Zpt
|
Konrd II. Ota
il(a): po 1135 - 9.9. 1191
Popis:
Znojemsk a brnnsk dlnk, posledn moravsk Pemyslovec, kter se stal knetem ech, jeho otec byl Konrd II. Znojemsk, matka Marie Srbsk. Narodil je v druh polovin 30. let 12. stolet
Zejm ihned po smrti otce (1162) se ujal znojemskho dlu Moravy, Brnnsko zskal v roce 1173. Konrd se dobe vyznal v rozporech mezi Vladislavovci a Sobslavovci. S knetem Sobslavem II. vl o Vitorazsko proti rakouskmu Jindichu II. Po spnm vpdu ech a Moravan, kdy byl spn poplenn lev beh Dunaje (srpen 1179), nsleduje vpd Rakuan na Znojemsko. Jet v prosinci Sobslav s Konrdem Otou thnou znovu do Rakous, vypleno bylo mnoho kostel i klter v Zwettlu. Na Sobslava padla klatba papee. V roce 1177 umr Jindich a novm vvodou se stv Leopold V; kter nsledujcho roku to opt na Moravu. Ovem jet v roce 1177 Sobslav vyhn z Olomouce bratra Oldicha a dosazuje sem druhho a to Vclava. Tm proti sob popudil Konrda, kter doufal, e za svoji vrnost Olomoucko dostane. Vpd Rakuan v ervnu 1178 byla posledn kapka, Konrd se postavil proti kneti a netrvalo to dlouho, spojil se s jinm Pemyslovcem. Sobslava opustil i csa Fridrich, kter udlil echy v lno Bedichovi. Konrd vytlail Sobslava ze sv Moravy, Vclav Olomouc ale udrel. Nicmn Sobslav rozpustil sv vojsko a uchlil se na hrad Skla. Krtce pot dorazil do Prahy Bedich, ovem hned odjel na snm ve Wrzburgu. Pi zpten cest byl Sobslavem poraen v bitv u Lodnice (23.1.1179). Konrd se vak blil Bedichovi na pomoc a se zbytky jeho vojska se spojil u Price a mil na Prahu, kam thl i Sobslav, pevzt trn. K bitv dolo pobl Prahy na tzv. Bojiti 27.1. Sobslav byl poraen.
Pi kvtnovm setkn s csaem v Chebu Bedich se vzdal Vitorazska ve prospch rakouskho vvody, astnil se i Konrd a nevlastn bratr Bedicha Pemysl (pozdj krl), kter je titulovn jako markrab moravsk. To byl opt kmen razu. Olomoucko ani te nezskal Konrd, ale mlad Pemysl. Konrd ekal na vhodnou pleitost k nprav pomr ve svj prospch do roku 1182. Proti stle neoblbnjmu kneti povstala esk lechta a nabdla trn Konrdovi. Konrd rychle vythl do ech a po delm oblhn obsadil Prahu. Bedich uprchl si stoval k csai. Bedicha i Konrda Fridrich Rudovous povolal na konci lta do ezna. Do jednac sn nechal csa nanosit velk mnostv katovskch seker, take oba ustraen Pemyslovci mu padli k nohm, prosili o milost a pijali jeho vli. Csa znovu dosadil na stolec Bedicha, zrove uril, e Konrd bude vldnout na cel Morav (dostal tedy Olomoucko). Barbarossovo rozhodnut lze interpretovat jako zaloen eskho markrabstv ( diskuse). Nicmn rozhodnut nemohlo uspokojit ani jedno, csa sprvn pedpokldal, e to me vst k dalm sporm, ze kterch bude tit. Konrd pozdji sm sebe tituluje markrabtem.
Vlan a neptelsk vztahy mezi knetem a markrabtem panovali i nadle. V roce 1184 se o pevrat pokusil Vclav, ale nespn. Konrd se do sporu pli nevmoval, Bedichovi pomhal Leopold a jeho bratr Vojtch salcbursk arcibiskup. Bedich sv pozice uhjil a kdy eil Fridrich sv problmy v Itlii, povil Pemysla, aby thl na Moravu. V lt tam Pemysl poplenil adu vesnic, na konci roku se vpd ech opakoval. Konrd si zajistil posily z e, dolo k obzvl krvav bitv u moravsk Lodnice. Zvtzil sice Pemysl, ale utrpl tak tk ztrty, e se vrtil zptky do ech. Konrd zaal vyjednvat, s knetem se seel nsledujho roku v Knn. Konrd uznal vrchn vldu Bedicha, ale po jeho smrti se ml stt dalm knetem.
Na Morav si mezitm ponal jako pn, nechv zvolit olomouckm biskupem Kaima.
Na stolec v Praze ekal do lta 1189, umr Bedich a Konrd zskal souhlas pedk.
Konrd se stal eskm knetem, v Olomouci se objevuj synov Oty III. Vladimr a Betislav, v Brn synov Vratislava Brnnskho Spytihnv a Svatopluk, ale Konrd zde zejm vldne z titulu markrabte. Jeho vlda je klidn, smiuje se s ostatnmi Pemyslovci, s vjimkou bratr Bedicha. Za nj pichz obdob stabilizace.
Konrd zasahuje s podntu csaova syna do Meska v lt. Daleko dleitj je snm v Sadsk, kde vydal prvn psan zkonk na naem zem tzv. Statuta Konrda II. Oty. Vtina lnk se tk trestnho prva (zvlt penit, ale i kamenovn, zkouska vodou a ohnm), dal lnky umouj vznik pozemkov lechty.
Zapojoval se i do sk politiky, jeho ast je potvzena v ezn, Frankfurtu. V roce 1191 se astn msk jzdy Jindicha VI. a poslze s nm thne na jih proti Siclii. Doma v echch ho zastupuje Vclav. Kronik Petr de Ebulo l echy jako staten a dobr bojovnky. Pi dobvn Neapole csask zachvt mor, 9.9. 1191 umr tak esk kne, pohben je nejprve v Monte Cassinu, pozdji je jeho tlo pevezeno do Prahy.
Konrd Ota byl sice enat, s Helichou z Wittelsbachu, ale neml dti. Jeho nstupcem se stal Vclav, syn Sobslava I. Dlit oponenti - Pemysl a Vladislav Jindich byli ve vyhnanstv.
Konrd byl dobr diplomat a politik, dokzal rozpoznat stranu, na kterou se m pipojit a kdy m bojovat sm za sebe. A bojovat uml. Z umrajcch dl se dokzal vyvihnout na kamenn stolec v Praze, to se ped tm podailo jen Svatoplukovi . Dokud vldl jen na Morav, snail se ji, co nejvce odpoutat od vrchn vldy a ech, kdy se stal knetem, snail se sv minul kroky vesms spn zruit. Stabilizoval vldu v echch a jeho panovn je tak mon povaovat v jistch ohledech za pedstupe "zlatch dob krlovskch."
admin
(potadlo b od 29.8.07)
Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)
|
