Středověk
Dnes je: 24. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Schaumburku

    Zpt

    Bruno z Schaumburku

    il(a): po. 13. st - 17. 2. 1281

    Popis:
    Tento mu byl tetm synem bvalho holtnskho hrabte Adolfa III. a jeho manelky Adelheid z Querfurtu. Prv toto msto bylo inspirac pro jeho jmno, nosil jmno svtce Bruna z Querfurtu, ivotopisce sv. Vojtcha. I on byl zasvcen duchovn drze.
    Narodil se nkdy na potku 13. stolet.

    Prvn hodnost zskv v roce 1229, kdy je probotem kapituly v Lbecku (velmi pravdpodobn prosazen otcem), zskv tak kanonikt v Magdeburku. Sedm let pot je probotem v Hamburku a za dal dva roky (1238) je ji probotem v Magdeburku. Volba ale neprobh hladce a jeho protikandidt je smrteln zrann. Vina pad na Bruna, je proto exkomunikovn. Nsledn prch. Nejdve do Hamburku za bratrem a pot do ma vymoci si odputn. astn se lyonskho koncilu, stv se papeovm kaplanem a jeho strankem v boji proti taufm.

    Bruno se tak v eskch djinch objevuje prvn v polovin 40. let 13. stolet, v obdob, kdy se o olomouck biskupstv sv Vilm, kandidt olomouck kapituly a Konrd z Friedberku, kandidt krle Vclava I. Celou vc rozsekl pape Inocent IV., kter dosadil svho kandidta, prv Bruna. Stalo se tak 20.9. 1245.

    Na Morav je Bruno poprv v prosinci 1246, jet rok (Vclav se stle dr svho kandidta) ek na biskupsk svcen.

    Mlo informac o tomto biskupovi mme pro dobu povstn mladho krle. Bruno z Schaumburku vak stoj na stran Vclava I. Na samotnm konci se astn krlovi druh korunovace.

    Po nstupu Pemysla II. pat k jeho blzkm spolupracovnkm, astn se obou vprav do Pruska, v padestch i edestch letech. V edestch letech lo navc o Pemyslv a Brunv projekt vytvoit z Olomouce misijn arcibiskupstv pro tuto oblast. Z toho pro pochopiteln odpor papee selo.

    O dve mezi Pemyslem a Brunem svd tak biskupovo jmenovn hejtmanem ve trsku v letech 1262 1269. Ostatn Bruno se svmi diplomatickmi schopnostmi zaslouil o zisk trska, on tak vyjednal satek Pemysla s Kunhutou.

    Bruno se astn i dalho lyonskho koncilu, na kterm v roce 1274 se sna marn zamezit uznn Rudolfa Habsburskho mskm krlem. V dalch letech nepat k stoupencm ostr politiky Pemysla II. vi Habsburkovi, neastn se ani bitvy na Moravskm poli (zde ale hlavnm argumentem me bt jeho vysok vk ml ji pes 70 let).

    Jeh politick role jet vzrostla po smrti Otakara, Rudolfem je jmenovn sprvcem severn poloviny Moravy. V jnu 1278 je jednm z tch, kte hledaj smen mezi Rudolfem a Otou V. Braniborskm, na zatku 1279 svt praskho biskupa Tobie z Bechyn.

    To u se ale jeho karira uzavr. Olomouck biskup Bruno, vynikajc diplomat i sprvce svho biskupstv, umr 17. nora 1281 v Kromi.

    Zhy po svm nstupu se zaal vnovat konsolidaci a zvelebovn sv diecse. V roce 1248 zskal od krle adu uitench privilegi destky se mly vybrat podle kanonickho prva, zskv patront nad Rajhradem, mto ve Vykov a penesen trhu do atan.
    Vznamn jsou Brunovy reformy sprvy crkve. Mezi fari a arcijhenstvmi (tch bylo 6) vytvoil mezilnek dkanty. Vznikaly nov farn kostely. Byla rozena olomouck dmsk kapitula o 4 dal kanovnky (rok 1252) a ve stejn dob zzen ad scholastika, sprvce kapituln koly. Za tohoto biskupa zaala tak gotick pestavba dmu sv. Vclava v Olomouci, kter vyhoel v roce 1266, stejn jako sv. Moice tamt a Panny Marie v Kromi.
    Bruno zaal tak podat pravideln synody farnho klru (prvn je doloena v roce 1252). Zdil ad oficila (biskupskho soudce) ten je doloen na konci 50. let.

    Bruno z Schaumburku stoj za zaloenm Krome jako msta, dky nmu vybudovno sdlit mstskho typu, s hradbami, hradem a kostelem sv. Moice. Celkem bohat obdaroval zdej kapitulu.

    Biskup pronikavm zpsobem zreorganisoval a vzhledem k rozsahu by se dalo ci, e i vytvoil lenn institut olomouckho biskupstv. Do dnen doby se dochovalo 29 lennch listin (prvn Havel z Lemberka, snad z dvodu prestie), ada biskupovch lenk byli lenov jeho druiny, kter s nm pila z Holtnska, lenn prvo bylo velmi podobn tomu, kter se uvalo v tto oblasti (vcemn Sask zrcadlo). Roziovn lennho institutu bylo zce spojeno s kolonisac lenci dostvali pdu k zaloen novch vesnic.
    Kolonisac se zabval i biskup Bruno, nov vesnice vznikaly na biskupskch majetcch na Blanensku, Mohelnicku, Svitavsku a Vykovsku, zrove byla ada starch vesnic pevdna na nmeck prvo. Za jeho episkoptu vznikaj tak hrady Blansek, Mrov, aumburk.



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha