Středověk
Dnes je: 23. 02. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Samozejm, e tam nebyl dn polsk pvod, tvrze, e oni byli pochzejc z Alani (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Originln a zajmav.. Prvn vradn Vrovc provedl kne Boleslav III., kterho pak oslepil a uv . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vrovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vr i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Okolnosti vyvradn Vrovc r. 1108 rozebr Vratislav Vanek v knize Sobslav I. Po nstupu Svato . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Dkujeme za Vae vyjden. Mme v plnu dt strnky dohromady, pejt na nov systm, vytvoit novo . . . (Durynk zabil krle, ...jin se jm mohl stt.)
  • Sociln st a ostatn






    Polsk djiny

    * Bitva u Grunwaldu (15.7. 1410)

    Autor: Jan kvrk . Vydno dne 07. 07. 2010 (19770 peten)

    aktualisovan lnek

    d nmeckch ryt od 13. stolet zabral pohansk zem a zdej obyvatelstvo pevdl ku kesansk ve. V ppad Prus byl spn, Litevci, kte dokzali vytvoit vlastn centralizovan stt, se spn obsazen dem a pokesantn brnili, piem jim napomhal i he prostupn bainat tern.

    Na konci 14. stolet Litevci stle odolvali tlaku du, kdy litevsk kne Jagiello vyctil phodnou situaci pro zskn mocnho spojence v sousednm polskm krlovstv. Po smrti krle Ludvka z Anjou tam byla polskou krlovnou korunovna nezletil a pedevm svobodn princezna Jadwiga (Hedvika). Protoe dosavadn princeznin snoubenec, rakousk vvoda Vilm, nebyl jako Nmec pro polskou lechtu pijateln, Jagiellovy ance byly vysok. Pohansk enich nepichzel pro polskou ddiku trnu v vahu, pokud by se vak Jagiello nechal poktt, zskal by nejen korunu, ale odboural by tm i hlavn zminku du pro toky na Litvu jako na pohansk zem. Krom ktu byly dal podmnkou vtlen Litvy do polskho sttu a finann odstupn pro pedchozho npadnka Hedviky. Jagiello s podmnkami souhlasil a roku 1386 byl korunovn jako polsk krl Vladislav II. Tho roku zaala christianizace Litvy.

    Udlosti ale nesmovaly pmoae ke konfliktu k nmeckmi ryti. Na konci 80. let se na Litv rozhoel vnitn spor, jeho pedstaviteli byl Vladislav a na druh stran jeho bratranec Vitold (Vytautas). Opozin litevsk lechta nesouhlasila s inkorporac Litvy do polskho krlovstv, pchodem polsk lechty na Litvu a v neposledn ad se sprvou Litvy Vladislavovm bratrem Skirgailou. Vitold utekl na dov zem a s pomoc kik a svch stoupenc zaal obsazovat Litvu. Oba pbuzn se nakonec usmili kompromisem, Vladislav penechal Litvu Vitoldovi a sm se spokojil pouze s vrchn vldou nad Litvou.

    Jablkem svru mezi Litvou a dem bylo emaitsko (mu), vchodn zem Litvy. Vladislav i Vitold se ho opakovan vzdali (1382, 1384, 1398, 1401, 1404), pesto podporovali povstn mstnho obyvatelstva proti vld du (1401, 1409). Arbitrem v tto zleitosti byl Vclav IV. Vrok z 8.2. 1410 byl pzniv k du, emaitsko mu pikl, Vclav se tak po nkolika letech spojenectv s Vladislavem, stal opt spojencem du. Nebylo to bez nsledk uvnit lucembursk dynastie, Vclavv bratr Zikmund vyhlsil du vlku.



    Blc se konflikt by mohl bt zaehnn, kdyby na obou stranch stli pznivci mrovho souit, zachovn sttu quo a byl by vyeen problm emaitska. To se ale nestalo.
    V roce 1409 vypuklo povstn v emaitsku, kter zaal podporovat jak Vitold, tak i jeho bratranec Vladislav. d nmeckch ryt vyhlsil Polsku 6. 8. 1409 vlku, zabral polsk Dobnsko, jeho starosta Jakub Pomisk a dal ryti byli sati.

    24. 26. ervna krl Vladislav uspodal snm polsk lechty v mst zvanm Wolborz, u vesnice Lubochnie (zhruba 50 kilometr na vchod od Varavy, ili uprosted dnenho Polska). Pot s vojskem, kter nebylo jet sebrno cel, vyrazil do boje, vkroil do Mazovska a po pekroen Visly se spojil s armdou bratrance Vitolda.
    Bhem jeho taen na dov zem se poslov uherskho krle Zikmunda snaili usmit velmistra a polskho krle, ovem nespn. Polsko-litevsk vojsko 9. ervence doshlo dov hranice. Vladislav zbudoval svj tbor u Olsztynku, kde zstal 2 dny. Dle pokraoval na sever a k mstu Dbrwna, kter dobyl 13. ervence.V ter 15. ervence se spojen polsko-litevsk vojsko vydalo dle na pochod. Toho dne (15.) dolo k bitv.
    Podle kronike Jana Dugosze vyrazila spojen vojska ji 14; podle tho noc ped bitvou se objevily nadpirozen kazy na nebi, kter mli pedpovdt vtzstv Vladislava. Velkm vtrem byl stren tbor kik a bhem bitvy se nad polskm vojskem objevila postava biskupa. V mylen tehdejho lovka bitvu nerozhodovala ani tolik sla jednotlivch armd, jako vle Boha, kter ji zjevoval pomoc nebeskch kaz jet ped zapoetm bitvy samotn. Jeliko tento kronik psal plstolet po bitv, je nutn na jeho informace pohlet se znanou reservou jako na topoi.
    Jan Dugosz vypotv vechny korouhve, popisuje jejich znak, velitele i sloen a to jak polsko-litevsk, tak i dov.

    Polsk vojsko mlo korouhv 50. Prvn byla krakovsk, kter velel krlovsk menk Zyndram z Makovic a v jejch adch bojovali nejudatnj polt ryti mj. Zvi ern z Garbova (pozdji je lenem polskho poselstva na kostnick snm a protestuje proti zachzeni s Husem).

    tvrt korouhev sv. Ji byla sloena z eskch a moravskch oldn. Jejmi veliteli byl Jan Sokol z Lamberka a jist Zbyslvek, snad Zbyslav z Tvorkova z rozrodu Beneovic. Korouhevnk byl Jan Sarnovsk (identifikace poslednch 2 je obtn). Dvact korouhev (pro zajmavost Hali) je poslednm oddlem, kter je v tomto vojsku organizovn podle zem (vyjma zmnnch).

    Temi korouhvemi poslila Vladislavovo vojsko mazovsk knata Siemovt a Janu (prvn po 2). Zbylch 26 korouhv jsou kontingenty arcibiskupa, biskup a pedevm lechty. Posledn korouhev, veden podstolm Hnvoem z Dalevic, je sloena ze oldn, hlavn z ech, Moravy a Slezska.

    Zaujme jet 49. korouhev (zmrn ji uvdm na poslednm mst, pojednn o n bude nejdel), zde bude teba citovat pmo analistu: pna z Moravy Jana Jenkovie (syn Jenka, ili Jana pozn. autora), mla za znak na ervenm poli blou napjatou stelu, na konci zahnutou, kterou Polci nazvaj odivousem. Jej vdce byl Moravan Helm (z Vykovic u Kele, len druiny Lacka z Krava, pozdj purkrab na Starm Jin) a vlili v n sam Moravan. Zmnn Jan Jenkovi poslal ji na pomoc krli polskmu Vladislavovi, pamatovav dobrodin, kter poskytl Vladislav jeho otci Jenkovi. Zjitn, kdo je onen lechtic, podle erbu pn z Krava, bude sloitj. O tom ale pozdji.

    Vrame se ale zpt k vlcm oddlm, tentokrt litevskm. Zde je kronik ji skoupj na slovo. Litevsk vojsko mlo bt tvoeno z 40 korouhv, sloench vedle Litevc i z Rus, Tatar a mudn. Bylo mn poetn a he vyzbrojen ne polsk. Nerozliovaly se znaky (pouze dva litevsk), i kdy byly organizovny tak podle zem. Jednu z nich vedl Zikmund Korybut, nm znm pozdj adept na esk trn za husitskch vlek.

    V ele du byl jeho velmistr Ulrich von Jungingen, kter byl velmistrem od roku 1404, kdy byl zvolen po smrti svho bratra Konrda.
    Kick vojsko bylo slab skldalo se z 51 korouhv. Prvn dv nleely velmistrovi pod jeho osobnm velenm, tet velel dov marlek Fridrich Wallenrod. tvrt korouhev byla knete olenickho Konrda. Dugosz na tomto mst pipomn, e on jedin, se astnil vlky, akoliv vl i srdcem by nebyl ze slezskch knat jedin. To je teba opt chpat v souadnicch Dugoszova dla, on byl zastncem odpojen Slezska od Zem koruny esk a pipojen k Polsku, tud vechna slezsk knata, kter to odmtala, musela bt nepteli Polska ji v minulosti.
    Dal korouhev vyslal a osobn se tak bitvy zastnil kne ttnsk Kazimr. Kici mli tak svoji korouhev sv. Ji, uvedena je jako est, velel j Ji Gersdorff. Zbyl korouhve vyslali biskupov, msta a komturie. 6 korouhv z 51 tvoili dobrovolnci z e a oldni. Na stran du nachzeli i bojovnci z ech a tak dva lechtici z Uher Miklo Garai a Stibor, vvoda z Transylvnie.

    Boje v t dob probhaly tak na Pomo, kde vlil komtur z wiecie Jindich z Plavna s Januem Bezohlavm, starostou Bydhot. Tyto jednotky se tud bitvy neastnily.

    Zpt na budouc bojit. Kdy se rozestoupily mraky (celou noc bylo detivo, jak l Dugosz), Vladislav kzal svm kaplanm dt slouit mi. I kdy k nmu pili zvdi s informacemi o blcm se nepteli, krl probhajc mi nezastavil, pouze pikzal pipravit k boji nkolik nejlepch korouhv. I kdy ho vichni (i Vitold) odrazovali od me a radili mu ihned se postavit do ela vojsk, mi dokonil. Mezitm ji bylo cel spojen vojsko pipraveno k boji, krl pikzal kvli rozpoznn oznait sv lidi slamnmi psky a tak uril bojov zvoln: Krakov, Vilno. Pot, v bojovm rozestaven, zaal pasovat vybran vojky na ryte, pr jich pasoval na tisc.

    Tehdy pili k polskmu krli a litevskmu velkokneti dva heroldi jeden uherskho krle (jak bylo zmnno ji ve, Zikmund se snail ob strany udobit) a druh ttnskho knete. Kad z nich pinesl obnaen me, jako dar obma panovnkm. Poselstv bylo jasn. Vladislav se svmi lidmi ml bu vyrazit ihned a nebo vybrat jin msto k bitv. Polsk krl nato, s velikm plem, promluvil ke svmu vojsku, ve svm proslovu ml upozornit na pko, kterch se dopustil d na Polsku a jejch obyvatelch a vyzval k pomst. Pot, co skonil, vichni zaali zpvat se slzou v oku pse Bohorodiku: Odkaz na YouTube.com

    Pak polsko-litevsk vojsko vyrazilo do stetnut, kter je obas nazvno bitvou nrod 15. stolet, pedevm dky oldnm, kte poslili ob strany, pochzejcm z poloviny Evropy. Na pravm kdle byli bojovnci Vitolda, korouhev sv. Ji a jedna z polskch dvorskch korouhv, toto kdlo tak zahjilo bitvu. Jet ped prvnm stetem padl lehk letn d隝, kter pinesl bojujcm levu v jinak parnm letnm dni. Dvakrt vystelila dla, ale bez valnho inku. Rozhodnout tak musela regulrn poln bitva. Ta mla zat kolem 9. hodiny rno a mstem prvnho stetu byl mal dubov hjek.

    Bitva byla krut a dlouho se tst neklonilo ani na jednu ze svcch se stran. Jako prvn zaalo polevovat litevsko-polsk prav kdlo pod vrchnm velenm Vitolda, kter bylo he vybaveno ne Polci na stedu a levm kdle. Stetvali se tak s nktermi elitnmi kickmi korouhvemi. To je i pes vraznou aktivitu velkoknete Vitolda obrtilo na tk (nkter a na Litvu). Utekla tak esk korouhev pod vedenm Jana Sarnovskho (Jan Sokol byl v tlesn stri krle Vladislava), nebylo jasn, zda byl jej velitel podplacen penzi du. Na nalhn polskho podkancle Mikule se korouhev vrtila do bitvy a zmnn Jan Sarnovsk chodil do konce svho ivota ve velk hanb. Na bitevnm poli z pravho kdla zstali pouze Rusov ze Smolenska.

    Kit ryti na svm levm kdle, kte povtinou nepronsledovali utkajcho protivnka, nyn zatoili na sted polskho vojska. Zde se tud vedly nejkrvavj boje, Polci se staten brnili, ale zaali pomalu polevovat. V tto sti bitvy se podailo du dostat na zem hlavn polskou korouhev, nicmn zkuen polt ryti ovldli okol padl vlajky a znovu ji zskali.

    Polskho krle, kter byl pvodn obklopen edesti kopmi, napadl mensk ryt Dpolt Kkeritz z Ecber. Kdy tento bojovnk ohrooval krle vn na ivot, objevil se krlovsk psa Zbyhnv z Olenice,v rukou drel na pl zlomen kop a ryte shodil z kon. Tam ho ubila krlova tlesn str. Krlovsk psa za odmnu se stal pozdji krakovskm biskupem.

    Zhruba v tomto okamiku se podailo Vitoldovi zformovat st uprchlch Litevc a napadnout dov vojsko z tlu. Udlost nen zcela jasn Dugosz nvrat Vitolda, vbec nezaznamenv. Teoreticky mohlo jt tak o taktick staen, ale tato varianta se mi zd mlo pravdpodobn. Rzn taktick staen ve stedovku mohla bt povaovna jako tk a k tku strhla dal bojovnky (ivot bojovnka byl cennj a cel stedovk zn jen mlo bitev, kde ztrty dosahovaly destek procent).

    Velmistr se ale pokusil o zvrat situace a zatoil osobn se svmi nejlepmi oddly a povolanmi zlohami pmo na krle Vladislava. tok ale byl rozbit a Ulrich von Jungingen, s adou vysokch dstojnk byl v obklen zabit. Peiv kici se uchlili do svho tbora, kde se opevnili. Kdy ho ale doshli Polci a Litevci, tak se dali na tk. Krl Vladislav zakzal velk sthn poraench (co se nakonec ukzalo jako velk chyba). Ale i tak bylo pochytno mnoho zajatc, mezi nejvznamnjmi slezsk Konrd a ttnsk Kazimr. Bitva mla trvat a do sedm veern, tedy 12 hodin. Tko ct, zda je tato informace pravdiv.

    Johanes Longinus pidv k dobru jet historku, co se stalo po obsazen dovho tbora. Vtzov v nm nalezli krom rznch cennost tak velk mnostv vna. Zaali ho tedy pt, a to pmo z helem. Kdy to uvidl Vladislav Jagellonsk, pikzal vechny sudy s vnem porozbjet, domnval se, e pot jeho vojsko pjde lehce porazit. Krev padlch s ervenm poraench se smsila a pokryla ir pln.

    Rno po bitv nechal polsk krl slouit me a zpvy o Duchu svatm, Svat trojici a vysln apotol (na ten den pipadal takov svtek). Na mst bitvy se zdrel 3 dny, kdy k nmu byli pivedeni zajatci a ukoistn korouhve du. Nechal nalzt tlo mrtvho velmistra, nechal ho zavinout do purpuru a poslat do Malborku. Vznamn mrtv byli pohbeni v blzkm kostele. Nsledn vyrazil dle, 18. obsadil msto Mayenstorg (snad Olsztynek), Morag. Stejnho dne se mu vzdalo msto Elblag (zde m욝an dokonce vyhnali dovho komtura a polsk krl zde nastolil svho zstupce), 22. Olsztyn. Od 25. ervence zaal oblhat dov sdlo Malbork.

    Ten brnil Jindich z Plavna, kter byl v okamiku bitvy komtur v wieciu (Schwetz) a brnil ho s dvma korouhvemi proti Polkm. Zatmco Vladislav s Vitoldem trvili as na mst bojit, Jindich, kter byl zvolen novm velmistrem (9.11.), shromdil poraen od Grunwaldu, doplnil je svmi oddly a opevnil se v hlavnm dovm hradu. Oblhn trvalo do 21. z a bylo nakonec nespn. Bhem nho se krli vzdali 4 prut biskupov a dal msta, mezi nimi k nejvznamnjm patily Gdask, Toru, Krlovec (vichni vedli korouhve do bitvy na stran du nmeckch ryt).

    Bezprostedn nsledky porky u Grunwaldu byly pro d ohromn. Od du odpadla msta Toru, Gdask, Elblag a dal, biskupov a prusk lechta. spn obrana Malborku Jindichem z Plavna, nsledn rozpad polsko-litevskho vojska a pchod novch oddl z e zabrnily nejhormu (finann pjku poskytl du i esk krl Vclav IV.) Odpadlci byli tvrd potlaen.

    Mr byl uzaven v Toruni 11. ledna 1411, d ztratil emaitsko (ovem jen do konce ivota Vitolda) a Dobnsko (na kor Polska), musel zaplatit tak 100 000 kop gro. Zastavena byla ovem do budoucna dov expanze, torusk mr nikoho neuspokojil a vlky mezi dem a polsko-litevskou uni pokraovaly i nadle.

    Exkurz I.: Jan, syn Jenka

    V Polsku byla ve zmnn kronikova relace rozvjena dle do psobivho, le tko vrohodnho pbhu. Na potku pbhu byl Jan z Jina, otec. Ten byl vysln na konci roku 1390 polskm krlem Vladislavem, aby zachrnil Albtu Granovskou, jedinou ddiku sandomskho vvody. Tato bohat lechtina byla unesena a donucena ke satku slezskm rytem Vislou amborem. Jan z Jina svj kol splnil a o dva roky pozdji si Albtu vzal za enu. Jejich tst netrvalo vn, v roce 1395 Jan umr (Albta vstupuje jet do dalch dvou manelstv, jejm poslednm enichem byl sm krl Vladislav). Ale ani pro pna z Krava, ani pro pan z Pilczy to nen prvn manelstv, Jan m z prvnho syna, kter nese jmno po otci, Albta mj. dceru Ofku. Prv ta je pro n pbh dleit, nebo ona se vdv v roce 1423 prv za Jana mladho z Jina. Tento, nazvejme ho polsk, Jan, pn z Krava a dritel statk pedevm na Morav, ml vst jednu korouhev na Grunwald. Polsk bdn ho dle zn jako spolupracovnka Jana Husa, univerzitnho uitele, astnka odpustkovch bou a pot umrnnho tborskho teologa. Nikdo takov ovem neexistoval.

    Rodokmen pn z Krava nezn dnho Jana, kter by ml stejnojmennho syna, nikdo ze znmch pslunk tohoto rodu nezemel v roce 1395.

    Nkolik Jan se objevuje v fulnecko jinsk vtvi rodu pn z Krava. Prvn doshl nejvznamnjch ad. Byl spe nazvn Jekem, byl v letech 1329 1368 komornkem olomouck cdy, rok pot umr. Nem dti. Jan III. z Krava umr v roce 1400 a s Elikou z Hradce m syna Benee. Jan IV. z Krava tak nem dnho syna a naposledy je o nm zmnka k roku 1382. Jan V. z Krava a Helftejna umr bezdtn kolem roku 1394.

    Jeden Jan z Krava v dob bitvy u Grunwaldu ale il, jeho otec byl ovem Vok, toho jmna IV; z Krava a Jina, jeho matkou pro doplnn Elika ze ternberka. Pedpokld se, e se narodil kolem roku 1400 (Ji Jurok pedpokld lta 1403 6), nkdy tehdy umr jeho matka. Jeho otec umr v roce 1406, porunkem se mu stv Lacek z Krava, olomouck biskup. Po jeho zabit v roce 1408 se porunkovn ujm dal Lacek z Krava, prastrc, vznamn dignit moravskho dvora, pozdji moravsk hejtman. Dal zmnu porunictv znamen smrt i tohoto Lacka v roce 1416, novmi zstupci Jana jsou Petr Strnick z Krava, Bene Krumlovsk z Krava a Jan z Lomnice. Jan Jinsk se ale u v roce 1413 astnil zemskho soudu v Opav. Samostatn vldy nad svmi statky se ujal a v roce 1421. V husitskch vlkch vlil na stran krle Zikmunda a to a do roku 1427, kdy mu husit obsadili jeho majetky a donutili pijmout kalich. S nimi se v letech 1429 33 astn spanilch taen, ale i boj na moravsko-slezskm pomez.

    Jan Jinsk z Krava a Fulneka umr v roce 1433. Ml dv eny. Prvn byla prv polskm bdnm zmiovan Ofka z Pilze (svatba 1423, krtce pot umr) a pot dcera opavskho vvody Pemka Aneka. Umel ovem ani by se dokal potomka.

    Co se te jeho asti v bitv u Grunwaldu, ta by byla mon za pedpokladu, e se narodil nkolik let ped rokem 1400 a bhem taen by byl na prahu stedovk dosplosti (14, 15, 16 let). V tomto ppad by se musela dlouh doba, kdy byl pod porunictvm svch pbuznch vykldat tak, e neml ochotu spravovat ddin majetky (v zmnnm roce 1413 ji musel bt zletilm). Tm se ale nevysvtluje aktivn husitsk psoben polskho Jana. Zde byl spojen s osobou husitskho knze, kter se jmenoval podobn Jan z Jina. Tento spolupracovnk Husa a jeho nsledovnk se astnil prvnch fz husitsk revoluce, vystupoval proti pikartm a adamitm, ve 20. letech odchz do stran a zejm umr ve stejn dob jako Jan Jinsk z Krava. Ani on vak nebude hledanou osobou, tko by univerzitn uitel velel korouhvi v bitv a pozdji se oenil s vysokou polskou lechtinou. Tko by tak urozen lechtic bhem svho porunictv uil v Praze na vysokm uen, kzal Vyklefovo a Husovo uen, pak i v Tboe a pozdji by vlil na stran krle Zikmunda, jeho by uznval za prvoplatnho eskho krle.

    Je teba pipomenout, e v Polsku existoval lechtick rod se stejnm erbem jako byli et pni z Krava (a jejich pbuzn), nazvali se Odrowowie (Odivousov), bezpen jsou doloeni ji na konci 12. stolet (prvn pedek Vislav ale u v roce 1071). Tento rod ml dajn pochzet z Moravy, ale to nelze bezpen potvrdit ani vyvrtit, a mli stejn erb jako rozrod Beneovic, z nich pochzeli prv pni z Krava. Dal pote je pozdn doloen Beneovic oproti polskm Odivousm. Prvn bezpen doloen pedek v eskm prosted je Bene z Beneova, jen dal i jmeno celmu rozrodu. Ten je poprv doloen a v letech 1219 1222 (nen jasn datace listiny).

    Zajmav ovem je, e polt Odivousov mli majetky ve stejn oblasti jako Albta a jej dcera Ofka, kter se provdala za Jana Jinskho. Shodou okolnost se jeden z nich astnil tak bitvy u Grunwaldu. Byl jm Jan z Sprowy, kter ml podle Dugosze velet 3. polsk korouhvi.

    Exkurz II.: Bitva u Grunwaldu Jana Matejka

    Bitva u Grunwaldu se stala oblbenm nmtem polskch mal, hlavn v dobch, kdy bylo Polsko v nevoli, pedevm bhem pruskch, rakouskch a ruskch zbor (jak prvnch t v 18. stolet, tak i tvrtho v roce 1939). Motiv ml siln ideologick podtext Polci v tto bitv porazili Nmce akoliv samozejm kategorie nroda na potku 15. stolet nebyla tolik dleit jako v modernch djinch, tehdy mnohem vce rozdlovala spolenost pslunost ke stavu, nebo ke sttu (ostatn o tom je bitva u Grunwaldu, konflikt dvou sousednch stt). Podobn ideologick podtext mla druh bitva du, kde byl poraen, bitva na Nv (zfilmovna pednm sovtskm ideologem Sergejem Eisensteinem).

    Autorem nejznmjho obrazu, kter byl nazvn Bitva u Grunwaldu byl Jan Matejko, (pozdn)romantick mal s eskmi koeny. Obraz maloval v letech 1872 8, nachz se nyn v Nrodnm muzeu ve Varav a pat ke skvostm polskho umn. Obraz samotn je velmi psobiv (m zhruba 4 x 10 metr) a romanticky zcela nehistorick. Na internetu je napklad zde

    Na pltn je pedevm nkolik vjev z rznch moment bitvy je zde tok na krle Vladislava, zajet Kazimra ttnskho i zabit velmistra.

    Ve stedu obrazu je jak Vitold, tak i velmistr. Vitold je zde v ervenm obleku, tm beze zbroje (pvodn ml bt ve zbroji viz skica). A v civilnm obleen s orientlnmi vlivy, velkokne na obraze je zobrazen jako velitel spojenho vojska, podle kronik on zahjil tok a Vladislav se do boje zapojil a zhy. I na tomto obraze je polsk krl v pozad.

    Pod Vitoldem le Konrd Olenick. V ruce m rektorskou berlu Jagellonsk univerzity v Krakov (ta u existovala). Tm je naznaena zrada Konrda, kter byl vychovvn a vzdlvn na krakovskm dvoe a zde v bitv bojoval proti Polsku.

    Napravo od velkoknete dr korouhev polskho krlovstv Martin z Wrocimowic to je podle historick reality. Ovem tko byl v roce 1410 odn do husarsk zbroje, kter se pouvala v 17. stolet. Mal tak shrnul v jednom obraze polsk spch u Grunwaldu a vojensk spchy obvan husarsk jzdy v novovku (nap. osvobozen Vdn ped Turky Sobieskm 1683).

    Pod nm, v upinov zbroji bije kika samotn Jan ika z Trocnova. V bitv byl pouze jednm z mn dleitch bojovnk, ale na obraze je pedznamenn jeho budouc boj proti kikm. Zrove mu stoj za zdy osoba s pltm, kter se mu sna bodnout dku do boku ona symbolizuje mnostv budoucch ikovch neptel.

    Vedle iky se nachz slavn polsk turnajnk Zvi ern, zbroj m spe turnajovou ne vlenou.

    V pravm hornm rohu se nachz krl Vladislav obklopen vznamnmi spojenci Siemovtem, Zikmundem Korybutoviem a jinmi. Zde se nachz tak mlad Zbyhnv Olenick, kter ukazuje turnajovm kopm na nebe, na kterm je zjeven sv. Stanislava, polskho patrona (nachz se mezi velmistrem a Vitoldem).

    Na prav stran obrazu se objevuje tak nkdo, kdo se bitvy vbec neastnil Jindich z Plavna.

    stednm motivem obrazu je ale smrt Ulricha von Jungingen, kter sed na vzpnajcm koni a kopm se ho chyst zabt polonah mudn. Pchota ze emaitska se bitvy astnila, ovem tko by jeho pslunk drel posvtn polsk kop. Kop sv. Moice zskal Boleslav Chrabr v roce 1000 od csae Oty III. Tak jako jin posvtn kop stedovku (francouzsk Oriflamme nebo esk kop sv. Vclava) plnilo estnou roli, dodvalo pmluvu svtce bojujcm. Peliv bylo jako sttn poklad uchovvno a spojeno s vznamnou korouhv krlovstv. Kop svtce muselo proto bt v rukou vznanho velmoe krlovstv, ne v rukou vzbouenho pohana.

    Druhou osobou, kter to na velmistra, je kat. Kati se bitev neastnili. Na obraze je dky polsk interpretaci celho sporu. d zskal sv prvn zem od mazovskho knete, kter byl lenkem krle polskho, tud velmistr podle tto interpretace ml bt tak lenkem krle Polska (polsk interpretace pehl adu listin, dky nim bylo dov zem na Polsku nezvislm sttem). Velmistr se bojem proti Polsku dopustil zrady na svm lennm pnu (tzv. felonie) a proto ho na Matejkov obrazu zabij ruka prva kat. Kat, navc pslunk nich vrstev spolenosti, se mst na velmistru za vrstvu, kter mlo bt dem nejvce ubliovno.

    Nalevo od velmistra je jeho medik, napravo za jeho pltm Zyndram z Makovic, pvodn korouhevnk krlovstv. Korouhev nedr, dr ji husar, Matejko tm zdrazuje pd korouhve a jej zvednut.

    Nalevo od scny s velmistrem je zajmn ttnsk kne Jakubem Skarbkem z Hor.

    Matejkovu Bitvu u Grunwaldu parodoval polsk umlec pelomu 19. a 20. stolet Stanisaw Wyspiaski:



    Prameny, literatura, on-line zdroje:
    Cronica conflictus Wladislai regis Poloniae cum cruciferix Anno cristi 1410. Peloili Jolanta Danka a Andrzej Nadol. Pozna 1911.
    Marcin Murinus: Kronika mistrzw pruskich. On-line
    Jan Dugosz: Annales seu cronicae incliti Regni Poloniae. On-line
    BALETKA, Tom: Pni z Krava. Z Moravy a na konec svta. Praha, Nakladatelstv Lidov noviny, 2003.
    JUROK, Ji: et husit a antihusit z Moravy a Polska ve 14. 15. st. IN: PANIC, Idzi, SPERKA, Jerzy eds.: redniowiecze polskie i powszechne, tom 3. Katowice 2004, Wydawnictwo Unywerzytetu laskiego.
    VEC, Lubo: Djiny Pobaltskch zem. Praha, Nakladatelstv Lidov noviny 1996.
    TURNBULL, Stephen: Tannenberg 1410. Disaster for the Teutonic knights, Oxford, Osprey publishing 2003.
    http://eduseek.interklasa.pl/artykuly/artykul/ida/3703/idc/2/

    Cel lnek | Komente: 8 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Prv probh:

    VstavaKdy csa umr
    esk muzeum hudby, Karmelitsk 2/4, Praha 1
    30.11.2016 - 26.03.2017

    Kalend
    <<  nor  >>
    PotSttPSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28      

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha