Seznam rubrik
Hlavní menu
Novinky
19.01.2010: Rejstřík osobV rejstříku Hirzo, pukrabí na Zvíkově v 13. století.
Poslední komentáře
Dobrý den! Děkuji za připomínku.
Ta čísla mohou být značně (ne řádově) jinde, jde jen o hrubé odha . . . (Kolonizace)
Zdravím a děkuji za vysvětlení pojmu evropské kolonizace . Nějak mi nesedí čísla, kde v první části . . . (Kolonizace)
Já žil v domnění, že u kostela sv. Mikuláše v Mir. Knínicích byla tvrz tohoto rodu. Díval jsem se do . . . (Jan Sokol z Lamberka)
Právě, že tak by tomu podle mých zdrojů nemělo být - v Miroslavských Knínicích, ani Veverských K; ne . . . (Jan Sokol z Lamberka)
Díky za článek a za některé nové informace. Aspoň pro mě. Opravdu zajímavá postava.
Jinak si myslím . . . (Jan Sokol z Lamberka)
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 17 nalezených)
Vydáno dne 14. 02. 2010 (2158 přečtení)
Ačkoliv Slované nepatří mezi typická etnika, která jsou nositeli pojmu „stěhování národů“ kvůli zaměření jenom na ta etnika, která formovala Evropu západní, výrazným způsobem ovlivnili podobu celé Evropy, neodmyslitelně tak k stěhování národů patří – stejně tak jako ostatní národy podnikly dobrodružnou cestu do své konečné domoviny.
Celý článek... |
Autor: admin |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
 
Vydáno dne 06. 09. 2009 (2279 přečtení)
Kosmova kronika zmiňuje lokalitu Sekirkostel. Latinský text bývá překládán Sekyř kostel. V originálech kroniky se vyskytuje: Secircostel, Sekyrcostel, Secircastel a t. zv. Lipský rukopis má jen Dvůr u Sekir. V Kosmově kronice je spojován s Dvorem, byl to Dvůr u Sekyř kostela. Originální text ho nazývá „curtem“. Dvůr bylo v 7.-13. století sídlo panovníka, místo, kde stál jeho „stolec“. To platilo i o církvi, papežský dvůr dal jméno i celé církevní organizaci curie. Na dvoře sídlil panovník, nebo biskup a konaly se zemské sněmy, soudy, nebo církevní shromáždění a synody. Výraz „Curtem“ v latině pochází ze starobylého cohort, nepřístupný, chráněný a uzavřený prostor. Odtud i sevřený bojový útvar „cohorta“.
Celý článek... |
Autor: Jan Galatík |
Počet komentářů: 2 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 11. 05. 2008 (4321 přečtení)
Jen málo lidí dnes ví, že v srpnu roku 880 odešel z místa, zatím jednoznačně neurčeného sídla moravských králů, velkolepý průvod. Doprovázel mladičkou a půvabnou moravskou princeznu Dobroslavu do dalekého Španělska.
Celý článek... |
Autor: Jan Galatík |
Počet komentářů: 5 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 27. 04. 2008 (2819 přečtení)
Amatérská archeologie a Moravní brod dálkové cesty od Dunaje.
Archeologie bývala záležitostí amatérských sběratelů starožitností. To se změnilo. Jak uvádí D. Třeštík (Archeologické rozhledy 53, 2001, str. 357-361): „Když Václav Novotný psal v roce 1912 své České dějiny, odmítl se výslovně zabývat poznatky tehdejší archeologie. A zůstalo to tak vlastně až do padesátých let. Tehdy nastal zlatý věk archeologie, která získala značnou režimní podporu a důkladně ji využila k rozvinutí velkorysých výzkumů, zejména na Moravě. V zápalu sebepropagandy vzbuzovala evidentně nesplnitelné naděje, že se jí podaří „vykopat“ úplně nové dějiny.
Celý článek... |
Autor: Jan Galatík |
Počet komentářů: 2 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 30. 12. 2007 (2255 přečtení)
Velkomoravský mohylník Kopečnica
Na svahu Zlatnícké doliny, jihovýchodně od slovenské Skalice, se nachází lesní lokalita, nazývaná „Kopečnica“. Na ní je velkomoravské mohylové pohřebiště, které patří spolu s mohylníkem u Stražovic, nedaleko Kyjova, k největším mohylníkům 9. století. Podobně jako o Stražovickém mohylníku, se o něm téměř neví. Pro moravské archeology je na Slovensku a slovenští archeologové zase mají zájem o zcela jiné lokality.
Celý článek... |
Autor: Jan Galatík |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 21. 10. 2007 (3512 přečtení)
Většina slovanských mohylníků má jen několik desítek mohylových náspů, často jen skupinku několika mohyl. Jeden je však značně převyšuje. Jak počtem stovek mohyl, tak rozlohou přes 10 ha. Ostatně i příslušné valové opevnění má úctyhodnou velikost opevněné plochy.
Celý článek... |
Autor: Jan Galatík |
Počet komentářů: 2 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 01. 06. 2007 (4877 přečtení)
Písemné prameny píší, že sídelní město Velké Moravy v devátém století bylo velké město, velmi starobylé (antické?), mělo nedobytné hradby a nepodobalo se žádnému jinému známému. Takový popis není v souladu s archeologickými nálezy Mikulčic, ani Starého města u Uh. Hradiště, které jsou nejčastěji za ústředí moci navrhovány. Mikulčice s 8.5 ha jsou malé na město a kůlová palisáda Starého města neodpovídá nevýslovné hradbě Rostislava, která v roce 855 již pohledem odradila krále Ludvíka od dobývání. To umožňuje vyslovit opovážlivý názor, že Weligrad Mojmírovců stále ještě uniká rýčům archeologů. Pokusili jsme je najít.
Celý článek... |
Autor: Jan Galatík |
Počet komentářů: 2 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 21. 10. 2006 (12440 přečtení)
Nápis na Králově stolu
Ve východní části pohoří Chřibů vystupuje ze skalního podloží kámen zvaný Králův stůl. Je hrubě opracovaný do tvaru koňského hřbetu. Ještě do poloviny 20. století nikdo nepochyboval, že se užíval při volbě moravských králů. Později byl tento názor bez věcných argumentů opuštěn. Není však zpochybňován fakt, že na kameni jsou vytesány runové znaky.
Celý článek... |
Autor: Jan Galatík |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 26. 04. 2006 (4588 přečtení)
Při rozmachu Velké Moravy za Svatopluka I. vyvstává otázka, jak mohl vládce zásobit své vojáky jídlem, zbraněmi, nebo třeba obuví. Kde byla výrobní centra Velkomoravské říše? Oficiální archeologie mnoho odpovědí nezná...
Celý článek... |
Autor: Jan Galatík |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Vydáno dne 11. 04. 2006 (6544 přečtení)
V předchozích statích jsme hledali Svatoplukovo sídlo podle popisu cesty Perských kupců metodou letecké archeologie z dálkově řízených modelů. Viz také www.wogastisburc.com Navrhli jsme cíl uvnitř kráteru Nákla v okr. Hodonín. Nález trasy moravního brodu, tábořišť na obou březích u Sudoměřic a Rohatce, objev velkého výrobního areálu s významnou hutnickou produkcí, který sahal od Rohatce přes Ratíškovice až na vrchol Nákla, kultovní místo, kde uctívali oheň. Na tomto ložisku uhlovodíků jsme objevili siluetu velké stavby, o níž jsme vyslovili podezření na možnou Metodějovu katedrálu.
Celý článek... |
Autor: Jan Galatík |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
|
Právě probíhá:
V dohledu:
Kalendář
|
<<
Září
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
| 6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
| 13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
| 20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
| 27 |
28 |
29 |
30 |
| | |
|
