Bitva u Muretu - 12. z 1213 - triumf Simona z Montfortu

Autor: Laurentius <(at)>, Tma: Evropsk djiny, Vydno dne: 26. 07. 2009

Jedna z hlavnch bitev bhem krutch vlek proti Albigenskm v jin Francii na potku 13. stolet. V noru 1213 byla situace pro Simona z Montfortu pzniv a ovldal znanou st zem hrabstv Foix a Comminges. Pouze hrabstv Toulouse mu odolvalo. Po dohod s hrabtem Raymondem z Toulouse se s nm pokusil vyjednvat v Lavauru krl Pedro II. Aragonsk. Oba mocn rivalov nyn spojili sly proti Simonovi z Montfortu. Pedro ml u katolick crkve velk kredit a sm byl povaovn za velkho katolickho vdce. Spolen s Alfonsem VIII. Kastilskm a Sanchem Navarrskm porazili arabsko-berbersk vojsko Miramamolina u Las Navas de Tolosa v roce 1212. Za asti opata Amauryho na stran Simona nedolo k dn dohod a diplomatick boj pokraoval v m. Za Montforta jednn s papeem Inocencem III. vedli Amaury (nyn u narbonnsk biskup), biskup z Comminges, opat z Clairaku a arcijhen Vilm z Pae. Diplomacie selhala a krl Pedro II. Aragonsk sbral vojsko. Simon z Montfortu vyslal Lamberta z Limoux, aby krli vyhlsil vlku.

Sloen armd

Katalnsko, Aragn, Navarra, Toulouse, Foix, Barn, Comminges

hlavn astnci pi taen:krl Pedro II. Aragonsk, hrab Raymond VI. z Toulouse, hrab Raimon-Rogier z Foix, hrab Gaston z Barn, hrab Bernard IV. z Comminges, Miguel de Rada, Hug de Mataplana, Miguel de Luesia, Bernard de Castelbisbal, Dalmas de Creixell, Blasco dAlagon, Garcia Romu, Guillem de Cervera, Gomez de Luna, Guillaume de Horta, Hugues dAlfaro, Graud de Niort, Guillaume de Puyo, Ladro, Pedro Pardo.

Ryt a zbrojno (sern) bylo a 2200 a poet pch vojk byl do 10000 mu. st pchoty v bitv oblhala Muret a ostatn hldali tbor a nsledovali ve druhm sledu rytsk iky.

rozloen ik (podle zdroj nejsou oznaovny jako iky - bataille, ale jako groupe - skupiny) a odhadovan poty v bitv:

prvn skupina (pedvoj, 200 Aragonc a 400 mu hrabte z Foix) - pedvoj vedl hrab Raymond-Roger z Foix.

druh skupina (700 Aragonc) - krl Pedro II. Aragonsk (Peire II dAragn)

tet skupina (byla rozdlena na dv podskupiny, celkem 900 mu) - hrab Raymond VI. z Toulouse a hrab Bernard IV. z Comminges (ti nebyli na potku bitvy vbec pipraveni k boji)

Montfort a jeho spojenci

hlavn astnci pi taen: hrab Simon de Montfort a jeho bratr Guy de Montfort, vikomt Baudouin (bratr Raymonda VI. z Toulouse !) a pnov Florent de Ville, Guillaume des Barres, Bouchard de Marly, Payen de Corbeil, Alain de Roucy, Matfre de Belbeze, Guillaume des Contres, Guillaume dAire.

rozloen ik (bataille) a odhadovan poty v bitv:

prvn ik (pedvoj, 300 ryt a zbrojno) - Guillaume des Barres a Guillaume de Contres (je i mon, e pedvoj vedl Bouchard de Marly)

druh ik (300 ryt a zbrojno) - Bouchard de Marly

tet ik (300 ryt a zbrojno) - Simon de Montfort

Za iky ve druhm sledu postupovalo asi 700 kuink a kopink. Montfortova armda byla poetn slab, ale vichni ti velitel ik patili k nejlepm francouzskm rytm z vyhlench rod Montfort, Montmorency a Barres.

Bitva

30. srpna 1213 oblehlo toto velk vojsko Pedra Aragonskho a spojenc hrad Muret. Hrad dokonce sten ovldlo a na hlavn hradn v, ale clem nebylo hrad dobt. Clem bylo vylkat k bitv Simona z Montfortu a to se podailo. Simon z Montfortu jako impulzivn vlenk pithl druh den s jzdou, protoe preferoval co nejrychlej pchod. Pedro Aragonsk sthnul vojsko od hradu na pro bitvu vhodnou rovinatou plochu na dohled od Muretu. Po porad Simona s biskupy a ryti se Simon rozhodl pro otevenou bitvu i za poetn nepzniv situace. Naveer dolo k poslednmu jednn obou neptelskch stran. Po jednn v Muretu zstala jedna z bran oteven. Byla to mon jen chyba nebo chytr past Simona z Montfortu. Pedro Aragonsk reagoval a poslal pedvoj hrabte z Foix do toku. st mu se dostala do hradu, ale tam byla odraena a st pedvoje byla pobita. Na porad v tboe Pedra Aragonskho veer navdl k opatrnosti hrab Raymond z Toulouse, ale jeho rady nikdo neposlouchal. Ve vojsku Pedra Aragonskho bylo mnoho sebevdomch vetern od Las Navas de Tolosa a podcenilo poetn slabho protivnka. Atmosfra v tboe mla bt velice uvolnn a mon se ped bitvou i hodn popjelo.

Po rozbesku se u na druh stran seikovalo vojsko Simona z Montfortu do t tradinch ik. Vojsku poehnali toulousk biskup Foulques a biskup z Comminges. Biskup z Comminges pochopil, e rychlost je klov a pomal ehnn Foulquese ukonil rznm zvolnm Ve jmnu Krista kupedu!. Vojsko pak vyrazilo podl hradeb Muretu a siln tm zaskoilo pekvapenho protivnka. Ti neekali, e by Simon se slab armdou zatoil prvn. Prvn dva iky Simona z Montfortu zatoily eln a tet ik pmo pod velenm Simona zatm obloukem objel cel postaven Pedra Aragonskho zleva. Pak zatoil na prav kdlo armdy Pedra Aragonskho. V kritickm momentu bitvy se pokusil jet zachrnit Pedro Aragonsk situaci a vyrazil jen se svou druinou proti iku Montforta. Pedro byl po srce brzo zabit i kdy se asi chtl vzdt a kiel, e je krl. Mon ho zabili Alain de Roucy a Florent de Ville, kte ped bitvou psahali, e aragonskho krle sraz. Boj vak pokraoval, protoe se zprva o smrti Pedra Aragonskho zatm nerozila. Brzo ovem bylo po bitv, protoe der Simona do boku armdy ji rozloil. Vojsko zaalo prchat z bojit a mnoho jich tak bylo zabito. Nejvt ztrty mla patn vyzbrojen milice z Toulouse sloen z m욝an a emeslnk. Simon z Montfortu zatm drel ik zptky, protoe stle nemohl uvit ve sv vtzstv a myslel, e se jedn o lku.

Vsledek

Na bojiti leelo mnoho mrtvch na stran poraench vetn okradenho nahho tla Pedra Aragonskho. Tomu byl po bitv uspodn dstojn krlovsk poheb v johanitskm pevorstv v Toulouse. Z aragonsk lechty padl tak Miguel de Rada, Miguel de Luesia, Blasco dAlagon a Gomez de Luna.

Simon z Montfortu doshl velkho a pekvapivho vtzstv, ale nemohl ho pln vyut. Papesk legt Pietro z Beneventa piel s poadavkem smru a tak hrab Raymond z Toulouse se vloil do dalch jednn.

Poznmky a zdroje

Jean Pierre Cartier. Vlka proti Albigenskm, Praha : Odeon, 1979. CN-913/4, CN-913/2, CN-913/3
Ji Kovak. Rytsk krev, Rytsk bitvy a osudy (1208-1346). Praha : Mlad fronta, 2006. ISBN 80-204-1401-0
internet, mapu bitvy naleznete na http://fr.wikipedia.org/wiki/Bataille_de_Muret