Středověk
Dnes je: 20. 09. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Možná by bylo vhodné přidat na stránky (přesněji do dokumentů ke stažení) článek s citacemi (jelikož . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Pokud nejsou citace pramenů přímo u konkrétních dat a souvislostí, tak jejich výpis v bibliografii, . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Myslím, že částečně určitě ano, i když přímý důkaz o tom se nedochoval, většina jeho zachovalých pís . . . (Kašpar Šlik († 1449). Kancléř tří císařů )
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Opočna

    Zpět

    Jan Městecký z Opočna

    Žil(a): před 1397 - 1432

    Popis:
    Poslední člen rodu Pánů z Dobrušky a z Opočna, představitel protihusitské tzv. Opočenské strany.

    Jeho otcem byl Štěpán z Opočna, který byl v roce 1397 spolu s 3 dalšími milci krále Václava IV. zabit na Karlštejně. Jana Městeckého porodila Kačna z Bergova někdy před tímto datem. Přes ni byl Jan příbuzný s Otou IV. z Bergova. Jméno zdědil pravděpodobně po svém strýci (+1430)

    Po smrti otce byl poručníkem nezletilého Jana jeho strýc Jaroslav (z Opočna), část majetků převzal další strýc - Jan (starší). Zletilým se stal před rokem 1410, kdy se objevuje jako svědek výnosu dvorského soudu.

    Jan Městecký nebyl příliš bohatý šlechtic, vlastnil dvě panství – Heřmanův Městec (městečko) a Opočno (hrad). Dobrušku držel společně se svým strýcem Janem.

    Na rozdíl od svého otce, který byl vratislavským hejtmanem, se Jan nesnažil zvýšit své majetky službou v panovnických službách. Jan se nestal mužem výmluvosti, ale mužem meče, počítaje v to nájemnou službu u jiných feudálů, násilné spory se sousedy a snahy o usurpace jejich majetku a v neposlední řadě také činnost na hraně zákona.

    Jeho první akcí byla účast v bitvě u Grunwaldu na straně Řádu. Jan z Opočna podle řádových účtů přivedl (a nebo alespoň chtěl zaplatit) do pole 8 kopí (taktická jednotka o 3 jezdcích) a jednoho střelce. Bitva pro řád skončila porážkou a pro Jana Městeckého zajetím, propuštěn byl až na jaře 1412.

    Po tomto fiasku se Městecký věnuje kariéře v českých zemích. V roce 1412 se zapojil do sporu mezi Jindřichem Lacembokem z Chlumu a Mikulášem ze Žampachu. V okamžiku, kdy byl Jindřich zajat, začal Jan Městecký společně s Janem Puškou z Kunštátu a Otou z Bergova loupit na majetcích Jindřicha z Chlumu. Městecký touto akcí pravděpodobně rozšířil svá panství, Jindřich se po svém propuštění obrátil na papeže Jana XXIII. s prosbou o navrácení majetků. Prostředníkem měl být biskup v Litomyšli Jan Železný, ale spor nakonec vyzněl do ztracena.

    V roce 1415 Jan z Opočna úspěšně dvakrát prodal panství Choustníkovo Hradiště, které vlastnil od roku 1413.

    Jan z Opočna podepsal stížný list české šlechty, zároveň ve stejném roce vyplenil opatovický klášter (společně s Otou z Bergova). Zde nemusí být hledána náboženská motivace způsobená učením Jana Husa, tyto myšlenky mohly posloužit jako zástěrka. Oba útočníci drželi klášter a jeho majetky do ledna 1416, kdy jim udělil Václav IV. milost.

    V průběhu roku 1418 Městecký zabral Miletín, který dříve patřil Řádu německých rytířů. Poukazoval přitom na nesplacené dluhy z předchozí války. Toto místo nedržel zřejmě dlouho, nicméně celý incident se obešel bez následků.

    Před začátkem husitských válek měl tedy Jan Městecký z Opočna několik let zkušeností s drobnou vojenskou činností, tedy zhruba stejnou kvalifikaci jako řada husitských vojevůdců. Jan Městecký z Opočna a další přestavitelé tzv. Opočenské strany po celý rok 1419 váhali se svojí orientací v přicházejících válkách, na katolické straně stanuli přesvědčivě až v průběhu roku 1420.

    Jan Městecký se připojil ke královským silám, které vedl Petr ze Šternberka, nevíme, zda se účastnil potyček u Živohoště a Nekmíře. Zcela jistě až bitvy u Sudoměře, ve které jeho strana opět prohrála. Poté se vrací společně s kutnohorským mincmistrem Mikešem Divůčkem z Jemniště domů. Brzy poté je jmenován hejtmanem věnného města Chrudim.

    Není známo, zda se účastnil první křížové výpravy, dá se to ovšem předpokládat. Vysoce pravděpodobné je také to, že Městecký velel, nebo se přinejmenším účastnil snahy dobýt orebitský Hradec Králové ke konci června. Město bylo ovšem dobře hájeno, takže nebyl podniknut ani útok – katolická strana obsadila silnějšími posádkami některé opěrné body, Městecký konkrétně opatovický klášter.

    Jako odměnu za jeho žold mu král Zikmund 17. září 1420 v Kutné Hoře připsal majetky břevnovského kláštera (tedy, to co z nich zbylo) v hodnotě 3000 kop grošů.

    Na počátku roku 1421 Jan Městecký začal válečné operace proti táborským skupinám v regionu. 14. ledna nad ránem přepadl společně s kutnohorskými spojenci Přelouč, zvítězil, řadu husitů zabil, zajatci byli naházeni do kutnohorských šachet. Brzy poté následovala další akce většího charakteru a také krutější. 2. února oblehl se silnějším vojskem (doplněným o katolické pány východních Čech a kontingent z Čáslavi) táboritskou Chotěboř. Obránci před silnějšími útočníky se za slib volného odchodu 4. února vzdávají. Na místo dodržení slibu jsou ale všichni zmasakrováni, vůdce husitů Petr Hromádka z Jistebnice je společně s 2 kněžími popraven na chrudimském náměstí. Následně se muži Jana Městeckého pokouší neúspěšně obsadit klášter sv. Jakub u Strádova, který je držen kališníky.

    Dřívější posílení posádky v Opatovicích se ukázalo jako prozřetelné – 21. 3. zde byl za velkých ztrát útočníků odražen útok Orebitů. Tím ovšem úspěchy pro Jana z Opočna na delší dobu skončily. V dubnu začala velká ofensiva táboritů a pražanů ve středních a východních Čechách. V rychlém sledu byla obsazena tato města: Kouřim, Kolín, Čáslav, Nymburk a Kutná Hora. Cestou na východ byly obsazeny hrady Žleby a Lichnice, orebité zničili klášter v Opatovicích, odkud se katolické síly před přesilou stáhly. 26. dubna 1421 byla Chrudim obležena spojenými vojsky táboritů, pražanů a orebitů. Jan Městecký se snažil v obleženém městě ještě vzdorovat a vyjednával. Nakonec ale musel kapitulovat – slíbil, že se bude držet husitské strany a dodržovat 4 artikuly.

    Tato konverse vynucená silou, jak se později ukázalo byla vše jiné, než upřímná. Pro Jana Městeckého to zřejmě byla jediná možnost, jak si zachovat život (po krutých masakrech v Přelouči a Chotěboři) a majetek. Společně s husity se Městecký účastnil obléhání Jaroměře. V říjnu 1421 už 4 artikuly pražské nebránil – připojil se k tažení Slezanů proti Viktorinovi z Kunštátu a Janovi ze Žampachu. Po zprávě o zradě Jana Městeckého vyvěsili Pražané jeho korouhev na staroměstský pranýř. V katolickém táboře jeho konverse neměla žádné následky – v Jihlavě se před biskupem Janem Železným zřekl kalicha a přísahal věrnost králi Zikmundovi. Společně s ním táhl až k Německému Brodu, kde byla další křížová výprava poražena.

    Po většinu roku 1422 není o Janu Městeckém zpráv, to ovšem neznamená, že by přestal s bojovou aktivitou. V srpnu bylo jeho Opočno oblehnuto silami Zikmunda Korybuta, ovšem snad ze strachu před Slezany nebo jinými katolíky bylo po 11 dnech od dobývání hradu upuštěno.

    Zdá se, že Jan Městecký z Opočna stanul následujícího roku v bitvě u Hořic v řadách vojska Čeňka z Vartenberka proti oddílům Jan Žižky z Trocnova. Jako už několikrát předtím, i tentokrát pro jeho stranu bitva dopadla špatně.

    V květnu 1423 je Jan Městecký doložen na dvoře Zikmunda Lucemburského, který se tehdy nacházel v Košicích. Zde přejal poručnictví nad dětmi Jana z Hradce.

    Na konci srpna, nebo na začátku září (údaje se liší) Jan využil bojů mezi Pražany a žižkovým bratrstvem a vpadl s jízdou na hradecká předměstí. Vypálena byla Křížovnická ulice, zabit byl správce kostela sv. Anny a byly znesvěceny husitské svátosti.

    V druhé polovině září se Jan Městecký, jako Zikmundův straník, účastnil sjezdu české šlechty v Kolíně. Společně s Půtou z Častolovic zde vyjednával setkání představitelů kališnické šlechty a Zikmunda, ovšem bezvýsledně. Oba byli přítomni také na významnějším svatohavelském sněmu, a to včetně volby 12 zemských hejtmanů. Zde bylo také podepsáno roční příměří mezi kališnickou a katolickou šlechtou.

    Ve východních Čechách nadále pokračovaly boje mezi tzv. Opočenskou stranou a Menším Táborem Žižky. Při nich byl zajat jeden z Městeckého lidí, který ve snaze vykoupit se ze zajetí, vypověděl, že jeho pán plánoval vraždu Jana Žižky.

    Na konci listopadu předáci východočeských husitů dorazili k Zikmundovi do Stoličného Bělehradu – zde se jednalo o již zmíněném setkání Zikmunda a českých kališníků. Zikmundovy návrhy byly ale pro umírněné husity nepřijatelné.

    Na počátku roku 1424 byl Jan Městecký z Opočna opět v zemích koruny české. 6. ledna byla svedena bitva u České Skalice, kde stála tzv. Opočenská strana a proti nim Žižkův Menší Tábor. Žižka opět zvítězil, Jan Městecký opět prohrál. Žižka se nerozhodl plenit a dobývat majetky svých poražených protivníků, a proto byl do konce roku 1424 v kraji relativní klid.

    V roce 1425 sirotci zahájili další ofensivu vůči nepřátelům kalicha. 12. srpna byl obsazen hrad Opočno. Jan Městecký ke svému štěstí nebyl na hradě a unikl proto zajetí, nicméně ztratil celé panství, kromě dvora v Popicích.

    Někdy v následujících 2 letech ale Jan Městecký přebírá po zesnulém Mikuláši ze Žampachu jeho hrad a ve stejné době také Lanšperk. Orientace tzv. Opočenské strany, která po rozsáhlých ztrátách se přesunula hlavně do jižního Podorlicka, se nyní změnila. 14. 2. 1427 byla uzavřena válečná jednota Slezanů s Půtou z Častolovic a Janem Městeckým z Opočna.

    V roce 1427 se Jan Městecký zapojil ještě do dalšího plánu, kterému nechyběly ambice. Představitel kališnické šlechty Hynek k Kolštejna a jeho spojenci ve spolku s vůdci katolíků ve východních Čechách se 6. září pokusil provést převrat v Praze. Celá akce byla vyzrazena a skončila úplným fiaskem. Účast na převratu mělo pro Jana i Půtu do budoucna neblahé důsledky.

    Není známo přesné datum, ale ani rok, kdy získal do držení hrad Lichnice. V červenci 1427 začalo tento hrad obléhat sirotčí vojsko pod vedením kněze Prokůpka a Jana z Kralovic. Hrad byl osazen silnou posádkou pod vedením Petra Lišky a mohl dlouho vzdorovat – to se také stalo.

    Rok 1429 byl pro Jana Městeckého plný ztrát. 17. září táborité dobyli jeho hrad Lanšperk, za necelý měsíc nato byl ztracen i Žampach. V listopadu musela kapitulovat i vyhladovělá Lichnice. To vše donutilo Jana Městeckého jednat, stal se opět husitou a podle úmluvy měl získat alespoň hrad Lichnici z rukou Jana Hertvíka z Rušínova zpět.

    Jan Městecký se nyní snaží získat své majetky zpět službou v husitském vojsku. Na podzim 1430 se objevuje u Plzně, kde je shromaždiště husitů před nadcházející kampaní na Plzeňsku a posléze i v Slezsku.

    Z dalšího roku se zachovala stížnost, že Jan Městecký patří mezi šlechtice, kteří nedostáli svým závazkům při odrážení křížové výpravy. V téže roce získává po smrti svého strýce zbytek městečka Dobruška a také hrad Frymburk.

    O nestálé loyalitě Jana Městeckého z Opočna husitskému hnutí svědčí i záznam z dubna 1431, kdy v Markovicích dosadil katolického faráře.

    Z let 1431 a 1432 se dochovalo několik listin, v nichž Jan z Opočna vrací peníze nebo přiznává dluhy. V druhé polovině 1432 tento šlechtic, jako zadlužený, umírá.

    Ještě před charakteristikou jeho osobnosti je třeba napsat několik úvah o jeho konversi k husitství. Stejně jako v prvním případě (1421) jej nevedla reformní ideologie, ale hmotné zájmy, v tomto případě za horších podmínek – nyní chtěl získat zpět ztracené majetky. Nejsou zcela jasné události přelomu 3. a 4. desetiletí – proč podle úmluvy Jan nezískal Lichnici zpět. Jeho vlažný přístup k válečným událostem mohl být jak příčinou, tak i důsledkem nevydání tohoto hradu. To se už nikdy nedovíme.

    Prameny nemluví o Janu Městeckém z Opočna v dobrém světle. Je znám jako velice krutý a věrolomný šlechtic, který se neštítil použít jakékoliv prostředky k zvýšení svého majetku. Snad mohl být i dobrým velitelem na nižší úrovni (v duchu různých záští a přepadů počátku 15. století), ke své smůle nikdy nevelel početnému vojsku a bitvy, ve kterých bojoval, jeho strana prohrála.



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Září  >>
    PoÚtStČtSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha