Středověk
Dnes je: 26. 04. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Přemyslovci

    * Vláda Bedřicha a Soběslava II. (1172-78)

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 30. 07. 2007 (6894 přečtení)

    Na konci roku 1172 Vladislav resignoval na trůn ve prospěch ve prospěch svého prvorozeného syna Bedřicha. Krise po odchodu relativně stálého panovníka na sebe nedala dlouho čekat.

    Bedřich byl v těžké situaci, nebezpeční pro něj byli nejvíce jeho bratranci, moderní dobou označovaní jako Soběslavovci. Soběslav byl uvězněn na hradě Přimda a nejmladším Václavovi zprávy nejsou, ale Oldřich již dlouhou dobu pobýval ve službách císaře Fridricha I. Ten dobře věděl o významu tohoto Přemyslovce v exilu, proto zahraniční politika knížat v tomto období téměř bezvýhradně podporuje císaře. Není to záležitost Vladislava, ale i jeho nástupců, ovšem pouze Vladislav tak zajistil křehkou stabilitu a sobě 32 let vlády.

    Rodokmen Přemyslovců

    Bedřich se nestal králem, kterým byl jeho otec. Není jisté, zda vůbec mohl. Nicméně vypočítavý a lstivý císař se cítil omezen na svých císařských právem Vladislavovým činem. Žádal propuštění Soběslava, poté, co ho Bedřich v roce 1173 propustil (zajat od roku 1162), Soběslav ze strachu o svůj život opustil zemi a odjel za císařem.
    V září téhož roku v Hermsdorfu v Durynsku, císař nespokojen se situací v Čechách zbavil trůnu Bedřicha. Vzápětí odevzdal lenní praporce za české knížectví věrnému Oldřichovi. Oldřich je ovšem předal svému bratru, dlouho vězněnému. Nebylo to zadarmo, oba museli slíbit, že císaři pomohou v Lombardii.
    Vladislav se již do Čech nikdy nevrátil, dožil v Durynsku (1174), jeho synové nyní osnovali převrat v exilu. Začala vláda Soběslava II; který je znám jako „kníže sedláků“.

    Ač zřejmě neměl šlechtu v lásce, Soběslav měl po celou svoji vládu stejné lidi ve dvorských úřadech – syny Markvarta Heřmana, Havla a Záviše, „vítkovce“ Vítka; Dlugomila, bratry Dobrohosta a Mutinu, Zdeslava, Sezemu. Výrok kronikáře, že se Soběslav cítil raději obklopen prostými lidmi na vozech, nežli velmoži na koních by se měl brát s rezervou. Jistě, ale existovala oposice, která by raději na trůnu viděla někoho z Vladislavovců. Otázka je také, jak hodně se opíral o svobodné knížecí sedláky, vrstvu která pomalu spěla ke konci mezi poddanými, jen některým se podařilo dostat se mezi „nižší šlechtu.“

    Změna knížete měla jen jednu obět – byl jím Konrád Šturm, věznitel Soběslava na Přimdě. Byl setnut. Arcibiskupovi v Salcburku Vojtěchovi, který byl syn krále Vladislava, pomohl, když byl císařem sesazen (1177), nechal pohřbít Vladislava krále na Strahově.

    Kníže podporoval církev (dary Plasům, imunita johanitům), staral se o rozvoj obchodu, udělil jako první práva pražským Němcům.

    Kníže nebyl pokorným služebníkem císaře, čeští bojovníci v Lombardii byli rozprášeni a Soběslav se neúčastnil žádného dvorského sjezdu císaře.

    Soběslav se dostal do sporů o Vitorazsko (oblast okolo Weitry v Rakousku), které náleželo k Čechám, ale bylo z něj kolonisací ze strany rakouských zemí ukrajováno. Soběslav společně s uherským králem Bélou III. a štýrským vévodou Otou začali boj proti rakouskému vévodovi Jindřichovi II.
    V červnu 1176 Soběslav s moravským údělníkem Konrádem Otou vpadli do Rakous, protože se nesetkali s odporem, vypálili řadu vesnic na levobřeží Dunaje. Následoval vpád Rakušanů na Znojemsko.
    Na konci roku 1176 Soběslav s Konrádem Otou vpadli za vydatného rabování do Rakouska. Vypáleno bylo několik kostelů a klášter ve Světlé (Zwettl).

    Soběslav se dostával do isolace, záhy po plenění byl uvržen do církevní klatby papežem Alexandrem. Konráda Otu si popudil tím, že místo Oldřicha (kterému z podezíravosti nevěřil) dosadil do olomouckého údělu dalšího bratra Václava, místo Konráda. Nespokojenost se jistě množila i mezi šlechtou.

    V červnu 1178 vpadli Rakušané s novým vévodou Leopoldem na Moravu, Soběslav se stáhl s vojskem do Čech, Václav odrazil nájezd na Olomouc. Soběslav měl tehdy rozpustit svoje převážně selské vojsko.
    Mezitím získal za tučný peníz Bedřich v Turíně Čechy v léno od císaře a spěchal do knížectví.
    Na podzim dosáhl bez odporu Prahy, kde zajal Soběslavovu manželku a začal svoje panování. Zatím poražený Soběslav se stáhl na hrad Skála (není známo, kde se nachází) a vyčkával na příležitost k návratu na trůn.

    Použité prameny a literatura:
    Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. listiny č. 278. - 280; 285, 288
    Pokračovatelé Kosmovi
    Josef Žemlička: Čechy v době knížecí
    F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

    Celý článek | Komentáře: 1 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Duben  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha