Středověk
Dnes je: 24. 06. 2018  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
08.04.2018: Pražský biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství
Poslední komentáře
  • Zdravím, chtěl bych se zeptat, jestli je někde možné zjistit cokoli o rodu Brennerů, ze kterého vzeš . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Docela by bylo dobře doplnit arcibiskupy před Arnoštem z Pardubic. Arcibiskupství nebylo v Praze, al . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Je to docela dobré, včetně předmluvy s jakýmsi příběhem dle Widukinda. Jen mi chybí bilingva - latin . . . (Widukindova kronika v českém překladu)
  • Tady se jedná o to, zda bylo v Čechách užívané vlastní jméno s příponou -bor. U Kosmy je jmenován So . . . (Spor o původ Svaté Ludmily)
  • Soběbor a Soběslav jsou rozpory u Kosmase, v počtu bratrů svatého Vojtěcha. Je to podle mne právě pr . . . (Spor o původ Svaté Ludmily)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Kolštejna

    Zpět

    Hynek z Kolštejna

    Žil(a): před 1420 - +7.9.1427

    Popis:
    Český šlechtic, husitský vojevůdce.

    Hynek z Kolštejna byl příslušníkem šlechtického rodu pánů z Valdštejna. Jeho genealogické zařazení je však stále diskutabilní a dokonce ani není zcela jednoznačné, zda-li Heník z Kolštejna (1401-1409), je toutéž osobou nebo přímo otec Hynkův?

    Ve většině případů se psával (Hynko de Colsstain, Hynkone de Kolssteyn) po svém sídle, hradu Kolštejnu v Jeseníkách (dnešní Branná) a stejně jej nazývaly i dobové prameny včetně kronik. Na Kolštejně ale nejspíš příliš času netrávil a setrvával zde pouze příležitostně, nebo byl příliš vojensky a aktivně politicky zaneprázdněn po celých Čechách i za hranicemi.

    Jak napovídají jihlavské popravčí knihy, účastnil se Hynek pravděpodobně i činnosti předhusitských bojových družin, kde získával potřebné válečné zkušenosti. Leč první zmínkou o něm zůstává z roku 1420, kdy byl přítomen v panském poselstvu ve Vratislavi (Wrocław). S nabídkou české koruny polskému králi byl na polsko-litevské misi celkem třikrát. Za svou kariéru se stal hejtmanem Jaroměře, Litoměřic (1421), Prahy nebo Slaného (1425). V letech 1423-1424 se dvakrát účastnil vojenského tažení na Moravu. Účastnil se téměř všech významných obležení a dobývání, včetně Vyšehradu r. 1420, nebo naopak neúspěšného obležení hradu v Mostě (1426). Jeho jméno figuruje jak v zemském landfrýdu (1422), tak o dva roky dříve v manifestu proti Zikmundovi. Roku 1422 byl v Praze spolu s Janem Žižkou a dalšími zvolen do panské rady devatenácti rozsudích. O rok později byl na svatohavelském sněmu jmenován za jednoho ze 12. zemských správců. Několikrát šikoval své vojsko společně s Žižkou, jindy se krátce dostal údajně i do sporu s ním. Roku 1425 musel na nedlouho dokonce čelit útokům táboritů. Dokonce na něj byl spáchán neúspěšný atentát. Završením jeho kariéry byla účast v jedné z nejvýznamnějších vítězných bitev své doby u Ústí (nad Labem) roku 1426.

    Jako jeden z nejvěrnějších přátel Korybutových, po jeho zajetí, se za každou cenu prosazoval o jeho vysvobození, netušíc, že je vězněn na někdejším jeho rodovém Valdštejně. Proto byl mezi těmi, kteří v Kolíně roku 1427 osnovali přepadení Prahy a předání jí do moci Zikmundovi. Po vyzrazení se jim to však stalo osudným a Hynek byl poblíž Staroměstského náměstí v domě u Slona zavražděn lotrem Makovcem, jak jej nazývají kroniky, (Janem Makovcem z Měrunic) kterého Hynek nedlouho předtím osvobodil od šibenice.

    pxs

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červen  >>
    PoÚtStČtSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha