Rytíři měli jako jiná skupina svoji vlastní kulturu, které velmi rychle ovlivnila lechtické prostředí, dalo by se říct splynula se lechtickým prostředím. Vdy vichni rytíři byli přísluníci lechty.
Aktualisovaný článekRytířská kultura bývala hodně zaměřená na zdokonalování bojového umění, ale nali se i záliby intelektuální a kratochvíle.
Kdy se řekne rytíř, řada lidí si představí turnaj. V této činnosti se skrývá mnoho účelů, proč turnaje pořádat. V první
řadě je turnaj přípravou na hlavní činnost lechty, potamo rytířstva, kterou byl boj, válka.
Za druhé je i zábavou,sportem, hrou. Za třetí je slavností, místem, kde se lechta setkává,
vyměnuje si informace, navazuje nové známosti. V neposlední řadě je turnaj trhem, kde se
daří různým řemeslníkům, lichvářům, bankéřům, umělcům, básníkům, heroldům a jistě i
zlodějům.
Pojem turnaj (staročesky také turnej, latinsky torneamentum) označoval ve svém původním
významu nápodobu klasické
středověké bitvy, dokonce i s ostrými zbraněni. Střet dvou
jezdeckých oddílů se liil od skutečné míry tím, e účelem bylo zajmout nepřítele a dostat ho
bezpečnostního okrsku (kde také bojovníci mohli odpočívat).
Dnes si pod pojmem turnaj představíme spíe střet dvou rytířů s kopími, kteří jsou od sebe
odděleni dřevěnými raňkami. Tato forma zábavy byla označována starofrancouzským
slovem tjost, latinským hastiludium, český termín byl klánie, klání.
Poslední formou byl buhurt, dalí masová záleitost, která se od turnaje liila tím, e jezdci
nepouivali ostré zbraně, ale třeba hole, nebo jen títy. Pravidla byla stejná. Právě při buhurtu
byl v roce 1319 málem ulapán český král Jan.
Slovo tyronicium znamenalo bojová cvičení mladíků, předevím panoů.
Vítěz v klání stejně jako ten, který zajal protivníka v turnaji nebo buhurtu, získal zbroj a
koně svého poraeného protivníka (někteří čestní a proslulí rytíři tyto výhry vraceli). Vítěz
celého zápolení získal od některé z přítomných dam vavřínový věnec. V některých obdobích
evropského feudalismu mohl vítěz získat ruku dcery lechtice,který pořádal turnaj, pořadatel
tak získal do rodiny schopného obránce svých zájmů.
Vítězstvím v klání lze vylepit svoji reputaci, slávu a přilepit si i svému měci. Turnaj ve své
nejznámějí formě je střet dvou rytířských iků v mením měřítku jeden ku jednomu
Původ turnaje je nejasný, zcela jistě vychází ze starích bojových her, od kterých ho lze těko
oddělit. Nejpozději v 12. století ji turnaje existují a úspěně se rozvíjejí.Do Čech tato móda
přichází z německých zemí za vlády krále
Václava I. Dalimil o půlstoletí později uvádí, e
turnaje a klání k nám přinesl Ojíř z Frídberka. Podle Frauendiestu Ulricha von Lichtenstein
probíhaly klání ji v roce 1227 v Čechách. Dalí zmíněné klání se konalo v roce 1240 v místě
zvaném Krumbenowe (není jisté, zda jde o Český nebo Moravský Krumlov). Ve stejné době
(1243) pořádal turnaj slezský kníe Boleslav Rogatka. Podle kronik Přemysl II. kázal konat
tyronicia. U něj také víme, e začal turnaje pořádat. V říjnu 1264 při příleitosti svatby své
neteře Kunhuty se konal turnaj nedaleko Bratislavy. Za vlády Přemysla II. a Václava II. jsou
ji vechny druhy turnajových sportů zaité a dosahovaly vrcholu. Na konci 90. let 13. století
dosáhl několika vítězství v francouzských kláních český lechtic Jan z Michalovic. Poslední
vzepětí turnajnictví přichází za vlády Jana Lucemburské, později upadá.
Minnesäng je odvozen od slova minne, co je milostný cit rytíře k dámě. Tato kultura opět
přichází z Francie, ovem z Okcitánie, minnesangři v Německu navazují na trubadůry
a truvéry a to zhruba od roku 1170. Mezi nejznámějí minnesangry patřil Walther von
Vogelweide, Ulrich z Eschenbachu, Jindřich z Míně, zvaný Frauenloeb. V českém prostředí
působil Ulrich z Lichtensteina, dvě dvorské básně napsal i český král Václav II.
Pouitá literatura:
Georges Duby: Rytíř, ena a kněz.
Heinrich von Freiberg: Rytířská jízda Jana z Michalovic, přeloil Václav Bok
Libor Jan: Počátky turnajů v českých zemích a jejich rozkvět v době Václava II.
Jacques LeGoff, Jean-Claude Schmidt: Encyklopedie středověku
Sylvie Stanovská: Hle, ji v mém srdci vstává den. Antalogie německé dvorské lyriky 12.
14. století
Robert Vlk: Obraz středověkého turnaje na pozadí dobových zpráv středověkých kronik české
provenience 12. 14. století.
Diskuse: Dvornost, vere, trubadůři, Gramotnost lechty a panovníka ve středověku, Rytieri a mačky.