Středověk
Dnes je: 26. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Heman I. Durynsk

    Zpt

    Heman I. Durynsk

    il(a): cca 1155 - 25. IV. 1217

    Popis:
    Heman byl druhm synem Ludvka II. Durynskho (1128 1172) a Judity taufsk, sestry csae Fridricha Barbarossy, narodil se zejm kolem roku 1155.

    Vychovvn byl na francouzskm dvoe Ludvka VII., kde se zejm seznmil s rytskou kulturou a literaturou. Prvn je zmiovn v roce 1180 bhem kampan proti Jindichovi Lvovi, kdy byl po porce u Weissensee Jindichem Lvem, spolen se svm bratrem Ludvkem (III.) zajat. Jako odmnu od vtznho csae v roce 1181 Ludvk zskv sask palatint (zem u ek Sly a Unstruty, kter bylo od Saskho vvodstv oddleno na zatku 11. stolet), nsledn ho pedv svmu mladmu bratru. Aby Heman poslil svoji pozici v palatintu, bere si za enu Sofii ze Sommerschenburg, dceru pedchozho palatina. Nov sask palatin se Sofi ml dv dcery, Juttu (1184 1235), kter byla vdan za meskho markrabte Dticha I. a pozdji za hrabte Poppa z Hennebergu. Mlad dcera Hedvika pojala za mue vmarskho hrabte Alberta.

    V roce 1190 umr Ludvk a Heman se stv durynskm lantkrabtem. Pesto, e se nov msk krl Jindich pokus prohlsit Durynsko za uprzdnn sk lno, Heman ho ubrn. Pozdji se se svm pbuznm usm a podporuje ho ve snaze zskat Sicilsk krlovstv.

    V roce 1195 umr Hemanova prvn ena a durynsk lantkrab se en znovu, tentokrt za Sofii z rodu Wittelsbach, dceru bavorskho vvody Oty. Jejich dti pokraovaly v rodov kontinuit, po smrti Hemana se stal lantkrabtem Ludvk (IV.), poslze Jindich Raspe, dal ze syn Konrd byl zvolen ptm velmistrem du nmeckch ryt. Posledn syn, Heman, zemel ve vku deseti let v roce 1216. Dcera Irmgarda si vzala za mue anhaltskho hrabte, mlad Aneka byla vdan za Jindicha, syna rakouskho vvody Leopolda a pot za Alberta I. Saskho. Tent rok (1195) pijm k, ochoten se pipojit ke kov vprav Jindicha VI., kvli mrt tohoto panovnka nakonec zstal doma. Heman pozdji sehrl pomrn vznamnou roli ve vlkch mezi taufy a Welfy o sk trn. Pokud nebyl pmo dvrnm ptelem eskho Pemysla Otakara I., tak byl jeho blzkm spojencem. Spolen oba podporovali na potku Filipa vbskho, spolen peli na stranu Oty Brunvickho. V roce 1204 bylo Durynsko obsazeno Filipem a Heman byl donucen pejt na jeho stranu. Po smrti Filipa taufskho se jak Heman, tak i Pemysl stali stranky Oty Brunvickho, oba se ale v Norimberku roku 1211 vyslovili proto, aby se novm mskm krlem Fridrich II. Vasn pchod tohoto mladho taufa do Nmecka zabrnil spn invazi Oty do Durynska.

    Heman Durynsk umr 25. dubna 1217 v Goth, pohben je v Reinhardsbrunnu. Po cel ivot byl velkm podporovatelem minnesngu, na jeho dvoe psobil napklad Walther von der Vogelweide. Na jeho popud vznikly iluminovan rukopisy Albtin alt, alt Hemana Durynskho (zde krom nj jsou zobrazeni i krlov Ondej a Pemysl Otakar I., vichni s manelkami)


    Durynsk vldce podle alte Hemana Durynskho

    Jan kvrk



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha