Středověk
Dnes je: 29. 11. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den vem, mm men problm s otevenm/rozkliknutm strnky, viz. titulek. Jet zhruba p . . . (Seznam on-line edic historickch pramen)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Pirkentejna

    Zpt

    Hynek Ptek z Pirkentejna

    il(a): po. 15. st. - 27. 8. 1444

    Popis:
    Narozen na potku 15. stolet, jako syn Jana Ptka z Pirktejna a jeho manelky Jitky, kter byla dcerou Erharta starho z Kunttu a Jitky z Mezi.

    Jeho otec byl v druhm desetilet psedcm moravskho zemskho soudu a snad to byl on, kdo jak Jan z Poln peetil stn list esk lechty. Na potku husitsk revoluce se spojil se svm sousedem Petrem z ternberka a s nm bojoval proti husitm u ivohot.

    Zhy pot Jan umr a rodinnho majetku se ujm Hynek (Hynce, co je jin staroesk forma tho jmna). Nejde o nijak mal majetek msteka Poln a Rataje nad Szavou, hrad Pirkentejn a ada vesnic. Hynek se stejn jako jeho otec ad mezi stedn vznamnou eskou lechtu.

    Politick aktivita mladho Ptka nen zcela jasn a znm. Nejpozdji v roce 1427 ale ji stl na husitsk stran, v tomto roce se toti prameny zmiuj, e jihlavt m욝an uzaveli pm s Hynkem Ptkem z Pirkentejna.

    Na jae 1430 se objevuje Ptek jako jeden ze zstupc panskho stavu mezi poselstvem k braniborskmu kurfitu Fridrichu.

    V potench letech 4. dekdy se Hynek t podpoe svho pbuznho (jeho manelkou byla Anna z Hradce) a mocnho jihoeskho lechtice Menharta z Hradce. Ta mu po svatomartinskm snmu zajist msto v rad, kter m v ele Alee Veovskho z Rzmburku. Hynek Ptek je jednou z nejvznamnjch osob pansk jednoty, astn se dobyt Novho Msta na radiklech, stejn tak i bitvy u Lipan. Pro vchodoeskho lechtice byla bitva vznamn i tm, e zde de facto zanik sirot bratrstvo, dleit sla v jeho regionu.

    Jako vznamn lechtic a zdatn diplomat se poslze (na konci lta 1434) astn jednn s csaem Zikmundem v ezn v otzce jeho nstupu na esk trn. Pot je Hynek svdkem uzaven landfrdu moravsk lechty s dosavadnm markrabtem Albrechtem Habsburskm. Zejm zde tak kupuje od eka Hlave Pibyslav a Ronov. Pibyslav ovldal bval sirot hejtman Jan Hertvk z Runova. S nm se Ptek dokzal vypodat nensiln (o dobvn nejsou zprvy). Zhy je Ptek opt na cestch, v Praze se kon svatohavelsk snm, kde poselstvo referuje o nespnm jednn v ezn. Zrove se kalinick lechta (tedy i skupina Menharta a Ptka) sbliuje se stranky Jana Rokycany.

    V tto dob je vznamnm pedstavitelem kalinick lechty a jako takov se ujm oblhn hradu Ostrome nad Vltavou v beznu 1435, kter je v dren Tbor. V kvtnu obrnci hrad za slib volnho odchodu opoutj, hrad je nsledn poboen. Pot se Ptek astn brnnskho snmu (kter stle nevyeil otzku eskho krle), Hynek zde od legt basilejskho koncilu dostv 400 zlatch. Zde mu snad tak byla slbena hodnost hofmistra a tak se stal jednm z volitel praskho arcibiskupa, kterm byl nsledn zvolen Jan Rokycana. Pelom roku 1435 a 1436 strvil Ptek v Uhrch, kde spolen s jinmi eskmi lechtici jednal se Zikmundem o podmnkch jeho pijet.

    V lt 1436 se v Jihlav astn finlnho jednn se Zikmundem, kdy csa uznv Rokycanu arcibiskupem, vydv kompaktta a konen kalinick lechta mu slibuje vrnost jako svmu panovnkovi. Pot se Hynek Ptek z Pirkentejna skuten stal hofmistrem eskho krlovstv a jako takov byl jednm z pedstavitel pechodu zem k mrovmu souit, je stle narelo na odpor husitskch radikl.

    Hynek Ptek ml zejm vliv na uzaven dohody s tboritou Bedichem ze Strnice, v pacifikaci Hradce Krlov zejm prsty neml.

    Na potku roku 1437 je psedcm u zemskho soudu. V prbhu roku se zan politicky a nzorov vzdalovat csai (kter nastupuje konservativn kurs) a Menhartovi z Hradce, kte za nslednka chtli prosadit Albrechta Habsburskho. Krlovna Barbora Celsk, Hynek i st kalinick lechty zaali uvaovat o kandidatue Jagellonc na esk trn po smrti Zikmunda. V tto dob ale Ptek dostv od krle jet jeden dleit kol dobt Sion, sdeln hrad Jana Rohe z Dub. Osmimsn dobvn zejm nebylo mon nazvat oblhnm, Ptek spe s nzorov spznnm Rohem jednal o podpoe polskho kandidta husitskmi radikly. S pchodem uherskch posil ji Hynek musel dt pokyn k toku, kter byl pro obrnce zejm pekvapiv, a vtina z nich byla vzata do zajet. Osud Jana Rohe, kter byl jako ruitel zemskho mru oben, ji pn z Pirkentejna ovlivnit nemohl.

    Pli spn nebyl ani po smrti poslednho Lucemburka jako obhjce polskho kandidta na esk trn. Na volebnm snmu stla za Jagelloncem zhruba tvrtina astnk, zbytek byl pro pijet Albrechta Habsburskho.

    22. ledna 1438 svolal pan Ptek do Chrudimi sjezd stav hradeckho, chrudimskho a slavskho kraje, na kterm se podailo vtinu zdej lechty pesvdit o polsk kandidatue. Zrove jednal s tbority v t sam zleitosti. Koncem dubna Hynek Ptek jednal v Polsku s Jagellonci. Na krakovskm krlovskm dvoe se rozhodlo o pokusu zskat eskou korunu pro Kazimra a hlavn o vysln vojensk vpravy do ech.

    Polci se na zatku ervence spojili se svmi vchodoeskmi pznivci, vybrn byl velitelsk sbor, jen tvoili polt vojevdci Jan z Tenna a Sudivoj z Ostrorohu, za radikly Bedich ze Strnice a za st umrnnch husit prv Hynce Ptek z Pirkentejna.

    Vojsko poplenilo majetky Hynka Kruiny z Lichtenburka a pomalu se pesouvalo k Praze. V tto dob byl jejich hlavn neptel Albrecht, uznan vtinou ech krlem, ji v Praze. esko-polsk vojsko se ctilo slab na ovldnut hlavnho msta a pesunulo se k Tboru, cestou vyplenilo statky Oldicha z Romberka a Menharta z Hradce. K Tboru pithl Albrecht, zatm bez posil z e. K rozhodujc bitv nedolo, nakonec Albrecht od Tbora odthl, ustupujc sk vojsko bylo u elenic dostieno st esko-polsk armdy, ale toku se ubrnilo a zvtzilo.

    Spolen s polskou armdou echy v z 1438 opout i Ptek z Pirkentejna, kter se do sv vlasti vrac a v srpnu dalho roku. Polci v tto dob upout od dalho zasahovn do eskch zleitost, svoji roli v tom hraje i Albrechtovo vojsko ve Slezsku. Zrove se Ptek rozchz s tborskou stranou, kter jako jedin chce pokraovat v boji.

    Ptek se na potku podzimu vrtil do ech, s vdomm, e se nelze spolhat na polskou stranu (kde byl edou eminenc oste katolick biskup Zbyhnv Olenick), ale pouze na vlastn domc sly. Zaal jednat s pedstaviteli Albrechtovch kalink. Na konci jna krl Albrecht umr a jeho strankm je jasn, e bez shody s Ptkem a jeho skupinou zane v zemi nanovo vlka.

    Ptkova strana se sela 17. prosince v Mlnku a na tento snm pijel i Jan Rokycana, kter se zaal se svmi stoupenci sbliovat se skupinou Ptka. Paraleln se v Praze setkala i rakousk strana. 1. ledna udlila glejty o beztrestnosti strankm Hynka Ptka z Pirkentejna.

    Zhy nastalo jednn obou stran v Praze, bylo sice pomrn zdlouhav, ale pro Ptkovu stranu nadmru spn. 29. ledna 1440 byl vydn List miern, dleit dokument pro nadchzejc lta. V nm bylo mj. garantovno dodrovn kompaktt a zachovn Jana Rokycany v adu praskho arcibiskupa jako zklad pro dal souit v konfesn rozdlen zemi.

    Sprva zem se zaala organizovat v krajsk landfrdy, spolky lechty a tak nkterch mst v kraji. Ptek se 10. bezna astn zaloen boleslavskho landfrdu, kde hraje dleitou roli a kde je jako jeden z hejtman zvolen jeho blzk spojenec Ji z Podbrad. Zhy pot byl do slavi svoln snm 4 vchodoeskch kraj (hradeck, slavsk, kouimsk a chrudimsk), a ml kad krajsk landfrd sv hejtmany (Hynek se stal jednm ze dvou hejtman kouimskho kraje), neformln hlavou tohoto spoleenstv se stal pan Ptek. Tm tak zskal platformu k prosazovn sv politiky na celosttn a tak mezinrodn rovni.

    Zaalo se tak piln vyjednvat o osob novho krle. Polskou kandidaturu prosazovali pouze radiklov, vtinou byl nakonec zvolen Albrecht Bavorsk, kter ale nabdku odmtl.

    V polovin roku 1440 pestal Jan Kolda ze ampachu dodrovat ron pm, kter sjednal s hradeckm landfrdem. Hynek Ptek na jae 1441 zaal jednat podle dvjch ujednn mli hradeckmu landfrdu pomoci zbyl ti vchodoesk landfrdy, lo o soudrnost jeho strany. Z tohoto hlediska bylo taen spn, vojensky a politicky ji mn. Bylo dobyto nkolik Koldovch tvrz, msto Nchod, s Janem ze ampachu byl nakonec uzaven mr a ten se na nkolik let sthl z veejnho ivota. Ptkovi se ale nepodailo vytvoit ir frontu (hlavn zsluhou Oldicha z Romberka, kter odmtl) proti Tboritm, kte svho bvalho hejtmana Jana Koldu podporovali (i vojensky).

    Pesto ale pn z Pirkentejna nevzdval snahu o sjednocen eskch utrakvist, i kdy jinmi prostedky ne doposud. Na 4. jna 1441 svolal do Kutn Hory synodu husitskho knstva z cel zem. Pedstavitel tborit uspodali v t dob vlastn v Teboni, ale s velmi malou ast. Vtina eskch utrakvist stla za Rokycanou a potamo tak za Ptkem.

    Nsledujc rok je ve znamen snahy sjednotit utrakvisty a tak hledn novho krle. Podailo se mu usmit Jana Pbrama s Janem Rokycanou. Prvn zvazek se nepodail i pes jednn s Habsburky o nstupnictv bu Ladislava Pohrobka, nebo Fridricha III.

    V beznu a dubnu Ptkova strana krtce vlila s Praany, jeho stranou byla obsazena tvrz Pre.

    Marn jednn esk delegace v ele s Ptkem v dubnu 1443 ve Vdni s Fridrichem III. Na ervnovm snmu v Praze ji neml pevahu Hynek, ale jeho protivnci Oldich z Romberka a Menhart z Hradce, pedevm oni a jejich lid tvoili vtinu v poselstvu za csaem Fridrichem v jednn o budoucnosti eskho trnu. Ptkovi se ale podailo pimt Tbory k synod vech husitskch kn v Kutn Hoe.

    Kutnohorsk synoda probhala v ervenci 1443. Ani jedna strana pochopiteln neuznala pravdu t druh, proto mly ob odevzdat sv stanoviska psemn kutnohorsk rad a o vtzi se mlo rozhodnout na ptm zemskm snmu.

    Ptek s Rokycanou ale zhy po ukonen snmu zaali o sob prohlaovat, e vtzi jsou oni. Zijov poselstvo pi Ptkov neasti nepineslo dn vsledek, vsledek by velmi pravdpodobn nebyl jin, ani kdyby se ho Hynek z Pirktejna astnil.

    Na lednovm snmu Hynek oste napadl poselstvo, napadl Oldicha z Hradce za jeho stl intriky, csae Fridricha III. za jeho neschopnost na nem se dohodnout, stejn jako celou lechtickou obec, kter nen 4 roky schopna si zvolit novho krle. Dalm bodem jednn byla vroun otzka a snm se usnesl, e pravdu m strana Jana Rokycany. Na snmu byl tak uznn nrok Ladislava Pohrobka na esk trn.

    V beznu 1444 byly na krtko obnoveny vojensk stety s Praany a kvli dluhu Menharta z Hradce Ptkovi z Pirktejna Hynek v dubnu tho roku obsadil jeho moravsk hrad Blkov. Brzy byl podepsn mr a namsto splacen dluhu Menhart Ptkovi penechal dobyt hrad. Zhy pot esk lechtic marn jedn s Habsburkem, stejn marn se sna svolat zemsk snm do Pelhimova. Pot se pokusil uspodat setkn s katolickmi pedky v Dobi, ale tam u nedojel.

    27. srpna 1444 Hynek Ptek z Pirkentejna umr na Ratajch, pohben byl v tamnm kostele sv. Matoue. Zanechal po sob jedinou dceru (o dalch potomcch nevme, by v listin z r. 1447 jsou zmiovni sirotkov v mnonm sle) Marktu, kter se vdala (r. 1457 nebo 1463) za Viktorina z Podbrad, kter tak zddil Ptkovy rozshl majetky - Hynek Ptek z Pirkentejna nebyl nejbohatm z eskch lechtic, na sklonku svho ivota vlastnil 6 hrad, 3 msteka a 56 vesnic.

    Jeho politick role v tehdej esk spolenosti byla ovem z mnoha dvod mnohem vznamnj - ml jasnou vizi, kter se usilovn drel a zcela j podizoval i osobn zjmy. Byl pragmatikem, venm lovkem a skvlm diplomatem. Sv plny nedothl do konce, zcela sjednotit esk utrakvisty se mu nepovedlo. Toho doclil jeho spojenec Ji z Podbrad, kter se stal po Ptkovi z Pirktejna hlavou sjednocench vchodoeskch landfrd a ddicem jeho politickho odkazu.



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Listopad  >>
    PotSttPSoNe
           1
    2 3 4 5 6 7 8
    9 10 11 12 13 14 15
    16 17 18 19 20 21 22
    23 24 25 26 27 28 29
    30       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha