Zpět

Guta Habsburská

Popis:
rodiče: Rudolf Habsburský a Gertruda z Hohenbergu
manžel: Václav II.
děti: Přemysl Otakar - nar. 1288 (zemřel jako dítě), dvojčata Václav III. a Anežka - nar. 1289 (Anežka zemřela jako dítě), Anna - nar. 1290, Eliška - nar. 1292, Guta - nar. 1293 (zemřela jako dítě) , dva synové jménem Jan - nar. 1294 a 1295 (zemřeli jako děti), Markéta - nar. 1296, Guta - nar. 1297 (zemřela jako novorozeně)

V době, kdy se Rudolf Habsburský stal římským králem, bylo jeho nejmladší dceři Gutě dva a půl roku. Dohodou mezi Habsburkem a jeho velkým oponentem Přemyslem Otakarem II. ze dne 21.11.1276 bylo stanoveno, že Rudolf udělí Přemyslovi v léno Čechy a Moravu, pokud se Přemysl Otakar II. vzdá svých dalších zemí a slíbí mu poslušnost. Mimo jiného byla součástí dohody také dvojitá sňatková smlouva, která měla upevňovat a potvrzovat dosažený mír. Bylo sjednáno spojení čtyř dětí dvou panovníků tak, že Přemyslův jediný syn si měl vzít dceru římského krále a syn Rudolfův dceru krále českého. Jména budoucích manželských dvojic byla doplněna o pár dní později 26.11. a to tak, že doplněno bylo jméno české princezny Kunhuty a druhorozeného syna římského krále Hartmanna. Václav, Přemyslův syn byl jediným legitimním synem svého otce a jméno jeho budoucí nevěsty doplněno nebylo. Dá se předpokládat, že Habsburk kalkuloval s tím, že Václav by mohl jako dítě či mladík zemřít a do mocenské hry by vstoupilo dědické právo Přemysloven v osobě Kunhuty, Václavovy starší sestry. Další mírová smlouva, která jednala i o sňatku, byla mezi oběma otci uzavřena 6.05.1277. Zde se jednalo jen o svatbě Přemyslova syna s Rudolfovou dcerou a změn okolo věna. I když 12.09.1277 byla vydána třetí mírová smlouva, kde se Přemysl Otakar II. zavazuje k podmínkám ujednání druhého, skončily mocenské spory bitvou na Moravském poli (24.08.1278), kde byl český král zabit a české vojsko poraženo.
Guta Habsburská vstupuje na politickou scénu na podzim 1278. Tehdy česká královna vdova Kunhuta díky nepravostem synova poručníka braniborského markraběte Oty, obrací se o nápravu poměrů přímo na Rudolfa Habsburského. V druhé polovině října se kromě dohod o správě Čech a poručnictví nad následníkem dohodla opět i svatba mezi dětmi obou stran. Jenom účastníci se poněkud proměnili. Jediným, kdo zůstal, byl český následník Václav a jeho manželkou se měla nově stát Guta, druhou manželskou dvojicí se stal Rudolf (otcův jmenovec) a česká Anežka (budoucí rodiče Jana Parricidy, protože Hartmann se utopil a Kunhuta ještě předtím vstoupila do kláštera). Dvojitá dětská svatba se slavila asi uprostřed listopadu 1278 v Jihlavě za požehnání Jindřicha Basilejského. Symbolické naplnění sňatku asi proběhlo v lednu 1279 v Čáslavi, možná tak, že byly děti položeny na stejné lože. K řádnému naplnění svatebního slibu Václava II. a Guty proběhlo až po "hladových letech a řádění Braniborů" v Chebu v lednu r. 1285. Ke zřejmě skutečné "svatební noci" došlo v noci z 25. na 26. ledna a den následující strávili mladí manželé částečně na mši a pak Václav z rukou tchána obdržel své země v léno a začal konečně užívat plného královského titulu.

Ovšem ani z Chebu Guta nedorazila zastávat svou funkci manželky, matky a královny země české. Rudolf Habsburský svou dceru do Čech nepustil a je to vysvětlováno jeho nedůvěrou vůči Záviši z Falkenštejna. Právě tato nedůvěra možná hrála roli ve sňatku královny vdovy Kunhuty a tohoto předního velmože. Svou roli ovšem také mohla hrát existence asi nemanželského syna této dvojice - Ješka. Kunhuta však hned v září 1285 zemřela a Falkenštejn po boku mladičkého krále Václava nadále zůstával.

Guta tedy další dva roky jako vdaná paní strávila u otce a pro Václava II. to byla jistě otázka cti. Nemohl se v této prekérní situaci jako jediný legitimní příslušník Přemyslovců starat o potomstvo a Habsburk ho tím držel pěkně v šachu.

Guta vyrazila do Čech až na nakonec neuskutečněnou plánovanou korunovaci v r. 1287, která by se bez ní neobešla. Václav vyjel své manželce a jejímu doprovodu naproti do Kadaně a do Prahy vjel slavnostní průvod 4.07.1287. Tehdy bylo Gutě 16 let. Jako dcera svého otce uplatnila svůj vliv na novomanžela. Patrně se jí podařilo změnít Václavův vztah k otčímovi Falkenštejnovi. Mladý král se po Falkenštejnově sňatku s uherskou Alžbětou Závišovi nejen odcizil, ale nechal ho později i zajmout a zavřít.

Po Závišově zatčení došlo ke sblížení Václava II. a jeho tchána a ani po Rudolfově smrti nebyly vztahy k Habsburkům snad pod vlivem Gity zcela zpřetrhány. V roce 1293 se dokonce Albrecht Habsburský objevil na návštěvě v Praze a v prosinci téhož roku Václav i s rodinou ve Vídni.

Gutě se stala osudnou korunovace, která byla chystána mnoho let a konala se 2.06.1297 na Boží hod svatodušní. Korunovační slavnosti byly doprovázeny hostinami, zábavou, písněmi a tanci. V noci byly osvětleny pražské ulice pochodněmi a na Novém městě teklo víno z kašen. Tato okázalá podívaná měla předvést moc a bohatství českého krále Václava. Ale dvanáct dní předtím přivedla královna Guta na svět své desáté a zároveň poslední dítě, dceru Gutu. Královna přetrpěla plánované slavnosti dle Zbraslavské kroniky s velkými bolestmi a 18. června 1297 ve věku dvaceti šesti let zemřela. Malá Guta matku přežila o necelých šest týdnů a je pohřbena v Anežčině kláštěře. Zachoval se její náhrobek, kde je zobrazena v podobě mladé dívky.

Od května 1288 až do své smrti byla Guta Habsburská neustále buď těhotná nebo v šestinedělí. Z deseti dětí přežily pouze čtyři - následník trůnu Václav III., Anna (budoucí manželka Jindřicha Korutanského), Eliška (budoucí manželka Jana Lucemburského) a Markéta (manželka Bohuslava Lehnického).

Napsala Acoma

(počítadlo běží od 29.8.07)