Středověk
Dnes je: 19. 11. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Nechci se Vás nijak dotknout, ale ti připomínající mají většinou za sebou již nějaké publikace ;-) (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Samý rejpal tady,zkuste si napsat něco takového sami lépe,když umíte jen hnidopišsky rýpat do každéh . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Zajímalo by mě, kdo ty informace doteď tajil. :-)) (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Vážení, konečně se odtajňují zdroje úžasných informací o nás Slovanech. Kdo má možnost studovat ty p . . . (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Možná by bylo vhodné přidat na stránky (přesněji do dokumentů ke stažení) článek s citacemi (jelikož . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Soběslav I.

    Zpět

    Soběslav I.

    Žil(a): ok. 1075 - 14.2.1140

    Popis:
    Nejmladší syn knížete Vratislava II. (pozdějšího krále) a jeho druhé manželky Svatavy Polské. Narodil se zřejmě někdy po roce 1075. Dětství, mládí strávil v Čechách, zřejmě převážně v Praze, kde vládli jeho starší bratři. Až v roce 1107 odchází se sesazeným knížetem, bratrem Bořivojem, odchází do Polska. Neexistuijí zmínky o tom, že by nějak podpořil bratra Bořivoje v úsilí získat trůn, ani Vladislava, který se stal v roce 1109 knížetem. S ním zřejmě moc dobře nevycházel. Celou dobu byl v Polsku na dvoře Boleslava III. Křivoústého.

    Polský vpád na sv. Václava v roce 1110 byl nápad Soběslavům, sám se i výpravy zůčastnil. U Cidliny se Poláci setkali s Vladislavem a dali se na ústup. Na říčce Trutině na ustupující Češi zaútočili a byly krutě poraženi.

    Na radu královny Svatavy Vladislav v roce 1111 povolal Soběslava zpět do Čech a udělil mu Žatecko. O dva roky později se k Soběslavovi dostala zvěst, že ho chce kníže zajmout, po vraždě kmeta Vacka, utíkal přes Srbsko do Polska. V Doníně byl ovšem zajat místním purkrabím, s pomocí kněze Konráda se Přemyslovci podařilo uprchnout a zamířil do Polska.

    Následujícího roku dobýval české Kladsko, když se obránci vzdali, hrad nechal zapálit. V roce 1115 inicioval polský vladař smíření bratrů. V březnu získal Soběslav Hradecko, v červenci v Nise se definitivně s bratrem usmířil. Ještě téhož roku mu je Hradecko vyměněno za Znojemsko. Pomoc Soběslava jako údělníka se knížeti hodí dalšího roku, přátelské setkání s uherským Štěpánem na Luckém poli se zvrhlo v bitvu. Češi ji vyhráli jen díky pomoci Soběslava a olomouckého Oty.
    Soběslav byl znovu vyhnán v roce 1123, jeho úděly mu byla zabaveny. Když nepochodil u císaře v Mohuči, odjel k Wiprechtu Grojčskému. Tam pobývá 7 měsíců a poté tráví zhruba rok v Polsku. Za manželku si v tom roce bere Adélu Uherskou (+15.9.1140), dceru vévody Almuše. Později je přijat saským vévodou Lotharem.

    Když je bratr těžce nemocný (1125), je Soběslav povolán zpět do Čech a zásluhou bamberského biskupa Oty a královny Svatavy se umírající kníže Vladislav s bratrem smiřuje.

    16. dubna, čtyři dni po smrti Vladislava, je Soběslav nastolen. Začíná tak jeho téměř 15 letá vláda. Soběslav po celou dobu rozhoduje sám o osudu ostatních Přemyslovců a o obsazení údělů, neohlíží se ani příliš na velmože. Musí válčit s neúspěšným kandidátem Otou, který se obrátil na vládce říše - Lothara. Německé vojsko je ale poraženo u Chlumce a Ota zabit. Lothar se stává Soběslavovým přítelem a spojencem, jeho moc se tak ze dne na den zvyšuje, řada Přemyslovců končí ve vězení, na čas vládne celému knížectví, včetně údělů. Jeho jedinovláda je také důvodem ke spiknutí, které je odhaleno v létě 1130. S Lotharem válčí v Německu, sám několikrát táhne do Polska. V závěru vlády se snaží pojistit trůn nestaršímu synovi Vladislavovi, ovšem na smrtelném loži v Hostini Hradci (snad Hradec Králové), ale jen může přihlížet, jak velmoži volí jiného Vladislava, synovce umírajícího knížete.

    Kníže, který byl nejschopnější ze synů Vratislava, byl mezi lidem (a zpočátku i mezi šlechtou) oblíbený, riskoval sám na vlastní pěst, narozdíl od ostatních, vyčkával ve vyhnanství, dělal si kontakty, hledal vhodnou příležitost k vládě. Příležitost využil a už ji nepustil.

    Měl 4 známé syny: Vladislava (+1165), Oldřicha (+1177), Soběslava (+1180) a Václava (+1192) a dceru Marii (v roce 1138 provdána za Leopolda IV. Rakouského, později za Hermana II. Korutanského.

    admin

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Listopad  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha