Středověk
Dnes je: 20. 09. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Mon by bylo vhodn pidat na strnky (pesnji do dokument ke staen) lnek s citacemi (jeliko . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Pokud nejsou citace pramen pmo u konkrtnch dat a souvislost, tak jejich vpis v bibliografii, . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Po prvnm peten jsem ponkud rozpait. Zabvm se tmto rodem dlouhou dobu a mnoh vidm jinak.. . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Po prvnm peten jsem ponkud rozpait. Zabvm se tmto rodem dlouhou dobu a mnoh vidm jinak.. . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Myslm, e sten urit ano, i kdy pm dkaz o tom se nedochoval, vtina jeho zachovalch ps . . . (Kapar lik ( 1449). Kancl t csa )
  • Sociln st a ostatn






    Evropsk djiny

    * Bitva u Tagliacozzo (23. srpen 1268)

    Autor: Laurentius . Vydno dne 15. 03. 2009 (6826 peten)

    Bitvou u Tagliacozzo vrcholil pokus estnctiletho Konradina a ghibellin obnovit vldu tauf v jin Itlii. Proti nim stl vtz od Beneventa sicilsk krl Karel z Anjou podporovan guelfy a papeem Klementem IV. Ke konen srce dvou soupe o trn dolo u Tagliacozza v srpnu 1268 v kraji Abruzzi v provincii LAquila.

    Sloen armd

    Armdy obou protivnk se setkali vchodn od Tagliacozza. Ob armdy byly rozdlen na ti tradin rytsk iky (bataille, divize) a podle rznch zdroj se sloen armd li. Konradinova armda byla silnj asi o 1000 mu.

    Ghibellinov a Konradin (4000-5000 mu, podle jinho zdroje 9000 mu z Nmecka, Itlie, Kastilie a Siclie)

    Armda byla rozdlen na 3 nebo 2 iky:

    prvn ik (pedvoj, panl - 300 mu, man, Tosknci, Lombaran) - Jindich z Kastilie, hrabata Galvano a Gerardo Donoratico di Pisa (z msta Pisa, vdci tosknskch ghibellin), markrab Pallavicini (vedl Lombarany)

    druh ik (Italov a tak st z Nmecka) hrab Galvano de Lancia (a asi jeho pbuzn Enrico de Lancia), Kroff z Flglingen, Konrd Antiochijsk

    tet ik (Italov a tak st mu z Nmecka) Konradin a Friedrich Bdensk

    Guelfov a armda Karla z Anjou (asi 4000 mu, podle jinho zdroje 6000 mu)

    Armda byla rozdlen tak na 3 iky:

    prvn ik (Provenslci a italt guelfov) Jean de Clary a Guillaume lEstendard (seneal Provence)

    druh ik (Francouzi a Provenslci) - Henri de Cousances / Courances (marlek Francie 1255-1268)

    tet ik - Karel z Anjou (skryt v zloze asi 1,5 km daleko, 800-1000 francouzskch tkoodnc) a spolu s nm asi Erard de Valery, Guy de Montfort a Guillaume de Villehardouin

    Velitel

    Formln velitel ghibellin byli mladci Konradin (Konrd V. Hohenstafuen) a markrab Friedrich Bdensk. Vrchnm a nejlepm velitelem ghibellin byl asi Jindich Kastilsk a taktiku ml na starost Konradinv marlek Kroff z Flglingen.

    Konradin (jedn se pouze o strun pedstaven ivota a osobnosti mladho prince, podrobnj lnek zde) byl vnukem poslednho taufskho csae Fridricha II. Narodil se 25. bezna roku 1252 na hrad Wolvestein, u Adelkofenu blzko Landshutu. Jeho otec byl dn zvolen msk krl Konrd IV., jeho matka Elizabeth byla dcerou bavorskho vvody Otty. Krl Konrd odjel jet ped synovm narozenm do Itlie, kde v Apulii u Lavella 24.kvtna 1254 zemel, kdy byly Konradinovi pouh dva roky. Syna ped smrt svil pod ochranu crkve svat a jist i do pe svho vagra Ludvka Bavorskho, kter se postaral o princovo dn a psn vychovn a vzdln. Bylo zejmna jeho zsluhou, e byl Konradin ji jako dt uznn vvodou vbskm i titulrnm krlem Jeruzalma. Vzhledem k tomu, e jet pape Inocenc listinou deklaroval (12. z 1254) sv pn zachovat Konradinovi krlovstv Jeruzalmsk, knectv vbsk i vechna ostatn jeho prva, uvnit i vn krlovstv sicilskho neporuen, potal rozhodn falckrab Ludvk s tm, e se Konradin jednou svho ddictv ujme.

    To italsk nechali prozatm spravovat jinm Konradinovm strcem, Manfredem (nemanelsk syn csae Fridricha II. taufskho), ten se ale roku 1258 nechal sm korunovat krlem Siclie. Tato skutenost zejm znovu vyvolala v papeskm m obavy z rodu tauf, a proto se papesk kurie rozhodla s tmto rodem jednou pro vdy skoncovat. Bohuel obt tohoto poinu se stal i mladink a rytsk Konradin. Ji 4. nora 1255 vyzval pape Alexandr IV. Vechny vbsk biskupy, opaty, knata barony, ryte a ministerily , aby se Konradina zekli. Nsledujcho roku pak 26. ervence zakzal jeho volbu msko-nmeckm krlem, a tak byli 13.ledna roku 1257 mskm krlem shodn jmenovni Richard Cornwallsk a Alfons X. Kastilsk. Falckrab Ludvk Bavorsk dal svj hlas Richardovi s podmnkou, e vbsk vvodstv Konradin udr jako sv ddictv po pedcch. Kdy roku 1262 Konradin konen formln pijal vbskou korunu, doprovzel ho pi tom falckrab Ludvk, nahrazujc mu otce.

    Potkem roku 1265 se stal novm papeem Kliment IV. (5. nora byl zvolen a 22. nora slavnostn inaugurovn), pvodnm jmnem Guy Foucois, dve arcibiskup narbonnsk, rdce francouzskho krle Ludvka IX. Svatho. Francouzi obvykle pineli zajmav inovace do zabhlch stereotyp papesk politiky. Kliment IV. zamlel obsadit sicilsk krlovstv, kter bylo lnem papeskho stolce, rodem Anjou, bon vtv francouzskch Kapetovc. Nabdl sicilskou korunu Karlu I. z Anjou. Ten ji samozejm pijal a byl pot 6. ledna 1266 v m korunovn krlem sicilskm. Ped svou korunovac se zavzal papei k vlce proti stvajcmu sicilskmu krli Manfredovi a porazil jeho vojsko sloen ze saracnskch oddl, nmeckch oldn a italskch spojenc svmi rytskmi sbory v noru 1266 v bitv u Beneventa.

    Prohrou tauf v bitv u Beneventa klesly Konradinovy ance, aby se stal mskm csaem. Pesto se princ na dost italskch ghibellin vydal v z 1267 do Itlie, a se tm ocitl v papeov klatb. Z vysok sk lechty ho podporovali krom jeho strce falckrabho Ludvka, ptel Fridrich Bdensk, vbsk hrab Rudolf Habsbursk (jen byl roku 1273 sm zvolen mskm krlem) a Konradinv nevlastn otec Menhard II. Goricko-tyrolsk, za nho se po smrti Konrda IV. provdala Konradinova matka Elizabeth Bavorsk. Na stranu prince se v Itlii pidvala msta i mstn lechta. Strach z jeho pedk -velkch Fridrich minulosti - byl ji dvno pry, zstal jen lesk csask hodnosti, kter se v prosted dynamickch mstskch stt rychle poitaloval. Vy nmeck lechta prince doprovodila do Verony, ale dle jej nikdo z n nensledoval( s vjimkou Fridricha Bdenskho), snad proto, e se domnvali, e pozice Anjouovc na jihu Itlie neme bt jet tak pevn, aby si s n neporadil rytsk bsnk Konradin pouze za pispn svch poetnch italskch stoupenc. Jin historikov se domnvaj, e nmet pnov Konradina opustili kvli papeov klatb (Josef emlika nebo Kateina Charvtov). Jeho doprovod se tak skldal pouze z len z dolnonmeck ni lechty a pznivc vvody Friedricha Bdenskho. Nejprv princ spn postupoval. Podporu mu vyjdila ghibellinsk msta stedn Itlie, zejmna Pisa s jej pomoc se mu podailo zskat i m. Zde ho v jeho snaen podpoil Jindich Kastilsk, bratr mskho krle Alfonsa X. Kastililskho. V rozhodujc bitv u Tagliacozza byl ale 23. srpna 1268 se u ale dn zzrak nekonal a Konradin byl poraen zkuenm vlenkem Karlem I. z Anjou (viz dle v textu). Po prohran bitv se Konradin se i s Fridrichem Bdenskm snaili zachrnit tkem. Nkolik dn se skrvali, nejprve v m a pak na jihu v Asturii, odkud chtli uprchnout po moi. Byli ale poznni, zajati a pedni Karlu I. z Anjou. Jakm by byl Konradin mskm krlem nebo csaem se nikdy nedozvme, nebo ryt, pc lyrick bsn, k tomu nedostal pleitost, kdy byl 29. jna 1268 Karlem I. i s Fridrichem Bdenskm bez jakhokoliv nznaku shovvavosti veejn popraven. Smrt rytskho prince pedstavuje teku za nadvldou Nmc ve stedovk Itlii, a prv mladink Konradin, pedstavoval kultivovan vystn nmecko-italskho souit.

    Konrd Kroff z Flglingen byl marlek Konradina z bavorskho hradu Flglingen. Vznamnm velitelem ghibellin byl Galvano Lancia. Rod Lanci z Piemontu vstoupil ji dve do slueb tauf a zastval v Itlii dleit posty.

    Jindich Kastilsk (Don Enrique, Infante Castile) byl synem kastilskho krle Fernanda III. Po sporech a poraenm povstn proti svmu starmu bratrovi, krli Alfonsovi, opustil panlsko. 1256 il na dvoe anglickho krle Jindicha III., ale pod ntlakem Kastilie musel dvr opustit. ivil se jako oldnsk velitel v Tunisu i s bratrem Fadriquem. Pozdji odeel do Itlie a 1266 v bojch Karla z Anjou bojoval na jeho stran. Jeho kampa tak sten financoval a nezaplacen dluhu vedlo asi ke zmn stran. 1267-68 se pidal na stranu mladho Konradina jako jeden z jeho vrchnch velitel. Po porce u Tagliacozza byl zajat pi tku a v zajet v Neapoli trvil skoro dalch 30 let. 1298 byl proputn a vrtil se do Kastilie. Jet se stal regentem za svho pbuznho Fernanda IV. a zemel v roce 1304.

    Erard de Valry byl vyhlenm vlenkem a veternem z kickch taen. Mon klov postava bitvy u Tagliocozza. Je zmiovn i v Danteho Bosk komedii ... E là da Tagliacozzo / ove senz'arme vinse il vecchio Alardo (Alardo di Valery). Prv jemu se pit taktick velen armdy Karla z Anjou a zejmna npad s ukrytou zlohou. 1270 se stal conntablem Champagne a zemel mezi roky 1276 - 1277.

    Guy de Montfort, hrab z Nola byl synem Simona de Montfort a Eleanor Anglick. Vedl elitnch 400 ryt Karla z Anjou. Ml bohat bojov zkuenosti z boj svho otce a tak se mohl podlet na taktice Karla z Anjou. U Eveshamu byl tce rann a dren v zajet ve Windsoru. 1266 dokzal uniknout do Francie a spolu s bratrem Simonem se dal do slueb sicilskho krle Karla z Anjou. Karel z Anjou tak urit znal i taktiku. Stal se generlnm vikem pro Tosknsko. Vyznamenal se v bitv u Alba a zskal od Karla z Anjou titul hrabte z Nola. I po smrti bratra zstal ve slubch Karla z Anjou. 1287 byl zajat v bojch s Aragonci a ve vzen zemel 1288.

    Guillaume de Villehardouin byl dalm vznamnm velmoem v armd svho lennho pna Karla z Anjou. Ml tak bohat vojensk zkuenosti (nap. ast na kov vprav Ludvka IX. Francouzskho), ale vtinu svho Achajskho knectv ztratil po porce u Pelagonie proti Nikji. Byl nucen hledat pomoc u Karla z Anjou a po jeho smrti mlo smlouvou z Viterbo z roku 1267 pipadnout Achajsk knectv Anjouovcm. Guillaume jako vazal Karla pivedl 400 achjskch ryt do bitvy u Tagliacozzo.

    Pln a lest Karla z Anjou

    Ob armdy rozdlovala eka s mostem. Podle druh verze se piblioval Konradin ze severu a v cest by mu potom stl potok. Za touto prodn pekkou ekali pipraven francouzsk iky. Tet ik Karla z Anjou byl zatm peliv ukryt mezi kopci ve vt vzdlenosti asi 1,5 km od bojit a za vlastnm vojenskm leenm. O tomto iku nemla Konradinova armda tuen. Tuto lest pipravil Karel z Anjou asi podle rady hrabte Erarda de Valry. Tento kick vetern pipravil pro armdu tauf dokonal pekvapen. Aby nebyl ik odhalen, velitel druhho iku marlek Jindich z Cousances byl odn do krlovskch znak a ml u sebe krlovskou korouhev Karla z Anjou s tradinm znakem francouzkch vldc fleur-de-lys. mysln tak pedstavoval nvnadu. Konradin a jeho velitel byli pesvden, e proti nim stoj cel armda Karla z Anjou.

    Me se to zdt jako nerytsk, ale ve 13. stolet se bitvy vedly nemilosrdn a rozhodujc byl vsledek. Pepady ze zlohy a pouvn vech monch prostedk k dosaen vtzstv nebylo pli neobvykl.

    Bitva a vsledek

    K mostu se pibliovalo vojsko Konradina v pravdpodobnm poad ik Jindich Kastilsk, Galvano Lancia a Konradin. S Konradinem byl i dal mladk, jeho ptel Friedrich Bdensk.

    Za mostem proti nim stly za sebou dva iky pod velenm Jeana de Claryho a Guillauma lEstendarda a ik marlka Henriho de Couranses.

    Guelfov mli dobrou obranou pozici proti ghibellinm a pechod pes eku je vdy pro toc armdu vnm problmem. Jindich Kastilsk zatoil bleskov pes most, ale sm by neml anci. iky Galvano Lancii a Konradina se spojili mon do jednoho a velice dobrm manvrem pebrodili po proudu eku po sv prav stran. to do levho boku armdy guelf a ta je zniena. Couranses byl v boji zabit a Konradinova armda zskala tak korouhev Karla z Anjou.

    Vojci guelf prchali a Karel z Anjou je podle ghibellin u mon mrtev. V tto chvli se zd bt vtzstv pro Konradina jist. Konradinovo vojsko nebylo po boji seikovan a pronsleduje prchajc prvn dva iky Karla z Anjou. st vojk sesedla z kon, prohledv a rabuje tbor Karla z Anjou.

    Konradin okolo sebe shromauje men st mu. V tento moment Karel z Anjou tvrd ude a pro armdu Konradina to znamen katastrofu. Karlv ik donut Konradina k stupu a masakruje roztrouen jednotky Konradina. Konradin se sna zachrnit tkem do ma. Jeho vojci nsleduj jeho pkladu a tak prchaj z bojit. Zachrnit situaci se sna Jindich Kastilsk, ale bojuje proti velk pesile. Podobn jako Konradin byl nakonec chycen na tku, kdy hledal kryt v konventu San Salvatore.

    Pi tku byl Konradin zajat Giovannim Frangipanim a uvznn. Zajati byli tak Friedrich Bdensk, Galvano Lancia, Gerardo a Galvano di Donoratico di Pisa a ji zmiovan Jindich Kastilsk. Pak byli pedn vdci ghibellin pevezeni do Neapole. V bitv padli z pednch ghibellin Stefan z Alberti, Alcheruccio z Eustachio, Caffarelli, Kroff z Flglingen. Petrus z Vico podlehl zrannm z bitvy po cest do ma.

    Po shromdn baron v Neapoli byl Konradin popraven 29. jna 1268 s dvancti dalmi v ele s Friedrichem Bdenskm a Galvano Lanciou. Jindich Kastilsk peil, ale byl vznn dalch 23 let.

    Tak skonil Konradin, posledn tauf. Vtzstv Karla z Anjou upevnilo naas jeho vldu v Sicilskm krlovstv.

    Dv varianty prbhu bitvy





    Pouit literatura a zdroje:
    Christopher Gravett, German Medieval Armies 1000-1300, Men-At-Arms Series 310, Osprey Military
    Peter Herde, Die Schlacht bei Tagliacozzo. Eine historisch-topographische Studie, in ZBLG 25 (1962), S.679-IV
    internet - Wikipedia (Kleinhenz, Christopher. Medieval Italy: An Encyclopedia, Vol. I, New York and London: Routledge (1980), Longfellow, Henry Wordsworth. The Translation of Dante's Divina Commedia by Henry Wadsworth Longfellow, with Biographical and Critical Notes, in Three Volumes, Vol. I: Inferno, Boston and New York: Houghton, Mifflin and Company (reprint edition, 1895).

    Odstavce o Konradinovi napsala Elisabeth na zklad:

    Prameny:
    Regesta imperii:
    http://ri-regesten.adwmainz.de/index.html
    MGH (Monumenta Germaniae Historica)
    http://mdz11.bib-bvb.de/dmgh_new/app/web?action=loadBook&bookId=00000803

    Literatura:
    Vratislav Vanek, Velk djiny zem Koruny esk III, Paseka 2002

    Cel lnek | Komente: 1 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Z  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha