Středověk
Dnes je: 22. 02. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Okolnosti vyvraždění Vršovců r. 1108 rozebírá Vratislav Vaníček v knize Soběslav I. Po nástupu Svato . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Děkujeme za Vaše vyjádření. Máme v plánu dát stránky dohromady, přejít na nový systém, vytvořit novo . . . (Durynk zabil krále, ...jiný se jím mohl stát.)
  • Sociální sítě a ostatní






    Přemyslovci

    * Mincovní reforma Václava II.

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 19. 12. 2006 (9736 přečtení)

    Zatímco Václav II. přemýšlel o korunovaci na polského krále, začal ve kutnohorském Vlašském dvoře razit novou minci vynikající kvality pro svoje impérium. Pražský groš. Měl z čeho, v Horách Kutných se tou dobou mohlo těžit okolo 40% stříbra v Evropě.

    Zastaralý článek

    Již dříve Václav přesunul všechny mincovny z území království do jediného místa blízko zdrojům drahého kovu. Pro příště se české mince razily v kutnohorském Vlašském dvoře, který byl nově postaven přímo pro tyto potřeby. Po obvodu oválného dvora, opevněného kamennou hradbou se nacházely místnosti 17 přesunutých mincoven, které se nacházely v centrech země a to zcela jistě v Praze, Olomouci, Brně, Chebu, Písku, Mostě, Jihlavě, Opavě, Kladsku, Žatci, Vysokém Mýtě, Jablonném a velmi pravděpodobně v Plzni, Budějovicích, Brodě, Litoměřicích, Kadani, Klatovech a Litomyšli. Musel tedy král odškodnit podnikatele, jimž pronajal právo razit minci v lokálních mincovnách.
    K zorganizování celého projektu (snad i stavbě Vlašského dvora) byly povoláni tři florenané, které známe jako Rinieriho, Aparda a Cyna Lombarďana, kteří měli jistě zkušenosti s výrobou florinů. Po roce 1300 obchodují s pozemky, v roce 1305 je Rinieri zmiňován jako hejtman Krakovska, Apardo jako český komorník. Italové později odcházejí z Čech, kde se podnik neukázal jako tolik ziskový, i přes udělené hodnosti. Jan Lucemburský stvrzuje, že dluží Florenanům 28 000 hřiven stříbra.
    Václav II. Přestal s ražbou brakteátů, zavedl tzv. pražskou hřivnu, která měla vážit 253,17 gramu. Z ní se vyrazilo 64 grošů o váze 3,975 gramu, ryzosti mezi 0,932 a 0,937 (vysoká ryzost) a průměru 28 mm. Jeden groš se dělil na 12 parvů, mincí o hmotnosti 0,49g, ryzosti 0,544 a průměru 16mm. Pražský groš patřil v následujícím století mezi nejsilnější a nejkvalitnější měny v Evropě, záhy se rozšířil do blízkého okolí, jak na trhy, jenž nepatřili českému králi, tak i jako předloha pro ražby ostatních zemí.
    Na rubu mince uprostřed se nacházel dvojocasý český lev, na okrajích byl nápis GROSSI PRAGENSES. Na líci groše se nachází koruna s třemi liliovitými výběžky. V dvou soustředných mezikružích je jméno panovníka, zde WENCEZLAUS SECUNDUS ve vnitřním kruhu, ve vnějším kruhu je pak nápis DEI GRATIA REX BOEMIE (z Boží milosti král český). Parvus měl na rubu nápis PRAG PARVI a na líci W II R BOEM (u Václava II.) Obě znamení, jak lev i koruna, se na dřívějších denárových a brakteátových ražbách nenalázají, i v rovině ideové je Václavův groš unikátní. Ikonografie vyjadřuje vládu Václava darovanou Bohem a z téže milosti jeho svrchovanost nad zemí a poddanými.
    Předlohou Pražskému groši byla kvalitní francouzská mince – groš, který se razil od roku 1266 v městě Tournai (grossi turonenses). Václav sledoval zavedením českého groše vytvořit věčnou minci pro svoje impérium.Groš neměl být obnovován (renovatio monetae). Dříve byla obnova mince veliký nešvar, který kritizoval kronikář Kosmas. Při každé obnově se obsah stříbra snižoval a důvěra v minci klesala. Zároveň Václav II. zakázal směnu v čistém stříbře. Fakticky tak získal monopol na směnu, panovník měl zisk na směně, místo na dřívějším šizení mince.
    Stříbro, potažené vrstvou okysličených kovů po předchozí úpravě, bylo dovezeno do areálu dvora, kde se znova přepálilo a čistilo. Do této suroviny byla poté přidána měď (určité menší množství), čímž vznikl mincovní kov, který byl odléván do stříbrných prutů tzv. cánů. Po kování prutů na plechy se z stříbrných plechů rozstříhaly na čtverečky a posléze do kulatého tvarů střížků. V Preghausu pregéři již minci ze střížků razili, pomocí kolků (části ve stole a části, kterou pregéř držel v ruce). Kladivem vybíjel groše.
    Kromě uklíčové role v české numismatice a středoevropské směně, byl groš dalším triumfem krále, který dokázal využít domácí rezervy k expanzi a posílení českého státu.

    Diskuse:Václav II.

    Celý článek | Komentáře: 1 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Právě probíhá:

    VýstavaKdyž císař umírá
    České muzeum hudby, Karmelitská 2/4, Praha 1
    30.11.2016 - 26.03.2017

    Kalendář
    <<  Únor  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28      

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha