Středověk
Dnes je: 18. 11. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Nechci se Vs nijak dotknout, ale ti pipomnajc maj vtinou za sebou ji njak publikace ;-) (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Sam rejpal tady,zkuste si napsat nco takovho sami lpe,kdy umte jen hnidopisky rpat do kadh . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Zajmalo by m, kdo ty informace dote tajil. :-)) (Rodov spolenost, jej instituce a kolektivn identita. Utven ran stedovkch stt)
  • Ven, konen se odtajuj zdroje asnch informac o ns Slovanech. Kdo m monost studovat ty p . . . (Rodov spolenost, jej instituce a kolektivn identita. Utven ran stedovkch stt)
  • Mon by bylo vhodn pidat na strnky (pesnji do dokument ke staen) lnek s citacemi (jeliko . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Sociln st a ostatn






    Lucemburkov

    * Karel IV. Kapitola IV. S otcem po boku (1333-1346)

    Autor: Marek Zelenka . Vydno dne 21. 02. 2016 (2519 peten)

    V druh polovin jna 1333 smoval z jinch Tyrol pes Bavorsko smrem k eskm hranicm nevelk prvod. Tvoilo jej nkolik vznamnch eskch pn, kte doprovzeli kralevice Karla zpt do jeho vlasti, je musel ped vce jak deseti lety opustit jet coby chlapec. Akoli bylo Karlovi pouhch sedmnct let, ml za sebou ji obdivuhodnou kolu ivota. U zanedlouho se mlo ukzat, e velk nadje vkldan do Karlova nvratu se ukzaly jako oprvnn, nebo kralevic se vrhl do een neuspodanch pomr v rodn zemi s neobyejnou pl, vytrvalost a elnem, kter nepestvaj udivovat ani po tm sedmi staletch.

    karel4 Na konci jna 1333 vjel Karel do bran Prahy, kter mu pichystala pivtn hodn korunovanho krle. Nebylo se ostatn ani co divit, nebo krl Jan se v hlavnm mst eskho krlovstv objevoval v poslednch letech jen sporadicky. Naposledy zde byl nakrtko v prosinci 1331. Dlouh vzdlen panovnka pociovali Praan velmi tce, a proto vyuili vzcn chvle, aby v Karlov okzalm uvtn projevili nejen upmnou radost nad nvratem prince, v jeho ilch kolovala pemyslovsk krev, ale aby tak vyslali symbolickou vitku na Janovu adresu. Jet ped vjezdem do Prahy se Karel na Zbraslavi poklonil ostatkm sv matky Eliky. Toto krsn lidsk gesto nevyjadovalo pouze Karlovu touhu shledat se znovu s milovanou bytost, ale tak tichou demonstraci smrem k esk veejnosti. Kralevic tm toti veejn proklamoval, e se ct bt pokraovatelem pemyslovskho rodu.

    Po dojemnm shledn s rodnou zem byl vak Karel konfrontovn se stavem krlovstv, kter neodpovdal jeho pedstavm o velikosti panovnickho majesttu, je zskal bhem pobytu ve Francii a Itlii. Stet s hokou realitou byl o to hor, e Karel narel i na pochopitelnou jazykovou a kulturn bariru, kterou mu nemohl ulehit nikdo z pbuznch. Vak o tom ve svm ivotopise pozdji prav: A tak kdy jsme pili do ech, nenalezli jsme ani otce, ani matku, ani bratra, ani sestru, ani koho znmho. Tak e eskou jsme pln zapomnli, ale pozdji jsme se j opt nauili, take jsme mluvili a rozumli jako kad jin ech. Karel dle pokrauje: Toto krlovstv jsme nalezli tak zpustoen, e jsme nenali jedin svobodn hrad, kter by nebyl zastaven se vemi krlovskmi statky, take jsme nemli, kde bychom pebvali, le v m욝anskch domech jako jin m욝an. Prask hrad byl zcela zpustoen, poboen a znien, nebo od as krle Otakara II. byl cel ztroskotn a k zemi.

    Kralevic pichzel do zem, kde byla na rozdl od Francie krlovsk moc podlomena nejen politicky, ale pedevm ekonomicky. Krl Jan ve snaze zskat finann prostedky nevhal zastavit nebo rozprodat krlovsk majetek a vzhledem k tomu, e v zemi trvaleji nepobval, nepovaoval ani za nutn, aby peoval o obnovu starobylho sdla eskch krl na Praskm hrad. Zem byla nicmn politicky konsolidovan, nebo smr krle se lechtou ml rysy dlouhodobho kompromisu. Krom toho se velikost eskho sttu stle zvtovala smrem na sever a severovchod do slezsk a luick oblasti. Krl dokonce v roce 1325 nadil mincovn reformu, po kter byly v zemi stabilnm platidlem tzv. florny ze zlata, je byly raeny podle italskho vzoru. A proto ani ekonomick oblast sttu nebyla tak docela zanedban, jak by se mohlo na prvn pohled zdt. Krlovstv vak siln vnmalo neptomnost panovnka v zemi. V echch a tak na Morav se toti v poslednch letech nebezpen rozbujela nejen drobn kriminalita, ale tak bezprv nkterch pn, kte vyuvali neptomnosti krle k tomu, aby se obohacovali na kor krlovskch nebo crkevnch statk. lechta navc nelib nesla absenci krle v zemi a pla si obnovu skuten vldnouc rodiny, je by svou trvalou ptomnost v zemi pozvedala nejen presti zem navenek, ale tak ad spojench s krlovskou moc. To byl i Karlv zmr, a proto vyuil vzcn pleitosti, kter se mu ve 30. letech 14. stolet naskytla, aby ve spoluprci s domc lechtou sten restauroval krlovskou moc.

    Vzhledem k specifinosti vvoje eskch zem se ale ani Karlovi nikdy nepodailo v echch obnovit silnou moc panovnka, jak j znme napklad z as poslednch pemyslovskch krl. Jako pragmatik si Karel toti uvdomoval, e neme bojovat proti mocenskmu dualismu v echch, kde se vkonn moc dlila mezi krle a lechtu. Jeho vztah k zemsk nobilit byl tak po vtinu asu prozrav a sttnick. Karel proto nikdy nemusel svdt mocensk hrtky s eskm panstvem, jak proval tm kad esk panovnk vrcholnho a pozdnho stedovku, a v extrmn podob je spatujeme za vldy Karlova otce a tak nslednka Vclava IV., jen byl dokonce lechtou dvakrt zajat.

    Karel se v prvnch tdnech a mscch po svm pjezdu usdlil v Praze. Pravdpodobn v nkterm ze staromstskch palc, kter patil jeho matce. Pozdji mu nejvy purkrab prask Hynek Berka z Dub poskytl k obvn purkrabsk palc. Prakticky ihned si Karel zdil vlastn dvr, i kdy ten musel bt zpotku velmi skromn. Zrove se obklopil eskmi pny, z nich v jeho blzkosti spatujeme pedevm ty mue, kte jej doprovzeli i na cest do vlasti. Krom Romberk a pn z Lip, tedy dvou nejvznamnjch rod tehdejch ech, se Karel mohl spolehnout i na zkuenosti a vestrannou pomoc vyehradskho probota Jana Volka, kter byl nemanelskm synem krle Vclava II. Jednalo se tedy o Karlova nevlastnho prastrce. Jan Volek byl zkuen diplomat, kter navc zastval funkci eskho kancle. Karel si k nmu postupn vypstoval siln pouto a od potku mu projevoval plnou dvru, kdy jej povoval dleitmi diplomatickmi a pozdji i sttnmi kony. V roce 1334 zskal zsluhou Karla tento pemyslovsk levoboek olomouck biskupstv, a i kdy se proto Jan Volek musel vzdt funkce kancle, zstval svmu nepli vzdlenmu pbuznmu i nadle npomocen ve vcech diplomacie. Za zajmavost stoj, e se nejednalo o jedinho pemyslovskho levoboka, kter vce ne symbolicky stl u Karlovch vladaskch potku. Krom Jana Volka si Karel oblbil tak opavskho a od roku 1337 i ratiboskho vvodu Mikule II., kter byl synem nelegitimnho potomka krle Pemysla II. Otakara. Mikul zastval na eskm krlovskm dvoe ad komoho a patil po mnoho let ke Karlovm pednm dvrnkm. I v tomto tak Karel projevil obdivuhodnou citlivost vi eskmu prosted, nebo se vyvaroval chyb otce, a namsto cizinc se spolhal vhradn na sluby domcch adnk a diplomat. Vdy koneckonc i jeho pozdj nejvznamnj rdce a tak nejbli osobn ptel arcibiskup Arnot z Pardubic byl rodem i pvodem ech.

    Je pozoruhodn, e Karel po svm pchodu do ech postupn pevzal chod esk dvorsk kancele a dalch zemskch ad, a to i pesto, e neml od otce dn poven. Muselo mu tak bt zejm, e tm vstupuje na velmi tenk led, kdy si mohl snadno a rychle vyslouit otcv hnv. Krl Jan tehdy pobval v Lucembursku, kde na dlku sledoval synovo ponn s obavami, ale na nalhn nkterch eskch pn pece jen zmnil sv stanovisko, a tak v lednu 1334 udlil Karlovi titul moravskho markrabte.1 Jednalo se o pomrn neobvykl krok, jeliko by se Karel v zemi vce prosadil s titulem mladho krle, avak Jan tak uinil zmrn. Jako stle energick a statn tictnk se nechtl smit s postavenm starho krle, a navc kalkuloval s tm, e titul moravskho markrabte Karla zave k vt psobnosti na Morav, m by jej vzdlil od mocenskho centra v Praze. Karel vak i nadle pobval v Praze a nehodlal se sthovat na Moravu. Jako pokrevnmu potomku eskch krl a budoucmu nslednkovi trnu Karlovi nedlalo vt problm vyut svho dynastickho pvodu k tomu, aby pesvdil eskou lechtu o oboustrann vhodnosti vestrann spoluprce. Lze dokonce pedpokldat, e mu esk a patrn i moravsk zemsk obec povolila obecnou berni, aby tak ml do zatku vlastn finance. Prokazateln jsou vak pouze finann pjky pn, mstskch obc a crkevnch instituc.

    Zskan finance Karel vyuil nejen k tomu, aby vykoupil ze zstavy nkter z klovch krlovskch hrad, jako napklad Kivoklt, Tov nebo Veve, vetn krlovskch mst typu Hradce Krlov, Psku i Kouimi, ale pustil se tak do velkorys pestavby Praskho hradu, kam se pesthoval u na jae 1334. Hrad ml bt podle Karlovch zmr pestavn ve francouzskm stylu, a to po vzoru sdla francouzskch panovnk. pravy se ale prozatm soustedily pouze na obnovu krlovskho palce, protoe Karel chtl co nejdve uvst svou manelku Blanku do Prahy. Od roku 1330 toti Blanka pobvala v Lucembursku, kde ekala na dal instrukce od svho manela. Karel nechtl Blanku vystavovat nebezpe, a proto j nepozval do neklidn a nevyzpytateln Itlie. Nyn vak byla situace jin. Kralevic to toti myslel s obnovou krlovsk rodiny vskutku vn. Navc se ji blil k vku, kdy bylo douc, aby zaal plodit potomstvo. Blanka i s poetnm doprovodem pijela do Prahy v lt 1334. Hlavn msto krlovstv uvtalo budouc krlovnu vskutku velkolep. Pravda, nkladnost Blanina dvora a vstedn francouzsk mda jejho fraucimoru sice zpsobily, e podstatn st dvornch dam musela echy zhy opustit, avak krsa, laskavost a hlavn upmn snaha rychle se nauit etinu a mstn zvyky zpsobily, e se Blanka stala pozdji v echch velmi oblbenou. Pvabu sv choti snadno podlehl i Karel, kter k Blance choval siln city. Plodem vzjemn nklonosti bylo ji v kvtnu 1335 narozen prvnho potomka, a to dcery, kter dostala po Karlov lucembursk babice jmno Markta.

    Svou prvn vt cestu Karel vykonal v prosinci 1333, kdy navtvil severn hranice eskho krlovstv, je tehdy tvoily Budyn a itava. Na vce nezbyl as. A v roce 1334 se tak Karel dvrnji seznamoval se samotnm krlovstvm. Hodn cestoval a navtvoval dleit hrady i msta. V lt zavtal poprv na Moravu. S pibvajcmi msci, mrn s tm, jak si znovu osvojoval rodnou e a pronikal do mechanismu sprvy sttu, jeho aktivita i etnost cest narstala. V lt 1335 se vak Karel musel vrtit do Prahy, nebo po vce jak dvou letech pijel z dalekch cest jeho otec. Bylo to vbec poprv, kdy se oba Lucemburkov, nyn ji de facto jako rovnocenn partnei, setkali na esk pd. Karel sice ctil otcv seniort, tedy plnou suverenitu nad vldou v celm eskm stt a lucemburskmi dravami, avak nejevil pli ochotu se podizovat ve vnitnch otzkch eskho krlovstv. Otci hodlal ponechat plnou moc v zahranin-politickch otzkch, sm vak trval na tom, aby otzky spojen s faktickou sprvou v echch a na Morav spadaly vhradn do jeho pravomoc. Je tak zejm, e Karel nesouhlasil s otcovm pojetm esk vldy a hodlal jeho vliv na esk zleitosti do budoucna minimalizovat. Dokonce je pravdpodobn, e otce zahrnul nejednou vitkou za souasn stav zem.
    Slezsk Vratislav
    S Karlovmi poadavky tvrdohlav a stle energick Jan nemohl souhlasit. Avak zaskoen tm, jak rychle a snadno si Karel dokzal v zemi vybudovat fungujc sttn apart a jak oblib se v echch t, neodhodlal se prozatm zpochybnit faktick lucembursk dvojvld, kter v eskm stt zavldlo ponaje podzimem 1333. Nyn toti Jan poteboval mt syna po svm boku, nebo Lucemburky ekalo dleit jednn s vrcholnmi pedstaviteli stedoevropskch stt. V srpnu 1335 zprostedkoval uhersk krl Karel Robert v Trenn setkn eskho krle s Kazimrem III., kter nastoupil na polsk trn po smrti otce v roce 1333. Jednn, je mlo ovlivnit stedoevropsk djiny na dal stalet, se na Janovu dost astnil tak Karel. Ten zde byl polsk a uhersk stran poprv oficiln pedstaven jako budouc esk krl. Jeliko byla jednn pomrn choulostiv - pece jen se jednalo o uspodn vztah a hranic mezi echami, Polskem a Uhrami - byla v listopadu pesunuta do Visegrdu.2 Tady se zrodil kompromis pijateln pro vechny zastnn strany, jen pedstavuje ve stedoevropskch djinch stedovku dokument mimodn zvanosti. esk krl se zekl nhradou za 20 tisc kop eskch gro titulu polskho krle. Vmnou polsk panovnk uznal plnou svrchovanost eskho krlovstv nejen nad Dolnm Slezskem, ale pipoutl i monost esk expanze do prostoru Hornho Slezska, co se v dalch letech tak stalo. Byl to potek vzniku skutenho soustt budouc Koruny esk. Zrove dolo k definitivn konsolidaci stedoevropskho triumvirtu echy - Polsko - Uhry, kde se mocensk ambice v nsledujcch dvou staletch pelvaly ze strany na stranu. Nyn vedouc postaven ve stedn Evrop nadlouho pevzaly echy.

    Jet bhem jednn ve Visegrdu vak dolo k tvrdmu rozkolu mezi Karlem a Janem. Co bylo pedmtem sporu, netume. Star z Lucemburk snad a moc asto dopval sluchu nkterm eskm pnm, kte v Karlov pokusu o restauraci siln panovnick moci spatovali vlastn ohroen. To Jana jen utvrdilo v nzoru, e Karlovo postaven v echch je pli siln na to, aby ho mohl tolerovat a nechat bez povimnut. Zejm se obval, aby nebyl odstren na vedlej kolej. Pravdpodobn pedevm z tohoto dvodu Karlovi odebral titul moravskho markrabte. V pozad sporu ale mohly bt i zleitosti nejen politick doktrny, kdy Jan vyznval pmoaej postup i za cenu nsiln konfrontace, kdeto Karel oproti tomu razil cestu diplomacie, ale tak osobnho rzu. Jan se toti v tto dob rozhodl uzavt nov satek, a to s Beatrix Bourbonskou, dcerou vlivnho vvody Ludvka Bourbonskho. Problmem vak bylo, e se Jan rozhodl uzavt pedmanelskou smlouvu, v n stlo, e potomci z tohoto satku budou mt primrn nrok na vldu v Lucemburskm hrabstv. Z lucemburskho ddictv tak vypadli jak Karel, tak i jeho mlad bratr Jan Jindich. To Karel mohl povaovat nejen za urku, ale tak riziko, e budouc et panovnci ztrat pm spojen s vysplm evropskm zpadem.

    V lednu 1336 proto Karel pedeel dalmu vyosten sporu s otcem tm, e zamil do Tyrol hjit zjmy svho bratra. Zmrn tak pedeel vtn nov esk krlovny Beatrix, kterou Jan s velkou pompou uvedl vzpt do Prahy. Na rozdl od Blanky, kter si na esk prosted postupn a spn navykla, byla druh Francouzka v echch krajn neoblbena pro sv panovan vystupovn a malou snahu porozumt zdejm tradicm i zvykm. Praan navc dvali veejn najevo odpor k Janov druh manelce a za skutenou krlovnu povaovali Blanku. Krl, uraen tmto jednnm, proto vykzal Blanku z Prahy. Ta se tak musela uchlit na Moravu. Tmto krokem vak ztratila Beatrix sympatie eskho obyvatelstva nadobro. Nepomohlo ani to, e jedinmu potomkovi, kter se j z manelstv s Janem v noru 1337 narodil, dala jmno Vclav, aby si tak naklonila pze nroda. To u ale i sm krl pochopil, e Beatrix v echch tko kdy pijmou, a proto j po korunovaci odvezl do Lucemburska. Nov krlovna se do ech ji nikdy nevrtila. Je vak dojemn, a svd to i o Karlov mimodnm charakteru, e ke svmu nevlastnmu bratrovi nikdy nechoval dnou z᚝. Pozdji jej dokonce podporoval a pomohl mu doshnout vldy v Lucembursku. Pesn podle otcova testamentu, se kterm pvodn nesouhlasil.

    ***


    Kvli napjatmu vztahu s otcem Karel tm cel rok 1336 strvil nedobrovoln mimo echy. Nezahlel vak, naopak! V dubnu 1335 toti zemel Jindich Korutansk, bval esk krl, jeho ddikou se stala dcera Markta, kter byla provdna za Karlova mladho bratra Jana Jindicha. Podle dvjch dohod mezi Korutancem a Lucemburky mly Korutany a Tyroly pipadnout Marktin enichovi. Csa Ludvk Bavor se vak tehdy zachoval k Lucemburkm velmi netaktn, kdy Korutany udlil v lno Habsburkm, zatmco si sm brousil zuby na Tyroly. Jan zjevnou urku pijal se skpnm zub, jeliko se obval pmho stetu s csaem, a zlost si radji vylval v drobn pohranin vlce s Habsburky, Karel se naopak zachoval velmi staten. Vyrazil do Tyrol a ve spoluprci s tamn lechtou dosadil na vvodsk stolec svho teprve trnctiletho bratra, za kterho pevzal porunickou vldu. Csa s tmto krokem nesouhlasil. Jeho vztahy s Lucemburky proto citeln ochladly a ji nikdy nebyly obnoveny v dvj rovin partnersk spoluprce. eit spor silou csa ovem prozatm nechtl, jeliko jej zamstnvaly spory s papeem. Habsburkov tak nakonec v jnu 1336 pijali nabzen kompromis eskho krle, na zklad nho se ddictv po Jindichovi Korutanskm rozdlilo mezi ob dynastie. Korutany pipadly Habsburkm, Lucemburkov se museli smit s Tyrolskem, kter pelo na Janu Jindicha a vvodkyni Marktu.

    Karel ale s odstoupenm Korutan nesouhlasil a byl ochoten postavit se nejen otcov vli, ale i Habsburkm a dokonce csai Ludvku Bavorovi. Pro hjen zjm svho mladho bratra, kterho po cel ivot upmn miloval, byl ochoten riskovat ve, co doposud vybudoval. Uplynulo ale nkolik msc a Karel se odhodlal k neekanmu kroku. Na samm sklonku roku 1336 se vrtil do ech, aby se pokusil usmit s otcem, nebo si uvdomoval, jak je souasn roztrka pro celou lucemburskou dynastii zhoubn. Kralevic tak spolkl vlastn hrdost i odpor k otci, a pokusil se zachovat jako skuten sttnk. Otci dokonce nabdl spolenou kovou vpravu na Litvu. Ta mla krom en kesanstv mezi tamnm pohanskm obyvatelstvem pedevm zvit presti Lucemburk v och kesanskch vldc v Evrop a tak papesk kurie. Jan souhlasil, nebo i jemu lo o nastolen, kdy u ne harmonickch, pak alespo normalizovanch vztah se synem. Jene vprava, kter probhla v prvnch tdnech roku 1337, skonila krachem. Lucembursk vojsko se daleko nedostalo a vinou nepzn poas se dokonce zhoril krlv stav natolik, e Jan piel o prav oko. Pro nkoho Janova temperamentu to znamenalo nepjemnou osobn tragdii, kter jet vce prohloubila jeho prchlivost. Asi nen teba dodvat, e Janv a Karlv vztah se tm jet vce zhoril a nyn se ocitl takka v zpornch hodnotch.
    Markta Tyrolsk
    Sotva co se tak Karel vrtil z vpravy, musel se znovu klidit ped otcovm hnvem. Jeliko ml napjat vztahy s Habsburky, jejich drbu Korutan stle odmtal, zvolil tentokrt cestu do Tyrol pes Uhersk krlovstv. Roli zejm sehrla i Karlova frustrace, kdy dlouhou oklikou a pedpokldanm nepohodlm hledal pleitost uniknout nepjemn realit, ve kter musel elit tragick rodinn disharmonii, je nkoho jeho citovho zaloen musela tce ubjet. Pes Uhry a Chorvatsko se Karel dostal a k Jaderskmu moi. Ze Senje se hodlal peplavit pes moe a do Aquileje, avak jeho lo na moi pepadli Bentan, kte chtli za vzcnho rukojmho vyplatit vysok vkupn. Karel se tehdy ovem pedvedl jako rozen dobrodruh, jeliko se mu v Gradu podailo i se svmi dvma druhy schovat v rybskm lunu pod stmi, a tak nepozorovan proplout mezi zakotvenmi lodmi do odlehl sti pstavu. I pes toto nepjemn zdren byl Karel u v ervenci 1337 v Innsbrucku, kde se znovu setkal s Janem Jindichem. Co nsledovalo dle je dokladem nejen toho, e Karla nikdy nepestalo lkat italsk prosted, ale i neklidn lucembursk krve, kter jeho nositele nutila podstupovat stle nov dobrodrustv. S bratrem po boku se Karel i s st tyrolsk lechty ponkud neekan zapojil do vlky v Lombardii, kde se postavil na stranu Bentan, tedy tch, kte jej ped asem zajali na moi. Bhem lta 1337 se Karel lst zmocnil msta Belluna a vzpt s bentskou pomoc dobyl Feltre. Jen co se ovem Karel dozvdl, e jeho otec opustil Prahu a zamil do ciziny, pospchal u na Moravu do Brna, kde pobvala v dosti nedstojnch podmnkch jeho cho Blanka. Kdy se bhem nkolikamsnho pobytu v moravsk metropoli pesvdil, e se jeho otec do ech jen tak nevrt, odvil se v lednu 1338 spolu s Blankou objevit v Praze.

    U Karla nsledovala jist velk leva. Obzvlt, kdy jeho i Blanku Praan opt pivtali se vemi poctami a s upmnou srdenost. Kralevic tedy mohl nyn po nkolika letech znovu navzat tam, kde musel v roce 1335 pestat. Pravda, jeho otec mezitm znovu zastavil vtinu jm pracn vykoupench zstav krlovskho majetku, piem dokonce nevhal zcizit i krlovskou korunu, tedy zkladn atribut svho majesttu, ovem Karlovi nikdy nechybla vle a chu k zvelebovn rodn zem. Kralevic tedy zaal optovn uvat titul moravskho markrabte, avak nyn vystupoval mnohem samostatnji ne doposud. Dkazem jeho vzrostlho sebevdom byla nvtva Visegrdu v noru 1338, kde se setkal s uherskm krlem, jeho synovi a nstupci Ludvkovi zaslbil ruku sv tlet dcery Markty. Bhem svho pobytu na Morav tho roku navc dsledn usiloval o upevnn podku v markrabstv, nebo nevhal vojensky zashnout proti zpupnm moravskm pnm, kte naruovali zemsk mr. Podobn si kralevic ponal i v echch.3 Pacifikace zem pi tom byla ve stedovku vsostnm prvem a povinnost panovnka.

    S otcem se Karel znovu setkal a po dvou letech, a to v dubnu 1339 na sk pd v Miltenbergu. Tehdy u vak byla mezinrodn konstelace ponkud jin a nutila oba Lucemburky hledat cestu k vzjemn spoluprci. Kdy Jan v lt 1337 odjdl do Francie na pozvn francouzskho krle Filipa VI., kter eskho panovnka dal o pomoc v nadchzejcm boji s Angliany, netuil, e tentokrt bude spe pasivnm divkem velkho mocenskho zpasu, ke ktermu se v zpadn Evrop schylovalo. V poten fzi stolet vlky, je vypukla ve chvli, kdy Filip VI. napadl anglick dravy ve Francii odvetou za protifrancouzskou politiku anglickho krle ve Flandrech, vak jet nebylo slueb eskho krle teba. Obzvlt v situaci, kdy se poloslep Jan ji nemohl aktivn astnit vojenskch operac. Svho pobytu v zpadn Evrop se tak Jan alespo snail vyut k zprostedkovn mru mezi csaem a papeem, jejich prohlubujc se nevraivost ohroovala stabilitu Svat e msk. Jeho pokus bt prostednkem v tomto sporu vak selhal. Pro Jana, doposud spnho vlenka a diplomata, to bylo tk zklamn. Jan zaal tv v tv nastupujc fyzick nav a s vdomm, e doba ji vyaduje prunjho politika s jasnou koncepc i pekypujc energi, postupn pehodnocovat svj dosavadn postoj k synovi. Pestal jej vnmat jako mocenskho rivala. Nyn v nm naopak vidl silnho spojence, s nm po boku by se jet mohl pokusit zastavit konflikt mezi Franci a Angli a odvrtit ten, ke ktermu neodvratn milo csastv a papestv.

    U v dubnu 1338 proto Jan pozval Karla do Lucemburska, kde prv pobval. Karel se na cestu skuten vypravil, ale jet na skm zem jej sm Ludvk Bavor pesvdil k nvratu. Snad tehdy dolo k njak dohod nebo tlaku ze strany csae, kter si nepl spolen postup obou Lucemburk, jeliko si dobe uvdomoval, e v situaci vlastnch slbnoucch pozic v i by mohli Lucemburkov pedstavovat mocenskou alternativu pro sk knata. Karel a Jan se tedy setkali a o rok pozdji v Miltenbergu, kde spolen strvili tm dva msce. Nen pochyb o tom, e se tehdy spolu bavili zejmna o tom, jak dodat vzjemnm vztahm nov impulz a smr. Mli si toho jist hodn co ci. dn dojemn obt kolem ramen se sice nakonalo, ale od tto chvle Jan i Karel vystupovali de facto jako siln spojenci, je si byli dobe vdomi vzjemnch rozdl, avak dokzali vdy najt kompromis. Po krtk zastvce v Praze se oba Lucemburkov v z 1339 odebrali do Francie na dvr Filipa VI., aby se detailn seznmili se vzniklou situac ohledn vlky s Angliany. Pi cest navtvili svho pbuznho Balduina v trevru, kter je ujistil svou plnou podporou, i Lucembursk hrabstv. Hosty francouzskho krle byli Karel a Jan a do jara 1340. Dlouh spolen pobyt prospl jejich vzjemnmu vztahu, z nho ji definitivn vyprchala hokost i vitky. V beznu 1340 Lucemburkov navtvili papee Benedikta XII. (1334-1342) v Avignonu. Nebyla to pouze zdvoilostn nvtva, nebo papesk kurie velmi stla o smr mezi Franci a Angli. Ten byl i v zjmu Lucemburk, avak dlouholet rivalita mezi obma zpadnmi mocnostmi zpsobila, e probhajc konflikt se nepodailo ukonit. Ba co vce. Bylo toti stle zejmj, e vlka bude s ohledem na velk ekonomicko-hospodsk a lidsk potencil Francie a Anglie trvat mnohem dle, ne se pvodn pedpokldalo.

    Za tto situace ztrcel dal pobyt obou Lucemburk ve Francii smysl. Karel se proto vrtil pes Bavorsko do Prahy, odkud vak musel na konci lta 1340 zamit do Tyrol, kde dolo k povstn proti vld jeho bratra. To naopak Jan zamil do Lucemburska, kde pobyl nkolik msc. Jeho dal vldu a osobn ivot tce ovlivnila pln slepota, kter u nj nastala v tto dob vinou neustlho fyzickho vypt a bohuel tak zsah nekvalifikovanch litel a rznch arlatn. Nkter z nich dokonce ke krli v dobr ve pivedl i sm Karel. Pro panovnka, kter vtinu asu trvil v sedle kon a dval svmu okol asto na odiv sv mimodn schopnosti ryte a dobrodruha, to byla tk zkouka. Nen divu, e pot asto upadal do stav apatie a ponechval svmu synovi stle vt prostor. V z 1340 Jan dokonce sepsal na flanderskm bojiti v pedtue blzk smrti svou zv. Podle jeho vle mlo esk krlovstv a s nm pivtlen slezsk zem i s Luic pipadnout Karlovi. Mlad syn Jan Jindich ml obdret Moravu a synek Vclav z druhho manelstv Lucembursko. Tak se tak pozdji stalo.

    My se ale vrame ke Karlovi, kter v pozdnm lt 1340 pobval v Tyrolsku. Tady, jak ji bylo eeno, vypuklo povstn proti lucembursk vld, kter zosnoval nemanelsk syn Jindicha Korutanskho Albrecht, jen se pekvapiv spojil s vvodkyn Marktou. O tto energick dm toho bylo napsno ji hodn.[4] Ns ale zajmaj fakta, nikoli bujn fantazie autor. Markta byla rozhodn a ctidostiv ena, je si byla vdoma svho vznamu. Vdy byla jedinou legitimn ddikou Jindicha Korutanskho. Netouila po niem jinm, ne po vt moci, a proto vyuila neprbojnosti svho enicha Jana Jindicha k tomu, aby jej odstranila od vldy. Karel byl ovem tentokrt nekompromisn a tyrolskm vzbouencm dal jasn na srozumnou, e co se te zjm lucembursk dynastie, nebude mu init pote pout i slu. Povstn rozpril, Albrechta poslal na muidla, a vvodkyni Marktu uvrhl do vzen hradu Tyrolu. Po potlaen tyrolskho povstn Karel optovn zamil do Lombardie, kam jej tentokrt pozval rod Visconti. S nimi u ml Karel dve co doinn, avak tentokrt jim pomohl dobt msta Penede, Mel, Poutelstein a Belvicio. Jestlie kalkuloval s tm, e se mu poda vytvoit v Lombardii trval pedpol lucembursk moci a zajist tak spojen severn Itlie s Tyrolskem, pepotal se, jeliko mocn italsk rod se o moc nehodlal dlit.

    Ponkud rozmrzen z dalho italskho nespchu se tak Karel vrtil do vlasti. Po zprvch o otcov pln slepot ji nehodlal otlet, a tak si vynutil faktick pedn vldy v eskm stt. Jan s tmto krokem souhlasil. Sm tuil, e jeho ivot ji vstupuje do posledn fze, a proto chtl synovi ulehit cestu k moci. Karel nejprve pijal ve Vratislavi hold slezskch stav, m upevnil svazek slezskch knectv s eskm krlovstvm, nae se odebral do Prahy, kde jej u netrpliv oekval otec. Dne 11. ervna 1341 se odehrla pamtn a dojemn udlost. Na zemskm snmu, kam se dostavili zstupci lechty, duchovenstva i Prahy, slep krl promluvil k ptomnm a pednesl jim proklamaci, na zklad kter byl Karel prohlen nslednkem eskho trnu. Ponaje touto chvl mu byl navc udlen titul mladho krle (rex iunior). Nikdo z ptomnch neprotestoval. To byl de facto potek Karlovy skuten esk vldy, akoli celkovou sprvu sttu, vetn zahranin politiky, pevzal a po otcov smrti v roce 1346.

    Karel se ale nespokojil pouze s titulem mladho krle a dal, aby mohl bt jet za ivota svho otce korunovn eskm krlem, m by bylo pedn moci slavnostn a symbolicky stvrzeno. Vyskytl se ovem problm. esk krlovstv mlo stle pouze biskupstv, take korunovace eskch krl provdl tradin mohusk arcibiskup, jen byl metropolitou praskho biskupa. Karel si uvdomoval riziko plynouc ze zvislosti prask diecze na Mohui, a proto si v jnu 1341 vymohl v Avignonu souhlas papee Benedikta XII. s tm, aby jeho korunovaci mohl vjimen provst prask biskup. Biskupem byl tehdy staik Jan IV. z Draic, kter svj ad zastval ji od roku 1301 (!), tud jej na biskupsk stolec dosadil jet Karlv dd Vclav II. Jeliko pape svj souhlas udlil a Karel ml s Janem z Draic velmi dobr vztahy, korunovaci prakticky nic nebrnilo. Jene v nsledujcch mscch dolo k nepedpokldanm komplikacm, kter ve svm konenm dsledku korunovaci odloily o mnoho let.

    ***


    V listopadu 1341 dolo k nepjemn a zrove pikantn udlosti, kter siln otsla presti a mocenskm postavenm Lucemburk v cel stedn Evrop. Vvodkyn Markta se toti chopila iniciativy a vypudila svho mue Jana Jindicha ze sdelnho hradu Tyrol a nsledn i z cel zem. Vzpt podala o rozvod, jeliko byl pr jej cho impotentn. Jednalo se samozejm o pomluvu, jeliko Jan Jindich ml pozdji v druhm manelstv hned est potomk, a to nepotaje levoboky. Ponen Lucemburk se vrtil do ech a pln se odevzdal pod mocn ochrann kdla svho bratra, kter si na potku roku 1342 na otci vymohl dvouletou lhtu, bhem kter se slep krl zavzal, e nevkro do krlovstv a nebude z nj dat dn pjmy. Karel chtl tmto ponkud neobvyklm krokem zskat as ke konsolidaci sv moci v krlovstv a pedevm doshnout ozdraven sttnch financ, je Jan zatoval svmi bemeny a neustlmi pjkami i zstavami.
    Klement VI.
    Tyrolsk krize vystila v tvrdou porku lucembursk zahranin politiky. Csa Ludvk Bavor, jen ji dve veel v tajn pikle s vvodkyn Marktou, toti prohlsil jej manelstv s Janem Jindichem za neplatn a v noru 1342 naopak provdal za Marktu svho stejnojmennho syna. Silou pot zabral jak Tyroly, tak i Korutany, kter ji nkolik let patily Habsburkm. To sice umonilo Karlovi uzavt spojenectv s Habsburky, ale bylo zejm, e dve i pozdji dojde ke konfrontaci Wittelsbach a Lucemburk. Pi pohledu na minulost, v n stety ech s mskmi krli z dlouhodobho hlediska nikdy vtzstv nepinesly, i kdy dolo k dlm spchm (1040 Brdek, 1126 Chlumec, 1304 Kutn Hora), nemli oba Lucemburkov pli mnoho dvod k optimismu. Tehdy se vak ukzal diametrln rozdl mezi souasnm stavem a minulmi dobami. Nebo Lucemburkov, pedevm krl Jan, kter prokzal, e jet nepat do panovnickho dchodu, vyuili svch mimodnch diplomatickch schopnost a kontakt k tomu, aby postupn dostali nevdnho a vrolomnho csae do izolace. Lucemburkm hrlo do karet i to, e po smrti Benedikta XII. byl v kvtnu 1342 zvolen papeem nm dobe znm Pierre de Rosieres, jen pijal jmno Klement VI. (1342-1352).

    Karel se svm bvalm vychovatelem a ptelem okamit zahjil il diplomatick kontakt. V lt 1342 navc pijel Jan po poradch se svm strcem Balduinem do Avignonu, kde se mu dostalo triumflnho uvtn. Pot dolo k zcela zsadnm rozhovorm, je mly ovlivnit vvoj cel Evropy na nkolik dalch desetilet. S podporou spojeneck Francie dokzali Lucemburkov naklonit papee k nzoru, e v zjmu stability Svat e msk a de facto cel Evropy je nutn zasadit se o zmnu v drb kurfitskch hodnost, aby tak mohl bt Ludvk Bavor sesazen a nahrazen nkm, kdo by ml podporu Avignonu, Francie i Lucemburk. Nejspe u tehdy padlo jmno Karla, jakoto nejvhodnjho a nejzpsobilejho kandidta nap celou Evropou.

    Tato dleit jednn obstarval pedevm Jan, nebo Karel se v letech 1342-1343 soustedil na stabilizaci politicko-hospodskch pomr v eskm krlovstv. Uvdomoval si toti, e v nadchzejcm mocenskm soupeen s csaem sehraj echy jakoto hlavn zkladna lucembursk moci v Evrop klovou roli. Jeho mistrnm tahem se v tto dob stalo pedevm prosazen Arnota z Pardubic na prask biskupsk stolec. Stalo se tak v prosinci 1343 po smrti pedchzejcho biskupa. Karel v tomto projevil moudrost i prozravost, nebo na druhou nejvznamnj funkci ve stt jmenoval mue nesporn vzdlanho, schopnho a pedevm zcela oddanho. Arnot z Pardubic sice nebyl urozenho pvodu, ale vlastn pl doshl a univerzitnho gradu licencita kanonickho prva, prodlal sedmilet studium prvnick fakulty v italsk Bologni a zcestoval vtinu zpadn Evropy. Byl to nesporn doklad toho, e Karel pi vbru osob, je mly tvoit jeho nejbli okol, upednostoval schopnosti jednotlivce, nikoli jeho pvod nebo majetek. Oddanm a schopnm rdcem zstal Arnot z Pardubic Karlovi a do sv smrti.

    Karel, kter v tchto letech zaval i trochu osobnho tst, nebo v roce 1342 se mu narodila druh dcera Kateina, odjel za otcem do zpadn Evropy a v noru 1344. V doprovodu Jana se pot odebral do Avignonu k osobnm jednnm s Klementem VI. Pedmtem jednn bylo nejen zzen samostatn esk crkevn provincie, ale tak debata nad Karlovou kandidaturou na msk trn. Oboj dopadlo spn. Klement VI. na dost Karla i se souhlasem a plnou podporou starho z Lucemburk povil bulou z 30. dubna 1344 prask biskupstv na arcibiskupstv, na zklad eho se echy po tm tyech stoletch vymanily ze zvislosti na Mohui. Prvnm arcibiskupem se tak stal Arnot z Pardubic. V dalm jednn pak symbolicky dolo k naplnn prorockch slov, je ped asem Karel a tehdy jet Pierre de Rosieres pronesli, kdy se po letech znovu setkali. Pierre, jen byl tehdy vlivnm kardinlem u kurie, byl pmo naden tm, v jak mimodnho sttnka a kultivovanou osobnost jeho dvn k vyrostl, a proto prohlsil: Ty bude jednou mskm krlem. Pohotov Karel mu na to dajn odpovdl slovy: Ty vak dv bude papeem! Na tato slova mlo brzy dojt, nebo Klement VI. vyslovil souhlas s Bavorovm sesazenm a vyjdil plnou podporu Karlov kandidatue.

    Z Avignonu Lucemburkov odjeli zpt do ech, aby uvedli v praktick skutek poven praskho biskupstv na arcibiskupstv. V listopadu 1344 tak byla Praha svdkem vjimen udlosti. Arnot z Pardubic byl slavnostn uveden na arcibiskupsk stolec, piem Karel i Jan osobn poloili zklad ke stavb katedrly sv. Vta na Praskm hrad. Nov gotick dm, jeho impozantn vstavbu zapoal Maty z Arrasu (od roku 1356 nahrazen sochaem Petrem Parlem), ml bt nejen stedn svatyn prask arcidiecze, ale tak pohebitm eskch vldc a schrnkou k ukldn ostatk eskch svtc. Rychl a mohutn zeslen esk moci ve stedn Evrop vak neuniklo pozornosti csae Ludvka Bavora, kter se nechtl vzdt vldy ve Svat i msk dobrovoln. Vyuil proto vzdlen Karla i Jana, kte na pelomu let 1344/1345 ponkud neprozeteln podnikli dal kovou vpravu do Litvy a Pruska, aby zformoval velkou protilucemburskou koalici. Kov vprava mla bt demonstrac lucemburskho sebevdom i prestinm podnikem provedenm na oslavu poven praskho biskupstv, avak skonila stejn jako v minulm ppad, tj. blam. Rozklad vpravy uspily i zprvy, e se v lednu 1345 podailo csai zformovat koalici, kde krom Ludvkovch Bavor stlo i Mesko, Durynsko, Braniborsko, Polsko, Uhry a pekvapiv tak Rakousy. Lucemburkm tak rzem hrozilo smrteln nebezpe izolace a neptelskho vpdu do ech, kter mohl pijt de facto odkudkoli. V beznu 1345 se dokonce polsk krl Kazimr III. pokusil zajmout Karla pi jeho nvratu z Litvy. Karel se zajet sice spn vyhnul, ale musel zkousnout, e ji v ervnu toho roku polsk krl vtrhl do Ratiboska a Opavska, m ohrooval eskou moc v celm Hornm Slezsku.

    A prv v tto dob se nejvce projevil rozdl mezi Karlem a Janem. Zatmco Jan svolal vojsko a vtrhl do Hornho Slezska, kde donutil silou polskho krle k uzaven pm, Karel vsadil na diplomacii. Bhem nkolika tdn se mu protilucemburskou koalici podailo rozleptat a zniit obratnm vyjednvnm. Nespn pokus Ludvka Bavora zniit Lucemburky ml tak pesn opan efekt, jeliko zmobilizoval celou lucemburskou dynastii, aby nyn napjala vechny sv sly k brzkmu uspodn nov volby mskho krle. V noru 1346 pobval Karel u prastrce Balduina v Trevru, kde spolu s otcem dohodli budouc postup. Nsledovala nvtva Avignonu, pi kter dolo ke koordinaci spolenho sil. Na Ludvka Bavora byla vzpt uvalena klatba a 횚t kurfit byli vyzvni k uspodn nov volby. Aby se vsledek volby pedem pojistil, sesadil pape z mohuskho arcibiskupskho stolce csaova hlavnho stranka Jindicha z Virneburgu, jen byl nahrazen Lucemburkm oddanm Gerlachem Nasavskm. Nov volb u nic nestlo v cest. V ter, dne 11. ervence 1346, se pobl msteka Rhens na levm behu Rna seel kurfitsk sbor. Schzka probhla na neobvyklm mst, jeliko tradin volebn msto Frankfurt nad Mohanem drel ve svch rukou zhrzen csa. Ten navc zajistil, aby se volby neastnil jeho syn Ludvk, jen od roku 1323 drel vldu v Braniborsku, a rnsk falckrab Rudolf II., sm Wittelsbach. Ze sedmilennho kurfitskho sboru tak sice chybli dva lenov, avak k spn proveden volb fakticky stail nadpolovin poet hlas. Karel vak obdrel hlas pt, nebo pro nj hlasovali vyjma prastrce Balduina a otce Jana jet mohusk i kolnsk arcibiskup a tak sask vvoda Rudolf. Karel se tak stal mskm krlem.
    Bitva u Kresaku
    Volba z ervence 1346 byla vraznm meznkem v djinch Svat e msk i eskho sttu. Bylo to vbec poprv, kdy se nkdo z pmo okruhu esk vldnouc dynastie stal pnem nad nejvtm evropskm impriem. Navc osobnost, kter nechpala svj nov vdobytek jako pouh titul a prestin hodnost, nbr jako pleitost reformovat samotn zklady pl tiscilet trvajcho soustt, a tak poloit zklady trvalejho uspodn stedn Evropy. Pro krle Jana i Balduina to byla navc osobn satisfakce, nebo po cel ivot nelib nesli, e nedokzali navzat na dlo Jindicha VII., a vdy si vytali, e vlda v i pela z jejich rodu na dynastii Wittelsbach. Tentokrt vak byli svdky oslnivho spchu, v jeho trvalost vili, akoli Karel ml ped sebou jet hodn prce, ne se mohl povaovat za panovnka, jeho moc je v i respektovna plon a bez odporu. V dlouhodobm horizontu se dokonce muselo potat s vojenskm eenm, nebo Ludvk Bavor i jeho pbuzn vsledek volby neuznali a dvali hlasit najevo, e spor mohou rozhodnout pouze mee. Ne se vak mohl Karel pustit do nutnch protiopaten nebo zabezpeit echy ped oekvanm vpdem Wittelsbach, byl spolu s otcem neekan odvoln do Francie. Nestihl tak dokonce ani podstoupit akt korunovace. Byl tak prozatm pouze mskm zvolencem. Ve Francii se toti v lt 1346 vylodil siln vojensk kontingent Anglian, kter krl Filip VI. nechal neastn postoupit a do vnitrozem. Porku Francie si Lucemburkov nemohli dovolit, jeliko by oslabila jejich pozice v rodovm Lucembursku, na zpad e, a pedevm by zkomplikovala jejich kontakty s Avignonem. Jak Jan, tak i Karel museli proto oblci zbroj a rychle se pesunout na francouzskou pdu. 

    Dne 26. srpna 1346 se u Crcy-enPonthieu v severn Francii odehrla pamtn a vznamn bitva u Kresaku. Vznamn byla ji jen tm, e se j osobn astnili jak francouzsk krl Filip VI., tak i anglick panovnk Eduard III. Do bitvy se tak osobn zapojili oba Lucemburkov. Jan a Karel pivedli na bojit vlivem asov tsn jen skromn, vlastn spe podprn oddly. Kdy se vak Francouzi bezhlav vrhli do boje s pipravenm a odhodlanm neptelem, strhla se prudk e, kter skonila pro Filipa VI. drtivou porkou. V dob nejvtho zmatku a rozkladu francouzskho vojska se tak do svho poslednho boje vrhl i staten esk krl, kter po Karlov zvolen mskm krlem doshl veho, eho mohl, a nehodlal synovi ji nadle peket. Zvolil si proto estnou a rytskou smrt. Jet ne zaznla legendami opeden slova: Toho nebude, aby esk krl utkal z boje,5 ujistil se star krl, e se jeho syn dostane z bojit ve zdrav a bez hony. Pot ji v doprovodu cel ady eskch pn nastoupil svou cestu za vnost. Karel, kter z bojit vyvzl jen s lehmi zrannmi, se toho dne stal i oficiln eskm krlem

    Odkazy a poznmky:

    1. Rokem 1334 tak dolo po tm jednom stolet k obnoven samostatn markrabc hodnosti v eskm stt. Poslednm moravskm markrabtem byl toti Pemysl II. Otakar, kter tuto hodnost aktivn zastval v letech 1247 - 1253. Ponaje rokem 1253 pak vinou komplikovanho dynastickho vvoje dreli pemyslovt krlov markrabc titul spolu s eskou titulaturou. Markrabc vlda vak mla sv opodstatnn. Krom hmotnho zabezpeen ostatnch len krlovsk rodiny byla samostatn vlda na Morav vhodn i jako prprava nslednk trnu na budouc vldu v Praze. Nezanedbateln byla i efektivita sprvy pomrn rozlehlho eskho sttu, kter jedinho vldce asto nemrn zatovala. Toho si byl vdom i Karel IV., kter markrabc titul pozdji obnovil v cel jeho velikosti.

    2. Odkaz visegrdskho jednn z roku 1335 petrval a do souasnosti, nebo jako symbolick navzn na plodnou a mrovou spoluprci stedoevropskch zem byla v roce 1991 z popudu tehdejch prezident eskoslovenska, Polska a Maarska zaloena Visegrdsk skupina (V4), kter hraje dleitou lohu i v souasnosti.

    3. V pacifikaci zem byl Karel velmi dsledn. Napklad v ervenci 1339 po devtinedlnm oblhn, jeho se osobn astnil, dobyl hrad Pottejn ve vchodnch echch, kter patil Mikuli z Pottejna, znmmu a obvanmu loupeivmu ryti. Ten v troskch hradu tak nalezl smrt.

    4. Jej postava vstoupila i do irokho povdom esk a nmeck veejnosti, jeliko vvodkynin ivot sugestivn popsal znm spisovatel Lion Feuchtwanger (1884-1958) v romnu Okliv vvodkyn Markta Pyskat.

    5. Vtu, kter je jednm ze zejm nejznmjch citt eskch djin, vak ze soudobch zpravodaj nezachytil nikdo. Poprv jej uvedl a nkdy na potku 70. let 14. stolet kronik Karla IV. Bene Krabice z Veitmile. I kdyby nebyl citt pronesen, Janov staten smrti to na heroismu vak rozhodn neubr.

    Seznam pouit literatury bude uveden v poslednm dlu.

    Zdroje obrzk: Wikimedia Commons

    Cel lnek | Komente: 2 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Listopad  >>
    PotSttPSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha