Středověk
Dnes je: 01. 12. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den vem, mm men problm s otevenm/rozkliknutm strnky, viz. titulek. Jet zhruba p . . . (Seznam on-line edic historickch pramen)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 15 (z celkem 16 nalezench)

    |0-15|15-16|
    Lucemburkov

    * Karel IV. a kult franskch svtc.

    Vydno dne 10. 07. 2016 (3812 peten)

    Karel IV. proslul v duchovnm ivot jako sbratel relikvi a propagtor kult kesanskch svtc. Dky Karlovm cestm, velikosti jeho e i rozlehlosti lucemburskch drav probhal iv penos kult mezi evropskmi zemmi. Do eskch zem se tak dostaly kulty franskch svtc. Kult nejvtho franskho csae Karla Velikho vyjadoval Karlovy osobn zjmy, ale svatho Zikmunda prosadil Karel pmo mezi esk patrony.

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 1 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Karel IV. Kapitola VIII. Karlovo sttnick dlo a jeho odkaz djinm

    Vydno dne 08. 05. 2016 (5014 peten)

    Clem posledn kapitoly naeho ivotopisu o csai a krli Karlovi IV. je vylen panovnkova zakladatelskho i sttnickho dla, a zrove osud jeho rodiny. Nemn dleit pro ns bude i poznn, jakm zpsobem se vyvjel obraz Karel IV. v djinch. Historie je toti nikdy nekonc pbh, kter nem a ani neme mt jasn vymezen potek i konec. Velikost Karla IV. tak nebyla dna jen jeho souasnost, ale pedevm budoucnost, kter teprve v pln i ukzala, co velk Lucemburk na mskm a eskm trnu Evrop a eskm zemm dal. Tak snze pochopme, km Karel byl, a v em nm me bt i pes propast mnoha stalet pkladem a inspirac.

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 2 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Karel IV. Kapitola VII. Zvr vldy a ivota (1369-1378)

    Vydno dne 10. 04. 2016 (3544 peten)

    V poslednch devti letech vldy a ivota dokzal Karel spn zavrit sv vjimen sttnick dlo. Nepotkal jej tak osud velkch eskch panovnk jako byl napklad jeho dd Vclav II. i vzdlen nslednk na trnu Jik z Podbrad, kterm nebylo dno dothnout zapoat sil o vnitn konsolidaci zem a jej del povznesen mezi respektovan a ven krlovstv v Evrop. I v tomto ohledu se Karel vymykal, a pokud bychom chtli bt jzliv, pak to byl jeden z dvod, pro se osoba druhho Lucemburka na eskm trnu tila a stle t v eskm nrod pmo nekritickmu oslavovn a glorifikovn. Avak ve, eho Karel v tto dob doshl, bylo nejen logickm vystnm a kulminac Lucemburkovi konstruktivn vldy, ale tak pedchzejcho vvoje, jen v ad aspekt zapoal jet mnohem dve, ne se Karel narodil. A zrove, ani by to cokoli ubralo na Karlov vznamu a zsluhch, se ji tehdy objevovaly prvn zblesky pichzejc stagnace a krize, kter v dalch desetiletch pozela valnou st z jeho dla.

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 4 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Karel IV. Kapitola VI. Ve vru evropsk politiky (1355-1369)

    Vydno dne 20. 03. 2016 (4652 peten)

    Zisk csask koruny znamenal pro Karla IV. spn zavren prvn etapy vldnut, kter spovala v dosaen veobecnho uznn a upevnn vldy nad Svatou mskou a eskm krlovstvm. Druh etapa, kterou meme nezvazn nazvat konsolidan, pak mla bt v Karlov panovnick koncepci mnohem vznamnj a dleitj. Karel byl toti panovnkem, jen sledoval pedevm dlouhodob cle a snail se sv vdobytky penst i na dal generace. To bylo po roce 1355 jeho prvoadm kolem, k nmu napjal vechnu svou energii a inorodost. S Karlovou pomoc mli bt Lucemburkov ji natrvalo zakotveni ve stedn Evrop a zrove na dvojm trnu.

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 1 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Karel IV. Kapitola V. Zpas o csask diadm (1346-1355)

    Vydno dne 06. 03. 2016 (4496 peten)

    Smrt Jana Lucemburskho v bitv u Kresaku umonila Karlovi pevzt vldu v eskm krlovstv v plnm rozsahu a zrove se postavit do ela lucembursk dynastie. Na msk a esk trn tak na sklonku lta 1346 usedl mu zkuen a nzorov i lidsky vyzrl, jen ml jasnou vldn koncepci pro Svatou i mskou i esk krlovstv. Ale ani zkuenosti a velk nadn nemohly Karlovi usnadnit vladask potky, nebo jej ekalo neodkladn een hned nkolika zcela zsadnch otzek, je teprve mly rozhodnout o tom, zdali zstane pouze u slibnho nbhu, nebo se naopak Karel IV.1 zape do historie jako skuten sttnk par excellence, jen se spchy pov nad pedchoz msk a esk vldce.

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 8 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Karel IV. Kapitola IV. S otcem po boku (1333-1346)

    Vydno dne 21. 02. 2016 (4981 peten)

    V druh polovin jna 1333 smoval z jinch Tyrol pes Bavorsko smrem k eskm hranicm nevelk prvod. Tvoilo jej nkolik vznamnch eskch pn, kte doprovzeli kralevice Karla zpt do jeho vlasti, je musel ped vce jak deseti lety opustit jet coby chlapec. Akoli bylo Karlovi pouhch sedmnct let, ml za sebou ji obdivuhodnou kolu ivota. U zanedlouho se mlo ukzat, e velk nadje vkldan do Karlova nvratu se ukzaly jako oprvnn, nebo kralevic se vrhl do een neuspodanch pomr v rodn zemi s neobyejnou pl, vytrvalost a elnem, kter nepestvaj udivovat ani po tm sedmi staletch.

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 2 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Karel IV. Kapitola III. Lta dospvn a prvnch politickch zkuenost (1323-1333)

    Vydno dne 07. 02. 2016 (4344 peten)

    Kdy se esk kralevic ocitl na jae 1323 na francouzskm krlovskm dvoe, pichzel sice do prosted naprosto cizho, avak pro jeho dal vvoj zcela klovho. V dalch letech dokzala Francie obohatit nslednka eskho trnu vynikajcm vzdlnm, pelivou vchovou a tak neocenitelnmi zkuenostmi. Do Pae pijel esk princ v tlm dtstv a s nejistou budoucnost. Kdy hlavn msto mocnho krlovstv opoutl o nkolik let pozdji, byl ji clevdomm mladkem, jemu leel svt u nohou.

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 3 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Karel IV. Kapitola II. Vzestup Lucemburk a Karlovo dtstv (1309-1323)

    Vydno dne 24. 01. 2016 (3858 peten)

    Peji si proto, aby vm nebylo tajno, e mho otce jmnem Jan zplodil Jindich VII., csa msk, z Markty, dcery vvody brabantskho. Jan pojal manelku jmnem Eliku, dceru Vclava II., krle eskho, a obdrel s n Krlovstv esk, ponvad nebylo muskho potomstva v krlovskm rod eskm. I vyhnal Jindicha, vvodu korutanskho, kter ml za manelku star sestru een manelky, kter pozdji zemela bez potomstva; ten obdrel Krlovstv esk pro onu sestru dve ne Jan, jak se o tom vyprv jasnji v eskch kronikch. Tomuto Janovi, eskmu krli, se narodil v Praze z krlovny Eliky prvorozen syn jmnem Vclav lta Pn tischo tstho estnctho, dne 14. kvtna o pt hodin rann.[1]

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 3 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Karel IV. Kapitola I. Pemyslovsk epilog

    Vydno dne 10. 01. 2016 (4385 peten)

    esk sttnost trv ji vce ne tisc let. Za tu dobu se v ele na zem vystdal bezpoet vldc. Jen jeden z nich vak dokzal otisknout pee sv existence do historie a pamti zem i nroda natolik, e jet ve stedovku obdrel estn titul Otec vlasti. Karel IV. Lucembursk je jednm z nejvtch panovnk esk historie a postavou, kter dokzala vrazn promluvit i do djin Evropy. Velk vro 700 let od narozen Otce vlasti, kter pipad na kvten 2016, je proto vhodn si pipomenout modernm a tivm ivotopisem, kter by kadmu zjemci o nrodn minulost pomohl lpe pochopit nevedn osud velkho evropskho panovnka i doby, v n il a vldl.

    Cel lnek... | Autor: Marek Zelenka | Poet koment: 6 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Moravsk markrabc vlky

    Vydno dne 27. 10. 2013 (7722 peten)

    Souit t syn moravskho markrabte Jana Jindicha (+1375) bylo velmi komplikovan, existovaly obdob, kdy vichni brati spolu dokzali vychzet a vzjemn se podporovat (snaha prosadit nevlastnho bratra Jana na olomouck biskupsk stolec v 80. letech 14. stolet, stejn jako vzorn spoluprce Jota s Prokopem ve stejn dekd), ale mnohem astji se kroky pbuznch iroce rozchzely, takzvan moravsk markrabc vlky trvaly znanou st dosplho ivota mladho markrabte Prokopa.

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 14 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Lucemburt brati aneb cesta za csaskou korunou

    Vydno dne 22. 03. 2009 (12563 peten)

    Ve zaalo Ermesindou a jejm druhm satkem. Prabba lucemburskho rodu se roku 1214 znovu provdala a od Walrama Limburskho zskala nejen politickou podporu, ale pro sv potomstvo tak ddinou on chorobu. Bitva u Worringenu o mnoho let pozdji byla vlastn tak zavinna tmto satkem. Walram III. Limbursk toti sv Limbursko odkzal synovi z prvnho manelstv a Lucembursko zskal syn zplozen s Ermesindou. Limburt vak roku 1281 vymeli a o osiel hrabstv se strhla velk mela. Jednm z uchaze o uvolnn zem byl Jindich VI. Lucembursk, vnuk Ermesindy Lucembursk a zejm ilhavho limburskho hrabte, kter spolen se svmi temi bratry Walramem I. z Ligny a Roussy, Jindichem a Balduinem v bitv, dajn dky zken rn zezadu, zahynul. Vtzem byl brabantsk vvoda Jan, bratr francouzsk krlovny vdovy.

    Cel lnek... | Autor: Acoma | Poet koment: 1 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Markta Lucembursk

    Vydno dne 23. 11. 2008 (9918 peten)

    Osud Markty, princezny lucembursk aneb ve vru satkov politiky

    Cel lnek... | Autor: Acoma | Poet koment: 6 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Jan Lucembursk - st II: Krl a jeho pni

    Vydno dne 23. 03. 2008 (15743 peten)

    JAN, krl esk, titulrn krl polsk, hrab lucembursk, markrab moravsk a arlonsk.

    Cel lnek... | Autor: Kateina | Poet koment: 15 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Jan Lucembursk - st I.

    Vydno dne 02. 03. 2008 (27056 peten)

    krl esk, titulrn krl polsk, hrab lucembursk, markrab moravsk a arlonsk

    Cel lnek... | Autor: Kateina | Poet koment: 29 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Lucemburkov

    * Ermesinda - pramti rodu Lucemburk

    Vydno dne 28. 10. 2007 (13907 peten)

    Tm pravk potky rodu
    Potky lucemburskho rodu sahaj dajn a do 10. stolet, kdy jist Siegfried, syn moselskho hrabte Wigericha, zskal od opata kltera sv. Maximina v Trevru hrad Lucemburk, na kterm se usadil. Siegfried se stal prvnm lucemburskm hrabtem. Jeho potomstvo vymelo po mei v roce 1136 Konrdem II. a lucembursk panstv pelo po ensk linii osobou Ermesindy I., manelky Gottfrieda I., hrabte z Namuru na francouzsk rod namurskch hrabat. Akoli potomci rdi odvozovali pvod rodu od bjn vly Meluzny, vlastn zakladatelkou rodov prosperity rodu byla Ermesinda II., jedin dcera Jindicha IV. Slepho.

    Cel lnek... | Autor: Acoma | Poet koment: 3 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    |0-15|15-16|

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Prosinec  >>
    PotSttPSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30 31    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha