Zpět
|
Jan elezný
il(a): ?70. léta 14. st. - 9. 10. 1430
Popis:
Původ Jana, řečeného elezný není zcela jistý. Zdá se, e pocházel z praské měanské rodiny Beneschauerů. Jeho otcem by tak byl Hána Beneschauer a matkou Aneka z rodiny Leitmeritzerů.
Datum narození není známo, prvně se objevuje v pramenech v roce 1388, jako člen kanceláře Václava IV. a zároveň jako elekt litomylského biskupství. Nelze tedy doloit, e ji dříve působil v královské kanceláři a jako králův člověk byl vybrán olomouckým biskupem. Svěcení získal na konci dubna 1399.
Jan byl svědomitým správcem diecése, staral se i o finanční zajitění své domény, pro město Litomyl získal trhové privilegium od krále Václava IV. To tého města povolal Jana těknu (prosluje jako protivník Husova učení), jako kazatele v českém jazyku.
Biskup se dostal i do několika sporů s farářem ve Vysokém Mýtě a s významným dvořanem Václava IV. Janem z Mühlheimu.
Pokud byl Jan původně Václavovým straníkem, tak postupem času přechází do tábora Zikmunda Lucemburského a panské oposice. Svůj vliv mohla mít i podpora reformního hnutí Václavem IV; nebo Jan elezný patřil k nejkonservativnějím z českých prelátů.
U v roce 1395 se Jan objevuje v jedné listině Panské jednoty a od té doby se účastní vech důleitých politických jednání a významných událostí.
V roce 1400, v létě, tráví několik týdnů na dvoře Zikmunda, o dva roky později je i zástavním dritelem Lucemburska.
Tého roku byl Zikmundovým kandidátem na úřad praského arcibiskupa, který zůstal uprázdněn smrtí Olbrama ze kvorce a Mikuláe Puchníka. Pro odpor papee Bonifáce IX. a krále Václava IV. se novým arcibiskupem stal Zbyněk Zajíc z Hazmburka. Podobná situace se opakovala jetě jednou, po smrti Zbyňka Zajíce v roce 1411.
V následujících letech se biskup věnuje předevím duchovním záleitostem, předevím bojem proti reformnímu hnutí je a fanatickým odpůrcem mistra Jana Husa. Na synodě české církev únoru 1413 přednesly poslové Jana elezného (biskup se jí neúčastnil) jasné stanovisko biskup ádal konec íření reformních mylenek v království.
Začínající kostnický koncil dal eleznému dalí monosti v boji proti Husovi, jeho stoupencům a jeho mylenkám. Ji na jaře 1414 je v kontaktu s předními účastníky koncilu, na počátku dalího roku je i on účasten koncilu, ne vak jako vyslanec českého krále, ale jako legát německého národa. Na koncilu následně vystupoval jako největí odpůrce Jana Husa, pronesl několik horlivých obalob. Svými činy si litomylský biskup zapříčinil hněv značné části české lechty, která uznávala reformní program. Proto byl pověřen Jan ml. Z Hradce jako ochránce biskupského majetku a přímo i osoby biskupa.
Biskup se vrátil do Čech v říjnu 1415 s pověřením likvidovat heresi ve své zemi. Biskup se stal jedním z inciátorů katolického spolku, který vznikl 1. 10. 1415. Následně se stahuje z Čech a snaí se bojovat proti husitství předevm ve své doméně.
V roce 1416 umírá olomoucký biskup Václav Králík z Buřenic a na jeho místo je zvolen kapitulou právě Jan elezný. Mení část kapituly volí biskupem favorita krále Václava IV. Alee z Březí, který je potvrzen záhy praským arcibiskupem. V toto chvíli se prosadil Václavův chráněnec, který do olomouckého chrámu pozval refomní kněí.
Jan elezný se nevzdal a obrátil se na kostnický koncil. Ten rozhodl jetě tého roku pro Jana elezného, spor ovem pokračoval jetě dva roky a skončil překvapivým výsledkem, který inicioval sám Jan elezný. Jan elezný se stal biskupem v Olomouci, Ale z Březí v Litomyli. Nelze dnes rozhodnout, zda Jan předvídal situaci, na počátku revoluce bylo litomylské biskupství vyvráceno husity.
Jan elezný ji v roce 1416 bojoval výrazně proti reformismu v olomoucké diecési, zopakoval svůj zákaz přijímání pod obojí a faráře reformních mylenek povolal do Olomouce, aby se případně očistili.(počátek roku 1418).
Jan elezný se stává neformální hlavou katolicismu v království, jako první posílá odpovědní list v Praze, záhy je zpustoen jeho dům v metropoli. V této době získává biskup svoji přezdívku nebál se sám v čele vojska na koni táhnout proti husitům. V listopadu 1421 patřil byl iniciátorem protihusitstkého landfrídu na Moravě, který měl trvání 5 let. V tom roce jsou mu svěřena do ochrany města Olomouc, Uničov a Litovel. Také se stává administrátorem praské arcidiecése, poté, co Konrád z Vechty přijal 4 artikuly praské. Ve stávající situaci to byl pouze prázdný titul, arcibiskupské majetky byly rozchváceny a Jan byl uznáván za hlavu katolické církve v Čechách ji dříve.
Válčí v roce 1422 u Litomyle.V roce 1423 je v čele taení proti Náměti nad Oslavou, v té době husité táhnou proti Kroměříi a biskup v čele vojska je nucen táhnout proti nim. V následujících letech válčí předevm v okolí Olomouce.
V roce 1426 je povýen do kardinálského stavu a v této době je jeho hlavním úkolem zabránění teologické disputace mezi husity a katolíky.
Od roku 1428 ji nepůsobí na Moravě, ale ije nyní v Uhrách, jako poradce Zikmunda. Účastní se i bratislavských jednání v roce 1429.
Umírá v Ostřihomi 9. 10. 1430, pohřben je ve Vácsu, v kostele frantikánů.
Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)
|