Středověk
Dnes je: 19. 11. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Nechci se Vás nijak dotknout, ale ti připomínající mají většinou za sebou již nějaké publikace ;-) (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Samý rejpal tady,zkuste si napsat něco takového sami lépe,když umíte jen hnidopišsky rýpat do každéh . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Zajímalo by mě, kdo ty informace doteď tajil. :-)) (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Vážení, konečně se odtajňují zdroje úžasných informací o nás Slovanech. Kdo má možnost studovat ty p . . . (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Možná by bylo vhodné přidat na stránky (přesněji do dokumentů ke stažení) článek s citacemi (jelikož . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Zpět

    Jan Železný

    Žil(a): ?70. léta 14. st. - 9. 10. 1430

    Popis:
    Původ Jana, řečeného Železný není zcela jistý. Zdá se, že pocházel z pražšské m욝anské rodiny Beneschauerů. Jeho otcem by tak byl Hána Beneschauer a matkou Anežka z rodiny Leitmeritzerů.

    Datum narození není známo, prvně se objevuje v pramenech v roce 1388, jako člen kanceláře Václava IV. a zároveň jako elekt litomyšlského biskupství. Nelze tedy doložit, že již dříve působil v královské kanceláři a jako králův člověk byl vybrán olomouckým biskupem. Svěcení získal na konci dubna 1399.

    Jan byl svědomitým správcem diecése, staral se i o finanční zajištění své domény, pro město Litomyšl získal trhové privilegium od krále Václava IV. To téhož města povolal Jana Štěknu (prosluje jako protivník Husova učení), jako kazatele v českém jazyku. Biskup se dostal i do několika sporů – s farářem ve Vysokém Mýtě a s významným dvořanem Václava IV. Janem z Mühlheimu.

    Pokud byl Jan původně Václavovým straníkem, tak postupem času přechází do tábora Zikmunda Lucemburského a panské oposice. Svůj vliv mohla mít i podpora reformního hnutí Václavem IV; nebo Jan Železný patřil k nejkonservativnějším z českých prelátů. Už v roce 1395 se Jan objevuje v jedné listině Panské jednoty a od té doby se účastní všech důležitých politických jednání a významných událostí.

    V roce 1400, v létě, tráví několik týdnů na dvoře Zikmunda, o dva roky později je i zástavním držitelem Lucemburska.

    Téhož roku byl Zikmundovým kandidátem na úřad pražského arcibiskupa, který zůstal uprázdněn smrtí Olbrama ze Škvorce a Mikuláše Puchníka. Pro odpor papeže Bonifáce IX. a krále Václava IV. se novým arcibiskupem stal Zbyněk Zajíc z Hazmburka. Podobná situace se opakovala ještě jednou, po smrti Zbyňka Zajíce v roce 1411.

    V následujících letech se biskup věnuje především duchovním záležitostem, především bojem proti reformnímu hnutí – je až fanatickým odpůrcem mistra Jana Husa. Na synodě české církev únoru 1413 přednesly poslové Jana Železného (biskup se jí neúčastnil) jasné stanovisko – biskup žádal konec šíření reformních myšlenek v království.

    Začínající kostnický koncil dal Železnému další možnosti v boji proti Husovi, jeho stoupencům a jeho myšlenkám. Již na jaře 1414 je v kontaktu s předními účastníky koncilu, na počátku dalšího roku je i on účasten koncilu, ne však jako vyslanec českého krále, ale jako „legát německého národa“. Na koncilu následně vystupoval jako největší odpůrce Jana Husa, pronesl několik horlivých obžalob. Svými činy si litomyšlský biskup zapříčinil hněv značné části české šlechty, která uznávala reformní program. Proto byl pověřen Jan ml. Z Hradce jako ochránce biskupského majetku a přímo i osoby biskupa.

    Biskup se vrátil do Čech v říjnu 1415 s pověřením likvidovat heresi ve své zemi. Biskup se stal jedním z inciátorů katolického spolku, který vznikl 1. 10. 1415. Následně se stahuje z Čech a snaží se bojovat proti husitství předevšm ve své doméně.

    V roce 1416 umírá olomoucký biskup Václav Králík z Buřenic a na jeho místo je zvolen kapitulou právě Jan Železný. Menší část kapituly volí biskupem favorita krále Václava IV. Aleše z Březí, který je potvrzen záhy pražským arcibiskupem. V toto chvíli se prosadil Václavův chráněnec, který do olomouckého chrámu pozval refomní kněží.

    Jan Železný se nevzdal a obrátil se na kostnický koncil. Ten rozhodl ještě téhož roku pro Jana Železného, spor ovšem pokračoval ještě dva roky a skončil překvapivým výsledkem, který inicioval sám Jan Železný. Jan Železný se stal biskupem v Olomouci, Aleš z Březí v Litomyšli. Nelze dnes rozhodnout, zda Jan předvídal situaci, na počátku revoluce bylo litomyšlské biskupství vyvráceno husity.

    Jan Železný již v roce 1416 bojoval výrazně proti reformismu v olomoucké diecési, zopakoval svůj zákaz přijímání pod obojí a faráře reformních myšlenek povolal do Olomouce, aby se případně očistili.(počátek roku 1418).

    Jan Železný se stává neformální hlavou katolicismu v království, jako první posílá odpovědní list v Praze, záhy je zpustošen jeho dům v metropoli. V této době získává biskup svoji přezdívku – nebál se sám v čele vojska na koni táhnout proti husitům. V listopadu 1421 patřil byl iniciátorem protihusitstkého landfrídu na Moravě, který měl trvání 5 let. V tom roce jsou mu svěřena do ochrany města Olomouc, Uničov a Litovel. Také se stává administrátorem pražské arcidiecése, poté, co Konrád z Vechty přijal 4 artikuly pražské. Ve stávající situaci to byl pouze prázdný titul, arcibiskupské majetky byly rozchváceny a Jan byl uznáván za hlavu katolické církve v Čechách již dříve.

    Válčí v roce 1422 u Litomyšle.V roce 1423 je v čele tažení proti Náměšti nad Oslavou, v té době husité táhnou proti Kroměříži a biskup v čele vojska je nucen táhnout proti nim. V následujících letech válčí předevšm v okolí Olomouce.

    V roce 1426 je povýšen do kardinálského stavu a v této době je jeho hlavním úkolem zabránění teologické disputace mezi husity a katolíky.

    Od roku 1428 již nepůsobí na Moravě, ale žije nyní v Uhrách, jako poradce Zikmunda. Účastní se i bratislavských jednání v roce 1429.

    Umírá v Ostřihomi 9. 10. 1430, pohřben je ve Vácsu, v kostele františkánů.



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Listopad  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha