Středověk
Dnes je: 17. 09. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Listinu v roce 1251 nemohl vydat Premysl Otakar I., ten uz nezil. (Hrabata z Hckeswagenu msto zbohatnut na kolonizaci padek rodu)
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 15 (z celkem 29 nalezench)

    |0-15|15-29|
    Nejstar djiny

    * Veligrad mocensk centrum Velk Moravy VII.

    Vydno dne 02. 03. 2014 (7479 peten)

    Posledn dl "hledn Veligradu" se bude zabvat jinmi monostmi jeho lokalizace a tak monost pbuzenstv Mojmrovc s Pemyslovci.

    Cel lnek... | Autor: Jindich aludek | Poet koment: 8 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Veligrad mocensk centrum Velk Moravy VI.

    Vydno dne 15. 12. 2013 (7234 peten)

    Mikulice - dokonen

    Cel lnek... | Autor: Jindich aludek | Poet koment: 3 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * FRANSK ͊E ZA MEROVEJC I.
    OD POTKU FRANK DO DRUHHO DLEN ͊E r. 561

    Vydno dne 20. 10. 2013 (8195 peten)

    MSK GALIE A KONTAKTY S GERMNY

    msk panstv se nad Gali rozprostelo ped pelomem letopotu bhem sedmiletho taen Julia Caesara. m ovldl v podstat vechny zdej keltsk kmeny a svedl boje s kmeny germnskmi. Ty sice vyznly spn, pr germnskch kmen vstoupilo s mem ve spojenectv, ale masa horkokrevnch Germn za Rnem hrozila neustlmi invazemi. Kolem pelomu letopotu se mt vojevdci rozhodli Rn pekroit a Germny podrobit. Nkolikalet vlky skonily tragdi mskch legi v Teutoburskm lese roku 9. m se sthl do Galie a hranice se ustlily na veletocch Rnu a Dunaji.

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 2 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Veligrad mocensk centrum Velk Moravy V.

    Vydno dne 09. 09. 2013 (8093 peten)

    Dnen dl lnku se bude vnovat Mikulicm.

    Cel lnek... | Autor: Jindich aludek | Poet koment: 13 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Veligrad mocensk centrum Velk Moravy IV.

    Vydno dne 11. 08. 2013 (6826 peten)

    Dal probranou lokalitou bude Uhersk Hradit - Sady

    Cel lnek... | Autor: Jindich aludek | Poet koment: 5 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Veligrad mocensk centrum Velk Moravy III.

    Vydno dne 05. 05. 2013 (7720 peten)

    Dal lokality spojovan s Veligradem...

    Cel lnek... | Autor: Jindich aludek | Poet koment: 3 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Veligrad mocensk centrum Velk Moravy II.

    Vydno dne 24. 03. 2013 (7432 peten)

    Lokality spojovan s Veligradem dle dosavadnho stavu bdn
    Dle minulch teori bval Veligrad nkdy ztotoovn s nsledujcmi msty: Valy u Mikulic, Star Msto a Uhersk Hradit, Hodonn, Kyjov, Znojmo, Pohansko u Beclavi, Vesel nad Moravou; novji t Nklo, v podn slovenskch historik pak tak Nitra, Dvn, Trenn, Bratislavsk hrad.

    Cel lnek... | Autor: Jindich aludek | Poet koment: 1 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Veligrad mocensk centrum Velk Moravy I.

    Vydno dne 10. 02. 2013 (11909 peten)

    Archeologick vzkumy ve Starm Mst a v Uherskm Hraditi, tkajc se zejmna historie tohoto zem v ranm stedovku, osvtlily vahy o zsadnm vznamu tchto mst pro historii ran stedovkho sttnho tvaru ve stedn Evrop severn od Dunaje, kter modern historick vda pojmenovala jako Velkomoravskou i. ada pramen vrcholnho stedovku uvd jako hlavn msto star Moravy v 9. a 10. stolet Veligrad, Velegrad i Velehrad. Velmi asto je Veligrad v tchto pramenech povaovn za sdlo krle Svatopluka a arcibiskupa Metodje.

    Cel lnek... | Autor: Jindich aludek | Poet koment: 14 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Podvren zhada Veligradu. Stinn strnky amatrskch samizdat

    Vydno dne 30. 12. 2012 (9041 peten)

    Nevm, mezi kolik lid se dostala nedatovan samizdatov publikace - Galatk Jan: Zhada Velehradu. Ktersi rok 5. ervence ji na Nkle nkdo prodval za 50 K.
    Smyslem tto publikace je vyvolat ve teni dojem, e velkomoravsk Veligrad se nenachzel tam, kde to odpovd nlezov situaci mnohaletch archeologickch vzkum, ale nkde, kde by si to, bhvpro, pl autor tto tendenn publikace. Jedinm logickm dvodem se mi jev snaha pithnout na lokalitu archeology za kadou cenu. Pochybuji, e takovto pochybn zpsob bude mt spch. Archeologov maj dost prce na lokalitch, kter jsou urit zajmavj, a kdyby k nim patilo i Nklo, urit by tento vrch neunikl jejich pozornosti. Archeologov rovn jsou schopni lehce rozpoznat, na rozdl od nkterch neznalch a neinformovanch lid, nepravdiv daje, na nich pan Galatk stav sv fantastick vahy a zcela nepravdpodobn hypotzy.

    Cel lnek... | Autor: Jindich aludek | Poet koment: 24 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Starobyl mstsk legendy a fransk kupec Smo

    Vydno dne 22. 01. 2012 (10516 peten)

    V roce 1775 Gelasius Dobner u ns poprv zveejnil texty kroniky t. zv. Fredegara. Podle n si roku 627 zvolili Slovan za krle franskho kupce Sma. Z mlhy na nejstar historie vystoupilo do t doby neznm jmno prvnho psemn doloenho vldce Slovan. F. Palack to hodnot slovy: Vznam jeho zasluhoval vt a stlej pamtky u potomk, neli se mu dostalo. Ji v dob kronike Kosmy ztratilo se jeho jmno v povstech nrodu naeho. Historie esk teprve od roku 1775 mu v zpiskch svch, a to ne bez odporu, msta popla.

    Cel lnek... | Autor: Jan Galatk | Poet koment: 8 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Jak se v devtm stolet jmenovaly zem Slovensko a zem Morava?

    Vydno dne 11. 12. 2011 (8884 peten)

    Nov peklad sti signatury rukopisu Ibn Rusty podle de Goeje: "In Museo Brittanico est codex (Add. 23,378), De Goejeovo vydn z roku 1892 dostupn na: http://www.archive.org/details/bibliothecageogr07goej na kter mne laskav upozornil pan D. Hrbek, ktermu dkuji. Peklad byl provdn prostednictvm internetu s vyuitm znalc spisovn arabtiny. Strany 166 a 168, pvodn foliant 164 a 165 originln persk texty viz na www.wogastisburc.com

    Cel lnek... | Autor: Jan Galatk | Poet koment: 16 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Zhada svatoboickch opic

    Vydno dne 31. 07. 2011 (5272 peten)

    Ve Svatoboicch u Kyjova se nachz dv kamenn, nkolikatunov sochy, nazvan Svatoboick opice. Tet je v parku Milotickho zmku. Jsou opedeny legendami a je s nimi spojovn i nzev Svatoboic. Byly pr to pohansk modly a sv. Metodj pikzal Svatoplukovi: Svao, (z) bo ty modly!. Nejstar psemn zprva o nich je z roku 1780. V publikacch je toto datum zamovno s jejich stm. Jejich pvod nen znm. Zkladnu vech soch tvo knick sokl, naznaujc pvodn zaputn do kamennho hranolu, nebo sloupu. Svisl prbh rukou vech postav naznauje typick tvar, sochasky nazvan Hermesovka. Takov tvar mly msk obtn sloupy, zejmna zobrazujc boha Herma. Nkdy spojoval olt dv bostva, t. zv. dvojhermesovky. Spojen boha Herma a bohyn Afrodit pouili prodopisci k nzvu oboupohlavnch ivoich hermafrodit. Mnoz soud, e Svatoboick opice pedstavuj sochy boha Januse. Ten byl sice tak zobrazovn se dvma oblieji, ale vdy stejnm obliejem, zejmna bu s vousy, nebo bez vous. T. zv dvojhermesovky maj pro oba oblieje vlastn hlavy, jde o dv bostva.

    Cel lnek... | Autor: Jan Galatk | Poet koment: 3 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Pchod Slovan na esk zem - nkolik poznmek

    Vydno dne 14. 02. 2010 (44114 peten)

    Akoliv Slovan nepat mezi typick etnika, kter jsou nositeli pojmu sthovn nrod kvli zamen jenom na ta etnika, kter formovala Evropu zpadn, vraznm zpsobem ovlivnili podobu cel Evropy, neodmysliteln tak k sthovn nrod pat stejn tak jako ostatn nrody podnikly dobrodrunou cestu do sv konen domoviny.

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 21 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Seky kostel v Kosmov Kronice ech a katedrla sv. Metodje.

    Vydno dne 06. 09. 2009 (13021 peten)

    Kosmova kronika zmiuje lokalitu Sekirkostel. Latinsk text bv pekldn Seky kostel. V originlech kroniky se vyskytuje: Secircostel, Sekyrcostel, Secircastel a t. zv. Lipsk rukopis m jen Dvr u Sekir. V Kosmov kronice je spojovn s Dvorem, byl to Dvr u Seky kostela. Originln text ho nazv curtem. Dvr bylo v 7.-13. stolet sdlo panovnka, msto, kde stl jeho stolec. To platilo i o crkvi, papesk dvr dal jmno i cel crkevn organizaci curie. Na dvoe sdlil panovnk, nebo biskup a konaly se zemsk snmy, soudy, nebo crkevn shromdn a synody. Vraz Curtem v latin pochz ze starobylho cohort, nepstupn, chrnn a uzaven prostor. Odtud i seven bojov tvar cohorta.

    Cel lnek... | Autor: Jan Galatk | Poet koment: 4 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Nejstar djiny

    * Volba velkomoravsk krlovny krsy

    Vydno dne 11. 05. 2008 (12331 peten)

    Jen mlo lid dnes v, e v srpnu roku 880 odeel z msta, zatm jednoznan neurenho sdla moravskch krl, velkolep prvod. Doprovzel mladikou a pvabnou moravskou princeznu Dobroslavu do dalekho panlska.

    Cel lnek... | Autor: Jan Galatk | Poet koment: 15 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    |0-15|15-29|

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Z  >>
    PotSttPSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha