Středověk
Dnes je: 28. 03. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Na tento dotaz Vm nejsem schopen odpovdt :/ (Oistec - stedovk vynlez)
  • Vyvstv zvltn otzka, kde teda Lazar byl, kdy ne v Nebi? V oistci jsou muka, ale on netrpl... . . . (Oistec - stedovk vynlez)
  • Samozejm, e tam nebyl dn polsk pvod, tvrze, e oni byli pochzejc z Alani (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Originln a zajmav.. Prvn vradn Vrovc provedl kne Boleslav III., kterho pak oslepil a uv . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vrovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vr i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Sociln st a ostatn






    Umn

    * Codex gigas

    Autor: Jan kvrk . Vydno dne 03. 09. 2007 (9817 peten)

    Na potku 13. stolet byla v Podlaicch na Chrudimsku napsna nejvt kniha na svt Codex gigas. Povst prav, e ji napsal jedin mnich za jedinou noc, protoe se spojil s blem, kterho, dle dohody, nechal do knihy namalovat. Codex psal zejm skoro cel jeden lovk, ale asi 20 let. Dal nzev blova bible se ovem ujal.

    Za panovn krle Vladislava I. v roce 1159 byl lechticem Vrbatou zaloen benediktinsk klter v Podlaicch na Chrudimsku, kter nikdy nepatil mezi nejbohat v krlovstv. V roce 1421 byl znien orebity, klter tehdy vlastnil msto Chrast, 27 vs a 32 osad. Majetky kltera, po nm nic nezbylo, zskali obratn a vrolomn vojent podnikatel. V letech 1696 1721 zde byl postaven kostel sv. Markty v baroknm slohu.

    Codex gigas vznikl v prvn polovin 13. stolet, mezi lety 1204 (kanonisace Prokopa) a 1229 (posledn zpisy). Vtinu textu napsal stejn psa, vjimkou je st etymologi a posledn texty za Kosmovou kronikou. Knihu sm neiluminoval, to byla prce bu jinho lena kltera nebo speciln dlny.

    Devn desky s kovovm zdobenm maj rozmry 920 x 505 x 22 milimetr, 312 list (dalch 8 nkdo kdysi vyzl) m rozmry prmrn 890 x 490. Vroba knihy stla ivot zhruba 160 osl. Tak jej hmotnost je ctyhodn, tko se divit, e ji museli nosit dva mui. Kodex v zhruba 75 kg.

    Dlo obsahuje adu ndhernch spirlovitch inicil, asto s rostlinnmi motivy. Barevn jde o kombinace erven, modr, lut, zlat a zelen barvy. Na inicilch jsou patrn italsk vlivy. Samotn text je psn velmi hledn, o stejnch mezerch mezi slovy.

    Kniha se skld celkem ze 14 rznorodch text. Na pedsdce jsou ti pvodn abecedy hebrejsk, eck a latinka a dv doplnn pozdji: hlaholice a cyrilice. Zbytek dla je napsn latinkou a latinsky. Na pedsdce je tak nkolik vt o pvodu a osudech knihy.
    vodn tetinu knihy zaujm Star zkon. Pot jsou vloena dv dla idovskho historika Josepha Flavia, psobcho v 1. st. n. l. v m. Pak nsleduje Origines, neboli 20 knih etymologi souhrn didaktickch text pedevm od jednoho ze zakladatel stedovku Isidora Sevillskho. Pot blova bible obsahuje dv vdeck pojednn o lidskm tle vtaek z Galna. Nov zkon nen umstn tsn za Starm, nelogicky, ale a po tchto pojednnch.
    Dal text je docela odlinho charakteru je to penitencil, co je zpovdnkv nvod, jak eit rzn hchy. O rozen zpovd se zaslouil IV. laternsk koncil v roce 1215, tedy bhem psan knihy. Vet hch je velmi podrobn, ale nkter dleit chyb vrada, cizolostv a incest. Mezi hchy je tak iluminace onoho povstnho bla, vysokho pl metru. Na protj stran je obraz msta, zejm nebeskho Jeruzalmu. Mon to vyjaduje boj dobra se zlem.
    Nkolik dalch stran je vnovno zakvadlm ped neistmi silami, nemocemi nebo teba zlodji. Codex Gigas obsahuje tak jeden z nejlepch opis Kosmovy Kroniky ech, dle seznam podlaickch mnich, kalend a nekrolog (seznam patron a svtc, za n se bratrstvo modl. Nekrolog obsahuje 1635 osob.

    V dob zniku kltera byl ji kodex dvno pry. V roce 1295 jej koupil opat bevnovskho kltera Bavor. Ped vyplennm kltera v Bevnov husity byla kniha pevezena do Broumova, kde zstala a do vldy csae Rudolfa II. Ten ji v roce 1594 zaadil do svch proslulch sbrek. V Praze zstala a do ervence 1648, kdy umleck pedmty (mezi nimi i nejvt knihu svta) odvezli vojci generla Knigsmarka do vdska, jako dar sv umnmilovn krlovn Kristin. Dodnes je kniha uloena v uppsalsk knihovn.

    Kodex byl dvakrt zapjen do zahrani. V roce 1970 do New Yorku a v roce 1999 do Berlna.
    O navrcen sti rudolfnskch sbrek, pedevm tto knihy, se pokouel v roce 1990 president Vclav Havel, vdskou stranou byl tento nvrh odmtnut jako absurdn.
    Od roku 2002 jednal o digitalizaci blovy bible tehdej pedseda sentu Petr Pithart. Od 30. 1. 2006 je kniha digitalizovna, brzy by tato verze mla bt na strnkch vdsk nrodn (krlovsk) knihovny:
    V roce 2005 bylo vyjednno zapjen knihy do ech. Dlo domc provenience bude vystaveno od 20. 9. 2007 do 6. 1. 2008 v Nrodn knihovn R.

    Pouit literatura a zdroje:
    Stanislav Brtl, Ji Kosteleck: blova bible
    Jaques Le Goff: Kultura stedovk Evropy
    http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=233 m dkuji vem diskutujcm za ispiraci k lnku a cenn informace
    http://www.kb.se/ENG/kbstart.htm

    Cel lnek | Komente: 8 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Bezen  >>
    PotSttPSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30 31   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha