Zpět
|
Václav Svatý
il(a): * okolo roku 900 - + asi 28. 9. 935
Popis:
český kníe (cca 921 935)
Syn kníete Vratislava I. a (pravděpodobně) Drahomíry ze Stodor z rodu polabských Havolanů.
Narození kníete Václava spadá někam k roku 900 jeho správné odvození je ovlivněno mnoha faktory například určením roku narození jeho otce Vratislava I., dále věrohodností údajů z legend a také správností údajů vyplývajících z antropologického výzkumu Václavových ostatků. Historici proto vedou o toto datum (podobně jako o rok jeho smrti) spory. Časový iterval, ve kterém nejspíe leí, je mezi roky 895 a 907.
Kromě legendistů referují o existenci kníete Václava i jiné soudobé prameny například saský kronikář Widukind nebo arabský geograf al-Masudi. Podle legend byl Václav v dětství vychováván svou babičkou Ludmilou a vyučován slovanskými i latinskými kněími.
Po Vratislavově smrti v roce 921 byl ustanoven nástupcem svého otce na českém kníecím stolci. Podle legendistů byl vak jetě příli mladý (18 let) na to, aby se mohl samostatně ujmout vlády. Regentsky proto za něj vládla jeho matka Drahomíra. Ta se vak dostala do konfliktu se svou tchýní Ludmilou a nechala ji proto zavradit pomocníky Tunnou a Gommonem na hradě Tetíně. S nimi se pak ujala vlády. Dolo vak k převratu, o něm se píe v Kristiánově legendě: Pro tuto věc tu veliké jiné vznikla později převeliká roztrka mezi velmoi, kteří se dreli po boku náboného vévody, a ostatními, kteří se přimkli k nelechetné straně bezboné paní. I rozdělili se rádcové a velmoi země a trní svárů mezi nimi se rozbujelo a k prolévání krve. Ne strana spravedlivých, by nepatrná, přemohla přece, jako se děje vdycky, mocnou stranu nelechetných. Václavova méně početná strana tedy zvítězila a mladý kníe poslal Drahomíru za trest do vyhnanství. Sám se ujal vlády v Čechách.
Kdy přesně k tomuto politickému převratu dolo, je opět předmětem úvah. Mohlo se tak stát u krátce po Ludmilině smrti, protoe z německých kronik je známo, e počátkem roku 922 přitáhl do Čech se svou armádou bavorský vévoda Arnulf a obnovil zde závislost českého kníectví na Bavorsku (započatou u v roce 895). Je moné, e toto taení souviselo s nastolením kníete Václava mohl být Arnulfem na trůn dosazen. Zároveň by to vak znamenalo, e v počátcích své vlády byl Václav orientován probavorsky. Duan Třetík vak klade vyhnání Drahomíry a do roku 924/925.
Václav pak pokračoval ve sjednocování země legendista Kristián hovoří o tom, e Václav dobyl území kouřimského kníete (podle Dalimilovy kroniky Radslava). Dokončil také stavbu baziliky sv. Jiří na akropoli Praského hradu. V roce 925 sem nechal přenést ostatky své babičky Ludmily z Tetína. Později vystavěl západně od tohoto kostela dalí sakrální stavbu rotundu, je byla zasvěcena sv. Vítu.
V roce 929 uskutečnil německý král Jindřich Ptáčník úspěné taení proti Polabským Slovanům a poté vtrhl do Čech. Z jihozápadu přitom před Prahu přitáhl i bavorský Arnulf. Václav byl donucen se poddat Jindřichovi dolo tak ke změně zahraničně-politické orientace Čech z Bavorska na Sasko.
Podle pozdějích legend měl Václav za svou věrnost obdret od krále Jindřicha ostatky svatého Víta. Je pravděpodobné, e u Václav usiloval o církevní samostatnost Čech tedy o zaloení praského biskupství.
Václav pokračoval v úsilí svého děda, strýce i otce o christianizaci stále jetě z větí části pohanské země. Svými činy a zejména bohatou podporou přicházejících kněí vzbudil odpor části vysoce postavených českých velmoů, zejména těch, kteří se pohybovali v blízkosti Václavova mladího bratra Boleslava. Proti Václavovi bylo zorganizováno spiknutí.
Václav byl pravděpodobně 28. 9. 935, během návtevy bratra Boleslava na jeho hradě v dnení Staré Boleslavi, zavraděn jeho druiníky Hněvsou, Tirou, Tuou a Čestou. Boleslav bratrovrah se pak ujal vlády.
Podle legend byl Václav enatý a měl dokonce syna Zbraslava. O osudech Václavovy manelky a dítěte vak není z dobových pramenů nic známo.
Václav byl nejprve pohřben v Boleslavi a později (podle legend po 3 letech, podle D. Třetíka po 30 letech) byly jeho ostatky přeneseny do Prahy a uloeny v rotundě sv. Víta. Jeho bratr Boleslav tak v podstatě rozhodl o Václavově svatořečení. Později se svatý Václav stal patronem a věčným kníetem Čechů.
Podle antropologické expertízy byl Václav na svou dobu vysoký a tíhlý, s podlouhlým obličejem, světlovlasý a pravděpodobně modrooký. Podle svalových úponů na kostech musel být svalnatý a fyzicky zdatný.
Manelka: NN
Děti: Zbraslav (*? + ?)
Napsala Tekla
(počítadlo běí od 29.8.07)
Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)
|