Středověk
Dnes je: 01. 12. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den vem, mm men problm s otevenm/rozkliknutm strnky, viz. titulek. Jet zhruba p . . . (Seznam on-line edic historickch pramen)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Vclav I.

    Zpt

    Vclav I.

    il(a): 1205-22.09.1253

    Popis:
    rodie: Pemysl Otakar I. a jeho ena Konstancie
    manelka: Kunhuta taufsk
    dti: Vladislav, Pemysl Otakar II., Beatrix (manelka Oty III. Braniborskho), Aneka (manelka Jindicha Jasnho) a dcera neznmho jmna, kter zemela jako velmi mlad.

    Vclav I. byl dky velice aktivn politice Pemysla Otakara I. ji jako dvoulet batole zasnouben s dcerou mskho krle Filipa taufskho Kunhutou. taufsk princezna byla asi tak o pt let star ne jej pemyslovsk snoubenec a po smrti svho otce v r. 1208 pravdpodobn pesdlila na prask dvr. Korunovace manelskho pru probhla jet za ivota Vclavova otce Pemysla Otakara I. v r. 1228.

    Znan vliv na osobnost a vldu Vclava I. nemla manelka Kunhuta, ale matka Konstancie a sestra Aneka. Po smrti Pemysla Otakara I. v r. 1230 pevzal Vclav I. vldu nad eskm zemm a dokonce ponechal otcem proven nejvznamnj hodnoste v jejich adech. Morav vldl mlad bratr Pemysl, kter a do sv smrti v r. 1239 na etapy se svm starm bratrem zrovna "nespolupracoval" a asto se bouil. Prv kvli tmto neshodm nakonec Pemysl piel o st moravskho zem a Beclavsko Vclav svil ke sprv synovci Oldichovi Korutanskmu. V r. 1240 pila dal ztrta - v tinovskm kltee zemela krlova matka Konstancie. Snad bylo Vclavovi tchou, e byl asten matinch poslednch okamik a doprovodil ji na vnost.

    Krlova politika se pr po matin smrt vyznaovala dle kronik uritou "maltnost i ochablost", ale pitom v r. 1241 jako jeden z mla souasnch vldc pochopil mongolsk nebezpe a snail se proti nmu bojovat. V nslednch letech zdatn osciloval mezi kurii a taufy. Jist malomyslnost, melancholie a pasivita se vraznji projevila po smrti starho syna Vladislava (1247). Nesporn nadan krl zaal vladask zleitosti skuten odsouvat stranou, svj as trvil na lovech a honech se svou druinou. Pobval na malch loveckch hradech v hlubokch lesch. Loveck zliba ho stla zrak jednoho oka. Z tohoto stavu jist letargie krle velice razantn vytrhl vzpourou mlad a te ji jedin syn. Patnctilet Pemysl byl stejn jako kdysi jeho strc Pemysl markrabtem moravskm a byl stejn tak odbojn. Na potku roku 1248 se dky podpoe nespokojen sti esk lechty prohlsil "mladm krlem", co Vclava probralo k horen aktivit. Situace pro starho krle zpotku nevypadala prv nadjn, do toho pila dal rna osudu. Zemela manelka Kunhuta. Ovdovl krl se opel o podporu svch nejblich a ti za velen Boree z Riesenburka porazili Pemysla v listopadu 1248 u Mostu. Oba Pemyslovci se pot i dky Aneinu psoben smili, ale pak byl v r. 1249 Pemysl na njakou dobu internovn na Tov a nkte jeho pznivci skonili v rukou kata.

    V r. 1251 se po velkch "tahanicch" rakousk a trsk zem poddaly Vclavovi I. Velkou zsluhu na pemyslovskm zskn rakouskch zem ml pedevm Albero z Kuenringu. Pedstavitelem spnho uchazee o babenbersk ddictv se tak stal Vclavv "vyslanec", vzpurn syn Pemysl. Nslednk svj nrok pro jistotu podpoil i satkem s Marktou Babenberskou, kter vlastnila slavn Privilegium minus (obsahovalo mj. prvo ddit i po ensk linii). Markta byla dokonce star ne Pemyslv otec. Tko tak Pemysl mohl oekvat narozen ddice. Ddictv po Babenbercch bylo znovu ohroovno nejen uherskm krlem Blou, ale i bavorskm Otou, krakovskm Boleslavem Stydlivm a opolskm knetem Vladislavem, kte z jihu a ze severu zatoili na Pemyslovu Moravu. Do trska Bla vyslal Kumny. Na konci ervna 1252 dolo ped Olomouc k bitv. eskou strana zde nedopadla prv nejlpe. Morava byla za velkch obt na lidech i majetku vydrancovna. Vclav I. synovi nepomohl. Kupodivu pape vyzval ob strany k zastaven boj a mrov jednn mla probhat pod dohledem papeskho nuncia za podmnky, e Vclav I. i Pemysl zachovaj vrnost crkvi i mskmu krli Vilmovi. Pak by oba Pemyslovci mohli pijmout sv zem z rukou mskho krle v lno a sloit mu psahu. Dal nepokoje v Rakousku zpsobovali opt uhert a bavort njezdnci, ale Pemysl sv zem uhjil. V z splnil Pemysl slib papei a prv v Rakousku ho zastihla zprva o otcov smrti.

    Vclav I. zemel nhle 22. z 1253 v Poplch (dnen Krlv Dvr) a jeho smrt se vzhledem ke sloitm okolnostem jet njak as tajila. Pohben je v sestin praskm kltee Na Frantiku spolen s manelkou Kunhutou taufskou. Se zakldnm kltera klarisek na Starm mst a po ase i kltera kovnk s ervenou hvzdou sv seste Anece (budouc sv. Anece esk) napomhal. Za jeho vldy pronikly do zem nejen rytsk turnaje a vere na oslavu ensk krsy, ale i gotika jako nov umleck sloh. Probhala nov kolonizace v dosud pustch oblastech a krom hrad vyrstala i nov krlovsk msta (Hradec Krlov, Litomice, Stbro, atec, Loket, Bruntl, Uniov, Opava, Olomouc, Brno a Znojmo). Vclavovi I. vdme tak za zaloen Starho Msta Praskho mezi hrady Praha a Vyehrad a dky jeho vytrvalosti a pornosti zskal Pemysl Otakar II. rakousk zem. Co se te Vclavovy osobnosti, traduje se, e nesnel zvonn zvon a nechtl usnat vedle zlata. Velikou ivotn ranou pro nj byla smrt prvorozenho Vladislava. Pohledem dnenho lkae by se zejm dalo mluvit o depresi. Snad mu ji alespo sten pomhala pekonat sestra Aneka.

    Napsala Acoma

    (potadlo b od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Prosinec  >>
    PotSttPSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30 31    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha