Historie hradu Landtejna, jeho podoby v průběhu dějin, jeho majitelé a dalí.
DĚJINY HRADU
Dějiny stráného hradu Landtejna začínají nejpozději po roce 1222, kdy zemřel moravský markrabí Vladislav a správy této části země se ujal český král Přemysl Otakar I.
Ve snaze zabezpečit zemské hranice, budoval na sporných územích strání hrady. Na zemské stezce přímo proti starímu, snad stejnojmennému hradu rakouských pánů ze Zöbingenu, byl zaloen královský hrad Landtejn.
Střeil nejen zemskou stezku, ale i část hranice mezi českými zeměmi a Rakouskem.
Z rukou panovníka získali hrad po polovině 13. století Vítkovci. Jedna jejich větev se znakem stříbrné růe na červeném poli přijala podle hradu přídomek a jako páni z Landtejna se záhy stali jedním z nejmocnějích rodů v království.
Za vlády Viléma z Landtejna patřila rodu kromě Landtejna i Třeboň, Lomnice, Nové Hrady, Hluboká, Bystřice, Trhové Sviny, Lutová a Borovany. Pro své politické ambice se dostal Vilém z Landtejna do sporu s králem Janem Lucemburským, který proti odbojnému Vítkovci vytáhl s vojskem. Za pomoci svého strýce Petra z Romberka vak Vilém donutil královské vojsko odtáhnout a nakonec se oba Vítkovci roku 1318 s králem usmířili a stali se jeho věrnými sluebníky, odměňovanými nemalými výsadami.
Král Karel IV. si Viléma velmi povaoval, pověřoval ho různými diplomatickými úkoly a v roce 1351 jmenoval Viléma praským purkrabím.
Stará zemská stezka, procházející po Landtejnem, přináela Vítkovcům velké bohatství. Od počátku 14. století vedli Landtejnové spor o směr této stezky se svými sousedy pány z Hradce. Rozepře vyvrcholila v polovině století otevřenou válkou mezi Vilémem a Jindřichem z Hradce, který stezku odklonil přes Bystřici na Hradec.
Ačkoli do sporu několikrát zasáhl sám král Karel IV., vyvrcholilo nepřátelství soubojem, ve kterém byl Vilém Jindřichem smrtelně zraněn. Jeden z nejmocnějích muů království zemřel na Landtejně v dubnu roku 1356 a jeho smrtí skončilo nejslavnějí období pánů z Landtejna.
Roku 1381 postoupil král Václav IV. Landtejn Konrádovi Krajířovi z Krajku. Původně rakouský rod vak v Čechách rychle zdomácněl. Krajířové se zapojili do husitských válek a to dokonce na obou stranách. Konrádův syn Lipold válčil s husity na katolické straně jako Zikmundův hejtman Budějovic a na odplatu Jan ika vypálil bystřický hrad, zajal jeho enu a děti a zaútočil i na Landtejn. Lipoldův syn Wolfgang se zase přiklonil na kalinickou stranu. Rod Krajířů vnesl do strohého středověkého hradu pohodlný renesanční ivotní styl s prostorným třípatrovým palácem s horkovzduným topením, novou přístupovou cestou a modernějím opevněním s batami. Krajířovská éra na Landtejně končí roku 1579. Poslední dědička rodu Anna, provdaná Roupovská, prodala hrad nejvyímu dědičnému komorníkovi v Rakousku těpánovi z Einzingu. Hrad začal rychle střídat majitele, přestal být trvale obydlen panstvem a stal se jen střediskem hospodářské správy.
Roku 1771 do velké věe uhodil blesk a následný poár silně pokodil obytné části hradu. Oputěný hrad rychle chátral, stal se zdrojem stavebního materiálu pro okolní vsi a posléze romantickou zříceninou, ke které byly pořádány vlastenecké výlety Klubu českých turistů.
Po válce připadl Landtejn státu. V roce 1972 začala rozsáhlá rekonstrukce chátrajícího zdiva, která uvedla hrad do nynějího stavu, aby mohl být roku 1990 Landtejn zpřístupněn veřejnosti.
VÝSTAVBA A PODOBA HRADU VE STOLETÍCH
Románská:
Nepravidelně pětiboký půdorys hradu obklopoval iroký příkop. Do dvou nároí byly vestavěny lehce vysunuté mohutné čtverhranné věe, mezi nimi byl vybudován palác. Severní, nií vě, obsahovala v patře kapli s tribunou a apsidou v síle zdiva, u paty velké útočitné věe prolamovala hradbu původně vstupní brána, později zazděná. V severovýchodním nároí patrně stála dalí stavba, později zcela pohlcená renesanční přestavbou.
Gotická:
V průběhu 14. století byl přeloen vstup do jádra hradu na dnení místo. K obvodové straně, zčásti v místě původní brány, byl přiloen čtverhranný donjon. Jeho vysunutí mimo obvod hradby nasvědčuje tomu, e vnitřní plocha hradby byla ji obestavěna budovami. Obranyschopnost hradu posílil nový parkán s branou, chránící vstup do hradu.
Goticko-renesanční:
Koncem 15. a v 1. polovině 16. století přestavěli Krajířové palác mezi oběma románskými věemi. Změněné podmínky dělostřeleckého boje vedly k výstavbě nového opevnění. Nároí parkánu pod oběma věemi zpevnily polygonální baty a západní stranu předhradí zajistila hradba se třemi batami polookrouhlými, ukončenými cimbuřím. Okolo roku 1520 byla započata stavba nového hradebního okruhu na koruně valu před příkopem, zesíleného dvěma polookrouhlými, dovnitř otevřenými batami. Podél vnitřních stěn obou částí hradby obíhal dřevěný zastřenými ochoz.
Renesanční:
Stěny románského paláce i původních polygonálních hradeb prolomili Krajířové velkými okny a směrem do nádvoří vystavěli pohodlná, a čtyřpatrová palácová křídla. V renesančním duchu byly jednotlivé sály vytápěné krby i horkovzdunými rozvody. Renesanční přestavba Landtejna pohltila předchozí starí zástavby vnitřního nádvoří.
POMEZÍ (MARKL, MARKEL)
Rozhodnutím Fridricha Barbarossy z roku 1179 byla odtrená část Vitorazska od českého území. Patrně po tomto roce vystavěli rakoutí páni ze Zöbingu na rakouské straně zemské stezky dřevěné sídlo s valovými opevněním. Kamenná fáze hradu povstala okolo roku 1200. Jeho součástí se stal neobvykle dlouhý kostel sv. Jana Křtitele (31 m dlouhá loď). Kostel se poprvé písemně připomíná k roku 1232, kdy se sděluje, e je situován na Landtejně. Není vak jasné, zda byl Landtejn původní jméno dnení osady Pomezí, nebo zda osada vzniklá u hradu Markl (Markel), podobně jako dalí rakouský hraniční hrad Markstein u Kunaku. Ostrona s hradem byla zajitěna po celém obvodu zemním valem. Hrad zanikl mohutným, pravděpodobně záměrně zaloeným poárem, který přeil jen kostel sv. Jana Křtitele s mimořádnými pozdně románskými a raně gotickými malbami.
__________________________________________________________________________
Tato fotografie byla pořízena z landtejnské věe (donjon). Ukazuje kostel sv. Jana Křtitele v Pomezí. Přístup na Pomezí byl v létě 2006 nemoný.
STARÝ PLÁN LANDTEJNA A JEHO VYSVĚTLIVKY
Vysvětlivky k starému plánu:
1. stará cesta k hradu | 13. donjon obytná vě |
2. první brána | 14. původně románský palác |
3. hospodářské stavení | 15. bergrfrit útočitná vě |
4. dvůr | 16. kaplová vě |
5. druhá brána | 17. skála s polygonálními věicemi |
6. parkán | 18. velký hradní příkop |
7. třetí brána | 19. dělostřelecké baty na východní straně |
8. vě | 20. původní zemní val, dnes neexistující |
9. čtvrtá brána | 21. předsunutá zemní bata |
10. nádvoří | 22. dělostřelecké baty na západní straně |
11. studna | 23. novodobá brána do dolního parkánu |
12. vchod ke sklepům | 24. přihrádek irí parkán |
Starý plán Lantejna:
MAJITELÉ HRADU LANDTEJNA
páni z Hirschberka
zač. 13. století
páni z Landtejna
1259 - 1381
Krajířové z Krajku
1381 1579
páni z Eincinku
1579 1599
Mohrovi z Lichtenegga
1623 - 1639
J.Khuen z Belasy a Lichtenegga
1639 1668
Černínové z Chudenic
1668 1685
páni z Herbsteina
1685 1846
Sternbachové
1846 1945