Středověk
Dnes je: 23. 06. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 16 nalezených)

    |0-15|15-16|
    Lucemburkové

    * Karel IV. a kult franských světců

    Vydáno dne 10. 07. 2016 (1289 přečtení)

    Karel IV. proslul v duchovním životě jako sběratel relikvií a propagátor kultů křesanských světců. Díky Karlovým cestám, velikosti jeho říše i rozlehlosti lucemburských držav probíhal živý přenos kultů mezi evropskými zeměmi. Do českých zemí se tak dostaly kulty franských světců. Kult největšího franského císaře Karla Velikého vyjadřoval Karlovy osobní zájmy, ale svatého Zikmunda prosadil Karel přímo mezi české patrony.

    Celý článek... | Autor: Luboš Rokos | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Karel IV. Kapitola VIII. Karlovo státnické dílo a jeho odkaz dějinám

    Vydáno dne 08. 05. 2016 (1954 přečtení)

    Cílem poslední kapitoly našeho životopisu o císaři a králi Karlovi IV. je vylíčení panovníkova zakladatelského i státnického díla, a zároveň osudů jeho rodiny. Neméně důležité pro nás bude i poznání, jakým způsobem se vyvíjel obraz Karel IV. v dějinách. Historie je totiž nikdy nekončící příběh, který nemá a ani nemůže mít jasně vymezený počátek či konec. Velikost Karla IV. tak nebyla dána jen jeho současností, ale především budoucností, která teprve v plné šíři ukázala, co velký Lucemburk na římském a českém trůnu Evropě a českým zemím dal. Tak snáze pochopíme, kým Karel byl, a v čem nám může být i přes propast mnoha staletí příkladem a inspirací.

    Celý článek... | Autor: Marek Zelenka | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Karel IV. Kapitola VII. Závěr vlády a života (1369-1378)

    Vydáno dne 10. 04. 2016 (1580 přečtení)

    V posledních devíti letech vlády a života dokázal Karel úspěšně završit své výjimečné státnické dílo. Nepotkal jej tak osud velkých českých panovníků jako byl například jeho děd Václav II. či vzdálený následník na trůnu Jiřík z Poděbrad, kterým nebylo dáno dotáhnout započaté úsilí o vnitřní konsolidaci země a její delší povznesení mezi respektovaná a vážená království v Evropě. I v tomto ohledu se Karel vymykal, a pokud bychom chtěli být jízliví, pak to byl jeden z důvodů, proč se osoba druhého Lucemburka na českém trůnu těšila a stále těší v českém národě přímo nekritickému oslavování a glorifikování. Avšak vše, čeho Karel v této době dosáhl, bylo nejen logickým vyústěním a kulminací Lucemburkovi konstruktivní vlády, ale také předcházejícího vývoje, jenž v řadě aspektů započal ještě mnohem dříve, než se Karel narodil. A zároveň, aniž by to cokoli ubíralo na Karlově významu a zásluhách, se již tehdy objevovaly první záblesky přicházející stagnace a krize, která v dalších desetiletích pozřela valnou část z jeho díla.

    Celý článek... | Autor: Marek Zelenka | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Karel IV. Kapitola VI. Ve víru evropské politiky (1355-1369)

    Vydáno dne 20. 03. 2016 (1782 přečtení)

    Zisk císařské koruny znamenal pro Karla IV. úspěšné završení první etapy vládnutí, která spočívala v dosažení všeobecného uznání a upevnění vlády nad Svatou říší římskou a Českým královstvím. Druhá etapa, kterou můžeme nezávazně nazvat konsolidační, pak měla být v Karlově panovnické koncepci mnohem významnější a důležitější. Karel byl totiž panovníkem, jenž sledoval především dlouhodobé cíle a snažil se své výdobytky přenést i na další generace. To bylo po roce 1355 jeho prvořadým úkolem, k němuž napjal všechnu svou energii a činorodost. S Karlovou pomocí měli být Lucemburkové již natrvalo zakotveni ve střední Evropě a zároveň na „dvojím“ trůnu.

