Zpět

Bořivoj II.

Popis:
Syn krále Vratislava I. a jeho třetí manželky Svatavy Polské. Přišel na svět někdy kolem poloviny 60. let.

V roce 1082 vedl společně s otcovým přítelem a spojencem Wiprechtem z Grojče vedl oddíl 300 jezdců, vyslaných na římskou jízdu krále Jindřicha IV. Jindřichovi se tato pomoc velmi hodila, češští bojovníci byli platní při dobývání Říma.

Klíčový okamžik Bořivojova života byl duben 1099, kdy jeho bratr Břetislav II., který pro nevlastního bratra vyprosil udělení Čech v léno od císaře. Bořivoj se tak porušením seniorátu (právo nejstaršího Přemyslovce - byl jím Oldřich) měl stát příštím knížetem. V létě kníže Břetislav z jižní Moravy vyhnal Oldřicha a jeho bratra Litolda a tento úděl propůjčil Bořivojovi. Údělníci se nevzdávali a z exilu v Rakousích zvláště Litold škodil Bořivojovi. Až po dalším tažení Břetislava byl donucen utéci i odtud. Aby si upevnil Bořivoj pozici na Moravě oženil se, a to se sestrou rakouského markrabětě Leopolda Gerbergou. Svatba se konala 18.10.1100. Na konci prosince toho roku je zabit neznámým vrahem kníže.

Bořivoj je po několika dnech v Praze a bez problémů dosahuje vlády. Na Moravu se ovšem vrátili vyhnaní bratři, jejich návratu do Brna a Znojma nově nastolený kníže nedokázal zabránit. Z exilu se vrací také dříve vyhnaní Vršovci Mutina a Božej. Bořivoj jim vrací správu Litoměřic a Žatce, dříve jim odňatou. Přemyslovec Oldřich začal bojovat za seniorát, od císaře za úplatu získal také Čechy v léno. S pomocí německých spojenců a příbuzných vtrhl do Čech v srpnu 1101. Když ale se u Malína obě vojska setkala a Oldřich viděl, že nemá dostatečnou podporu velmožů, odtáhl zpět na Moravu. Oldřicha ani Litolda ovšem kníže nedokázal nikdy z údělů vyhnat. Bořivoj se zapojil i do polské krize ve prospěch Zbyhněva. V roce 1103 zaútočil společně s olomouckým Svatoplukem na Polsko Boleslava Křivoústého. Bořivoj získal 1000 hřiven od Křivoústého k zamezení dalších útoků. O sumu se nerozdělil s bratrancem, navíc Olomoucko bylo ještě předtím popleněno Poláky. Napětí mezi Přemyslovci rostlo a Svatopluk se rozhodl ujmout se trůnu sám. Rozséval mezi velmoži nedůvěru, připravoval převrat. V září 1105, když byl Bořivoj v Řezně, vytáhl na Prahu. Bořivoj se vrátil rychle z Německa a získal převahu, zřejmě nedůrazně předáci podpořili kandidáta. Svatopluk ustoupil, ale ani on se nemusel bát ztráty údělu. Bořivoj ale přestával věřit svému okolí, nedůvěřoval rádcům, podezíral Vršovce. Povolal k sobě nové rádce, zřejmě nepatřili mezi špičky Čechů. Věrnost mu odepřel i bratr Vladislav. Na jaře 1107 byl předáky vyzván k svržení Bořivoje, bez problému se mu to zdařilo. 14.5. končí první knížecí éra Bořivoje.

Bořivoj utekl do Německa, po slibu značné částky zlata a stříbra, císař zajal Svatopluka a Bořivoje poslal vládnout. Od Wiprechta získal družinu, ovšem u Donína je zastavil oddíl Svatoplukova bratra Oty. Překvapivým útokem byli Bořivojovi muži rozprášeni, Bořivojovi se podařilo utéci. Přesto slíbené vzácné kovy císaři vyplatil.

Další pokus přišel po smrti Svatopluka v září 1109. Vojskem byl zvolen Ota, ale ustoupil starším dohodám Svatopluka, že knížetem se stane Vladislav (mladší bratr Bořivoje), skutečně se jím stal a spěchal do Řezna pro lenní praporce. Toho využil Bořivoj, o Vánocích se zmocnil Prahy a Vyšehradu. Vladislav si zajistil podporu Jindřicha, ten na Nový rok přišel do Čech a v Rokycanech mezi bratry rozhodl. Bořivoj se synem Wiprechta Václavem byl zajat a na dlouhá léta uvězněn na porýnském hradu Hammerstein.

Propuštěn byl v roce 1116. Na přímluvu polského knížete a rakouského markraběte v roce 1117 mu Vladislav přenechal trůn. O jeho druhé vládě se skoro nic neví. V roce společně s Leopoldem útočí na Uhry. V polovině 1120 byl opět Vladislavem sesazen z neznámého důvodu. Odchází do Uher, není přijat ani v Rakousku, na začátku února 1124 umírá.
Zanechal po sobě syny Jaromíra(+ asi 1135), Spytihněva (+1157) a Lupolda, z nich pouze Lupold byl krátce vládcem v Olomouci z vůle Soběslava.
Bořivoj nepatřil mezi schopné Přemyslovce, svému otci se ani náhodou nevyrovnal. Nedokázal si pevně vládu v rukou održet, ani se zbavit protivníků, byl ale houževnatý, měl podporu pánů z Grojče a blíž než ostatní k císaři.

admin

(počítadlo běží od 29.8.07)