Středověk
Dnes je: 25. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Wstehube

    Zpt

    Jan II. Wstehube

    il(a): ped 1295 - +po 1325

    Popis:
    Slezsk lechtic, biskupsk man, loupeiv ryt a zakladatel hrad.

    Pvod jeho rodu je tak trochu tajemn. Obecn se povauje za nmecko-franck rod. Pozdji se vyskytuj jako dolnoslezt manov a nobilitovan loktoi. Byly vak pokusy, odvozovat jejich pvod z Vratislavi, Nisy, Kladska, ale tak se uvaovalo, e se na Moravu dostali meskou kolonizac, nebo e snad dokonce pili ze Slovenska...

    Pes jejich nejist pvod je zejm, e njak Jan Wstehube bval vratislavskm m욝anem. Rod pak koncem 13. stolet drel dolnoslezsk statky vzan na vratislavsk biskupstv, kde byl ve slubch vratislavskch biskup soust biskupskho manskho systmu. Od biskupa zskal 5 ln ve vsi Bodzanw u Guchoaz a nedlouho na to se vyskytuj ve slubch dvora widnicko-frstenberskch vvod.

    Jan Wstehube se v pravdpodobnost tak figuruje jako stavitel nkolika hrad. Pvodn se bezpochyby jednalo o stavitelstv ve slubch biskupskho manskho systmu. Tehdy vznikl hrad Kaltentejn, kter tento ryt ztratil nkdy kolem r. 1295. Ji ale kolem r. 1290 nedaleko vystavl podobn hrad - Frdberk a nejspe i Rychleby. Nkdy nedlouho po tom dolo i na stavbu hradu Koltejna a jinji jet k, dodnes nedostavnmu, hradu Plee.
    Wsthubov se tak stali vldci cel rozshl oblasti a tak nen divu, e nemli obavy ani ped svmi lennmi pny, ani ped panovnkem.

    V letech 1295-1318 vedli drobn vlky a loupili cel okol. Jejich nejastjmi cli tok byly pedevm crkevn statky. Jan Wstehube s bratrem Jindichem loupil nejen na Jesenicku, ale tak v Kladsku, Nisku i Otmuchovsku. Nezdrhali se vypalovat kostely a dokonce nkolik vcch zabili pmo pi mi svat. Z kostela do frdberskho vzen odvlekli i pakovskho (Paczkw) fojta se synem.
    V letech 1295-1296 bylo vedeno nespn smr zen. Jan Wstehube ml v t dob vlekl spory s vratislavskmi biskupy. Tm se samozejm pli nezamlouvalo, e k veker loupen innosti dochz z hrad stojcch na jejich pd, kterou nsiln vojensky uchvtil jejich nkdej sluebnk.
    Biskup Wstehubm dokonce nabzel dchod z nkolika vs, pokud pestanou s loupenm. Na tuto dohodu ale Wstehubov nepistoupili.
    Na potku 14. stolet byli asi ve tyech listinch naknuti z mnoha tkch zloin, kde byli pirovnni dokonce k synm samotnho Beliala.

    Jan Wstehube svdil r. 1303 pi prodeji statk kameneckmu klteru. Mezi nimi se nachzela i nkdej jeho drava - rom. O nkolik let pozdji (1308) jej cistercici musej vyplatit 40 hivnami, aby si na rok sv statky uetili. Ptho roku (1309) je Jan Wstehube vidt v Reichenbachu jako svdek frstenberskch vvod.
    Roku 1313 byly Janovi zkonfiskovny statky pobl Slezsk Stedy, jeliko se vzepel vratislavskmu kneti.
    Biskupsko-wstehubsk napt trvalo i nadle. Vratislavsk biskup dal o pomoc i papee a nakonec, z obav ped Wstehuby, kapitule postoupil njak statky. Na druhou stranu, kdy ml jet Janv bratr Jindich na diplomatickou cestu k biskupskmu dvoru v Nise, dal z obavy o svou bezpenost ochrann glejt. Pesto pak za nevldn pijet u dvora vyhrooval pomstou.
    Nakonec dolo k tomu, e r. 1318 byli oba brati vyobcovni z crkve.

    Poslednm rokem, kdy o Wstehubech jet slyme, jsou listiny z roku 1325. Tehdy Jan Wstehube prodal hrad Frdberk (dnen ulov), nmeckmu rodu Haugwic, kte sv okol tak nezdka hubili.
    Tho roku (1325) sepsal na Koltejn listinu, v n pepsal svj koltejnsk majetek - msteko Goldek s deseti vesnicemi (Mikulovice, Stbrnice, Wynrybe, Kunice, Chrastice, Vysok ibidovice, Valteice a oba Vojtkovy) kameneckmu klteru, ktermu v minulosti nejvce kodil.
    V posledn listin zapsal klteru ves Slabotendorf u Frankentejnu na dokonen kaple.

    Jan (Johannes dictus Wustehube) tyto listiny sepisoval na sklonku svho ivota. Darovn klteru bylo smovno pro spsu jeho due a du jeho zemelch pbuznch. Soud se, e zemel nkdy po tomto datu, piblin ve vku 60ti let.

    Zmiovan listiny jsou cennm historicko-genealogickm pramenem nejen pro poznn rodu Wstehub. Mimo mnostv mstnch jmen odkrvaj i jejich rodinn vazby. Z nich se dozvme, e Jan ml tou dobou manelku (pan von Glaubitz?) a syny Jana a Jindicha. Mimo toho se tak mluv o jeho ji neijcm bratru Jindichovi, s kterm se stvali postrachem celho okol, a synovci Hankovi, kter tak ji nebyl mezi ivmi. Navc musel mt i dceru, jeliko se jako svdc vyskytuje Janv ze Petr z Bl.
    Nkde se uvd, e rod vymel po roce 1325. Podle jist nmeck genealogie vymel po mei a Stenzelem Wstehube von Goldenstein roku 1500. Pokud se tento rozrod v posloupnosti potomk neml, pak zcela jist nevystauje ve znalostech prv kolem zmiovanho Jana II. Wstehube.
    Po Janu II. Wstehube se dle tento rod na Morav ji nevyskytoval. Ve Slezsku vak v letech 1337-1352 spatujeme okolo Nowe Rudy (Neurode-Kunzendorf, Drogosaw) s dnenm osadami Ludwikowice Kodzkie, wierki, Hugisdorf a Wolibrz Hanse von Wustehube; zejm syna Jana II., kter byl roku 1351 kladskm (Kodzko) purkrabm.

    Jan Wstehube uval erbu t vidlicovit uspodanch lili s temi vloenmi remi. Barvy erbu nejsou znm.
    Vznam jeho jmna se vysvtluje od slova visten, co znamen hit, vst nezzen ivot; nebo tak podle osdlovn pustin, jeliko se wstenhube pekld jako pust ln.

    pxs

    (potadlo b od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha