Středověk
Dnes je: 23. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 49 (z celkem 49 nalezench)

    Vvoda Jindich Lev a pvod lva v eskm znaku
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 06.08.2017)
    Lev v eskm znaku vychz z povsti o kneti Bruncvkovi, kter je znm od 14. stolet a kterou zpopularizoval Alois Jirsek ve Starch povstech eskch.1 Kne Bruncvk vyraz do svta, aby zskal do znaku lva. Zaije nkolik phod ohroujcch jeho ivot, vetn boje lva s drakem, kde se postav na stranu lva. Lev ho pak doprovz a zachrauje ivot v dalch soubojch.

    Psai ve stedovku
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 25.06.2017)
    V stedovku, kdy drtiv vtina obyvatel neumla st, ani pst, bylo psastv vysoce profesionln innost.

    Hrn a hrnsk emeslo
    (Pavel Mack, ivot ve stedovku, 14.08.2016)
    Stoln a kuchysk ndob bylo ve stedovku nejastji vyrobeno z keramiky. Keramikou pak rozumme rzn upravenou hrnskou hlnu, vytvrzenou peahem v ohni, potamo peci. V prbhu 13. stolet, kdy dolo k rozshlm zmnm ve spolenosti se i keramick vroba stvala emeslem provozovanm specialisty. Domck vroba se vak mohla pedevm na vsch stle udrovat.

    Vrch Velz v souadnicch doby a msta
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 04.01.2015)
    Vrch Velz umstn v kivokltskch lesch m pradvnou historii. Archeologick nlezy dosvduj osdlen od pravku. Zprva Kosmovy kroniky sem klade pbh o zajet Pemyslovce Jaromra rukou Vrovc. Star osdlen Velze i mstn dramatick pbh bvaj reprodukovny takto: "Nzev pochz od jmna pohanskho boha Velese a v tto dob byl pohanskm obtitm se svatyn. ... Ji na svitu naich nrodnch djin se zapsal udlost dokumentovanou ve starch eskch kronikch, a stal se tak dokladem esk sttnosti. V roce 1003 zde byl na lovu zajat neptelskmi Vrovci pemyslovsk kne Jaromr. Na vnou pamtku sv zchrany nechal na tomto mst postavit kapli sv. Jana Ktitele, kter byla pozdji pestavna na chrm stejnho nzvu." 1)

    Dvorsk lyrika - I. st
    (Kateina, ivot ve stedovku, 31.08.2014)
    Nelze se lsky odci, by nkdy zran, z cel sv due slouit chci pekrsn pan. Vclav Lucembursk

    Rytstv
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 11.05.2014)
    A je dnes siln zakoenn pedstava ryte jako statnho bojovnka v lesklm brnn a na mohutnm oi, vdy pipravenho chrnit vdovy a sirotky, bojovat proti zlu, samotn termn ryt bhem stedovku od svho vzniku proel nkolikerou promnou. Nejdve to byl jezdec, bojovnk (ritter). Pozdji tmto slovem byl oznaovn vybran bojovnk, ne jet nutn lechtic, poctn pasovnm. Tto problematice se bude vnovat tento lnek, dvodem je i to, e tak je tento pojem i dnes nejvce chpn. Pro doplnn, od vrcholnho a pedevm v pozdnm stedovku slovo ryt (miles, pl. milites) oznaovalo i ni lechtu, kter nemusela bt vbec pasovan. Slovem ryt byl oznaovn tak dnen achov k.

    Aktualizovan lnek

    Zemsk prvo v polovin 14. stolet.
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 13.04.2014)
    Na rozdl od dneka, kdy existuje prvo pro vechny zvazn, dlen do okruh (trestn, ddick) ve stedovku postaven lovka urovalo, podle jakho prva me bt souzen. Ve Franck i existovaly zkonky pro jednotliv nrody, krom toho jinak byl chpn svobodn a neurozen.
    Ns ale zajmaj esk zem 14. stolet. Pomime okrajov prva jako horn (zkonk Vclava II. Ius regale montanorum a vinin prva, zbudou ti zkladn okruhy prvo mstsk, crkevn a zemsk.

    Vyehrad jako druh sdlo eskch knat a krl
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 14.07.2013)
    24. jna 1992, v dob, kdy byl rozpad eskoslovenska (nebo vznik esk republiky) na spadnut, se piky budouc esk politick scny sely na Vyehrad na pi slavnosti obnoven eskho sttu. Nejprve zaznl chorl Hospodine, pomiluj ny, nsledovaly projevy a poloen vnce k pamtn desce Vratislava II, tou dobou 900 let mrtvho. Politick representace se tak pihlsila nejen k sttnick tradici doby Vratislava II. (a potamo celho stedovku a obecn minulosti), ale tak k vznamn roli Vyehradu v tto tradici. K emu se pihlaovali?

    Nov vk a Nov svt V. Nov tv svta po zmoskch vpravch
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 30.06.2013)
    NOV TV OCENSK EVROPY
    Nov objevy, z nich vychzejc dovoz bohatstv v podob drahch kov cennho zbo, vedly k pesunu center politiky nebo obchodu ke sttm sousedcch s Atlantikem. padek zailo Stedozemn moe, odkud pvodn vychzely impulsy k prvnm zmoskm pokusm, padek zailo Baltsk moe vetn dopadu na obchodn spolek Hanzy.

    Nov vk a Nov svt IV. Amerika protestantsk a sektsk
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 28.10.2012)
    Smlouva z Tordesillas rozdlila svt na dv domnl poloviny mezi panlsko a Portugalsko. Nad jednnmi a smlouvou pevzal patront pape, protoe ml eminentn zjem na usmen dvou vznamnch katolickch stt. Papev postoj byl prosazovn spe vahou jeho autority, ne e by byla prvn uznvna jeho svtsk moc nad novmi koninami. S vyhrocujc se roztrkou mezi katolickou crkv a protestantskmi zemmi se protestanti zaali ctit m dl mn vzni dodrovnm papeskch nazen, co se v zahranin politice tkalo i smlouvy z Tordesillas.

    Nov vk a Nov svt III. Amerika fantastick, vysnn
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 05.08.2012)
    Neznm vody ocenu obvaly v myslch Evropan fantastick obludy a zzran ostrovy s tvory na pomez zvat a lid. Za vechny tajemn Thule, nejsevernj ostrov, ke ktermu v Atlantiku doplul eck moeplavec Ptheas, nebo Peludn ostrov v kronice Gerarda z Walesu, kter se zistajasna vynoil a potpl, dokud na nj podle rady moudrho kmeta nevystelili zaplen p. V ocenu mly leet Ostrovy blaench, kter pmot Keltov ztotoovali se svm Avalonem. Starovk i stedovk nmonky hnala touha najt tradin legendrn ostrovy jako Atlantidu nebo Lemurii.

    NOV VK A NOV SVT II. AMERIKA OBJEVEN, DOBYT
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 03.06.2012)
    Dominiknsk mnich Jakub de Voragine sepsal ve 13. stolet sbornk legend s nzvem Zlat legenda. Jedna legenda vyprv o nehezkm obrovi podobnmu Goliovi, ktermu rodie dali jmno Reprobus - Odmtnut. Siln a pyn Reprobus hledal ve svt nejmocnjho vldce, vstoupil do slueb jakhosi krle, kter ale ukzal svou slabost, kdy se roztsl ped zjevenm bla. Reprobus tedy vyhledal bla a slouil mu zlem. I bel vak ukzal slabost, kdy prchal ped kem, kter do zem vyrylo mal dt. Reprobus se tedy rozhodl vyhledat a slouit Kristu. Jeden poustevnk mu poradil, a pen lidi pes siln proud eky, a tam splchne svou vinu. Obr se ujal prce s radost, penel lidi i po dvou. Jedn noci vyslyel prosbu malho dtte. Oproti jinm dnm la cesta ztuha, dt se zdlo nadmru tk. Vak se mu na behu zjevilo jako Kristus, kter nese na svch bedrech hchy svta, proto se zd tak tk... Obr tak zskal nov jmno - Penae Krista, ecky Christo-phoros, esky Krytof.

    Nov vk a Nov svt I.
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 22.04.2012)
    Uebnicov pojet uvd potek novovku rokem 1492. Urit takov pesn datum nebo akt pro zatek nov epochy je samozejm spektakulrn a uml. Stejn kontroverzn ale me bt i dlen epoch na starovk, stedovk a novovk. Odr mylen italskch humanist, kte spatovali star vk v antice, temn a tmsk vk ve stednm, pechodnm vku, a svtl ztky ve svm, novm vku. A takov dlen pijm i cel zpadn civilizace, akoli by se pro jej jednotliv zem teoreticky dalo vymyslet teba jin dlen a teba i pesnj. Irelevantn me bt takov dlen pro jin svtadly. Indini pistnm Kolumba nevkroili rzem do novovku, ili v nem, co odpovd nkdejmu evropskmu pravku nebo v ppad indinskch civilizac evropskmu starovku.

    Rytsk kultura
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 18.02.2012)
    Ryti mli jako jin skupina svoji vlastn kulturu, kter velmi rychle ovlivnila lechtick prosted, dalo by se ct splynula se lechtickm prostedm. Vdy vichni ryti byli pslunci lechty.

    Aktualisovan lnek

    Denr svatovclavsk nebo svatovojtsk?
    (Jan koda, ivot ve stedovku, 25.12.2011)
    Jako student jsem se kdysi pokouel eit staletou zhadu tzv. svatovclavskho denru epigrafickm rozborem zhadnho opisu jeho reversn strany, piem jsem postupnou analzou jednotlivch liter dospl ke ten RULFLLRVVS, kter jsem se nsledn pokusil zapojit do historickch souvislost ponkud nsilnm vkladem, podle nho by se mlo jednat o zkomolen jmno Arnulfa Bavorskho.1) Tm mlo bt prokzno, e denr byl skuten raen knetem Vclavem. Bohuel jsem pitom ale ignoroval veker numismatick argumenty, oprajc se o vskyt tto mince pouze v pokladech z Pobalt z potku XI. stol.

    Stedovk bitva
    (Laurentius, ivot ve stedovku, 30.10.2011)
    Clem aktualisovanho lnku je piblit neznalm stedovk vlenictv a ujasnit si nkter pojmy. Zamm se na oblast naeho sttu v obdob 12. - 14. stolet.

    Jazyk rje, zmaten jazyk a synov Noemovi. Pspvky k stedovkmu vnmn etnicity
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 17.07.2011)
    J mezi duchy nejsem mocn duch; ale jestlie chce, abych byl tvj druh
    pi putovn ivobytm, dobr, j se ti poddn ctm
    a od tto chvilky ji jsem tvj, jsem tvj tovary,
    a jestlie vhod se ti zdm, budu tvj sluha, tvj chm.
    Mefistofeles Faustovi 1)

    Symbolika prstenu
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 15.05.2011)
    PRSTEN BISKUPA A PAPEE
    Boj o investituru mezi papestvm a csastvm, spor o to, kdo bude dosazovat do adu biskupy, a tm mt moc nad nimi i nad jejich volbou, skonil kompromisem, tzv. Konkordtem Wormskm r. 1122. Csa jako zstupce svtsk moci odevzdal biskupovi berlu, pape prsten.

    Krl (panovnk)
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 24.04.2011)
    Panovnk byl ji ve starovku chpn jako osoba stojc mezi nebem a zem, prostednk mezi smrtelnky a bohy (Bohem) Kristus je asto na stedovkch iluminacch zobrazovn jako trnc krl, kesant krlov jsou pipodobovni k starozkonnm vldcm (Karel Velik je druhm Davidem). Dky sv ne zcela pozemsk podstat panovnk oplv adou nadpirozench schopnost - francouzt krlov napklad dok dotykem vylit krtici (dtsk choroba). Mlad vldce je moudr jako staec (zde se projevuje st, ediny, jako symbol ivotnch zkuenost a pedevm moudrosti). Zde meme pipomenout promnu Vladislava II., kter je ped svm nstupem len jako lehkovn mladk (byl jednm z prvnch doloench defraudant v esk historii), okamikem pevzet vldy se z nj v och kronike stv rozumn kne (to si naopak nemyslela vtina lechty a ostatnch Pemyslovc). Zrozen panovnka (nebo pchod do zem Vclav II.) jako nadpirozen bytosti doprovzej jevy, kter stedovk lovk chpe jako nadpirozen (komety, hvzdy, duhy apod.). Vldcovu nadpirozenost, sakrlno, uznvala (a pomhala vytvet i udrovat) i crkev, kter panovnkm nechvala msto v hierarchickm vidn svta.

    Rodov spolenost, jej instituce a kolektivn identita. Utven ran stedovkch stt
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 30.01.2011)
    TZV. NRODN VLASTNOSTI
    Star kmeny i novodob nrody tvo uzaven celky, ty se li jazykem, kulturou nebo spoleensky. Panuje zvyklost pisuzovat takovm etnickm celkm urit typick nrodn vlastnosti, kter se hledaj co nejdle v minulosti. Vzcn zachovan historick zprvy se pak berou za fakt a zveliuj vzletnmi a krsnmi slovy. Ve stejn vzcn zachovanch zprvch o chovn jinch etnik se hledaj rozdly, kter jsou dobrou zminkou, jak si do ostatnch nrod rpnout. Soupeen Slovan a Germn je pro tento postoj typick, proto prvn vaha pat jim.

    Vnoce ve stedovku
    (Kateina z Landtejna, ivot ve stedovku, 12.12.2010)
    Svtky spojen s koncem roku, zimnm slunovratem, nekonenm cyklem zrodu a zmaru, obnovy a v duchovn rovin pak zastaven se, zamylen, rekapitulace uplynulho a oekvn nadchzejcho obdob. Zejm provzej lidstvo od t doby, kdy si nai prapedkov zaali uvdomovat zmny ronch obdob a zamlet se nad jejich vztahem k mnostv potravy, toiti, vlastnmi pocitm a nad hlednm monosti toto ve ovlivnit. Snad zde jsou koeny uctvn tohoto obdob dlouhch noc, ticha, zimy, snhu, spnku, poteby a ochrany umlho svtla, ohn k zaht a bezpenho krytu.

    Feudalismus - lenn systm
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 17.10.2010)
    aktualisovan lnek

    Pod slovem feudalismus se skrv oznaen systmu, zaloenho na uritch vztazch k pd. Zrove je ovem zaloen na pesn urench osobnch vazbch a jako takov tento systm charakterizuje podobu tehdej spolenosti. S tm je samozejm spojena ada dalch jev, znak a symbol.

    Relace Ibrahima Ibn Jakuba
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 25.07.2010)
    V letech 966 7 podnikl idovsk kupec Ibrahim Ibn Jakb al-Isr il at-Tartu z kordobskho chalftu cestu do stedn Evropy. Oima lovka z jinho kulturnho prosted zaznamenal zdej relie, kter by jinak zstaly zapomenut zdejm kronikm pily tak samozejm, e je nebylo teba popisovat.

    Etika Abelrda
    (Peter Hudeek, ivot ve stedovku, 06.06.2010)
    V tomto prspevku chcem rozobra Abelrdov prnos v oblasti etiky a hlavne chcem ukza, ak dsledky mali jeho mylienky vzhadom na loveka.

    Vvodov Slovan nosili honosn plt z kunch koein
    (Jan Galatk, ivot ve stedovku, 23.05.2010)
    Kdy prof. Vilm Hrub nalezl ve Starm mst plaketu t. zv. sokolnka, jeho zvltn pruhovan pl᚝ vyvolal polemiku o odvn md velkomoravsk lechty. Nkte archeologov soud, e pouvali odv podobn teplm vakm, provkm. Monost, e ve skutenosti to byl velmi representan odv, kter vak nebylo snadn zobrazit, naznaila konfrontace vsledk archeologickho przkumu Staroboleslavskho hradu se zakldac listinou Staroboleslavsk kapituly. Tato prce Nrodnho Muzea Praha upozornila na zvltn nesrovnalost. V seznamu pidlench profes jsou Sutores mardurinarum pellium. Autor, Ji Mlkovsk to komentuje: Tito sutores byli kapitule pidleni tyi, tedy pomrn velk mnostv. Blhov (1996) nzev tto profese peloila koenci na zpracovn kunch koein, co odpovd latinskmu originlu. Archeologick nlezy jsou vak s touto interpretac v rozporu. Kosti divokch savc se na ran stedovkm staroboleslavskm hradu nalezly jen ve velmi malm mnostv, piem kosti elem, vetn kun, se nenalezly dn (Kysel 2003a). Z koenicky vyuitelnch zvat se nalezla pouze jedin kost veverky, a to na pedhrad ve vplni objektu 6706 v sond XIX/1995. Pevn bezles krajina v okol tehdej Star Boleslavi nesvd pro to, e by se v dan oblasti koeinov zvata vyskytovala tak poetn, aby dokzala zsobovat hned tyi specializovan koenky. Archeozoologick nlezy tedy rozhodn neopodstatuj ptomnost koenk ve Star Boleslavi, nato pak v mnostv uvedenm v diskutovan zakldac listin.

    Johaniti rytiersky rd sv. Jna Krstitea Jeruzalemskho II
    (Robert, ivot ve stedovku, 31.01.2010)
    Malta a premena rdu. 1530 - 1798

    Konec roku ve stedovkch tradicch
    (Kateina z Landtejna, ivot ve stedovku, 03.01.2010)
    Na rozdl od Vnoc, nepikldal stedovk lovk konci roku plinou dleitost.

    Trestn prvo v Hodtnov vojenskm du 1
    (Daniel Korbel, ivot ve stedovku, 20.12.2009)
    Nejstar zachovan opis Hodtnova vojenskho du pochz z 17. stolet ze sbornku staromstskho kancle Jakuba Velna2.

    Vikinsk vliv na Kyjevsk Rusi - Zvr
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 17.05.2009)
    Vlen elita v cizm etniku
    Varjazi vak nebyli jedin, kdo ovldl ciz etnikum. Srovnnm s podobnmi ppady se d odhadnout, co prameny nezachovaly, a e historick podmnky, do kterch byli Varjazi vreni, pomrn jasn urily hranice jejich politiky v ovldnut zemi.

    Vikinsk vliv na Kyjevsk Rusi - Prvo
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 26.04.2009)
    Z vikinskch tradic se na Rusi nejvce uchytily tradice tkajc se prva. Prvo zahrnovalo podstatnou st ivota spolenosti a pomhalo Varjagm upevovat vznikajc stt. Prvn normy maj navc tu vlastnost, e se mn pozvolna, jejich vliv se d vysledovat v delm asovm obdob.

    Vikinsk vliv na Kyjevsk Rusi - Stt a jazyk
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 12.04.2009)
    Vikingov na Kyjevsk Rusi. Pro nkoho epizoda, momentka v beztak vzdlen historii jinak slovanskho sttu, kapka germnsk krve bezprostedn rozputn ve slovanskm moi, pro druhho jeden z hlavnch smr vikinsk expanze a zaloen ruskho sttu, tedy vznamn prvek stedovkch djin. Tato prce m za kol poskytnout alespo jaksi pehled vymezen vlivu Viking-Varjag na Rusi a zrove naznait cesty, po kterch se d pi dalm studiu kret. Vsledky jsem shrnul do t okruh, kter se nechaj dle doplovat.
    1) Otisk v djinch. Varjagov a jejich pm pozstatky mohly zaniknout, ale jejich vliv je i tak v jistm slova smyslu patrn dodnes. Kdyby nepili Vikingov, Rusko by dnes vypadalo jinak rusk stt by byl zaloen v jin dob, nkm jinm, mon jinde ne v Kyjev, mon by existovalo od potku vce stt ne jeden, vvoj Ruska by vypadal jinak.
    2) Co bylo na Kyjevsk Rusi pmo germnsk? Vikingov pinesli nkter zvyky, normy a jin tradice, kter se podailo alespo doasn uchovat. Pozornost vak zamuji i na ty okruhy, kde se germnsk vliv neprosadil, nejlpe s uvedenm dvodu. To pro porovnn vlivu germnsk tradice v pomru k tradicm ostatnm (mezi nimi jasn pevldaj slovansk a byzantsk). Podkapitolu pak tvo sledovn asovho zanikn prvk germnsk tradice.
    3) Nakonec je pozornost vnovna tomu minimu z germnsk tradice, kter se povedlo zachovat dodnes.

    Postaven en ve stedovku a ranm novovku
    (Viola, ivot ve stedovku, 01.02.2009)
    Postaven en se v prbhu stalet vyvjelo a mnilo, nebylo samozejm rovnocenn s postavenm mu, nicmn v tto oblasti panuje mezi irokou veejnost pomrn mnoho fm a nepesnost. Pokusm se nastnit status en ve stedovku a ranm novovku s akcentem k situaci v naich zemch. Obecn lze uvst, e studium en v djinch velmi znesnaduje nedostaten pramenn zkladna, nebo jejich autoi se zsadn vnuj mum, jejich enskm protjkm pak pouze okrajov. Nejvce informac mme pochopiteln o ench z nejvych vrstev obyvatelstva pslunicch panovnickch rod, vy lechty, pozdji i m욝ankch. V novovku se k tradinm psemnm pramenm kronikm a listinm pidaly i dopisy, take o osobnm ivot jednotlivc meme zjistit vce ne ve stedovku, i tak se ale prameny povtinou vnuj mum.

    Pelom roku v mytologii a zvycch
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 28.12.2008)
    Zatek novho roku je kladen tradic do doby kolem zimnho slunovratu. Tato tradice pevila asem nad ostatnmi, kladoucmi pelom roku do souvislosti se sklizn rody (konec z, 1. listopad), nebo se zatkem jara. Nov rok v obdob zimy se do Evropy rozil z msk e prostednictvm crkve.

    Rok 1000 Konec svta a vznik hereze
    (Lubo Rokos, ivot ve stedovku, 02.11.2008)
    Kolem roku 1000 pronikalo kesanstv pomalu na sever Evropy (pmo r. 1000 pijal kesanstv Island), upevovalo se ve stedn Evrop (zaloen biskupstv v Polsku tak roku 1000, v Uhrch o rok pozdji), dle na vchod pronikali u jen misioni (muednick smrt svatho Vojtcha r. 997 v Prusku).

    Msta
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 15.06.2008)
    Zpadoevropsk msta maj vtinou sv koeny v antice, v obdob slavn e msk, kdy tato sdla mla mnoho funkc, od hospodskch, pes sprvn a po vojensk. Se sthovnm nrod a vznikem barbarskch krlovstv msta sten ztrcej vznam, upad emesln vroba, stejn tak obchod. Panovnk nyn nesdl ve mst, buduje oprn body po cel zemi, kde shromauje zsoby a vldne z kon neustle je na cestch, tak obnovuje svoji moc. Draz je kladen na zemdlsk venkov.

    Zastaral lnek

    erven svtky aneb Jak slavili sta Slovan jarn rovnodennost
    (Tekla, ivot ve stedovku, 16.03.2008)
    Znme je jako Velikonoce nejvznamnj kesansk svtek. Obvykle ho oslavujeme v dob jarn rovnodennosti. Jak ale tento pchod jara vtali nai pohant pedkov?

    Kolonizace
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 24.02.2008)
    Na potku druhho tiscilet naeho letopotu zaal v zpadn Evrop znan rst poet obyvatel, snad dky zlepen klimatickch podmnek. Dnes pesn nevme, co bylo pinou, a co nsledkem, dleit je, e se k zajitn obivy zlepovaly zemdlsk nstroje, zavdly nov techniky hospodaen, kcenm a enm (vypalovanm) lesa a vysouenm mol se zskvala nov zemdlsk pda. Byly zakldny vesnice v odlehlejch polohch, vznikala msta jako prvn subjekty. Pohyb obyvatel byl znan nejenom v rmci stt, ale i mezinrodn. Jednm z vchodisek byly i kov vpravy.

    Zimn slunovrat a sta Slovan
    (Tekla, ivot ve stedovku, 16.12.2007)
    Letos nastane 22. prosince 2007 v 06 hodin a 8 minut. Pro mnoho z ns je skutenm symbolem nvratu Slunce dny se konen zase zanou kousek po kousku prodluovat a nadvlda dlouh zimn tmy tak bude postupn slbnout

    Kurtoazie
    (Marlek, ivot ve stedovku, 15.03.2007)
    Slovo kurtoazie pochz z francouztiny a znamen dvornost, i zdvoilost. Nen tm mnno jen dvorn chovn pn k dmm, ale i samotn zdvoilost, tedy pravidla chovn v pvodn vy dvorsk spolenosti, z nich vzela dnen nm znm pravidla spoleenskho chovn.

    Mna v eskm krlovstv v 1. pol. 14. st.
    (Marlek, ivot ve stedovku, 28.01.2007)
    Mince byla nejenom veobecnm ekvivalentem, ale i dleitm znakem suverenity a mincovn prvo, tzv. regl, nleelo toliko panovnkovi, jako suvernovi.

    Hradsk soustava, sprva
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 30.11.2005)
    Hradsk soustava (hradsk sprva, zzen, organizace) vznikla po koistnm obdob eskch djin tj. na zatku 11. stolet. Po ztrt vnos z okolnch zem se zisky musely hledat nkde jinde - zdannm vlastnho obyvatelstva, k tomu byla poteba dsledn byrokracie, to byla hradsk soustava. Pesto to nebyl dokonal systm.

    Zastaral lnek

    Seniortn (staeinsk) systm
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 09.10.2005)
    Kne Betislav po sob zanechal siln stt, ale tak pt syn. To mohlo znamenat boje o trn, proto vytvoil nstupnick systm.

    Stedovk spolenost
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 17.09.2005)
    V tomto lnku by mla bt (snad pochopiteln) vymezena stedovk spolenost. Samozejm se spolenost velmi vyvjela.

    Zastaral lnek

    Crkev
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 30.08.2005)
    Crkev mla ve stedovku vsadn postaven, vdy kad ml bt dobrm kesanem.

    Zastaral lnek

    Mongolsk strategie a zbran
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 23.08.2005)
    Mongolov byli vynikajc bojovnci nejenom v poli, ale tak pozdji i pi dobvn mst. Vdili za to mnoha faktorm.

    Zastaral lnek

    Mongolov
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 23.08.2005)
    Mongolov byli koovnci ijc ve stedn Asii, ale tak obvan njezdnci.

    Zastaral lnek

    Johanit
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 23.08.2005)
    K ochran kickch sttek ve Svat zemi a en kesanstv v pohansk Evrop byly zakldny rytsk dy. Snaili se dodrovat rytsk zsady a bojovat proti nevcm. Potky a prvotn cle Johanit byly ovem jin.

    Zastaral lnek

    ivot na hrad
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 16.08.2005)


    Zastaral lnek

    Zemdlstv
    (Jan kvrk, ivot ve stedovku, 16.08.2005)
    Ran stedovk spolenost mla zemdlsk charakter. Pracovalo v nm a 90% obyvatel. Na potku vrcholnho stedovku se mn skladba pstovanch plodin a zlepuj se pouvan technologie.

    Zastaral lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha