Středověk
Dnešní datum: 25. 04. 2014  | Hlavní stránka | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Styl:Nový/Starý | Fórum |  
Hlavní menu
Novinky
20.04.2014: Další polský vládce
Piastovec Měšek I.

23.03.2014: Polský a uherský král
08.01.2014: Moravský šlechtic
Poslední komentáře
  • Jsem naprosto uchavacena vasimi clanky o krali Janovi. Moc Vam dekuji za skvele pocteni a za Vasi ob . . . (Jan Lucemburský - část II: Král a jeho páni )
  • Přátelé, za prve děkuji za vaše pochvaly, a za druhé odpovědi naleznete ve vláknu o PO II., čili zde . . . (Šťastná léta zlatého krále Přemysla, část druhá (1265 - 1269))
  • Kam na ty znalosti chodíš...:-) Přidávám se, pěkný článek. (Šťastná léta zlatého krále Přemysla, část druhá (1265 - 1269))
  • Zase díky za výborný článek! Je upřesním, že Fridrich z Ptuje nebyl hrabě - comes. Tento titul užíva . . . (Šťastná léta zlatého krále Přemysla, část druhá (1265 - 1269))
  • To si niekto robí srandu – všetci tí ficovsko-matičiarskí Hejslováci, ktorí takéto hlúposti opakujú. . . . (Karel Veliký - Otec Evropy? I.)
  • Sociální sítě a ostatní

    Rejstřík osob

    Dražic

    Zpět

    Jan IV. z Dražic

    Žil(a): cca 1260 - 1343

    Popis:
    Budoucí biskup se narodil zřejmě někdy kolem roku 1260 jako syn Řehoře z Litovic, matku neznáme. Pocházel z rodiny nižší šlechty, která měla blízko k panovníkovi a která měla silnou duchovní tradici, jeho dva příbuzní byli také pražští biskupové – Jan II. (1226 – 1236) a Jan III. (1258 – 1278).
    Víme, že Jan byl k roku 1274 kanovníkem v Praze, 1287 získává jáhenské svěcení a po smrti Řehoře Zajíce z Valdeka se v roce 1301 stal dalším pražským biskupem. 10. prosince získal z rukou Petra z Aspeltu (tehdy zastával post basilejského biskupa) biskupské svěcení. Snad i jeho původ z nižší šlechty a poslušnost rodu panovníkovi, kterému vděčil za zvolení, mělo vliv na to, že Jan IV. z Dražic nebyl nikdy vrcholným politikem a diplomatem, ale „pouze“ přičinlivým správcem své diecéze.
    Po vymření Přemyslovců nebyl tedy takovou výraznou osobností, která by otáčela kolem dějin, později podporuje volbu Jana Lucemburského a po celé trvání episkopátu lze Jana považovat za králova věrného pomocníka – v roce 1313 se účastní říšského sněmu v Norimberku a v létě 1315 je zemským správcem a biskupská hotovost se připojila k tažení na Slovensko.
    V létě 1308 svolal synod českého kléru, hlavním tématem je ochrana kleriků a církevního majetku, akutní problém éry slabých panovníků a rozvratu země.
    O tři léta později nacházíme Jana z Dražic jako jediného zástupce středovýchodní Evropy na koncilu ve Vienne, kde „nasál“ řadu reformních myšlenek, které začal po svém návratu uplatňovat i ve své diecézi.
    Do Čech se biskup vrací na přelomu května a června 1312 a záhy svolává další synod, ústředním tématem je nyní disciplína kléru.
    Téhož nebo následujícího roku do Čech přijíždí mistr Richardin z Pavie, zřejmě na pozvání biskupovo, práce tohoto mistra jsou ovšem ke smůle biskupa záhy prohlášeny za heretické. Biskup se kvůli tomu v letech 1315 a 1316 několikrát dostává do konfliktu s inkvizicí.
    Dalším problémem je Jindřich ze Šumburka, příslušník mocné šlechtické kliky, který se během viennského koncilu stává proboštem v Litoměřicích. Po návratu ho biskup sesazuje a dosazuje sem svého kandidáta Alberta z Dubé.
    Biskup Jan se dostal do sporů také s žateckými minority, kteří pohřbili Sulislava z Pnětluk, přestože zemřel v klatbě.
    Všechny tyto spory dostaly Jana do problémů, které nebyl sto vyřešit sám. Sesazený Jindřich z Šumburka obvinil Jana u kurie z podpory kacířů (1316), načež byl biskup sesazen papežem z úřadu a povolán do Avignonu (1318). Jako světské ochránce církevních majetků po dobu své nepřítomnosti biskup vybral Jindřicha z Lipé, Viléma Zajíce z Valdeka a bratry z Čakovic, o duchovní aspekt se staral mistr Oldřich z Paběnic a břevnovský opat Bavor z Nečtin. Celá pře se protáhla na dlouhých 11 let, Jan z Dražic se vrací do Čech až v roce 1329. V Avignonu nezahálel, poznával tamní kulturu i mentalitu, z Říma zve do Čech stavitele Viléma, který postaví v Roudnici most.
    Závěrečná léta svého episkopátu věnuje kromě správy duchovenstva rozsáhlé stavební a kulturní činnosti. Zvelebuje biskupský dvůr v Praze, zde nechává postavit kostel sv. Jiljí, další kostel zasvěcený svaté Ludmile staví ve svých Dražicích, které přestavuje na výstavnou rezidenci hodnou biskupa. Významné jsou jeho zásluhy v Roudnici, kde opravuje hrad a nechá stavět most, v roce 1333 je zde založen augustiniánský klášter (první klášter založený biskupem). Zakládá Benátky nad Jizerou. Přiváží z Francie mnoho knih, které nechává opisovat, za jeho funkčního období sepisuje František Pražský svou kroniku.
    Pražský biskup Jan IV. z Dražic umírá 5. ledna 1343, jeho nástupcem se stává Arnošt z Pardubic.



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Sponzor stránek:
    Dobrý skutek
    Právě probíhá:

    VýstavaGotické Madony na lvu | Splendor et Virtus Reginae Coeli
    Arcidiecézní muzeum Olomouc
    13.02.2014 - 11.05.2014

    VýstavaRadiant Light Stained Glass from Canterbury Cathedral
    Metropolitní muzeum, New York
    25.02.2014 - 18.05.2014

    VýstavaVikings life and legend
    British Museum, Londýn
    06.03.2014 - 22.06.2014

    VýstavaVýstava moravských zemských desek
    Pražský hrad
    03.04.2014 - 05.05.2014

    V dohledu:

    VystoupeníBitva a historický festival v Libušíně
    Libušín
    26.04.2014

    OstatníArcheologická brigáda
    hrad Starý Jičín
    26.04.2014

    VýstavaKostnický koncil
    Kostnice
    27.04.2014 - 21.09.2014

    Kalendář
    <<  Duben  >>
    PoÚtStČtSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30     

    Hus 2015 VOJSKO.net - Československé i světové zbraně a vojenská technika Husité - Ktož jsú boží bojovníci via historia fantasy zbroj Templářský poklad- cesta k bájnému
pokladu a pozoruhodným informacím o řádu templářských rytířů. Putování Hrocha
    Vytvořeno redakčním systémem phpRS. Hostováno přes station.cz
    Uvedené články a materiály jsou duševním vlastnictvím jejich autorů.