    Celý článek... | Autor: Marek Zelenka | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Karel IV. Kapitola V. Zápas o císařský diadém (1346-1355)

    Vydáno dne 06. 03. 2016 (2158 přečtení)

    Smrt Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku umožnila Karlovi převzít vládu v Českém království v plném rozsahu a zároveň se postavit do čela lucemburské dynastie. Na římský a český trůn tak na sklonku léta 1346 usedl muž zkušený a názorově i lidsky vyzrálý, jenž měl jasnou vládní koncepci pro Svatou říši římskou i České království. Ale ani zkušenosti a velké nadání nemohly Karlovi usnadnit vladařské počátky, nebo jej čekalo neodkladné řešení hned několika zcela zásadních otázek, jež teprve měly rozhodnout o tom, zdali zůstane pouze u slibného náběhu, nebo se naopak Karel IV.1 zapíše do historie jako skutečný státník par excellence, jenž se úspěchy povýší nad předchozí římské a české vládce.

    Celý článek... | Autor: Marek Zelenka | Počet komentářů: 8 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Karel IV. Kapitola IV. S otcem po boku (1333-1346)

    Vydáno dne 21. 02. 2016 (2341 přečtení)

    V druhé polovině října 1333 směřoval z jižních Tyrol přes Bavorsko směrem k českým hranicím nevelký průvod. Tvořilo jej několik významných českých pánů, kteří doprovázeli kralevice Karla zpět do jeho vlasti, jež musel před více jak deseti lety opustit ještě coby chlapec. Ačkoli bylo Karlovi pouhých sedmnáct let, měl za sebou již obdivuhodnou školu života. Už zanedlouho se mělo ukázat, že velké naděje vkládané do Karlova návratu se ukázaly jako oprávněné, nebo kralevic se vrhl do řešení neuspořádaných poměrů v rodné zemi s neobyčejnou pílí, vytrvalostí a elánem, které nepřestávají udivovat ani po téměř sedmi staletích.

    Celý článek... | Autor: Marek Zelenka | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Karel IV. Kapitola III. Léta dospívání a prvních politických zkušeností (1323-1333)

    Vydáno dne 07. 02. 2016 (2053 přečtení)

    Když se český kralevic ocitl na jaře 1323 na francouzském královském dvoře, přicházel sice do prostředí naprosto cizího, avšak pro jeho další vývoj zcela klíčového. V dalších letech dokázala Francie obohatit následníka českého trůnu vynikajícím vzděláním, pečlivou výchovou a také neocenitelnými zkušenostmi. Do Paříže přijel český princ v útlém dětství a s nejistou budoucností. Když hlavní město mocného království opouštěl o několik let později, byl již cílevědomým mladíkem, jemuž ležel svět u nohou.

    Celý článek... | Autor: Marek Zelenka | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Karel IV. Kapitola II. Vzestup Lucemburků a Karlovo dětství (1309-1323)

    Vydáno dne 24. 01. 2016 (2189 přečtení)

    „Přeji si proto, aby vám nebylo tajno, že mého otce jménem Jan zplodil Jindřich VII., císař římský, z Markéty, dcery vévody brabantského. Jan pojal manželku jménem Elišku, dceru Václava II., krále českého, a obdržel s ní Království české, poněvadž nebylo mužského potomstva v královském rodě českém. I vyhnal Jindřicha, vévodu korutanského, který měl za manželku starší sestru řečené manželky, která později zemřela bez potomstva; ten obdržel Království české pro onu sestru dříve než Jan, jak se o tom vypráví jasněji v českých kronikách. Tomuto Janovi, českému králi, se narodil v Praze z královny Elišky prvorozený syn jménem Václav léta Páně tisícího třístého šestnáctého, dne 14. května o páté hodině ranní.“[1]

    Celý článek... | Autor: Marek Zelenka | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Karel IV. Kapitola I. Přemyslovský epilog

    Vydáno dne 10. 01. 2016 (2581 přečtení)

    Česká státnost trvá již více než tisíc let. Za tu dobu se v čele naší země vystřídal bezpočet vládců. Jen jeden z nich však dokázal otisknout peče své existence do historie a paměti země i národa natolik, že ještě ve středověku obdržel čestný titul „Otec vlasti“. Karel IV. Lucemburský je jedním z největších panovníků české historie a postavou, která dokázala výrazně promluvit i do dějin Evropy. Velké výročí 700 let od narození Otce vlasti, které připadá na květen 2016, je proto vhodné si připomenout moderním a čtivým životopisem, který by každému zájemci o národní minulost pomohl lépe pochopit nevšední osud velkého evropského panovníka i doby, v níž žil a vládl.

    Celý článek... | Autor: Marek Zelenka | Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Moravské markraběcí války

    Vydáno dne 27. 10. 2013 (5428 přečtení)

    Soužití tří synů moravského markraběte Jana Jindřicha (+1375) bylo velmi komplikované, existovaly období, kdy všichni bratři spolu dokázali vycházet a vzájemně se podporovat (snaha prosadit nevlastního bratra Jana na olomoucký biskupský stolec v 80. letech 14. století, stejně jako vzorná spolupráce Jošta s Prokopem ve stejné dekádě), ale mnohem častěji se kroky příbuzných široce rozcházely, takzvané moravské markraběcí války trvaly značnou část dospělého života mladšího markraběte Prokopa.

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 14 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Lucemburští bratři aneb cesta za císařskou korunou

    Vydáno dne 22. 03. 2009 (9759 přečtení)

    Vše začalo Ermesindou a jejím druhým sňatkem. „Prabába“ lucemburského rodu se roku 1214 znovu provdala a od Walrama Limburského získala nejen politickou podporu, ale pro své potomstvo také dědičnou oční chorobu. Bitva u Worringenu o mnoho let později byla vlastně také zaviněna tímto sňatkem. Walram III. Limburský totiž své Limbursko odkázal synovi z prvního manželství a Lucembursko získal syn zplozený s Ermesindou. Limburští však roku 1281 vymřeli a o osiřelé hrabství se strhla velká mela. Jedním z uchazečů o uvolněné území byl Jindřich VI. Lucemburský, vnuk Ermesindy Lucemburské a zřejmě šilhavého limburského hraběte, který společně se svými třemi bratry Walramem I. z Ligny a Roussy, Jindřichem a Balduinem v bitvě, údajně díky zákeřné ráně zezadu, zahynul. Vítězem byl brabantský vévoda Jan, bratr francouzské královny vdovy.

    Celý článek... | Autor: Acoma | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Markéta Lucemburská

    Vydáno dne 23. 11. 2008 (7872 přečtení)

    Osud Markéty, princezny lucemburské aneb ve víru sňatkové politiky

    Celý článek... | Autor: Acoma | Počet komentářů: 6 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Jan Lucemburský - část II: Král a jeho páni

    Vydáno dne 23. 03. 2008 (13206 přečtení)

    JAN, král český, titulární král polský, hrabě lucemburský, markrabě moravský a arlonský.

    Celý článek... | Autor: Kateřina | Počet komentářů: 15 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Jan Lucemburský - část I.

    Vydáno dne 02. 03. 2008 (22655 přečtení)

    král český, titulární král polský, hrabě lucemburský, markrabě moravský a arlonský

    Celý článek... | Autor: Kateřina | Počet komentářů: 29 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Lucemburkové

    * Ermesinda - pramáti rodu Lucemburků

    Vydáno dne 28. 10. 2007 (11767 přečtení)

    Téměř „pravěké“ počátky rodu
    Počátky lucemburského rodu sahají údajně až do 10. století, kdy jistý Siegfried, syn moselského hraběte Wigericha, získal od opata kláštera sv. Maximina v Trevíru hrad Lucemburk, na kterém se usadil. Siegfried se stal prvním lucemburským hrabětem. Jeho potomstvo vymřelo po meči v roce 1136 Konrádem II. a lucemburské panství přešlo po ženské linii osobou Ermesindy I., manželky Gottfrieda I., hraběte z Namuru na francouzský rod namurských hrabat. Ačkoli potomci rádi odvozovali původ rodu od bájné víly Meluzíny, vlastní zakladatelkou rodové prosperity rodu byla Ermesinda II., jediná dcera Jindřicha IV. Slepého.

    Celý článek... | Autor: Acoma | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    |0-15|15-16|

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červen  >>
    PoÚtStČtSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha