o chudé a nemocné, a to i během morové epidemie v letech 1281-83.

    Z klidu kláštera ji vytrhne až prosba jejího bratra Václava, který – z politických důvodů – potřebuje v rozháraném Polsku spojence, a proto ji roku 1291 provdá za Boleslava Mazovského. Manželství ovšem není šastné a za poměrně vyhrocené situace Kunhuta roku 1302 utíká zpět do Prahy pravděpodobně pouze s dcerou (její syn Václav roku 1329 přijímá svou zemi v léno od krále Jana Lucemburského, manžela Kunhutiny neteře Elišky). Krátce poté opět vstupuje do kláštera – tentokrát však do prestižního Kláštera sv. Jiří na Pražském hradě s méně přísnou, benediktinskou řeholí, kde se ujímá úřadu abatyše, její manželství je k její žádosti rozvedeno.

    Ve Svatojiřském klášteře pak prožívá všechny vzestupy i zvraty následujících let: smrt svého bratra Václava II., vraždu Václava III., střídání dalších králů na českém trůnu, domácí válku mezi Janem Lucemburským a českou šlechtou, později dokonce mezi Janem a jeho manželkou, Kunhutinou oblíbenou neteří Eliškou. Na samotnou Elišku Přemyslovnu měla Kunhuta veliký vliv, do jejího kláštera se Eliška uchýlila někdy po zavraždění svého bratra Václava v Olomouci. Spekuluje se, že snad měla Eliška následovat svou tetu Kunhutu i další Přemyslovny v duchovní dráze a po ní převzít úřad abatyše, leč sňatek s Janem Lucemburským roku 1310 těmto tendencím zabránil.

    Kunhuta Přemyslovna zemřela 27. listopadu 1321 v ústraní svého kláštera. Kromě zajímavých životních osudů po sobě zanechala významnou písemnou památku české gotiky, a to tzv. Pasionál abatyše Kunhuty. Jedná se o bohatě ilustrovanou sbírku šesti textů o Kristově umučení. Autorem nejméně dvou z nich je dominikánský mnich Kolda z Koldic, iluminátorem pak svatojiřský kanovník Beneš. Sama Kunhuta je vyobrazena na prvním listu, trůnící pod arkádou, která má symbolizovat nebeský příbytek. Zajímavostí je, že v Pasionálu se nachází nejstarší dochované barevné vyobrazení českého dvouocasého lva. Pasionál byl roku 2005 prohlášen za národní kulturní památku.

    Napsala Viola

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červenec  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30 31   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha