Zpět
|
Jan IV. z Draic
il(a): cca 1260 - 1343
Popis:
Budoucí biskup se narodil zřejmě někdy kolem roku 1260 jako syn Řehoře z Litovic a neznámé matky. Pocházel z rodiny nií lechty, která měla blízko k panovníkovi a která měla silnou duchovní tradici; jeho dva příbuzní byli také praskými biskupy Jan II. (12261236) a Jan III. (12581278).
Víme, e Jan byl roku 1274 kanovníkem v Praze, v roce 1287 získává jáhenské svěcení a po smrti Řehoře Zajíce z Valdeka se v roce 1301 stal dalím praským biskupem. Dne 10. prosince získal z rukou Petra z Aspeltu (tehdy zastával post basilejského biskupa) biskupské svěcení. Snad i jeho původ z řad nií lechty a poslunost rodu panovníkovi, jemu vděčil za zvolení, mělo vliv na to, e Jan IV. z Draic nebyl nikdy vrcholným politikem a diplomatem, ale pouze přičinlivým správcem své diecéze.
Po vymření Přemyslovců nebyl tedy takovou výraznou osobností, která by otáčela kolem dějin, později podporuje volbu Jana Lucemburského a po celé trvání episkopátu lze Jana povaovat za králova věrného pomocníka v roce 1313 se účastní říského sněmu v Norimberku a v létě 1315 je zemským správcem; biskupská hotovost se připojila k taení na Slovensko.
V létě 1308 svolal synod českého kléru, hlavním tématem je ochrana kleriků a církevního majetku, akutní problém éry slabých panovníků a rozvratu země.
O tři léta později nacházíme Jana z Draic jako jediného zástupce středovýchodní Evropy na koncilu ve Vienne, kde nasál řadu reformních mylenek, které začal po svém návratu uplatňovat i ve své diecézi.
Do Čech se biskup vrací na přelomu května a června 1312 a záhy svolává dalí synod, ústředním tématem je nyní disciplína kléru.
Tého nebo následujícího roku do Čech přijídí mistr Richardin z Pavie, zřejmě na pozvání biskupovo, práce tohoto mistra jsou ovem k Janově smůle záhy prohláeny za heretické. Biskup se kvůli tomu v letech 1315 a 1316 několikrát dostává do konfliktu s inkvizicí.
Dalím problémem je Jindřich ze umburka, přísluník mocné lechtické strany, který se během viennského koncilu stává probotem v Litoměřicích. Po návratu ho biskup sesazuje a dosazuje sem svého kandidáta Alberta z Dubé.
Biskup Jan se dostal do sporů také s ateckými minority, kteří pohřbili Sulislava z Pnětluk, přestoe zemřel v klatbě.
Vechny výe zmíněné události dostaly Jana do problémů, které nebyl sto vyřeit sám. Sesazený Jindřich z umburka obvinil Jana u kurie z podpory kacířů (1316), nače byl biskup papeem sesazen z úřadu a povolán do Avignonu (1318). Jako světské ochránce církevních majetků po dobu své nepřítomnosti biskup vybral Jindřicha z Lipé, Viléma Zajíce z Valdeka a bratry z Čakovic, o duchovní aspekty se staral mistr Oldřich z Paběnic a břevnovský opat Bavor z Nečtin. Celá pře se protáhla na dlouhých jedenáct let, Jan z Draic se vrací do Čech a v roce 1329. V Avignonu nezahálel, poznával tamní kulturu i mentalitu, z Říma zve do Čech stavitele Viléma, který postaví v Roudnici nad Labem most.
Závěrečná léta svého episkopátu věnuje kromě správy duchovenstva rozsáhlé stavební a kulturní činnosti. Zvelebuje biskupský dvůr v Praze, zde nechává postavit kostel sv. Jiljí, dalí kostel, zasvěcený svaté Ludmile staví ve svých Draicích, které přestavuje na výstavnou rezidenci hodnou biskupa. Významné jsou jeho zásluhy v Roudnici, kde opravuje hrad a nechá stavět most, v roce 1333 je zde zaloen augustiniánský kláter (první kláter zaloený biskupem). Zakládá Benátky nad Jizerou. Přiváí z Francie mnoho knih, které nechává opisovat, za jeho funkčního období sepisuje Frantiek Praský svou kroniku.
Praský biskup Jan IV. z Draic umírá 5. ledna 1343, jeho nástupcem se stává Arnot z Pardubic.
Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)
|