Středověk
Dnes je: 20. 05. 2018  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
08.04.2018: Pražský biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství
Poslední komentáře
  • Zdravím, chtěl bych se zeptat, jestli je někde možné zjistit cokoli o rodu Brennerů, ze kterého vzeš . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Docela by bylo dobře doplnit arcibiskupy před Arnoštem z Pardubic. Arcibiskupství nebylo v Praze, al . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Je to docela dobré, včetně předmluvy s jakýmsi příběhem dle Widukinda. Jen mi chybí bilingva - latin . . . (Widukindova kronika v českém překladu)
  • Tady se jedná o to, zda bylo v Čechách užívané vlastní jméno s příponou -bor. U Kosmy je jmenován So . . . (Spor o původ Svaté Ludmily)
  • Soběbor a Soběslav jsou rozpory u Kosmase, v počtu bratrů svatého Vojtěcha. Je to podle mne právě pr . . . (Spor o původ Svaté Ludmily)
  • Sociální sítě a ostatní






    Umění

    * Česká středověká literatura (1. díl)

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 30. 08. 2005 (17375 přečtení)

    V Čechách se literatura rozvíjela od 9. století a nikdy se neocitla izolovaná od zbytku Evropy. Vznikalo zde mnoho rukopisů postupně ve třech hlavních jazycích. V staroslověnštině, latině a čestině. Vedle toho zde existovala také literatura německá a hebrejská. V této konkurenci musela díla v Čechách vzniklá být kvalitní.

    Zastaralý článek

    Počátky literatury u nás jsou pevně spojeny s šířením křesanství a vznikem státních útvarů (Velká Morava, české knížectví). Skutečná literární díla vytvořili Konstantin (Cyril) a Metoděj, slovanští věrozvěstové, kteří přišli na Velkou Moravu v roce 863. Příchod věrozvěstů byl spíše politický tah, ale vytvořili u nás písmo - hlaholici a začali zde kázat staroslověnštinou (slovanské nářečí srozumitelné jazyku na našem ůzemí). Přinesli s sebou řadu překladů, sepsali předmluvu k evangeliu Proglas a z jejich doby pochází první dochovaná písemnost - Kyjevské listy. Věrozvěstům jsou připisovány díla Monokánon (soubor církevních předpisů)a také Zákon sudnyj ljudem. Jejich žáci o nich napsali životopisy: Život Konstantinův a Život Metodějův. Po pádů Velkomoravské říše staroslověnská liturgie zaniká (drží se pouze v Sázavském klášteře) a do Čech začíná intenzivně pronikat latina a latinská literatura.
    Staroslověnštinou jsou napsány legendy o svatém Václavu: První staroslověnská legenda o svatém Václavu(nazývaná též život sv. Václava, pochází z poloviny 10. století) a Druhá staroslověnská legenda o svatém Václavu(nazývá se Kniha o rodu a utrpení sv. Václava). Oba názvy těchto děl jsou uměle vytvořené, jasné je to, že předlohou jim je Gumpoldova legenda (Itálie - konec 10. století). Mezi duchovní lyriku psanou staroslověnsky patří píseň Hospodine, pomiluj ny(Hospodine, smiluj se nad námi). V této písni z přelomu 10. a 11. století jsou již prvky staročeštiny. Významnou legendou, již latinsky napsanou je Kristiánova legenda (Život a umučení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily). Pochází z konce 10. století, autor, ač píše latinsky, obhajuje staroslověnštinu. Tato legenda se stala inspirací pro legendy další. Po smrti svatého Vojtěcha vznikají díla i o něm: Verše o utrpení sv. Vojtěcha. Díky legendám o svatém Prokopu (Vita Maior a Vita Minor- život větší a život menší)a o Cyrilovi a Metodějovi nezanikla vzpomínka na staroslověnskou liturgii.
    V 12. století definitivně vítězí latina a všechna díla jsou psána tímto jazykem. Vznikají písně a dramata (hry 3 Marií), vzniká mnoho legend a kronik. První českou kroniku napsal kanovník svatovítské kapituly Kosmas(1045-1125). Jmenovala se Chronika Boemorum (dá se přeložit jako Kronika česká, či Kronika Čechů). Z této kroniky vycházelo mnoho kronik po ní následujících. Kosmas ji napsal v letech 1119 - 1125 a dělí se na tři části. První část popisuje biblické příběhy a české pověsti (Praotec Čech). Druhá část popisuje české dějiny do smrti Vratislava II. a třetí část české dějiny do smrti Kosmy (1125). Prameny pro Kosmovu kroniku jsou bájná vyprávění starců, vzpomínky pamětníků i vzpomínky vlastní. Kronika je velmi poutavě napsána, Kosmas čerpal citátů od antických spisovatelů, je zde použita přímá řeč. Ovšem není úplně autentická (jsou vynechány zmínky o Sázavském klášteře). Na Kosmaase navázali Mnich sázavský(doplnil informace o Sázavském klášteře) a Kanovník Vyšehradský (pokračoval rokem 1125).
    Od 11. století se v latinských spisech objevují česká slova tzv. glosy (česká jména nebo překlady pasáží). Objevují se písně (Svatý Václave, vévodo české země- z ní se později stala posvátná národní píseň). Další významnou kroniku napsal Vincetius (kronika z let 1158 - 1167) a Jarloch.
    Použitá literatura: Literatura pro I. ročník gymnázií

    Diskuse: Středověká čeština.

    Celý článek | Komentáře: 0 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Květen  >>
    PoÚtStČtSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30 31    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha