Středověk
Dnes je: 22. 07. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Hrad Zvíkov)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Písaři ve středověku)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Rohatecký pas)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Soběslav II.

    Zpět

    Soběslav II.

    Žil(a): okolo 1125 - 27.1.1180

    Popis:
    Druhorozený syn knížete Soběslava I. (po něm dostal jméno) a jeho manželky Adelheid Uherské. Narodil se zhruba kolem času, kdy otec nastoupil na trůn Praze. Stejně jako u mnoha jiných Přemyslovců, nevíme o něm nic z jeho dětství a mládí. S nejvyšší pravděpodobností žil na dvoře otce v Praze, s ním asi cestoval po knížectví (vláda z koně), žádný úděl nedostal, jako starší Vladislav v roce 1137. Je to celkem logické, když otec umíral, bylo mu kolem patnáczi let.
    Vzledem k tomu, že knížetem se nestal bratr Vladislav (jak to plánoval Soběslav), ale bratranec Vladislav, tento Přemyslovec musel utéci do vyhnanství. Povstání českých velmožů a moravských Přemyslovců proti novému knížeti (1141 a 1142) se s bratry také neúčastnil. Šlechta ve svém odporu k zesnulému Soběslavovi (stejný důvod, proč nebyl zvolen designovaný Vladislav), se nespojila s jeho syny a trůn nabídla Konrádovi II.. Nutno dodat, že povstání bylo potlačeno, údělníci zpacifikování, prapor vzpoury proti Vladislavovi převzali Soběslavovci.

    Zatímco bratr Oldřich málem dosáhl udělení Čech v léno od císaře, Soběslav se o to samé pokusil násilím. První příležitost se naskytla v roce 1148, kdy byl kníže Vladislav na II. křížové výpravě. Soběslav se vrátil do Čech, ale byl Děpoltem (bratr knížete) zajat. Vladislav jej poté věznil na Přimdě. V roce 1150 utíká na dvůr Barbarossy.

    Další zvrat mohl přinést přepad Olomouce (rok předtím zde umírá údělník a Soběslav se tak zřejmě chtěl "zaopatřit") v roce 1161, byl úspěšný a Soběslav se tak na chvíli stává diarchou. Vladislav nabídl uzurpátorovi jednání, jakmile však Soběslav přijel do Prahy, byl zajat a znovu uvězněn na Přimdě.

    Propuštěn byl až po abdikaci Vladislava ve prospěch syna Bedřicha - 1173
    Již jen z povahy a cílů císaře Rudovouse vyplývá, že situaci, kdy si minulý kníže sám vybral nástupce, tolerovat nebude. V září 1173 byl Bedřich pozván do Říše, v durynském Hermsdorfu byl sesazen. Fridrich předal lenní praporce našeho knížectví Oldřichovi, ten poněvadž nebyl nejstarším z rodu, je předal je Soběslavovi. Oba slíbili pomoc v Lombardii císaři. Pro věrného Oldřicha by to nebyl problém, ovšem Soběslav nebyl tolik závislý na císařství, jako jeho předchůdce.

    Soběslav se nemstil nepřítelům, Vladislavovci sice uprchli ze země, ale pomohl jednomu z nich - Vojtěchovi. Potrestán - krutě mučen byl Konrád Šturm, jeho věznitel na Přimdě. Nedůvěřoval české "šlechtě", snad proto, že si na něj vzpomněla až po dlouhých letech, až když se jí hodil. Snažil se podporovat sedláky a "menší lidi" proti nobilitě, ovšem říci, že se jimi obklopoval, je přehnané. Přesto je znám jako kníže sedláků.

    Za celou vládu se potýkal s problémy. V konfliktu o Vitorazsko po plenění Rakouska a boření kostelů získal nelibost Barbarossy a papežskou klatbu. Nebezpěčné byly spory s mocným Konrádem. V předtuše bouře byla zajat bratr Oldřich (1177), ten vězení již nepřežil. Následujícího léta císař uděluje Čechy v léno Bedřichovi, který počká, až Soběslav rozpustí svoji, prý převážně selskou, hotovost v čase žní. Události berou rychlý spád. Velmoži přecházejí k Bedřichovi, pokud tedy vůbec kdy na straně Soběslava byli. Bedřich vrthl do Čech, Soběslav utekl na hrad Skála(Zcala), kde se opevnil a čekal na příležitost. Bedřich byl rychle pánem situace, bez boje obsadil Prahu i s Hradem, kde zajal Soběslavovu manželku.
    Poté Bedřich odjel do Říše, nepodceňoval kontakty s císařem, tolik jako Soběslav, který se žádného říšského sjezdu za celou vládu neúčastnil. Soběslav využil příležitosti, plánoval obsazení Prahy, u Loděnice rozprášil družinu vracejícího se Bedřicha, v lednu 1179. Poté k Praze zamířil. Ovšem zbytky Bedřichova vojska se spojila s posilami Konráda Oty a toto vojsko svedlo se Soběslavem další bitvu. 27.2. 1179 byl Soběslav na tzv. Bojišti poražen. Stáhl se opět na svůj hrad Skálu, brzy byl obléhán a hrad byl na konci roku 1179 knížetem dobyt. Předtím Soběslav uprchl do neznámého exilu. Krátce nato umírá. Později byl pohřben na Vyšehradě.

    admin

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červenec  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30
    31       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha