Středověk
Dnes je: 17. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Vlaimi

    Zpt

    Jan Oko z Vlaimi

    il(a): ped 1351 - +14.1.1380

    Popis:
    Prask arcibiskup, 1. esk kardinl, dvrnk Karla IV. a vychovatel Vclava IV.

    Jan Oko z Vlaimi pochzel z vznamnho lechtickho rodu pn z Vlaim s erbem dvou supch hlav.
    Jeho bratr (Michlek) byl krlovskm purkrabm na Frstenbergu (Svojanov) a druh (Pavel), pedek pn z Jentejna, byl psaem krlovsk komory a osobnm ptelem Karla IV.
    Samotn Jan Oko u panovnickho dvora zastval funkci sekrete a .
    Zpotku byl probotem kostela Vech svatch na Praskm hrad. Stal se tak ale osobnm ptelem Karla IV. a dky tomuto ptelstv doshl rznch ocenn a hodnost. Ptelstv z jeho strany nebylo nijak zitn, svmu csai byl nanejv vdn a bezmezn loajln.

    Na podzim r. 1351 doshl hodnosti olomouckho biskupa jako Jan VIII., po svm pedchdci Janu VII. Volkovi z rodu Pemyslova. S jinmi nejvymi zemskmi ednky stvrdil (1359) Karlovo privilegium obnovujc pemyslovskou stadickou tradici.
    Krtce na to (1361) se s jinmi vysoce postavenmi svdky zaruil za Karlovu dohodu o svatb eskho prince Vclava s Albtou, dcerou norimberskho purkrabho Fridricha von Hohenzollerna. Stejn tak se o dva roky pozdji vyskytuje mezi svdky jistc csaovo privilegium udlujc rodu norimberskch Hohenzollern vysokou knec poctu zaruujc jim ddin nroky.

    Jan Oko se nejen ze sv biskupsk funkce vyskytoval v mnoha diplomatickch jednnch, ale jako vysoce vzdlanmu klerikovi a dvrnmu pteli, poskytl Karel IV. dal poctu, z jinch nejvy ad praskho arcibiskupa po smrti vhlasnho Arnota z Pardubic ( 1364).
    Pestoe byl velice vlivnou a vznamnou osobnost tehdejho krlovstv, podle historik se peci jen nemohl zcela vyrovnat svmu pedchdci, prvnmu praskmu arcibiskupu Arnotovi.
    Jan se vak nvrhu arcibiskupskho adu brnil. Teprve po Karlov nalhn tento crkevn stolec pijal a na jeho biskupsk msto byl dosazen Jan ze Stedy.
    Jako projev uznn svho poven, rozkzal vystavt pod Vyehradem pitl pro chud mue i eny, kte z rznch pin o svj majetek pili. Posvtil olt sv. Albty a nadil zaopatit obyvatele a poutnkm rozdvat almuny.
    Od r. 1365 mohli prat arcibiskupov uvat legtsk ad. Na potvrzen toho dostal Jan z Vlaim od papee pozlacen k a erven klobouk.

    Arcibiskup Jan se svdecky vyskytoval v mnoha Karlovch listinch a nejen v Praze vysvtil nkolik kostel.
    Stal se tak dokonce porunkem mladho kralevice Vclava, ktermu byl vychovatelem a politickm rdcem. Roku 1367 jej doprovzel do Luice pro pijet holdu tamn vysok lechty a mst.
    Nsledujcho roku (1368), kdy Karel IV. odjel na mskou jzdu do Itlie, se stal arcibiskup csaskm zstupcem sttu. V Praze se staral o mladho Vclava a ml za kol zasvtit jej do vldy politick sprvy zem. Tak jej nechal zasedat v ele zemskch snm.
    Po smrti Bolka II. ( 1368), drcho doivotn Doln Luici, se ml na Karlv pkaz kralevic Vclav ihned ujmout tamnho vkonu vldn moci. Je jist, e Vclav hrl lohu spe formln, jeliko ve bylo pevn v rukch zkuenho Jana Oka, jakoto opatrovnka. Nen vak zejm, jestli se do Luice odebral bez mekn sm nebo spolen s Vclavem.
    Pestoe byl pln vyten princovm opatrovnictvm, aktivn se zapojoval do stavebnch aktivit, kde nechal vyzdobit palc malostranskho arcibiskupskho domu, pokraoval ve vstavb roudnickho zmku a pozdji se zasadil tak o st dnen podoby tckho Hrdku zv. Helfenburk.
    e se ale vnoval se stejnm zaujetm i svmu nejpednjmu kolu arcibiskupstv dokazuje i pelhimovsk ppad z r. 1368, kde pi tanci zemel mstn far. V nkolika dnech byl sice dn pohben u farnho kostela, ale jak se to arcibiskup dozvdl, nechal tlo vykopat a pohbt mezi cestami, kde se tla lid nevnch pochovvaj. Je to jist dkazem jeho psnho duchovnho ivota a toho, s jakou vnost (a pedpojatou?) se ujmal svho ivotnho posln.
    Stejn tak budoucho krle Vclava IV., vychovval v duchu tehdejho pojet stedovk teologie. Stejn ale, jak se Karel IV. otcovsky choval ke svmu synu Vclavovi, tak si Jan Oko hkal svho synovce Jana z Jentejna, budoucho arcibiskupa.

    Z potku 70tch let se vyskytuje pedevm v crkevnch zleitostech. R. 1370 provedl korunovan akt Vclavovy manelky, krlovny Johany Bavorsk. O dva roky pozdji (1372) poktil csaova stejnojmennho 4. syna Karla ( 1373). Zrove mimo jinch kostel, posvtil (1372) Slovansk klter (v Emauzch), co se stalo mezinrodn udlost. Tehdy pi obadu vystoupil i mlad Vclav v krlovskm rouchu s pslunmi krlovskmi atributy.

    Arcibiskup Jan Oko ml tak co ci do ppadu s Janem Milem, kter byl uvznn za to, e ve svm kzn naknul Karla IV. Antikristem. Arcibiskup nechal jeho vroky pezkoumat tolerantnmi teology (Vojtchem Rakovm z Jeova, Vilmem z Hzmburka), kte projev kacstv v jeho kzn neshledali. Mile pak tedy z vzen propustili.
    Ale jet r. 1372 se arcibiskup setkv s Milem, kdy mu posvtil zzen tulku pro kajc se nevstky, s pistavnou kapl a vyjmut celho obvodu s vykoupenmi domky z pravomoci svatotpnsk farnosti.

    Ke konci svho arcibiskupskho pontifiktu (1377) se svdecky postavil za Karla IV. v dokumentu, kde se csa se svm synem zaruoval papeovi, e se nebudou astnit v papeskm schizmatu volby mskho krle, bez pedchozho papeskho schvlen.

    Jan Oko z Vlaimi slouil, za asistence 12ti biskup, ve svatovtsk katedrle zdun mi (15.12.1378) na pohbu Karla IV.
    Bhem pohebn slavnosti pronesl, s Vojtchem Rakovem z Jeova, kter csae poprv nazval Otcem vlasti, oslavnou e v latinskm jazyce. Nkdy se spekuluje o tom, zda Okova e nebyla pednesena sp Janem z Jentejna.

    Vznamnm rokem nejen pro arcibiskupa, ale i pro esk krlovstv, byl rok 1378. Tehdy toti (jest v dsledku csaovch snah) zskal arcibiskup vysokou hodnost kardinla. Pro echy to bylo udlost o to vt, e se jednalo o vbec prvnho eskho kardinla v historii. Tehdy bylo jmenovno vech 29 novch kardinl.
    Jan Oko podporoval papee Urbana VI., podobn jako vtina ech; oproti Nmecku, kde se klonili spe na stranu vzdoropapee Klimenta VII. Trochu to tak byla papeova pojistka pro zachovn loajality.
    R. 1379 osobn v Kutn Hoe pedal kardinl Pileus Janu Okovi kardinlsk klobouk. Slavnostnho udlen se astnila pouze krlovna; mlad krl Vclav IV. byl jet tou dobou na zahranin cest. Uvauje se tak o tom, e namsto krlovny byl v krlov neptomnosti sprvou zem opt poven Jan.

    Tho roku doprovzel Jan Oko krle Vclava do Norimberku. Tehdy se ml s Janem z Jentejna a Petrem z Vartemberka astnit i snmu ve Frankfurtu, kde vystupoval v ele delegace vyslan krlem.

    Po svm jmenovn kardinlem se vzdal arcibiskupskho adu ve prospch svho synovce Jana z Jentejna a dle jen vykonval administrtorskou funkci na praskm arcibiskupstv.
    Pro svou nemoc pozdji nemohl vykonvat ani tuto funkci a tak se v poslednm roce svho ivota uchlil do stran a nsledujcho roku ( 1380) zemel.
    Portrt jeho podoby je umlecky ztvrnn parlovskou hut v podob busty ve svatovtskm trifliu, mezi osobnostmi je pispli k vstavb chrmu.

    pxs

    (potadlo b od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha