slavicekvac píše: Otta se sám vzdal nároků na trůn (y ). A byl to skvělý chlap, velmi zasloužilý demokrat. Třeba o neutralitu Rakouska, to vybojoval prakticky osobně v USA. Jinak tam byla sovětská Stalinova provincie jako u nás. A jeho úsilí o jednotnou Evropu je stejně významné jako Schumanna a Adenauera.
Já nejsem pro klást světodějné činy za zásluhu nebo vinu jedné osobě.., vždycky je vlivů víc, některé i neuvědomělé, v rámci jichž se i ta význačná osoba pohybuje. Kdyby se Hitler angažoval v prosperující společnosti, tak se asi nedostal k moci.. Nebo jak jsme psal jinde, Kolumbus mohl objevit Ameriku díky úsilí mořeplavců, kartografů, objevitelů, vědců apod., a ten proces trval nejméně dvě stě let. vyplout mohl díky podpoře královské rodiny, která poteřbovala jinou cestu do Indie než přes nepřátelské Turecko atd.. Já tím nesnižuji zásluhy té které osobnosti, ale musí mít podmínky, musí mít uši, které jí naslouchají.., Kolumbovi se dostalo sluchu u krále, Ottovi v USA, v mém pohledu takové osobnosti stojí na vrcholu společenského procesu, který završují..
Podobně by se dalo říct, že Gottwald prakticky sám v únoru ´48 vyjednal na Hradě převzetí moci – ale za ním stála podpora SSSR, podpora 40% voličstva a z nich nejodhodlanější s puškama v ulicích.. Otto musel mít taky nějakou podporu nebo mandát pro své postoje, a kdyby jednal bez ohledu na názor občanů – pak by nebyl demokratem..
***
Po světové válce se do spárů Stalina nedostaly dvě země, kde měl vliv, a to Rakousko a Finsko. A obě měly ve vnitřní politice společnou jednu věc, kterou měly země zapadající do Východního bloku právě opačnou, a to postoj sociální demokracie. Na příkladu ČSR - komunistická strana vytvoří v sociální demokracii tzv. levé křídlo, to provádí její pokyny, na konci stojí splynutí sociální demokracie s KSČ. Stejný postup měli komunisti i vůči jiným stranám, ale tady měli úspěch největší. V Rakousku a Finsku ovšem sociální demokracie tohle odmítla..
***
Rakousko se Západ snažil připoutat k sobě a to způsobem, který má dopady doteď. rakousko se mělo zařadit do rodiny demokratických států a taky ho mocnosti nemohly ruinovat, aby neztratily sympatie, tak se přišlo s ideou, že Rakousko je první obětí nacismu.., mělo to překonat události, že davy "obětí" vítaly wehrmacht, pořádaly pogromy a množství rakušanů vstoupivších do SS procentuálně myslím i překonalo počty ve staré Říši.
Tak zatímco Německo, Východní i Západní, prošlo obdobím intenzivní denacifikace (vyjma tajných služeb, kde jak vychází čím dál víc najevo se uchytili bývalí nacisté pro své znalosti, a kde probíhaly plány na ukrývání válečných zločinců apod.), v Rakousku se nic takového nestalo.., když se tam pak objeví Haider a káže proti cizincům, k esesákům vyjádří sympatie, tak se tím neznemožní tak, jak by se politicky znemožnil v Německu..
